Nerevanin komentáře u knih
Atraktivní námět, provedení pokulhává. Poměrně čtivé, chvílemi napínavé. Dvě hlavní postavy v první půlce knihy alternují polohy "nejhloupější člověk na světě" a "nejchytřejší člověk na světě", načež ve druhé půlce knihy se přehoupnou do dalšího extrému a tím jsou fyzické výkony hraničící se sci-fi, které za mě výsledný dojem hodně srážejí (kdybych chtěla číst knihu o superhrdinech, tak si vezmu knihu o superhrdinech, ne tohle) a ke konci už se jim člověk může jenom smát. Ostatně závěrečná třetina děje už je celkově dost překombinovaná. Napínavé a chytlavé to je, ale žádná závratná kvalita.
Taková oddychovka. Neotřelé prostředí star(odávn)é Číny je atraktivní, ale nevyužité. Víceméně žádné skutečné reálie, přiblížení stylu života a podobně. Hlavní dějová linka není úplně špatná, finální zvrat ji pozvedává, ale výrazně by jí prospěl vyšší počet postav, protože ty se s mírnou nadsázkou dají spočítat na prstech jedné ruky a žádná z nich není nijak extra propracovaná. Na hlavní děj se nabaluje několik menších případů, které jsou ale vyřešeny stylem veni vidi vici, jinými slovy čtenář prakticky nemá šanci se do pátrání po pachateli zapojit, protože nedostane žádná vodítka a zničehonic soudce Ti záhadu vyřeší. To vše jsem ale schopná přejít. Co ale přejít nedokážu, je překlad. Původní text neznám, ale připadá mi přinejmenším zvláštní používat v knize zasané do tohoto místa a času slova jako "šéf", "indiskrence" nebo "transvestita" a další. Neologismus "zločinka" mě bude strašit ještě hodně dlouho. Knihu doporučuji jako prázdninové čtení čtenářům bez jazykového cítění.
Velmi dobré. Kniha je napsaná příjemným a chytrým jazykem, hezky plyne a je velmi čtivá. Děj je odlehčený vtipnými postřehy hlavní postavy. V některých ohledech jsem měla potíže se s hlavní postavou ztotožnit (vztah k manželovi, podceňování zdravotního stavu) a některé zvraty jsou poněkud předvídatelné, ale to nijak neubíralo knize na čtivosti. Tleskám autorce za odvahu napsat knihu, která zdánlivě celou dobu směřuje k tuctovému klišé happy endu, ale ve finále se onen happy end neuskutečnil.
Zajímavý nápad, ale provedení pokulhává. Ačkoli děj začíná slibně, v okamžiku, kdy se hlavní hrdinka rozhodne opustit rodnou vesnici, to jde z kopce (doslova i přeneseně) a s přibývajícími stránkami jsou nedostatky knihy stále markantnější. Od dlouhého intermezza, kdy hlavní hrdinka nepřestává vycházet z údivu nad blahobytem nově objeveného světa, přes únavné vnitřní pochody (ke konci je každá hrdinčina myšlenka zopakována nejméně třikrát za sebou) až po závěrečných cca 50 stran, kde byl děj velmi zmatený a často nelogický. Kapitolou samou pro sebe jsou pak absurdní fyzické výkony hlavní hrdinky (zejména výstup na horu působí jako tragikomická fraška), před nimiž by i Supernan bledl závistí, ačkoli hrdinka trpí podvýživou a její fyzička se rovná nule. Reálie knižního světa jsou nedovysvětlené a nejasné, už samotné dlouhodobé odříznutí vesnice od světa nedává v podmínkách popsaných autorkou moc smysl. Výsledný dojem z příběhu ještě více sráží jazyk. Lze se dohadovat, zda je na vině originální text nebo překlad (patrně obojí), ale o podivná vyjádření není nouze. Jeden příkad za všechny: jelikož takřka všechny postavy komunikují znakovou řečí, působí výrazy jako "řekla klidným hlasem" jako pěst na oko. Tuto knihu nedoporučuji číst.
Poněkud klišé. Kniha se rozhodně číst dá, ale příběh je jako podle šablony. Osudová láska, kterou se snaží překazit krásná, ale zlá žena, načež všechny její plány nakonec přijdou vniveč a milenci se opět setkají a romance pokračuje. Tento děj prostý jakýchkoli zvratů, které čtenář necítí na hony daleko, navíc podle mého názoru zhoršuje rádoby hrozně cool a umělecký, ale zároveň velmi nepřirozený jazyk jak přímé mluvy, tak zejména vnitřních úvah. Jisté zklamání z knihy může u mě způsobit i fakt, že cílovou skupinou jsou zřejmě náctiletí. 2,5 hvězdičky, jelikož to zdejší hodnocení neumožňuje, tak jen 2.
