namornice komentáře u knih

Angličana v Česku jsem prostě musela přečíst. Jednoho v rodině taky máme, tak bylo co srovnávat. Jako dvě předchozí autorčiny knížky i tato se četla dobře, pohodová oddychovka i když to tentokrát bylo víc o Česku než o ostrovních zvyklostech.

5 18.10.2020

Skvěle napsáno, opravdu zábavná kniha!
Arturovi bude brzo 50 a zrovna dostal pozvánku na svatbu, které se ovšem chce za každou cenu vyhnout. A tak se rozhodne cestovat po světě a souhlasí s každou pozvánkou, přednáškou, křestem knihy nebo účastí na konferenci či literárním festivalu, na které ho za posledních pár let někdo pozval. A tak s Arturem vyrážíme na cestu po Mexiku, Itálii, Německu, Maroku, Indii a Japonsku a bavíme se jeho putováním za sebepoznáním i jeho problémy a trapasy.
Kniha je psána ve třetí osobě a i když není hned jasno, kdo je vypravěč, o to překvapivější je konec. Styl psaní se mi strašně líbil, vtipné popisy, vtažení do atmosféry a dobře napsané postavy. Za mě určitě ano.

6 18.10.2020

Tak jsem se pro jednou zase rozhodla  změnit obvyklý žánr, který normálně čtu a vydala se na  cestu zpátky v čase do poválečné Anglie.
A tento okouzlující, půvabný, hloubavý román mi učaroval. Skvěle jsem se při čtení bavila a zamilovala si všechny trochu výstřední, ale okouzlující postavy
Tato Poválečná love story, jejíž zápletka se točí okolo čtenářského klubu a odehrává se na pozadí skutečných historických událostí, je podána celá formou dopisů. A i když jsem z tohoto tvaru měla trochu obavy, začetla jsem se vcelku rychle a tento formát mi nakonec tak sedl, že jsem nemohla knihu odložit.
 Pro srovnání jsem samozřejmě dala i Netflix film, ten - i když skvěle obsazený a natočený - mi ale přišel oproti knize dost osekaný. Takže jako ve většině případů - kniha daleko lepší než film a stoprocentně stojí za přečtení.

17 18.10.2020

Jsem ráda, že autor nenechal postavu Healyho jen jako vedlejší v jednom z dřívějších dílů, jak měl prý původně v úmyslu. V již šestém pokračování případů Davida Rakera se rozvíjí právě jeden z minulých případů, který stál Colma Healyho v podstatě všechno od ztráty rodiny a práce až po jeho totální pád na dno. Jediný, kdo mu zůstal je právě David Raker, který se mu pokouší pomoct a odložený případ vyřešit. I přesto, že by děj tentokrát snad až moc plný zvratů a místy trochu překombinovaný, šlo o uspokojivé čtení a zmíněné výhrady mě určitě neodradí od čtení dalších dílů.

10 02.07.2020

Návrat do klaustrofobického prostředí sil a jejich obyvatel a ukončení celé trilogie je znovu velice dobře napsané. Opět se setkáváme se silnými ženskými charaktery - Jules a Charlotte me bavily, stejně tak další charaktery - postava Sola je bezpochyby skvele vystavěná - jen by mohl mít trochu víc prostoru a projevovat se častěji.
Hugh Howey píše velice poutavě, krátké kapitoly se čtou skoro samy a i když nasadil ze začátku trochu pomalejší tempo, děj postupne graduje. Bohužel ale ne do příliš uspokojivého konce. Po dočtení jsem trošinku zmatená, i po ukončení celé série stále zůstává pár nezodpovězených otázek a nedořešených problémů. Chyběla mi třeba informace, co se stalo s ostatními Sily?
Nicméně trilogie jako celek je bezpochyby skvělé čtení a má své místečko v mé knihovně.

14 28.06.2020

Taková jednohubka k odpolednímu kafe. Bylo skvělé se znovu vrátit do Pekingu a setkat se se známými postavami Margaret a Lim a dalšími. I když tato krátká povídka nema takovou tu hloubku předchozích dílů, i tak se autorovi opět podařilo navodit tu starou známou atmosféru Číny, kombinace moderního života a tradic je fascinující. A i v tak krátké povídce samozřejmě nechyběla pitva, jako vždycky u Maye podrobně popsána. Jen na palčinky jian bing tentokrát nedošlo.

