nanana komentáře u knih

"...protože ti lidé, kteří čtou klasiky, jsou dost chytří, aby chápali nesmyslnost války i bez líčení její krutosti, a ti, kdo by se poučit potřebovali, po žádné z moudrých knih nikdy nesáhnou."

Ačkoli - co člověk potřebuje?
Trochu jídla a v zimě teplé oblečení.
A důvod žít.

14 23.05.2019

"Lidi se vždycky chystali na zítřek. Já to nechápal. Zítřek se totiž nechystal na ně. Zítřek ani netušil, že existujou."

"Když nedodržíš malé sliby, nedodržíš ani velké."

"Konečně byla jasná křehkost úplně všeho. Dávné problémy vyřešily nicota a noc. S posledním jedincem zanikne věc jako taková. Zhasne za sebou a zmizí."

"V modrošedém světě vyrazili po asfaltu, šourali se popílkem, jeden druhému navzájem představovali celý svět."

"Zapomeneš, co si chceš pamatovat, a pamatuješ si, co chceš zapomenout."

Víc už nemáme, viď...
Nemáme.
Takže teď už umřeme.
Ne.
A co uděláme?
Napijeme se vody. A pak půjdeme dál po silnici.
Tak jo.

12 12.12.2018

"Všude na světě jsem potkal jen dva typy lidí. Ty dobrý a ty špatný. A žádný politik, náboženství ani válka na tom nic nezmění."

"Pocit štěstí není výsledkem okolností, ale především vlastního rozhodnutí. Náš život neovlivňuje to, jaký svět skutečně je, ale jak k němu přistupujeme."

9 12.12.2018

"Zemřít, a přitom je nenávidět, to je svoboda."

"Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne."

"Kdo řídí minulost, řídí i budoucnost. Kdo řídí současnost, řídí minulost."

"Ještě dobře, že ten hlupák neviděl, jak někdy střihač rozřízne ovci břicho a zašije ho jehlou na pytle. Ve městě nevědí, jak žije druhá půlka obyvatel, a mohou si dovolit zbožňovat svoje zvířata jako děti. Na venkově je to jiné. Tady nikdy neuvidíte, že by muž, žena nebo dítě zůstalo bez pomoci. Ve městě si lidé zamilovaní do svých pejsků nevšimnou, že volá o pomoc člověk."

"Máš pravdu. Všichni pohrdáme tím, čeho je hodně. Tady jsou to ovce, ve městě lidé."

8 12.12.2018

"Tady u tebe lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě.. a přesto tam nenajdou, co hledají. A přitom to, co hledají, by se dalo najít v jediné růži nebo kapce vody."

Dobře se dá vidět jenom srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.

"Mezi lidmi je taky jeden sám."

"...A přitom on jediný mi nepřipadá k smíchu. Snad je to tím, že se zabývá něčím jiným než sám sebou."

"Obdivuju tě. Ale proč o to tak stojíš?"

"No tak budeš soudit sám sebe. To je to nejtěžší. Je mnohem obtížnější soudit sebe samého než soudit své bližní."

"Od každého je třeba vyžadovat jen to, co může splnit. Základem moci je především rozum."

7 12.12.2018

"Předně si pamatuj, Čipero, že s nejrůznějšími lidmi mnohem lépe vyjdeš, když si osvojíš jednoduchý trik. Jakživa nikoho opravdu nepochopíš, dokud neuvážíš věc z jeho úhlu pohledu – dokud si nevlezeš do jeho kůže a neprojdeš se v ní."

"Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi."

7 12.12.2018

Detlev: Už první den. Teď, když to máme pod kontrolou, musíme být opatrní, abysme se k tomu nevrátili.
Christiane: Teď víme, že můžeme přestat. Teď si můžem jednu dávku dovolit.

6 12.12.2018

"Sestři, co je horší? Připravit o život člověka, který chce žít, nebo nedopřát smrt člověku, který chce zemřít?"

"Čím jsem starší, tím víc se přikláním k tomu, že zlo je zlo, ať už s psychickou poruchou, nebo bez ní. Všichni máme větší či menší dispozice ke špatnému jednání, avšak dispozice nás nezbavuje viny. Proboha, vždyť jsem všichni nemocní a všichni trpíme poruchou osobnosti. A proto pouze naše jednání definuje míru onemocnění."

6 12.12.2018

Člověk žije všechno hned napoprvé a bez přípravy. Jako kdyby herec hrál představení bez jakékoliv zkoušky. Ale za co může život stát, je-li první zkouška na život už životem samým?

Uvědomil si totiž najednou, že to je jenom náhoda, že Tereza miluje jeho a ne přítele Z. Že kromě její uskutečněné lásky s Tomášem existuje v říší možností nekonečné množství neuskutečněných lásek k jiným mužům.

