navi komentáře u knih
Skvělá knížka. Příběh v několika časovych liniích, velmi čtivé. Doporučila bych fanouškům knih od A. Mornštajnové
Nadhera! Propojení tří časových linií velice dobře vtáhne do děje. Vyprávění velmi rychle odsýpá. Zdánlivě nesouvisející příbehy do sebe začnou zapadat. Doporučuji věnovat pozornost jménům i postavám,bude seto později hodit. Milý, napínavý i dojemný příběh.
Napínavá kniha s několika velmi znepokojivými momenty při kterých jsem tajila dech. Od první stránky čtivé.
Kniha je podle mě dost podhodnocená, protože v rámci žánru horor/thriller mě zaujala více než King a spol.
Za mě asi nejlepší kniha i když i ostatní dvě knihy (Reknstrukce a Anežka) jsou skvělé! Krásně popsaná Šumava navíc skvěle propracovaný příběh i charakter hlavní hrdinky.
Za mě nejděsivější kniha, co jsem kdy četla. Zde trestuhodně podhodnocená. I po druhém přečtení jsem měla velice mrazivý pocit - číst si to sama v zimě, tak mě trefí. Je to vše o to realnější, že se děj odehrává na sousedním Slovensku. Budu ráda pokud někdo doporučí stejně strašidelnou knihu, protože dlouho žádnou takovou najít nemohu
Jsem moc ráda, že jsem knize dala šanci. Bojovala jsem s tím, že jsem se nemohla prokousat začátkem. Několikrát jsem odložila, že to nebude téma pro mě, ale cca od strany 100, mě to velice chytlo a postavy jsem si oblíbila (některé ne, ale to byl záměr autora). Jestli někdo tvrdí, že jsou tam nechutné scény tak asi nečetl ONI od Mark. E Pocha, kde byly v rámci podobné zápletky explicitní scény, které byly naprosto samoúčelné. Zde v 15 minus naopak dávaly smysl a nepovažovala jsem je za úchylný výlev autora.
Za každý horor či thriller z pera českého autora jsem vděčná. Mám ráda reálie, které znám v souvislosti s děsivou zápletkou. Kniha se četla velmi svižně (přečteno za dva dny). Nekteří uživatelé komentují zvrácenost a úchylky, které se v knize objevují. Nicméně v mnoha případech mají své opodstatnění, k ději patří a dotvářejí hrůznou atmosféru. Jednu hvězdu však přesto ubírám za zvrácenosti, které s dějem prakticky nesouviseli a byly tam dle mého názoru samoúčelně.
Bohužel ani do 100. stránky jsem se nezačetla, příběh se nikam, dle mého, neposouval. Zároveň to nebylo tak dobře psané, aby i banální příběh byl zajímavý. Na mě nefungovalo.
Po většinu čtení jsem se usmívala, protože bylo skvělé číst, že někdo další prožíval dětství a dospívání skoro stejně jako já! Poslední část byla sice vážnější, ale zase obsahovala několik postřehů, které jsou velice trefné. Zároveň jsem se ráda dozvěděla něco ze zákulisí přípravy předchozích knih, které se mi také moc líbily.
Neubráním se srovnání s knihou obdobného tématu vzpomínek na 90's - Jeden kopeček šmoulový od M. Doležalové. "Kopeček" jsem odložila po prvních kapitolách, protože mě styl vyprávění ani historie té rodiny nebavily. Intymně je o nejmíň tři třídy výš, bylo prostě skvělé zavzpomínání a bude výborným dárkem pro mé kamarádky vrstevnice.
Bylo to mé první setkání s žánrem fantasy, ale i přesto mě kniha neuvěřitelně rychle vtáhla do děje a nebyla jsem schopna ji odložit. Oceňuji autorovu představivost a schopnost paralelní svět vykreslit tak, že na čtenáře skutečně dýchne atmosféra temného podzemí. Navíc je sympatické, že některé události se odehrávají v konkrétních pražských lokalitách (Národní třída, Václavské náměstí). Charaktery jednotlivých postav jsou také skvěle vyobrazeny, člověk si je musí oblíbit všechny. Pravděpodobně budu pokračovat ve čtení Městských válek. Autorův styl psaní mě vážně moc baví, víc takových...!
Chaotický styl vyprávění, nezačetla jsem se. Mnohem více doporučuji Tichý dech od Jana Trachty - také lékaře bez hranic
Za každého českého autora, který napíše scifi nebo horor jsem opravdu vděčná, proto jsem k hodnocení obvykle schovívavější. Nicméně v tomto případě tak nemůžu učinit. To pozitivní je, že nápad vcelku zajímavý (wannabe strašidelný sice, ale budiž) a kniha i přes vysoký počet stran poměrně čtivá. Jako nejzásadnější problém (alespoň pro mě) vidím v reáliích. Proč proboha nemohla autorka zasadit příběh DO REÁLNÉHO MĚSTA??? Vždyť přece pokud se to skutečně odehráválo v Praze, bylo by pro čtenáře mnohem zajímavější, kdyby to bylo na místech, která důvěrně zná - např. místo Petrov Palmovka apod. Zapracovat Prahu do sci-fi/fantasy uměl skvěle třeba Renčín v Labyrintu. Hlavně, že se všechny postavy jmenují vzletně a poloněmecky. Kdyby se to aspoň odehrávalo v reálném něměckém městě... ach jo. To bezpohlavní město mě prostě hrozně vytáčelo. Rozhodně bych hodnotila mnohem výše.
Knihu jsem dočetla s úsilím. Příběh je sice poměrně zajímavý a mapuje asi 40 let, což mám obvykle ráda, ale styl psaní mi nevyhovoval.Přechod mezi er-formou a ich-formou je nepřirozený a některá přirovnání a podobenství byla přitažená za vlasy a do žánru to nesedělo. Zápisky z deníku by mě bavily, ale tím, že bylo zachováno v psané formě rukou (dost nečitelně), nečetly se dobře.