8 27.06.2020

Ze všech knih, co jsem zatím od Liane Moriarty četla, byla tato asi nejslabší. Nebo možná prostě jen trochu jiná. Ujetá mi přišla. I tady se setkáváme s větším množstvím postav, opět stejně dobře vystavěných jako v předchozích autorčiných knihách, Nicméně děj se tak trochu vleče a místy až nudí. Lázeňský pobyt devíti různých lidiček začíná poněkud pomaleji, moc se toho neděje, seznamujeme se s postavami a jejich důvody k pobytu v luxusním lázeňském domě.
Pak se to najednou rozjede, přijde zvrat a co mělo být myšleno nejspíš jako thriller nebo psychologické drama dospělo do celkem ulítlého čehosi - u čehož jsme se ale překvapivě dobře bavila. Autorčin nezaměnitelný styl psaní mi sedí a tak se ta ulítlost dala odpustit.
Až skoro do konce to vypadalo na tři hvězdičky, ale ten závěr to trochu napravil a za to pobaveni nad řízenou psychedelickou meditacemi jednu přidávám.

10 23.06.2020

Jako detektivka trochu slabší, nicméně četlo - teda posluchalo - se mi to dobře. Přednes Davida Matáska byl vcelku zajímavý. Jako vždy u tohoto autora, popisy ať už prostředí nebo degustace i přípravy vín jsou skvěle popsané a bez lahve vína se to snad ani nedá číst. Ale Lewiská trilogie nebo čínské thrillery mě bavily víc.

9 20.06.2020

Jako už vždycky u Weavera trochu pomalejší rozjezd je následován napínavým dějem plným zápletek a zvratů ale směřujícímu k nervy drásajícímu konci. Napínavé stejně jako předchozí knihy autora, bavila jsem se skvěle a hned se vrhám na další díl.

10 16.06.2020

Jaká skvělá kniha k udržování pitného režimu! Při čtení jsem měla pořád žízeň a ke konci už jsem si chtěla vytvářet zásoby vody sama!
Sucho je dalsi postapo young adult kreace z dílny Neila Shustermana, který tenokrát přibral k tvorbě syna Jarroda. Povedlo se jim vytvořit v celku věrohodné dílo. Příběh je zasazen do Kalifornie, poté, co úřednici v Nevadě a Arizoně v podstate odříznou jižní Kalifornii od zásob vody, když uzavřou nádrže řeky Colorado a voda do Kalifornie přestane téct.
Kniha je psána v kombinaci pohledů první a třetí osoby. Jednotlivé kapitoly jsou nazvány podle hlavních postav, které je vyprávějí - Alyssa, Kelton, Henry nebo Jacqui. Trochu se mi občas pletlo, kdo vlastně momentálně vypráví a musela jsem obracet stránky, abych se zorientovala. Mezi kapitolami jsou vloženy momentky, které jsou psané ve třetí osobě a rozšiřují čtenářův pohled o další události spojené s Bezvodim. O začátku ani konci sucha nebo -li Bezvodí moc podrobných informací nemáme, zato se autoři zabývají podrobněji psychikou a chováním lidí během krize, která pochopitelně tuto katastrofu provází. Je zajímavé porovnávat tuhle fikci se současnou pandemií. Sucho je vcelku čtivě napsaná kniha i když konec je az dost “hollywoodský”. Za přečtení ale určitě stojí!

12 13.06.2020

(SPOILER) V pořadí už pátý díl série s detektivem Fabienem Riskem začíná přesně tam, kde ten předchozí skončil. Uzavřeli se některé dějové linky rozvinuté v Motivu X - zejména ta týkající se Molandera, která mě tady asi bavila nejvíc.
Pokračujeme v honbě za sériovým vrahem a celý tým posupně odkrývá další stopy až do vyústění celého případu. Fabian se snaží vyřešit své rodinné problémy, které se čímdál víc prohlubují. Opět ale podléhá svému protivnému zvyku jednat na vlastní pěst, aniž by informoval zbytek týmu, na který tentokrát málem dojel.
Očekávala jsem asi o chloupek velkolepější zakončení. Na druhou stranu jsem ale moc uvítala shrnutí událostí z předchozího dílu na začátku knihy.
Nicméně odpovědi na všechny otázky jsme se taky nedočkali, takže zase čekání na další díl. Snad to bude spíš dřív než později.