Velmi pěkné. Příběh samotný zřejmě moc objevný není, ovšem v tomto případě jde spíše o zpracování než o samotný děj. Kniha je napsána velice hezkým jazykem a velmi pěkně přeložena - už jen proto ji stojí za to přečíst. Z pestré palety postav je nejzajímavější psychologie doktora Larche a způsoby, jakými manipuluje svým okolím. Většina ostatních postav někdy bohužel působí trochu jednodimenzionálně či karikaturálně (např. sestra Angela a sestra Edna jsou v podstatě zaměnitelné). Úvodní část knihy je poněkud zdlouhavá a obávám se, že některé čtenáře může odradit, nicméně druhá polovina (přibližně od chvíle, kdy se Candy a Wally objevují na scéně) je velmi čtivá. Kniha rovněž kvalitním a nenásilným (tj. v příběhu nevyčnívá jako pěst na oko) způsobem zpracovává stále aktuální téma legalizace potratů. Ostatně většina témat, kterých se kniha dotýká (např. potřeba někam patřit) je velmi nadčasová. Doporučuji.
Velmi zdařilé. Barevné vnímání světa hlavního hrdiny je velmi neotřelé, a ačkoli místy trochu leze na nervy, vytváří jedinečnou atmosféru. Velmi čtivé a napínavé. Zvraty poměrně nečekané a dobře promyšlené, což velmi oceňuji. Víceméně prosté logických chyb, což také velmi oceňuji. Místy velmi sugestivní, zejména scéna s koláčem. Místy úsměvné, když hlavní hrdina nechápe různá ustálená úsloví a metafory. Malou výtku mám k věku hlavního hrdiny, myslím, že kdyby mu bylo 10 a ne 13, bylo by jeho uvažování a chování uvěřitelnější, ačkoli se jedná o autistu. Druhou malou výtku mám k jeho malování zvuků, protože to ke konci knihy narušuje rychlý spád příběhu. Vřele tuto knihu doporučuji.
Velice pěkné a povedené. Příběh dvou žen, které se odlišným způsobem, ovšem takovým, který asi nikoho nenechá lhostejným, vypořádaly s nelehkými situacemi, které jim život přichystal. Pro mě osobně byl zajímavější příběh Irmy, protože velkou část Editina příběhu poněkud přebilo téma okupace Československa, během níž Edita byla spíše svědkem událostí, které šly z velké části mimo ni. Motivace hrdinek mi občas připadala trochu zmatená a nevysvětlená. Proč se Irma někdy chovala jako silná žena a to už v době svatby, kdy si vydupala starou kuchařku Hedu, a přitom se po celý život nechá ovládat manželem a jen tiše trpí? Je to dáno výchovou, osobním přesvědčení, je to trest, který si sama uložila? Proč Edita zpřetrhala pouta s matkou? Z čeho přesně pramenilo její odmítnutí vypravěčky epilogu? Zatrpklost, strach, nejistota, výčitky svědomí? Ponechá-li se tohle stranou, kniha je výborně napsaná, je velice čtivá a napínavá a obsahuje několik velmi silných momentů (pro mě asi nejsilnější z nich byl ten, když se Irma rozhodne říct Kristýnce milosrdnou lež o tom, kdo je její otec, a následné vnitřní úvahy). Velmi zdařilé a doporučuji.
No nevím. Jako není to špatné, ale asi jsem čekala víc. Konec mi připadal trochu nemastný neslaný, ale oceňuji, že se nejedná o klasický happyend "všichni se oženili a vdali a žili šťastně až do smrti". Hlavní hrdinka mi místy připomínala některé postavy Oscara Wilda, to bylo příjemné překvapení, ale bohužel tento dojem trval jen ze začátku knihy. V některých ohledech mi připadalo, že autorka se snaží současné problémy nasadit do minulé doby a to ční z celé knihy jako bolavý palec (hlavně uvědomělá feministka a průkopnice Martha, která se opakovaně mění na Martu a zpět). Význam titulní nestvůry, která byla zpočátku propírána pomalu na každé stránce dvakrát, postupně vybledl a vlastně si nejsem jistá, jestli nestvůra měla něco symbolizovat nebo jestli se jednalo jen o berličku ve snaze o cool titul knihy.
Dobré. Myslím ale, že by to bylo lepší, kdyby se vynechaly nadpřirozené prvky a zaměřilo se spíš na sílu sugesce a manipulace.
