Nasko komentáře u knih

Tohle byla asi jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Úplně mi to vzalo dech. Cítila jsem se při čtení, jako bych byla s Angrbodou v lesích a jeskyních, některé její smutné scény jsem oplakala, u veselých jsem se smála. Naprosto skvělé, úžasné a božské. (Pun intended).

1 16.05.2023

Skvělé, feminismem a magií protkané dobrodružství se sympatickou hrdinkou, a hlavně je to celé velmi originální.

Vytkla bych občas poněkud strojené konverzace. Lea byla představena jako dlouholetá nejlepší kamarádka hlavní hrdinky, ale konverzace mezi nimi je kapku jako když se dvě cizí paní dají do řeči v obchodě. Kde je to přátelství, vřelost a vztah mezi nimi? Proč si nejlepší kamarádky tají tak strašně moc věcí, když si údajně tak strašně moc vzájemně věří? To přátelství jsem jim moc nevěřila.

Jinak skvělá kniha.

1 17.10.2022

Knížka mi přišla ve spoustě momentů jako generátor klišé, ale odpustím jí to výměnou za tu skvělou mořskou atmosféru. Při čtení jsem fakt cítila moře a houpala se na vlnách. :)

Nedávám ale hlavní hrdinku. Má jí být 17, ale chová se tak na 15. Ve spoustě momentů příběh kapku skřípe, strašně moc věcí je šito horkou jehlou a obecně je zápletka taková... Meh... Méně promyšlená, než by Fable slušelo.

Další díl si přečtu, ale čekala jsem víc.

PS. Já jsem vždycky strašně rozpolcená, jestli si mám kupovat nové bookstagramové hity a svézt se na té vlně, nebo počkat, až ta série dovyjde celá. (Ale to jsou potom zase všude spoilery, protože každý čeká, že knihu, která vyšla před 5 lety a byla hit, přece znáte). V poslední době jsem rozečetla řadu sérií, které po prvním nebo druhém díle nakladatelství utlo. České knihovny anglické knihy moc nevedou a kupovat v AJ si je vyloženě nechci, zas tak moc se mi Fable nelíbila. Ale oživení této série bohužel spíš asi nebude. No nic, no.

1 28.09.2022

Tak tohle se nepovedlo. Po poměrně zajímavém prvním díle přichází dvojka, která se kvalitou Holubici a hadovi vůbec neblíží.

Příběh působí dojmem, jako že svět nemá svá jasná pravidla, ale naopak si autorka pravidla za běhu vytváří tak, aby to sedělo do příběhu... Systém magie jsem nějak nepochopila a mám pocit, že v každé kapitole fungují kouzla úplně jinak. Všechno se ohýbá tak, jak se zrovna hodí. Výsledkem je chaos a nulová konzistence.

Nevím, jestli je to blbě napsané, nebo jen blbě přeložené, nicméně četlo se to opravdu těžce. Špatný výběr slov, žádný spád akčních scén, výplně je víc než děje, dlouhé dialogy bez cíle, natvrdlé souboje a můj oblíbený 'meč na zádech'. Rovný meč se nedá vytahovat z pouzdra na zádech, není to šavle. Už by se to autoři fantasy měli konečně naučit.

Nějak nevím, jestli se mi tu trojku bude chtít číst, protože mě upřímně ani nějak moc nezajímá, co se se všemi těmi necharismatickými a nanicovatými hrdiny stane. :/

1 28.08.2022

Knihu jsem si vypůjčila z knihovny před dvěma dny a hned ji půjdu zase vrátit, aby se k ní dostali i jiní čtenáři… Tak dobře se to četlo. :)

Kniha je přesně tím, co očekáváte. Nenáročný thriller se zajímavou zápletkou, které B. A. Paris chrlí jeden za druhým, je ideální na jedno až dvě odpoledne, nijak ale nepřekračuje hranice svého žánru a není žádným výjimečným veledílem.

Obecně příjemné čtení na krásné čtyři hvězdičky.

1 11.06.2022

Holubice a had je moc zajímavá young adult fantasy s příjemnou romantickou linkou a neotřelou magií. Přesto mi na tom ale pár věcí vadilo.

1. Furt všichni lezou po střechách jako kdyby se nechumelilo, neustále někdo někam šplhá a obecně to vypadá jako příběh zasazený do světa šplhací PC hry Assassin's Creed. Bylo tam toho lezení moc. Zároveň je v knize explicitně zmíněno, že hlavní hrdina je vysoký a svalnatý, takže může vážit dejme tomu tak 115 kilo minimálně. Úplně vidím, jak metrákový borec kráčí po doškové střeše, načež se ozve "křup" a skončí v kuchyni nic netušících chudáků, co tam dole bydlí. Ehm. Nope.

2. Některá slovíčka byla ponechána asi pro atmosféru ve francouzštině, ale mně to přišlo jako velmi rušivý prvek a lezlo mi to na nervy.