6 10.06.2020

Z recenzí a hodnocení na Goodreads a na Instargamu jsem vyčetla, že tahle kniha je prostě mustread, ale že to bude až taková pecka, to jsem nečekala!
Už dlouho jsem nebyla tak emotivně pohnuta příběhem jako při čtení tohohle skvostu. T.J Reids je moje nová oblíbenkyně! Její styl psaní se mi hrozně líbil a četlo se mi skvěle. Kniha mě naprosto nadchla a absolutně předčila všechna moje očekávání!

Stárnoucí hollywodská ikona Evelyn Hugo je konečně připravena odhalit pravdu o svém okouzlujícím a skandálním životě. Chce ale, aby její autobiografii napsala relativně neznámá novinářka Monique. Proč právě ona a proč zrovna teď? Evelyn ve svém luxusním bytě v New Yorku Monique postupně vypráví svůj životní příběh plný emocí, bezohledných ambicí, nečekaných přátelství a velké zakázané lásky. Od svého příchodu do Los Angeles v 50. letech až po rozhodnutí opustit show business v 80. letech - samozřejmě včetně všech sedmi manželů mezi tím vším.

Jakmile jsem se začetla do Evelynina příběhu, nemohla jsem přestat a musela jsem vědět víc.
Jedná se sice o fiktivní příběh, ale je v něm tolik životních lekcí! Samotný příběh Evelyn je dojemný a srdcervoucí zároveň, ale mistrovsky napsané postavy jsou hlavní důvod proč je tahle kniha tak úžasná. Knihu jsem četla v anglickém origináleaa byla to nejspíš nejlepší kniha, kterou jsem loni četla. Doufám že brzo vyjde i česky. Hrozně chci, aby byla stejně skvěle přelozená jak je napsaná.
Tohle si prostě musíte přečíst !!

9 31.05.2020

Tak na pokračování Příběhu Služebnice jsem se moc těšila a musím přiznat, že Svedectvi jsem si užila. I když je kniha o dost míň provokativní než Příběh služebnice, je opět velice dobře napsaná, s novými informacemi a zajímavými postavami. Svedectvi nemá stejný dopad jako Pribeh Sluzebnice, převážně díky absenci prvopočátečního šoku, ale rozhodně stojí za přečtení.

Nevadilo mi, že na rozdíl od prvniho dilu, který byl hlavně vyprávěním a myšlenkami jedné postavy, Svedectvi mají dějovou linku ( jak už samotný název napovídá, jde o výpovědi nebo převyprávění událostí.)
Děj se odehrává zhruba 15 let po skončení PS a pokrývá období zhruba dalších 12 let. Celé vyprávění je napsáno ze tří různých úhlů, které nám pomáhají víc pochopit hrůzný totalitní svět, který Atwoodová vytvořila.

Prvním vypravěčem je Teta Lýdie, která sděluje svůj příběh tajně a prostřednictvím svých zápisků hovoří přímo ke čtenáři. Dovídáme se, co se stalo ženám, když Gileád vznikal i o Lydiině minulosti a jak se stala tak důležitou a určitým způsobem mocnou postavou v celém Gileádu. Kapitoly tety Lýdie mě asi bavily nejvíc. Bylo velmi zajímavé vidět další pohled na Gileád a jeho fungování.
Druhý úhel pohledu na systém je podán prostřednictvím Agnes, dívky která v Gileádu vyrostla a byla vychována a nezná nic ze světa předtím. A konečně třetí svědectví, šestnáctileté Kanaďanky Daisy, je výpovědí toho, jak teenagerka vychovaná mimo Gileád vidí utiskující a totalitní režim sousední země. Všechny tři příběhy se nakonec začnou propojovat při plánech na svržení Gileádu.
Děj samotný má trochu předvídatelný konec a místy připomíná YA román. Časové linie mě trochu mátly ale po pár kapitolách (a s pomocí pár barevných lepítek) jsem se orientovala bez problémů.
Svedectvi není tak dobrá kniha jako Příběh služebnice-jak jsem zmínila dřív -
převážně proto, že hodnota šoku je v tomto bodě pryč, ale hrůzy a mrazení z Gileádu jsou pořád na místě. Doporucuji!