Dobré. Čtivě napsané. Škoda, že u některých popisů jsem měla trochu problémy si popisované skutečnosti představit. Také škoda, že (nešvar mnoha autorů) pozornost je věnovaná jen několika málo podivným dětem a tím pádem schopnosti zbylých zůstávají neznámé.
Zajímavý pohled na tzv. stan culture, nicméně příběh má jisté nedostatky. Mezi ty hlavní patří nevysvětlení reálií kouzelných bytostí (např. co to je "Moře", "Pláž" nebo "Kopec"?) včetně jejich motivace, tedy proč se vlastně vůbec snaží dělat "Legendy" a k čemu jsou ty "Legendy" dobré.
Velmi dobrý nápad, hlavní hrdinka poměrně sympatická, velký potenciál. Slibný začátek, ale poté, co se hlavní hrdinka vydá na další misi, to začíná váznout. Příběh se zadrhává především na nedostatečně vysvětleném / promyšleném světě. Připadalo mi místy dosti obtížné se v příběhu orientovat. Bohužel nezůstaly stranou ani logické chyby (např. postava má hluboká krvácející zranění na obou rukou, ale má spoustu času číst si v knize). Většina postav s výjimkou hlavní hrdinky působí ploše a jednodimenzionálně, nepřátelské postavy navíc nevzbuzují dojem, že by z jejich strany hrozilo nějaké velké nebezpečí, což je samozřejmě problém. Konec mě poněkud zklamal. Nicméně oceňuji, že se jedná o fantasy spíše pro dospělé s dospělou hrdinkou. Český překlad je bohužel často silně svérázný (patrně nadměrný vliv anglické syntaxe), což působí až komicky, jelikož hlavní hrdinka (tj. vypravěčka) si tolik zakládá na gramatice, správném užívání jazyka a podobně.
No nevím. Ze začátku to vypadalo docela slibně, celkový dojem ale takový nijaký. Nepřipadalo mi, že by kniha čímkoli vynikala nebo zaujala, za pár dní nevíte, že jste ji četli. Alespoň to neskončilo klasickým happyendem.
Celkem se to dalo číst, ale celý příběh od začátku do konce, včetně všech "zvratů", je jedno velké klišé.
Upřímně nedoporučuji číst. Nápad celkem originální, provedení pokulhává. Motivace hlavní hrdinky se mění (respektive točí v kruhu) ob dvacet stran. Nevím, zda je na vině autor nebo překladatel, ale v knize jsou dosti zarážející logické chyby typu chození hlavní hrdinky o berlích a její skákání do oken ve stylu ninja o pár hodin později a další. Většina postav mi připadá nerealistická a postrádá hloubku a propracovanost. Ačkoli se celý příběh odpichuje od jakési asi série zločinů spáchaných hlavní čtveřicí, během celé knihy není vysvětleno, co vlastně udělala, takže to působí jako uměle vytvořená záminka k rozpoutání příběhu (což to patrně také bylo).
Kniha se mi celkem líbila, zajímavá byla symbolika "bábovek", která pro každou postavu znamenala něco jiného. Některé hrdinky byly zajímavější než jiné, ale to je nespíš pochopitelné. Horší problém podle mě byl, že asi tak od poloviny knihy jsem se silně ztrácela v postavách a kdo ke komu patří, takže doporučuji kreslit si nějaký diagram. Zklamal mě také závěr, jednak protože to vlastně nemělo žádnou pointu a jednak jsem nepochopila, kdo a hlavně proč byl na konci knihy v bytě poslední vyprávějící postavy.
Dobré, doporučuji. Asi nejvýraznější složkou "Dědiny" je nářečí, kterým je celá napsaná. Jedná se o jakousi epizodku z venkovského života, která vlastně ničím nezačíná a ničím nekončí, důraz je kladen hlavně na psychologii postav. Velká škoda je, že jakmile se z některé postavy stane "vyprávějící postava", je celkem obtížné identifikovat, o koho se jedná, neboť v kapitolách, které vypravuje, obvykle není vůbec oslovená. Vůbec ve všech postavách je místy obtížné se vyznat, protože nejsou nijak uvedeny do děje, není vysvětleno, jaké mají postavení, s kým jsou spřízněné atd, takže v tomto ohledu kniha místy působí poněkud zmateně.
Nelze říct, že by to bylo vysloveně odpočinkové čtení, ale podle mě velmi zdařilá kniha. Místy velmi dojemné, nutí k zamyšlení. Doporučuji.
Kniha dohromady o ničem, ale je to takové pohlazení po duši.