3. Strašně moc náhod na jednou, furt je někdo ve správný čas na správném místě.

4. Hlavní hrdinka mi přijde děsně hloupá. Ne v takovém tom akademickém slova smyslu, titul z literatury bych od ní ani nečekala, ale u člověka z ulice bych teda předpokládala nějaký ten selský rozum, který tam taky vůbec není. Zachraňuje to celou dobu její pohledný lovec čarodějnic, Reid.

5. Chápu, že v young adult se nemůže úplně házet nepěknými označeními pro prostitutky, ale od dospělého muže jsou nadávky jako "ty nechutná malá holko" kapku k smíchu, sorry. Tohle měl ale možná spíš nějak líp pojmout překladatel. Nemyslím, že to bude vina autorky.

Takže tomu dávám 3 hvězdy, ale další díl si určitě přečtu. Určitě mě zajímá, co bude dál.

1 03.04.2022

Pozitivní recenze na tuhle knihu jen potvrzují můj názor, že neexistuje kniha, která by se líbila všem.

Malé zázraky jsou napsané o tématu, které přímo vyhledávám, mám ráda young adult, knihy s psychologickými zápletkami apod., ale tohle mě teda strašně minulo. Dala jsem tomu šanci cca do jedné třetiny a pak jsem to odložila a už se k tomu vracet opravdu nebudu. Už dlouho mě nic tak strašně nenudilo a neštvalo. Tvorbě této autorky se budu asi vyhýbat, evidentně jedeme každá na jiné vlně a nefunguje to. :)

Dávám jednu hvězdu, nechci to označovat úplně za "odpad", odpad to jistě není. Jen se mi to prostě strašně nelíbilo.

1 06.03.2022

Nebylo to úplně špatný, ale autorka se podle mě potřebuje kapku vypsat. Do první půlky to bylo rozestavěné výborně, potom se to začalo kapku vymykat z ruky a v příběhu začal být neskutečnej bordel, závěr byl poněkud uspěchaný.

Ke konci si podle mě autorka nebyla jistá, jestli píše thriller, nebo scénář k epizodě NCIS/Kriminálce Miami/Criminal Minds a podobných seriálů.

Jestli autorce vyjde v Česku ještě něco, určitě si to přečtu taky, ale potenciál ke zlepšení tu prostě ještě je.

1 08.02.2022

Reset je celkem dobře napsaná kniha a námět je z toho originálnějšího soudku, postavy také fajn... Ale nedokážu se přenést přes primitivní a přímočarý děj. Všechno jde vždy podle plánu, nikde žádný výrazný zádrhel... Působí to strojeně a nepřirozeně. Škoda.

1 16.03.2016

Město schodů je naprosto úžasná kniha po všech ohledech. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na přítomný čas ve vyprávění, nicméně to je jen drobný detail, který můj celkový dojem z knihy nemůže snížit ani o setinu.

1 02.01.2016

Pokud jde o mě... Nespadá do mého milovaného fantasy žánru ani okrajově...

Tak proč jsem ji četla? Inu, chtěla jsem vidět du-formu v praxi. A jsem příjemně překvapena. Některé pasáže byly trochu drastičtější, ale všeho s mírou.

Joe je sice "záporák", ale kdo by mu nefandil?

1 24.10.2015

Tuhle knihu jsem si pořídila hlavně kvůli drakovi na obálce... Čekala jsem akční plazí fantasy s chrlením ohně. Především proto mě tak zklamalo, že draci v knize byli akorát soškami z hlíny... Nadpřirozené prvky se někam schovaly, kouzla a akci byste taky hledali marně. K úplně stejným situacím by mohlo dojít, kdyby hlavní hrdina prostě jen holdoval alkoholu...

(Což je možná taky pointa knihy, kterou jsem nepochopila. Těžko říct. Třeba jenom všechny postavy zapíjej snídani vodkou a pak to takhle dopadá.)

Fantasy, nebo myšlenky člověka pod vlivem? Bůh ví...

1 24.10.2015

Povedená kniha, jedna z mých nejoblíbenějších v dětství.

1 24.10.2015

Moje srdcovka z dětství. :D Ale že mě to i po deseti letech bude pořád tak bavit, to jsem nečekala.

1 24.10.2015

První díl byl fajn...
A tohle bylo ještě lepší. :)
Doporučuju.

1 24.10.2015

Klasická Young adult oddechovka. :) Jde o dobrou volbu, přečetla jsem prakticky jedním dechem. Autorčin styl vyprávění mi vskutku sedl. Oceňuji i originalitu, mnoho dystopií má společný základ, kterého se Smrtná zima rozhodně nedrží.

Jenom se pořád nemohu zbavit negativního pocitu, že se toho na oněch bezmála 400 stranách v podstatě moc neudálo, dějových zvratů také pomálu... Chtělo by to trochu tempo. Ale tak... Je to prvotina autorky. Leccos mohu odpustit.