Ve chvíli, kdy našemu jednání někdo přihlíží, přizpůsobujeme se chtě nechtě očím, které nás pozorují, a nic už není pravda z toho, co děláme.

Těm, kteří myslí, že komunistické režimy ve střední Evropě jsou výhradně výtvorem zločinců, uniká základní pravda: zločinné režimy nevytvořili zločinci, ale nadšenci, přesvědčení, že objevili jedinou cestu vedoucí do ráje. Hájili ji udatně a popravili proto mnoho lidí. Později vyšlo všeobecně najevo, že žádný ráj neexistuje, a nadšenci byli tedy vrahové.

A řekl si, že základní otázka není: věděli, nebo nevěděli?, nýbrž: je člověk nevinný proto, že neví? je hlupák na trůně zproštěn jakékoliv odpovědnosti jen proto, že je hlupák?

A tehdy si Tomáš vybavil příběh Oidipův: Oidipus nevěděl, že spí s vlastní matkou, a přesto, když pochopil, oč jde, necítil se nevinný. Nemohl snést pohled na neštěstí, jež způsobil svým nevěděním, vypíchl si oči a odešel slepý z Théb.
Tomáš slyšel křik komunistů, kteří obhajovali svou vnitřní čistotu, a říkal si: Vinou vaší nevědomosti tato země ztratila možná na staletí svou svobodu, a vy křičíte, že se cítíte nevinni? Jak to, že se na to můžete dívat?

Když jím kolegové kdysi pohrdali pro jeho předpokládanou zbabělost, usmívali se na něho. Teď, když jím nemohou pohrdat, když jsou dokonce nuceni si ho vážit, vyhýbají se mu.

V říši totalitního kýče jsou odpovědi předem dány a vylučují jakoukoliv otázku. Z toho plyne, že skutečným protikladem totalitního kýče je člověk, který se ptá.

6 12.12.2018

Kdo se aspoň stokrát nepřistihl, jak se dopouští zlého a pošetilého skutku jen a jen proto, že ví, že nemá?

"V nesobecké, obětavé lásce němé tváře je cosi, co přímo zasahuje srdce toho, kdo nejednou zakusil vratké přátelství a chatrnou věrnost pouze lidského tvora."

5 12.12.2018

Prostý a jasný. Ale co je to prostý a jasný? Je to všechno o tom, aby člověk byl takový, jaký je, nestyděl se chtít to, co chce, a toužit po tom, po čem touží. Lidé bývají otroky předpisů. Někdo jim řekl, že mají být takoví a takoví, a oni se snaží takovými být a do smrti se sami o sobě nedovědí, kdo byli a kdo jsou. Nejsou pak nikým a ničím, jednají podvojně, nejasně, zmateně. Člověk především musí mít odvahu být sám sebou.

Ale které vzpomínání není zároveň (a bezděčně) přemalováváním starého obrazu?
Které vzpomínání není současnou expozicí dvou tváří, té přítomné i té minulé? Jaký jsem opravdu byl - bez prostřednictví dnešního vzpomínání - to už nikdy nikdo nezjistí.

Největší ubohost je stydět se za svůj vlastní cit.

„K samotě neodsuzují člověka nepřátelé, ale kamarádi.“

Ale věci končí jinak než předpokládáme.

.. že věci vzniklé omylem jsou stejně skutečné jako věci vzniklé právem a nutně.

Fyzická láska jen zcela zřídka splývá s láskou duše. Není nic vzácného v tom, splynou-li spolu dvě cizí těla. A snad i splynutí dvou duší se někdy uděje. Ale tisíckrát vzácnější je, splyne-li tělo se svou vlastní duší a je-li s ní zajedno ve své vášni.

A začal jsem si uvědomovat, že náš černý kolektiv je stejně s to uštvat jiného člověka (poslat ho do vyvržení a na smrt) jako kolektiv lidí, co zvedali jednomyslně ruce, a jako snad každý kolektiv lidí.

Těžko žít s lidmi, kteří by vás byli ochotni poslat do vyhnanství nebo na smrt, je těžko se s nimi zdůvěrnit, je těžko je milovat.

4 12.12.2018

"Myslím, že jsme neoslepli, ale že jsme slepí. Slepí, kteří vidí. Slepí, kteří přestože vidí, nevidí nic."

"Nejvíc slepý je ten, kdo nechce vidět."

"Nevěřím, že špatnost a zlo mají nějaké meze."

"Kdybychom pokaždé mohli předvídat následky svých skutků a mohli je promyslet, nejprve ty bezprostřední, potom ty pravděpodobné a dále možné, představitelné, nehnuli bychom se z místa, kde nás zastavila první myšlenka."

