namornice komentáře u knih
Víkendový pobyt v útulném hotýlku v horách uprostřed lesů. Skupina různých hostů a vražda nebo dvě. No, Agatha Christie to určitě nebyla, ale hodnotím určitě lépe než jiné autorčinz knihy
Hrůzostrašně fascinující!
Je neomluvitelné nevědět, co se děje v Severní Korei a tato kniha je skvělým přínosem v dotvoření si obrazu o tomto "komunistickém ráji na Zemi".
Čtení to není nijak jednoduché. S každou přečtenou stránkou se jen umocňuje zděšení nad podmínkami ve kterých se žije v SK a po přečtení cítíte vděčnost, že žijete v zemi a kultuře, která dovoluje svobodně se rozhodovat, nepoznat hladomor nebo si přečíst jakoukoliv knihu se vám zachce.
Forma rozhovorů s uprchlíky je velice unikátní a neuvěřitelně čtivá.
Severní Korea žíje v té nejizolovanější bublině odtržená od okolního světa, kde vláda určuje i to jak se můžete nechat ostříhat až po to s kým uzavřete manželství. Proto jsou kniha jako tato tak hrozně důležité! Po právu oceněná Magnesia literou. Určitě doporučuji.
Až jsem byla sama překvapená, jak mě bavilo to číst. Taková pohodová milá četba, romanťárna s předvídatelným koncem, oddechovka na dvě odpoledne. Moc mě bavily Benátky.
Navíc cesta Orient expresem je na mém cestovatelském seznamu už dlouho, takže škoda, že to byla jen jedna noc a že se nejednalo aspoň o zpáteční cestu, protože právě ta část z vlaku mě bavila asi ze všeho nejvíc.
Tohle mě bavilo. Mám ráda knihy, které mě inspirují ke čtení dalších knih, zejména takových, co nejsou zrovna můj šálek čaje, a to se tady povedlo. Mám chuť se o japonské literatuře dovědět víc.
Autorčin styl vyprávění mi sedl a hovorová řeč mi vůbec nevadila
Prolínání dějových linek se mi líbilo, hlavně ta Kawašitova mě zaujala a celou dobu působil reálně i když byl postavou smyšlenou.
I navzdory trochu uspěchanému konci svěží a velmi čtivé.
Skvěle zachycující danou dobu, skvěle odvyprávěno. Opět mímořádně čtivé. Mornštajnová prostě psát umí a její knihy, ač jsou si v lecčem dost podobné, jsou pokaždé sázka na jistotu a vždycky mě hrozně baví číst.
I když opět velmi čtivá, je tato kniha spíš průměr.
První půlka mě bavila, zápletka i svým způsobem výstřední prostředí mě chytlo, ale druhá polovina už byla horší a nezachránily to ani na poslední chvíli přidané zvraty.
Spěchala jsem s dočtením abych mohla číst něco dalšího.
A ten konec jako z telenovely se teda taky moc nepovedl. Doufám, že další Lapena už bude lepší.
Nooo, tahle Lapena nebyla špatná, byla čtivá a celkem napínavá, ale předchozí knihy autorky se mi líbily víc.
Co mi ale hodně vadilo byl překlad. V jedné větě napsána Erica (s "c") a Erika (s "k") to - nechápu a ani výrazy "pročs" nebo "jaks" jsem nevítala, dokonce můžu říct, že mě doslova iritovaly.
První třetina knihy mě bavila - i když ukňouraná Stephanie mi dost lezla na nervy.
Ten otevřený konec mi nevadil, ale zakončení hlavní dějové linky mezi Stephanie a Patrickem mi přišlo uspěchané a nereálné. Prostě Lapena to umí i líp.
Pokračování této vskutku nejunikátnější fantasy série, kterou jsem kdy četla, je stejně úžasné jako její první díl.
Zatímco v Cestě do Babylonu jsme v každém patře Věže potkali novou postavu, v Záhadě Sfingy se až tolik nových postav nevyskytuje. Zato se víc rozvíjí přátelství a vztahy mezi hlavními postavami. Senlinovi souputníci dostávají více prostoru a stávají se tak v podstatě také hlavními postavami. Všechny z nich zde Josiah Bancroft skvěle rozvinul, hlavně Edith jsem si oblíbila ještě víc než v první knize. Taky míra autorovy fantazie, představivosti a humoru je úžasná a kniha se čte skoro sama. Dějově se nám to taky docela hezky zamotalo, takže je na co se těšit dál. Tak doufám, že vydání dalšího dílu snad nepotrvá dlouho, protože už teď jsem natěšená.
Paní Mornštajnová je skvělá spisovateka.
Slepá mapa jako generační román tří žen na pozadí historických událostí je velmi poutavě napsaná a pohltila mě od samého začátku. Líbilo se mi, že kromě osudu tří hlavních postav Anny, Alžběty a Anežky, se autorka rozepisuje také o životních osudech postav vedlejších a dokáže vypsat jejich životní příběh jen na několika stránkách.
Všechny charaktery jsou uvěřitelně vykresleny se všemi svými kladnými i zápornými povahovými rysy. Slepá mapa je kniha velmi čtivá a lidská. Určitě doporučuji.
Další úžasně napsaný příběh plný emocí a skvěle vykreslených postav, pocitů i doby. Opět přečteno jedním dechem.
Emotivní, velice smutné, ale moc, moc dopuručuju, rozhodně si musíte přečíst.
To se nedalo odložit! Další knihu od mistryně dějových zvratů Shari Lapeny jsem přečetla na jeden zátah. Úžasně čtivé a napínavé. To, že autorka píše v přítomném čase, ještě urychluje četbu - připadám si jako bych četla scénář. Napínavé a zamotané, napětí se stupňuje až do konce. Rozhodně doporučuji!
