Netopyr07 komentáře u knih
Úžasný vhled do psychiky autisty. Moc mi to pomohlo, i když stejně nevím, zda bych s podobným člověkem dokázala komunikovat. Krom toho, některé body v jeho soupisu behaviorálních problémů se mě také týkají ;-) (s. 42) Jakmile chlapec začal vykládat "vědecké názory", byla jsem ztracená.... :-))
Znala jsem filmovou verzi a žasnu nad tím, jak z původní knižní předlohy dokázali dát dohromady tak dobrý film :-) Při líčení, jak se likvidují bomby, mi běhal mráz po zádech a třásla jsem se o Kipa hrůzou stejně jako u filmu. Příběh je skutečnou mozaikou, kdy až téměř na konci začne konečně spousta věcí do sebe zapadat.
Zlatá Agatha :-) Monsieur Poirot je myslitel s velkým M. Jsem spíše jako kapitán Hastings - dlouhé vedení a nesystematické jednání, ukvapené závěry. Výborný soubor povídek.
Pěkná detektivka. Lacey se mi líbí. Problém je, že knihy nečtu řádně po sobě, takže občas nechápu souvislosti :-) Nicméně závěr (pointa) se mi zdál překombinovaný. Spoiler - Proč musí být šéfka lesbička taky nechápu. Asi je to moderní...
Musím říci, přátelé, že mě Lucinčini sourozenci pěkně štvali. Takhle rubat nejmladšího z rodiny a říkat mu, že lže, místo aby se třeba radovali z jeho bujné fantazie :-) Kniha se četla svižně. Boj mezi dobrem a zlem. Krásný popis jara :-)
Fíha! Jsem brontosaurus, jelikož sociálním sítím nehovím. Vím, že existují, ale to je tak téměř vše. Kniha je "cihla", o tom není pochyb. Ale "pořád se něco děje" a čtenář se prostě CHCE dozvědět, co za tím vším stojí a jak se budou rozvíjet vztahy atd. Za mě bezva! Akorát po lese se s tím vážně chodit nedá ;-) Každopádně je to jako kdybyste s Robin a Cormoranem prožívali každý den hodinu po hodině. Super! To za ty popsané stránky stojí.
Mno, jako oddechovka se sem tam zajímavými postřehy by to šlo. Ale osobně mě štvalo, jak by se dalo říct, "prozrazování budoucnosti postav". Také přehršel vulgárních výrazů mi docela vadila. Původně jsem chtěla knihu pro mé neteře, ale ještě si to rozmyslím, i když, samozřejmě, jako každý teeneger všechna použitá slova znají. Proč je tak moderní a úchvatné v knihách používat sprostá slova???
Sovu jsem začala číst, když jsem dělala korektury de facto milostné korespondence, která byla tak sladká, že jsem to musela proložit něčím vážně drsným :-) a to teda Sova 100% splňuje! Severské detektivky (thrillery) jsou vůbec drsné (Nesbo např.) Měla jsem pokušení Sovu fláknout do Výzvy jako "hlavní postava je alkoholik", ale Mia "jen" občas pije I. ligu... takže nic :-)))
Páni, Miro Macek velice mile překvapil! Slyšela jsem kladná hodnocení, tak jsem byla zvědavá a SMEKÁM! Skutečně se to povedlo. Smála jsem se několikrát i nahlas, např.: (Teta Kateřina) si postěžovala, že ji Saturnin před chvílí urazil, neboť zrovna, když se ptala strýce Františka, co by si měla vzít odpoledne na říční plovárnu, aby upoutala členky místní honorace, zřetelně zaslechla, jak Saturnin, kráčející náhodou kolem, říká "lyže". Podobných replik je tam vícero a jediná, která mě osobně "rušila", byla příhoda "ukradená" ze soudniček Iva Jahelky ;-)
Knihu jsem původně pořídila své neteři a protože jsem byla zvědavá, o čem příběh je, začetla jsem se. A začetla jsem se tak, že jsem knihu nedokázala odložit. Je prostě skvělá!!! Nejen mládeži, ale i dospělým může něco dát. Mno.. pak už je jen "problém", dodržet předsevzetí, že ve svém životě zkusíte něco změnit :-)))
Knihu mi doporučil můj dobrý přítel. V úvodu je sice napsané, že (parafrázuji) "text je pro normální lidi", ale odbornými termíny se to tam jen hemží. Nicméně jsem se dozvěděla zajímavé věci a (kuřáci prominou) velice se mi líbilo "podobenství" o kuřáckých fabrikách a reklamě na cigarety. Kapitola o trolech byla taky bezva! Knihu posílám dám, i když, jak vidím, jsou zde i negativní ohlasy.