13 31.05.2020

“Idea, že by ti nejmoudřejší a nejsoucitnější lidé měli ukončovat životy, aby vyvážili nesmrtelnost, byla dokonalá myšlenka pro dokonalý svět.”

Temné a vzrušující pokračování Smrtky má malinko pomalejší rozjezd, ale ten konec!! Ten konec!!! Nebo spíš nekonec, že jo? A teď musím čekat JAK dlouho na pokračování? Ale začněme od začátku.
V druhém díle téhle dystopické trilogie nás Niel Shusterman opět pozýva do své dokonalé budoucnosti bez umíráni, válek a nemocí, kde neexistuje ani politika ani náboženství (tak trochu). Do fascinujicího světa, kde na jakékoliv zranění stačí pár nanitů ve vašem organismu, kteří se hned postaraji o utišení bolesti, kde můžete klidně skočit z mrakodrapu a po vašem velkolepém rozplácnutí přiletí ambudron, aby seškrábl, co po vás zbylo, a odvezl vás do nejbližšího oživovacího centra, kde vás dají za pár dnů do kupy - a vy jen zaplatíte pokutu. A až vás rozplácávání přestane bavit a zestárnete a zmoudříte, obrátíte list, je vám znova 25 a začnete znovu jako své mladší já, ale se zkušenostmi a moudrostí, kterou jste dosud nabrali.
Tento dokonalý svět řídí Nimbus, umělá inteligence, který samozřejmě opečovává a miluje celé lidstvo, ale přestože zánik civilizace dokáže vykalkulovat celkem na den přesně, on sám zabíjet nesmí. Možné přelidnění je proto kontrolováno Cechem smrtek, které sice mohou kosit a udržovat tak populaci v normě - aspoň zatím - ale ty zase nemohou vládnout.Cech smrtek I Nimbus musí koexistovat a přitom mít nulový kontakt.
Kniha je opět napsána velice poutavě a čtivě a k už známým postavám Citry, Rowana a smrtek Faradye a Curieové, přibývají další zajímavé postavy.
Zápisky z deníků smrtek nahradily v druhé knize myšlenky nebo spíš úvahy Nimba, ze kterých mi šel chvílemi mráz po celém těle a vstavaly vlasy na hlave.
Bavilo me odhalovat vic o informací o začátcich smrtek a stejně tak objevovat další regiony kromě Středomeriky. Líbilo se mi také, jak autor zakomponoval osud alexandrijské knihovny a další nové lokace - jako ostrov Trvalka někde uprostřed oceánu, kde umístil působiště Arcismrtek.
Trochu pomalejší rozjezd nahrazuje docela akční závěr, poslednich 100 stran jsem četla napjatá jak struna. A už samozřejmě netrpelivě očekávám ten třetí díl

17 31.05.2020

Na rozdíl od Loutkáře, kde je mrtvol jak píšťal u varhan, není Konec hry až takový krvák. Mrtvola je tu jen jedna a cele vyšetřování a honba za vrahem je celkově komornější. Ze začátku jsem byla trošku ztracená, protože předchozí díly jsem četla už před docela dlouhou dobou. Ale po pár kapitolách jsem se zorientovala. Wolf se vrací, aby se spolu s Baxtrovou, Edmundsem a Saundersem zapojil do vyšetřování údajné sebevraždy blízkého přítele. Příběh rozvíji i víc osobnich dějovych linek a dozvídame se víc o minulosti postav. Jsem ráda, že i postava agenta Rouche se tu pořád objevuje. Vraha sice odhalíme asi ve dvou třetinách knihy, ale i přesto děj dál pokračuje napínavě. Kniha je taky úplně jinak psána než předchozí dva díly. Namísto zmiňované hromady mrtvol tu máme hromadu humoru, vtipných dialogů a hlášek. Při čteni jsme se uculovala a četla a četla dokud jsem ji celou nedočetla a spát jsem šla ve dvě ráno. Wolfovy náčrtky někdy v závěru knihy mě rozesmály skoro nahlas a stejně mě pobavila i vydařená scéna v bytě Baxterové. Tenhle závěr trilogie mě bavil ze všech tří knih nejvíc. Daniel Cole by měl psát všechny svoje další knihy podobným stylem. Jsem zvědavá s čím přijde příště.

