Myllan
komentáře u knih

Červená knihovna s detektivním nádechem .
Zase jsem se jednou nachytal na anotaci, opravdu nejsem cílová skupina pro tento styl :(


Jak jsem se na nový díl těšil, tak jsem zklamaný.
Toto už bylo hodně slabé, zbytečné a hlavně nedokončené (viz poslední
věta v knize).
Tuto éru jsem zažil, ale přesto z toho nemám až tak zážitek...


Potřeboval jsem poslední knihu do letošní Výzvy, a tato byla v knihovně mezi novinkami, tak jsem se rozhodl oživit si vzpomínky na léto.
Už to zde pár lidí napsalo: zajímavý děj, ale chaoticky psané. Často jsem se musel vrátit, protože autor v půlce odstavce začal řešit něco zcela jiného a já nepobral souvislosti:(
Ale pokud se Taras a jeho parťáci vrátí v další knize, ještě jim dám šanci.


Žádné veledílo to není, ale v lázních u bazénu se to přečíst dalo


Moc se mi to nelíbilo, čekal jsem něco ve stylu knih s Erikou nebo Kate.
Ale Výzvu je třeba splnit :)


Jen malá připomínka: opravdu se za vlády Václava II. používal v Čechách na psaní poznámek papír (kapitola 12)?
Jinak mohu knihy M. Novotné doporučit všem milovníkům historických detektivek :)


Po Trhlině a Propasti jsem se těšil, moc jsem se těšil.
Začátek dobrý, napětí, mrazivá atmosféra.
Ale pak se to zvrhlo a výsledkem je neskutečná snůška blábolů.
Takže za mě škoda času :(


Tak tento díl mi nesedl, z Goffových knih asi nejslabší.
Ale doplnil jsem si hudební znalosti, Pohladnicu jsem vůbec neznal :)


Je to nové vydání knihy "Kronika zapomenutého templáře" z roku 2007.
Mohl jsem si za těch 199,- koupit něco jiného :(


(SPOILER) Tak jsem se konečně dozvěděl něco více ze života mladého Slavomíra, hrdiny série Zločiny na Velké Moravě.
Jen je škoda, že už dnes nejsou korektoři, protože minimálně ve čtyřech kapitolách (44,67,72,81) je místo Mnislava zmíněn Erik, se kterým se Slavomír seznámí až v kapitole 82.


Jsem nepoučitelný.
Po nedočtené knize "Kvantum" jsem dlouho váhal, zda ještě dám Patricii šanci; příběhy Kay Scarpettové patřily k mým oblíbeným.
Ale toto byl opravdu CHAOS, zmatené a roztahané. Nakonec jsem to s velkým sebezapřením dočetl, ale příště si tuto autorku odpustím.


Zajímavý námět, ale zpracování na úrovni slohové práce na základní škole.
To už dnes nejsou korektoři, kteří by opravili interpunkci, sjednotili jména zúčastněných postav, případně vyskloňovali názvy obcí (nejdřív jedou do Astrup, o chvíli později do Astrupu)?


Nalezeno v nádražní knihobudce jako vhodný účastník Čtenářské výzvy.
Příběh není špatný, ale vůbec mi nesedl způsob psaní, připadal mi poněkud archický.
PS: Kniha už je zpět na nádraží, podruhé už bych ji asi nedal:(


Za mě nejslabší z této řady, chvílemi jsem tápal, kdo je kdo :(
Trochu mi to připomíná Cimrmanův Vichr z hor:
Tomáš: "Ale v tom případě jsem tě obelhal, tatínku.
Otec: "Nedělej si výčitky, milý synu. Já totiž nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn.
Tomáš: "A maminka?"
Otec: "To je babička z otcovy strany.


Začátek jsem přetrpěl, ale postupně jsem tomu přišel na chuť. Docela mě dostalo inspektorovo smlouvání s Bohem:)
Co mě ale zarazilo, byla počet zubů kadeřnice:
Jeho holička, mladá dáma s osmačtyřiceti dokonalými zuby a očima jako studny, tvrdila, že je to psychosomatické.


První díl (a následně film) mě nadchl, takže jsem se na pokračování hodně těšil.
Ale toto? Čtu snad filmografii Johna Hughese nebo diskografii Prince?
Naštěstí posledních 60-70 stran mě presvědčilo dát alespoň jednu hvězdičku, aby to neskončilo v odpadu.
Nech mě hádat. Jsou to samí běloši, že jo? Bílí elfové. Bílí lidi. A bílí trpajzlíci. Vsadím se, že každej, na koho na tý Tolkienově planetě narazíme, bude bílej jako sníh, nemám pravdu? Teda pochopitelně s výjimkou padouchů! Skřeti budou zaručeně černí jako noc.
Saruman Bílý byl taky padouch! začal jsem ztrácet trpělivost. A na literární kritiku nemáme v tuhle chvíli čas, Aech, i kdyby byla nakrásně oprávněná, jasný?


Skvělé, jako většina jeho knih.
A zcela nečekaně jsem tím si doplnil 12. téma čtenářské výzvy - nešťastná láska (V. a A.)


Chvílemi jsem byl nadšený, o pár stránek dál jsem zvažoval, zda to mám vůbec dočíst. Nakonec jsem dočetl, ale víc než tři hvězdičky dát nemůžu.
Starski je fakt trochu mimoň :(


Pro mě velké zklamání, taky mám pocit, že to psal pouze bratr :(


Nevím, zda je to úmysl autora nebo překladatele, ale proč je téměř na každé stránce několik francouzských výrazů?
Chápu to u Poirota, ale proč zde, když mluví francouzsky všichni?
Pouze to ruší, hvězdičku dolů.
