nemer komentáře u knih
Inteligentní, vtipná a čtivá kritika zdebilizované současnosti a tzv. moderního člověka. Vřele doporučuji. Zvláště první polovina je skvělá. A to jsem myslela, že takové knihy se už dneska neobjeví. Oproti Stoletému staříkovi a podobným slátaninám skvost.
Další samozvané komerční ezo, které si hraje na terapii. Něco na úrovni horoskopů. Tam se také každý najde.
Oddechová četba na léto, přečteno za dva večery. Nic, k čemu bych se asi vracela, ale přesně vím, koho z rodiny kniha velmi potěší. Za přidanou hodnotu považuji autobiografické prvky a zejména odvahu autorky jít s kůží na trh, protože přece jen na ženy s mladšími partnery se většinová společnost dívá všelijak. Blance a Agovi přeji štěstí, ať se jim daří.
Jedna z mála Kingových knih, kterou jsem dočetla. Možná právě jen díky mému oblíbenému cestování v čase. Některé věci mne potěšily, jiné zklamaly, příběh mohl být kratší a neubralo by mu to na kráse, spíš naopak.
Klasické sci-fi Dallas určitě není, je to mix hororu, thrilleru, detektivky a sci-fi. Uznávám, že King je skvělý spisovatel, jeho tvorbě se nedá upřít čtivost, ale vzhledem k obsahu a mnohdy (z mého pohledu) úchylným zápletkám a sadistickým postavám přemítám nad duševním zdravím podobných autorů. Z tohoto důvodu jsem většinu Kingových knih nikdy nedočetla. Moje představy o světě i knihách jsou zkrátka jiné.
Severské podivno, tentokrát plné deprese. Kniha se mi nelíbila, od začátku do konce na mne svou atmosférou i obsahem působila ryze negativně. Jak mi jinde severské podivno nevadí, tady nastupuje opačný efekt. Z četby nemám vůbec dobrý pocit, v žádném směru. Gangsterovu přítelkyni jsem nečetla, číst ani nebudu. Doporučuji pouze v případě, že si chcete "užívat" nihilistickou atmosféru a tísnivý pocit. Nejsem čtenář romantických story, ale tady té deprese bylo už i na mne příliš. Hlavní hrdinka je člověku protivná, ačkoli ji asi nelze z ničeho vinit, pravděpodobně lze její jednání vysvětlit traumatizací a totální rezignací, možná právě proto je knížka tak strašná, v budoucnu se k ní rozhodně vracet nebudu. I v těch nejhorších příbězích o lidské krutosti, utrpení a neštěstí zpravidla najdete něco, alespoň záblesk naděje, ale tady? Strohost vypravování atmosféru zmaru ještě umocňuje.
Filmová verze pro mne byla zajímavější a stravitelnější. Kniha = koncentrovaná nuda.
Nebýt kouzelného hlasu Dany Černé, audioknihu bych nedoposlouchala (a číst bych ji nedočetla ani do třetiny). Rozvláčné, nudné a plytké ... Příběh mne rozhodně nepřesvědčil, že život začíná ve 45. Spíš že je vše otázkou (ne)štěstí a je jedno, kolik vám je let. Hlavní protagonisté si mé sympatie nezískali, snad jen ty kaktusy beru na milost :)
Z knihy mám lehce rozporuplné pocity. Je to spíš soubor horrorů, rozhodně ne pohádek pro děti, ale psaných poměrně primitivním jazykem, určeným pro mladšího čtenáře, stejně tak ilustrace, jejichž infantilizovaná podoba mne moc neoslovila (jedinou výjimkou je obálka). Pokud by kniha byla stylisticky propracovanější (možná i lépe přeložená, těžko říct, originál jsem v rukou neměla) a rovnou určena pro dospělého čtenáře, hodnotila bych ji asi lépe. Některé "pohádky" jsou lepší, jiné horší, ale vzhledem k depresivnímu vyznění většiny z nich asi nebude důvod se ke knize vracet. Typické "severské" příběhy, lehce dekadentní a spíš se špatným koncem, možná jde o návrat ke kořenům, však naše pohádky nebyly v původním vyzněním o nic lepší, byly to také pořádné horrory :-) Ale možná je tu i generační rozdíl, taková Marja Morevna a Kostěj Nesmrtelný měli větší sílu, i pokud jde o ilustrace a celkové zpracování vůbec. Za sebe bych dospělým čtenářům raději doporučila Nesmrtelný příběh C. M. Valenteové.
Začátek a první část knihy velmi slibná, konec aspoň na mne trochu uspěchaný a předvídatelný. Na druhé straně všechny drobné nešvary vyvažují sympatičtí detektivové, ryšavý kocour a ve výsledku, navzdory traumatickým zážitkům většiny postav, i optimistické vyznění knihy. Ráda si přečtu další díl.