Tato kniha je výběrem článků Waltera Isaacsona publikovaných v časopise Time. Některé mi přišly velice zajímavé a poučné a některé méně. Asi jsem čekala trochu víc, snad že většina esejí už je staršího data, četba mě až tak neohromila.
V překladu je celkem velké množství překlepů a velká část knihy se věnuje hlavně americkým dějinám. Naopak se mi líbily eseje o Státnících a Věku technologie především o Osobnosti století. Určitě se pustím do Isaacsonových dalších knih, zejména na životopis Leonarda a Einsteina se moc těším.
Dosud nejlepší autobilgrafie jakou jsem četla. Životopis královny detektivek mě fascinoval! Její otevřená, upřímná zpověď je plná radosti ze života, jejich postřehů o lidech, s kterými se stýkala, a o společnosti, ve které žila. Svůj životopis psala celých 15 let a její srovnání, jak moc se doba změnila ať už technologie, móda nebo třeba způsoby cestování mě strašně bavilo. Dobrou třetinu knihy Agatha vzpomíná na své idylické dětství ve viktoriánské době. Atmosféra té doby ze stránek přímo dýchá. Od poklidného života na anglickém venkově, kdy si jako malá hrála o samotě v zahradě, zálibě ve sbírání nábytku, odpolední čaj a porcelánové dezertní talířky s motivem ovoce přes námluvy s tanečními večírky v koloniální Káhiře až po její dvě manželství, cestování, účasti na archeologických vykopávkách i obě světové války - tato kniha opravdu odhaluje skutečnou genialitu jejího úspěchu
s opravdu ryzím nadšením a upřímností. I když se může zdát v jak okázalém prostředí se nacházela, přesto žila v podstatě skromným životem.
Samozřejmě i informace o tom jak psala své detektivky, jak vytvořila postavu Hercula Poirota a kde brala inspiraci byly nesmírně zajímavé.
Držitelka titulu Dáma britského impéria žila opravdu mimořádný, skromný a čestný život.
Kdybych si mohla vybrat, kterou slavnou osobnost bych chtěla osobně potkat, byla by to právě ona.
Kapitán britské armády Arthur Hastings byl na frontě raněn a rekonvalescenci tráví na zámku Styles, v rodinném sídle Cavendishových. Majitelka panství, Lady Ingelthorpová, se nedávno znovu provdala. Manžela nekriticky miluje, zbytek rodiny ho ale nesnáší. Krátce na to, co Hastings na procházce potká svého dávného přítele Hercula Poirota, dojde na zámku k tragédii: Lady Ingelthorpová dostane podivný záchvat a v křečích umírá. Lékař konstatuje otravu strychninem. Hastings ví o mimořádných schopnostech podivínského Belgičana, navrhuje tedy, aby byl přizván k vyšetřování.
a tak musí geniální detektiv pořádně zaměstnat své často procvičované malé šedé buňky. První společný případ Hercula Poirota a kapitána Hastingse začíná...
Prvotina královny detektivek Agathy Christie se slavným Herculem Poirotem v prostředí staré dobré Anglie na panství v Essexu. Vražda v aristokratické společnosti a fúra podezřelých. Ani 100 let od vydání neubralo tomuhle klenotu na kráse. A i když mám více v oblibě některé jiné knihy autorky, i tuhle jsem si skvěle užila tentokrát jako audioknihu namluvenou Jaromírem Medunou. Takže zážitek opravdu skvělý.
Marka Ebena mám moc ráda - je to takový český Robert Fulghum. Myšlenky za volanten to je typický Eben se svým laskavým humorem a krátkými a humornými postřehy na nejběžnější témata všedních i méně všedních dní.
Psloucháno jako audiokniha načtena panem Ebenem samotným, jehož verbální projev je naprosto dokonalý. Rozhodně doporučuji.
Letní a zimní gumovrat je naprosto geniální fejeton a mě rozesmál nahlas.
Stejně jako u všech knih Petera Maye i tady jsou popisy místa velice povedené a pohled na trochu jinou tvář oblíbené turistické destinace byl zajímavým zpestřením. I když trochu mi vadilo neustálé popisování počasí a během čtení jsem pochopila, že v Andalusii je přes den opravdu velké vedro. No pro Skota asi musí být :)
Nicméně tentokrát je i detektivni pátrání rozvinuto a nezůstává jen na vedlejší koleji. Velice se mi líbilo, jak autor pracoval s námětem Usherova syndromu a postava Any i svět hluchoslepých byly velmi dobře zpracovány. I když mě kniha nechytla tak jako jiná autorova díla, je to určitě dobrá a čtivá detektivka.
Hrozivé a místy depresivní, nicméně skvěle napsané. Četlo se to jedním dechem a bude ve mě rezonovat ještě dlouhou dobu. Doporučuji všema deseti a všem!
Tak jsem se taky konečně dostala k sérii s Kim Stone.
Místy děsivý a hrůzný příběh, nicméně kniha mě zaujala od první kapitoly a považuju ji za velmi povedený začátek série. Do dalších dílů se určitě pustím.
Ano, je to prostě vycpávkový druhý díl. Chyběla tomu ta atmosféra prvního dílu.
Zajímá mě jak to celé dopadne, takže do třetího dílu se pustím, jen doufám, že bude o dost lepší.
No tak po pravdě toto nebylo vůbec špatný čtení!
Psychologické vykreslení postav se opravdu povedlo, zápletka zajímavá, napínavý to bylo tak akorát. A hlavní hrdinka? Tak ta byla opravdu zcela ojedinělý úkaz - jak v doporučení poznamenala Shari Lapena. Chvílemi jsem kroutila hlavou nad tím, co vyváděla, ale celkově jsem si čtení užila a jako oddechovku určitě doporučuji.