Tak tomu říkám humor :-)) Zvířaty se to tam jen hemží, takže splněný bod Čtenářské výzvy a ještě jsem se pobavila. Jistě se nebudete divit, že zvláště tímhle:
"U nás hadi nejsou," prohlásil jeho kolega s pevným přesvědčením úředního orgána.... "No, vlastně jsme sem přijeli chytat netopýry," uklouzlo mi. Oba na mě zůstali nevěřícně civět. "Netopýry?" vyrazil policista. "Netopýři přece nejsou hadi," prohlásil imigrační úředník a tvářil se jako Charles Darwin, když předkládá světu výsledek svého celoživotního vědeckého bádání. :-))
A nebo: Tony si čapl na bobek zády k balvanu porostlému svlačci, úplně splynul s pozadím a jen občas se z něj k našemu zděšení vynořil jako kočka Šklíba a nabízel všem dokola oranžádu a chleby se zavařeninou. :-))
A pak, že se nedá napsat příběh, který není mentorský, když se v něm objevuje víra. Je to milé a nenásilné a dojemné. Můj kamarád, který mi knihu doporučil, má pravdu.
Přiznám se dobrovolně, že jsem neměla tušení, že jde o divadelní hru :-)) Každopádně pro mě dobrá oddechovka, zajímavá zápletka. Jak vypadá divadlo v reálu by mě vážně zajímalo. Třeba hru někdo nastuduje (nebo už nastudoval??)
Annu Elliotovou jsem si chtěla dávno přečíst, resp. Persuasion, protože o té knize mluví v mém oblíbeném filmu Dům u jezera :-) Obdivuji ty krásné inteligentní "šroubované" rozhovory mezi postavami. Nedokážu si představit, že by takhle někdo mluvil ve skutečnosti :-))
Anna je ale opravdu "Popelka" a její sestry jsou káči. Mladší je sebestředná slípka a ta starší... Zde její komentář na jednu ctihodnou dámu: "Lady Russellová těmi svými nově vyšlými knihami lidi doopravdy otravuje. Nemusíš jí to říkat, ale ty její šaty tuhle večer se mi zdály ohavné. Vždycky jsem myslela, že má v oblékání trochu vkusu, ale na koncertě jsem se za ni styděla... A sedí, jako by měla v zádech pravítko! A samozřejmě že ji srdečně pozdravuji." :-)))
A toto mě "rozesmálo": "Byla bych se domnívala," řekla Anna, "že mé chování k vám vás mohlo ušetřit mnohého z toho všeho." - Měla štěstí, že ten "její" pak všechno pochopil. Osobně vím, že "z mého chování" nebývá jasné nikomu nic :-)))
Hezký, takřka pohádkový příběh :-) mile filosofické, nutí k zamyšlení. Vřele doporučuji.
Kniha je prostě VYNIKAJÍCÍ. Byla mi doporučena už dávno, ale dostala jsem se k ní až teď. Vyprávění, přesně, jak je v anotaci, je neustále o nějakém umírání, chudobě, hladu atd., ale přitom je to podané tak, že se musíte smát. Osobně jsem se smála i nahlas. Pasáže o školních zážitcích byly dokonalé a taktéž i líčení zpovědí :-))) Vřele doporučuji!!!
Tož... mám za sebou pana Intelektuála Kunderu. Některé pasáže mi šly ztuha, vyprávění z vojny (z Ostravy) šlo lehce, dovědět se něco z hudební teorie bylo přínosné a starých lidových zvycích jakbysmet :-)
Ládisova otevřená "zpověď". Ne, že by na osobní setkání nebyl otevřený. Je zcela přirozený. Je důkazem, že "těžký introvert" může předstoupit před velké množství lidí a promlouvat k nim a oni si z toho často něco důležitého odnesou :-) Ale teologickým pasážím rozumím jen velmi ztěžka :-))
Páni... Nevím, co napsat. Zpočátku - přesně, jak je v doslovu, vše vypadá jako parádní robinsoniáda, kluci na opuštěném ostrově se snaží přežít. A pak je z toho skoro horror ve smyslu, jak lidé dokáží zdivočet bez civilizace. Doufám, že to není spoiler :-) Co určitě spoiler je, že se mi nelíbila část, kde "lovci" zabili prasnici, která zrovna měla prasátka. To je dost neetické, ne, zvláště, když měli na výběr z celého stáda!