1 24.10.2015

Transfer byl pecka. Inteligentní každodennostní dramátka lidí, kteří jsou sice obyčejní, ale zároveň taky tak trochu ne. Nejvíc mě bavily Silva a Linda, ale všechny povídky měly vysokou kvalitu. Prostředí letiště bylo (alespoň pro mě) neokoukané a svěží, i když "svěží" je těžko to slovo, které vás napadne ve vydýchané letištní hale s těžkopádnou klimou. Každopádně nemohu říci, že bych kdy četla něco podobného.

Za mě trochu nenápaditá obálka. Ano, patřím do té protivné skupiny lidí, kteří dost často vybírají knihy podle obalu, ačkoliv jim známé přísloví říká, že by tak činit neměli.

Jediná rušivá drobnost, která mi na knize vadila - autorka se nějak nezdržuje s osvětlováním jazyka, jakým spolu postavy mluví. Když se na mezinárodním letišti v cizině, a ještě k tomu při čekání na let, který není do Prahy, potkají cizí lidé, tak na sebe těžko začnou na první dobrou mluvit česky. Při setkání dvou známých z ČR je čeština samozřejmě naprosto logická, ale v knížce sledujeme i několik random rozhovorů s Čechy i cizinci, přičemž nikde není nijak uvedeno, jakým jazykem komunikace probíhá. Předpokládám, že angličtinou? Trochu mi to tam chybělo.

Já bych teda na letišti oslovila lidi anglicky, a když potom po pár větách zjistím, že jsme oba z Česka, tak přepnu. Ale v knize se nic takového neodehraje, prostě se potkají dva cizí lidi a nějak záhadně vědí, že jsou Češi. Nebo celou dobu mluví anglicky, protože o své shodné národnosti nevědí, a autorka to jenom nezmínila? Je to maličkost, ale u čtení mě to kapku rušilo.

28.03.2024

Jak už to bývá u rozmanitých antologií, nějaký autor psaním sedne víc a jiný míň.

Někdo si libuje v lyrice a v popisu emocí a drásavé atmosféry... Ale já mám u povídek radši spíš akci a vypointovaný děj. Takhle kniha to má tak padesát na padesát.

Anna Bolavá musela zažít nějaké nepěkné věci, když umí tak realisticky popsat celou řadu nepěkných věcí. Dvořáková a její rodinné pletichy jsou excelentní jako vždy. Od Biancy Bellové jsem zatím nic nečetla, ale tohle mě opravdu namotivovalo sáhnout po něčem delším od ní. A Epsteinův triatlon byl tak kvalitní, že mě při sezení v křesle bolely nohy, jako kdybych na tom kole šlapala s jeho postavami. Tyhle mě zaujaly asi nejvíc.

Obecně je to taková průměrnější sbírka, ale výhodou je, že když vás něco nebaví... Většinou je to u povídek docela krátké utrpení.

01.03.2024

Skvěle zpracované, trefné a poučné. Víc takových knížek. :)

Pro mě jsou teda strašlivě rušivé ty citace (Homfray, 2022) a ocenila bych spíš číselné odkazy nebo poznámky pod čarou, které by méně tříštily text, ale to je jen moje osobní preference.

16.07.2023

Kdyby takhle knížka vyšla v českém/evropském prostředí, asi bych o povídkách řekla, že jsou takové kapku nezáživné a nic moc. Dějově práci Chimamandy Adichie moc ocenit nedokážu.

Co povídky ale činí nezapomenutelnými je syrová Nigérie a nepřikrášlené popisy hladu a samoty, společenské nerovnosti, zneužívání moci, strachu o vlastní životy, které my mít nemusíme. Kulisy příběhů jsou úžasné, postavy jsou výborně napsané a já mám rozhodně pocit, že mi kniha kapku otevřela oči, odbourala některé předsudky o Africe a vytvořila zase nové. Vcelku chápu, za co přesně je na mezinárodní scéně tak oceňovaná.

Bohužel mi strašlivě lezlo na nervy, že autorka ve většině povídek tak na půl stránky básní o kůži nějaké postavy, "čokoládově laděné s nádechem půlnoci"... za využití nesmyslných superlativů a za vlasy přitažených příměrů a přirovnání. U první povídky jsem to brala jako pochopitelnou hrdost na vlastní původ, u druhé jsem si říkala, že už to kapku přehání a pak už mi to jenom lezlo na nervy. Přišlo mi to strašlivě neautentické a tlačené na sílu.

Naprosto šílené je taky přechylování příjemní. Onyilogwuová nebo Onyilogwu? Hm? Co zní líp? Za mě tam to "ová" prostě nemá co dělat.

A ještě jednu malou výtku mám. Nakladatelství na knize dost šetřilo. Nekvalitní tisk i vazba jsou bohužel dost vidět. :(

29.05.2023