Po přečtení dvou kapitol odloženo. Usoudila jsem, že tento počin není čtení hodný, Marťanovi se vůbec nepodobá a nepodobá se ničemu, co bych si přála v dohledné době číst. Raději se znovu vrhnout na Marťana, taková kniha se objeví jednou za čas. Artemis naopak působí jako psaní na zákazku. Jen další z "bestsellerových" nanicovatostí, podobně prozatím hodnotím i Štěstí pro lidi, které sice naopak začíná slibně, ale pak míří do pekel.
Přečíst sice s notnou dávkou sebezapření lze, ale na můj vkus je příběh příliš simplexní, predikovatelný a zbytečně sentimentální, není to kniha, ze které by mrazilo, ať už v dobrém, nebo špatném slova smyslu. Hodnotím jako klasické ženské čtení (mám-li být upřímná, raději si přečtu další díl Metra). Absolutně bych nevěřila, že tuto knihu mohl sepsat muž. Ženský styl psaní mne bohužel neoslovuje. Jednu hvězdu dávám pouze za čtení tištěné verze, být to e-kniha, dala bych odpad.
Nebýt politických a jiných vsuvek mohla to být mnohem lepší knížka. Každopádně hvězdy zasluhuje za výborné vykreslení postapo atmosféry.
Zhruba v necelé polovině jsem knihu odložila, je příliš rozvláčná, ničím překvapivá, na mě opět nezdravě moc "duchovna", hlavní dvojice si mne také nezískala. "Pamatuji si vás všechny" byla o poznání lepší, tato kniha je poněkud unylá, dočítání zřejmě odložím na důchod :) Nelíbí se mi ani jazykové zpracování. Možná bylo kouzlo příběhu ztraceno v překladu, každopádně mám momentálně k dispozici lepší knihy.
Tentokrát se raději dívám na seriál BBC. Kniha je pro mne nestravitelná. Celkem rychle jsem ji poslala o dům dál. A to jsem přečetla už obsáhlejší knihy. Absence děje, rozvláčnost a knižní jazyk (jinde mi nevadí, tady je ubíjející) sráží tento výtvor na kolena. Zřejmě pouze pro skalní fanoušky fantasy, holt jsem spíš na sci-fi :) Možná až se fantasy začně vydávat jako pohádka, můj pohled bude smířlivější. Navzdory výše uvedenému je třeba ocenit snahu autorky vytvořit v dnešní době něco tak pozoruhodného, přestože "pozoruhodnost" nemusí být nutně vnímána pozitivně.
Působivé čtení (nejen) na léto. Neklasičnost na detektivním poli vítám, nejsem čtenář u nás tolik populární severské detektivky (pro ty bude Muž bez psa asi zklamáním, detektivní zápletka je hodně předvídatelná). Snad jen bych se obešla bez Gunnarových hovorů k Bohu a možná i bez samotného detektiva :) Jako čistokrevný román by mohla být kniha mnohem působivější, jak už uvedli jiní uživatelé. Nicméně autorově práci se ještě podívám na zoubek a Muže bez psa doporučuji ke čtení.
Skvostná kniha. Díky J. Loukotkové jsem si v dospívání F. Villona zamilovala.
Četla jsem jako deseti a jedenáctiletá, tehdy se mi to moc líbilo. Stejně jako Proroctví a podobné horrory, které bych v pozdějším věku už nezvládla. Z nostalgie dávám vysoké hodnocení, i když je to brak :) R. L. Stine byl můj oblíbenec, moc se mi líbily i obálky :) Očima dospělého max. jedna hvězdička. Určité věci se dají číst pouze v určitém věku :)
Příběh začíná slibně, bohužel je víc než překombinovaný a tematicky by vystačil na několikadílnou rodinnou ságu. Je plný dnes tzv. žádoucích dramat, ale po dočtení cítím pachuť z autorova kalkulu hrát na city a napsat "roztomiloučký příběh", který bude v kurzu. Najdete zde opravdu všechno, migranty, LGBT, odvržené/ztracené a zase nalezené členy rodiny. Nic proti šťastným koncům a roztomilým knihám, ale čeho je moc, toho je příliš. A jako čtenář nechci být manipulovaný blbec. Jestli ve mně tato kniha něco evokuje, tak manipulaci autorem a urputnou snahu zalíbit se na všech frontách, tudíž narvat do příběhu víc než je zdrávo. Stylisticky nejde o žádný skvost, Emily Henry to podle mne umí s humorem nesrovnatelně lépe (a uvěřitelněji). Tato kniha je takový zhuštěný dort ze všeho, co bylo zrovna po ruce, vhodný max. někam k vodě. Přečtete ji za jedno či dvě letní odpoledne a víckrát si nevzpomenete. Jsou lepší knihy, kterým je třeba dát prostor.
Milá pohádka na jedno odpoledne nebo večer, překlad by mohl být lepší, ale vzhledem k určení pro náctileté čtenáře se dá přejít. Příběh se mi líbil víc než filmové verze. Nejkouzelnější je ovšem prolog a závěr, Láska a Smrt. Amor vincit omnia.