4 12.12.2018

"... Každá tvoje mrňavá molekula už napadla pár milionů lidí před tebou. Cokoli uděláš, je nudné a staré a naprosto v pořádku."

"To, co vykládáš, je jenom příběh. Už se to neodehrává. A až ti dojde, že takovej příběh jsou jenom slova, že to všecko můžeš rozdrobit a naházet minulost do popelnice, tak začneme přemýšlet, kdo z tebe bude."

"... Pokračování na straně cojávímkteré. I kdybyste byli sebepečlivější, budete mít dojem, že vám něco uniklo, budete mít pod kůží hroutivý pocit, že jste neprožili úplně všechno. Propadlý pocit u srdce, pocit, že jste se jen prořítili těmi okamžiky, kde jste měli dávat pozor nejvíc. No a na ten pocit si zvykněte. Přesně tak vám bude jednou připadat celý váš život."

"Všechny hlavně já, já, hlavně já. Vražedkyně, oběť, svědkyně, všechny si myslíme, že naše role je hlavní. Což nejspíš platí i pro každého na celém světě."

3 12.12.2018

"Kdyby mě kterýkoliv dospělý vzal vážně a zeptal se, dozvěděl by se, že nechci nic vlastnit. Chtěla jsem spíš na Štědrý večer něco cítit. Správná otázka by zněla - Drahá Claudie, co bys chtěla o Vánocích prožít?"

"A jak se to dělá? Jak se to dělá, aby člověka někdo miloval?"

"Bolelo mě to stejně jako ty bílý ženský. Jenom proto, že jsem před tím nevyváděla a neječela, neznamená, že jsem necítila bolest."

"Byli jsme tak krásní, když jsme se porovnali s její ošklivostí."

"Láska není nikdy lepší než milenec. Zkažení lidé milují zkaženě, násilní lidé násilně, hloupí lidé hloupě, slabí slabě a láska svobodného člověka není nikdy bezpečná."

"Jen ten, kdo sám miluje, vlastní dar lásky."

3 12.12.2018

"Utratil jenom pár liber vašich pozemských peněz - snad tři nebo čtyři. Je to tolik, aby si zasloužil všechnu tu chválu?"
"O to nejde. Štěstí, které rozdává, je zrovna tak velké, jako kdyby stálo celé jmění."

3 12.12.2018

"Prokop na ně udělal ohromný dojem tím, že dokázal vypít neuvěřitelné množství vína a kořalek aniž by spadl pod stůl."

3 12.12.2018

"Nastala na světě neomezená hojnost všeho, čeho je lidem třeba. Všeho je však lidem třeba, jenom ne neomezené hojnosti."

"Člověk si třeba může myslet, že druhá víra je špatná, ale nemá si myslet, že ten, kdo ji má, je špatnej a sprostej a podvodnej chlap."

"Každá víra a každá pravda má něco dobrýho, a kdyby to bylo jen to, že ji ten druhej má rád."

"Je v povaze lidí, že když zažijeme něco tuze špatného, najdeme zvláštní uspokojení v tom, je-li to "to největší" v řečeném nepříjemném oboru, co svět světem stojí. Tak například uhodí-li vedro náramné, zavděčí se nám noviny, sdělí-li, že to je nejvyšší teplota dosažena od roku 1881, a přitom ještě máme trochu vztek na ten rok 1881, že nás přetrumfl."

3 12.12.2018

„Vpíjel do sebe tuto vůni, utápěl se v ní, impregnoval se jí až do posledního póru, stával se sám dřevem jako dřevená loutka, jako Pinocchio ležel na hranici, jako by byl mrtev, až po dlouhé době, možná teprve po pulhodine ze sebe vypravil slovo „dřevo“. Jako by naplněn dřívím až po uši, jako by mu dřívi sahalo až ke krku, jako by měl přeplněné břicho, jícen a nos dřívím, tak ze sebe přímo vyvrhl to slovo.“

2 12.12.2018

Ale, bratři, to jejich okusování si nehtů nad tím, co je příčinou špatnosti, ze mě dělá pěkně usměvavýho bajata. Vůbec je nezajímá, co je příčinou dobra, tak proč ten druhej krám? Pokud sou píply dobrý, tak asi proto, že se jim to líbí, a já jim jejich potěšení nemíním brát, tak ať se do tý druhý stránky taky nemíchaj.

Být dobrý nemusí byt dobré, můj malej 6655321. Být dobrý může byt strašné. A když ti tohle říkám, uvědomuju si, jak rozporuplně to zní. Co chce vlastně Bůh? Chce Bůh snad dobrotu nebo volbu dobra? Je snad člověk, který si vybírá zlo, jistým způsobem lepší než člověk, jemuž je dobro uloženo jako trest?

2 12.12.2018