15 25.05.2020

Knížka je to smutná a dojemná, emocionálně velmi silná, nebylo mi při jejím čtení lehko. Dojemný příběh Mišky, svérázné stařenky trpící postupnou afázií, mě chytl za srdce a naplnil oči slzami. Delphine de Vigan je mystryní slova a téma vděčnosti, stárnutí, umírání zpracovala naprosto skvěle!

13 21.05.2020

Velkolepé finále honby za opičím vrahem jsem zdolala za dva dny. Jak skvělé zakončení celé série!
Samovo postupné rozpomínání se na vlastní minulost a na to jak je do případu zaplaten mě drželo na zadku s nosem zabořeným do stránek dokud jsem s vypětím sil a nervů nedočetla. Těch šest stovek stránek uběhlo jak nic a klidně mohla nastat apokalypsa a ani bych si toho nevšimla!
Závěrečná kniha celé série má opět o něco víc postav a s nimi spojených příbehů. Tým detektivů pokračuje v honbě za opičím vrahem a vyšetřuje další vraždy, které se staly ve stejný čas, ale na různých místech. Důkazy čímdál víc ukazují na Sama, příběhy postav jsou pořádně propletené, do toho samozřejmě další deníky Bishopa, až prostě jeden neví, komu věřit. Nakonec ale do sebe všechno hezky zapadne a vyústí ve skvělý a šokující konec. Slyšela jsem nějaké zvěsti o zfilmování, na což se teda dost těším, ale hlavně doufám, že J.D.Barker brzo vydá i nějakou další knihu. Tuhle trilogii teda rozhodně doporučuji kudy chodím

12 21.05.2020

Po přečtení činských thrilerů jsem měla nutkání přečíst další díla Petera Maye a tak jsem se vrhla do všemi opěvované série z ostrova Lewis. A musím dát všem předešlým komentářům zapravdu, počtení je to opravdu náramný. May je mistr v popisu a umí zmamenitě vylíčit prostředí. Pochmurné a drsné prostředí ostrovů Vnějších Hebrid, kde prší skoro horizontálně a ledový vítr fučí snad 8 dní v týdnu, je v Mayově popisu tak sugestivní, že jsem četla v tlustých ponožkách a zavrtaná do deky až po uši.
Skála není úplně klasická detektivka. Samozřejmě kniha začíná vraždou - po severském způsobu dost brutální - a máme tu i detektiva, který ji přijíždí vyšetřovat.
Detektivní linka je ale zastoupena jen okrajově a převážná čast příběhu je popisována formou retrospektivy a pohledů do minulosti hlavního hrdiny detektiva Fina McLeoda. May umí skvěle vtáhnout do děje, kapitoly se čtou skoro samy, bavily mě rozhovory Fina s jeho nově přiděleným kolegou - jejich konverzace byly spestřením celého vyšetřování.
Fascinující mi přišla i celá historie a tradice ostrova, samozřejmě jsem si vygooglila jak ostrov Lewis tak lovení guga.
Tento mrazivý přiběh z mrazivého ostrova mě opravdu nadchnul a určitě se v brzké době vrhnu do dalších dílů.

37 20.05.2020

Tak tenhle díl se povedl. Líbila se mi ta pochmurná atmosféra věčně upršeného anglickýho venkova kam se David Raker stáhl po událostech z předešlého dílu. Samozřejmě se ale zase pouští do pátrání po tentokrát zmizelé rodině Lingových.
Dvě linie příběhu a střídání prostředí mezi anglickým Devonem a Las Vegas bylo velice osvěžujicí. První dvě třetiny příběhu měly spíš pomalejší tempo, ale poslední třetina se četla sama. Opět velmi poutavě napsané, s napínavým dějem a neočekávaným závěrem. Určitě doporučuju!

21 27.04.2020

Další kniha Marca Elsberga se opět zabývá jedním z aktuálních témat dneška - tentokrát si autor vzal na mušku genetické manipulace. Helix mi přijde o dost slabší než Blackout ale o něco lepší než předchozí Zero - námět je velice zajímavý, ale příběh samotný mi přijde málo přesvědčivý a ty konce prostě autorovi moc nejdou.

7 07.03.2020