Nikidree
komentáře u knih
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Velmi se mi zamlouvá, jak příběh pokračuje a k jakým změnám došlo. Ovšem nemohu se zbavit dojmu, že mi tam "něco" nesedí. Myslím, že to je hlavně Tamlin a jeho chování. Přijde mi, že vůbec nemyslí a chová se jako bezduchý blázen. Ovšem díky tomu jsem si mnohem víc užívala děj s Rhysem.
Feyre mě na začátku trošku štvala, ačkoliv jsem se snažila pochopit její jednání. Potom se ale zlepšila a to její popichování s Rhysem bylo k nakousnutí. Zbožňuji jeho povahu.
Autorku již znám ze Skleněného trůnu a tak tuším, co od ní čekat. Ostatně konec v prvním díle i v tomto druhém, je toho důkazem. Celkově její (ne)čekané zvraty v ději mi mnohdy přivozují infarkt. A to i když je už čekám.
Ovšem tentokrát jsem měla problém s posledními cca 30-40 stránkami. Tušila jsem, jak to dopadne a nechtěla to. Ovšem překonala jsem se a už se vrhám na další díl.
Jméno větru II.
Patrick Rothfuss
Tento díl vnímám lépe než předchozí. Už se tu začali dít "lepší" věci a celkově mi obsahově přišlo vyprávění poutavější. Jazyk a hlavně volba slov, stejně jako nejrozmanitější přirovnání jsou i nadále velmi působivé.
Stále však trvám na tom, že mi tam chybí něco.. víc. Jistě, Kvothe je mladý a v jistých ohledech nezkušený, na což se velmi snadno zapomene, byť v případě jisté dámy je to naopak velmi vidět.
Zjednodušeně ani tady jsem necítila velké nutkání zhltnout všechny stránky najednou, byť jsem to udělala díky volnému času a chuti číst.
Doufám, že v dalším díle se to rozjede ještě víc. Vážně mě zajímají jeho skutky, které fascinují kdejakého sedláka stejně jako malé dítě.
Jméno větru I.
Patrick Rothfuss
Zajímavá kniha s velmi dobrým způsobem vyprávění. Barvitý a zajímavý popis čehokoliv, dokáže velmi oslovit.
Na můj vkus mi tam chyběla troška nějaké zajímavé akce. Něco, od čeho bych se mohla odrazit a zhltnout zbývající stránky jedním dechem. Doufám, že se to objeví alespoň v druhém díle. Přeci jen tady jsou hlavně začátky jeho života. Očekávám, že ty "velké činy", díky kterým je tak známý, se budou odehrávat hlavně v druhém díle.
I přesto se mi celá kniha četla velmi dobře a snadno. Díky způsobu, jakým jsou události vyprávěny, se u toho člověk nenudí.
Pět
Ursula Poznanski
Ačkoliv nejsem zrovna fanoušek detektivek a vlastně je vůbec nevyhledávám, kvůli keškám s částí mrtvoly, jsem prostě musela udělat výjimku.
Námět je velmi originální a dost dobře zpracovaný. Obecně se knížka četla velmi dobře, díky příjemnému stylu psaní. Avšak místy jsem se celkem nudila a dokonce i ztrácela pocit napětí. Dost možná to je tím, že to není žánr co preferuji.
Druhá polovina knihy je rozhodně lepší a skvěle ji zakončuje překvapivý závěr. Padoucha jsem netipla správně a o to to pro mě bylo zajímavější. Trošku mě rušily vsuvky s bývalým manželem, protože jsem netušila, co přesně se mezi nimi stalo. A tak jsem to vnímala spíš jen jako odbočku, aby vyšetřovatelka měla taky něco jako "osobní život" a nežila jen prací.
V objetí temnoty
Alexandra Ivy
Po knížce jsem sáhla náhodou v knihovně a až teď po přečtení jsem zjistila, že je to vlastně druhý díl. Naštěstí jsou knihy jakoby samostatné příběhy jen ze stejného světa a s postavami, které se tak nějak míhají skrz díly - to mě uklidnilo.
Zbožňuji tento druh knih a tahle si mě získala. Líbí se mi jiné pojetí nadpřirozeného světa včetně ras a vlastně celého příběhu. Autorka píše hezky, postavy se chovají dle svého charakteru a celkově jde o příjemné čtení. Nevadí mi ani prolínání úhlů pohledů, jelikož je to vše takové příjemné a nenucené.
Těším se na další díly!
Sukuby to rády horké
Jill Myles
Za mě je zápletka lepší a zajímavější než v prvním díle. Také se lehce objasnilo pár věcí, byť stále jich je dost ještě neznámých.
Bohužel Jackie mi stále přijde jako trubka a občas i jako fňukna. Avšak tady konečně projevila trochu intelektu a ukázala, že je taky schopná něco podniknout sama. Ale měla by přesstat zmiňovat sobeckost ostatních, když ona sama dělá to samé.
Velmi mě zajímá, pro koho se nakonec rozhodne (Noe nebo Zane) a hlavně proč se zrovna ona stala sukubou. Myslím, že v tom je prostě něco víc.
Velké mínus (už od prvního dílu) vidím v korekci překladu - pokud tedy vůbec nějaká proběhla. Jinak je to prostě dobré oddechové čtení, které máte za chvíli přečtené.
Zaklínač – komplet 8 knih
Andrzej Sapkowski
Zpočátku jsem nechtěla nic psát, ale když se mi celý příběh rozležel v hlavě, usoudila jsem, že si alespoň pár slov zaslouží.
První dvě povídkové knihy hodnotím naprosto skvěle, byť se tam člověk dozví od všeho kousek, tudíž sága jako taková je místy lehce "vyzrazena", ale s tím jsem do toho šla, takže v pohodě. Navíc, některé věci se díky povídkám naopak objasní.
Ságu jako takovou hodnotím velmi kladně. Avšak tady musím zmínit, že některé knihy byly lepší než jiné. Nejvíce mě zklamala Paní jezera, kterou jsem se velmi dlouho prokousávala. První polovina se četla ještě dobře, ta druhá byla poněkud tvrdý oříšek už jen kvůli rychlému střídání mnohdy nezáživných dějových linek, většího výskytu 'elfštiny' (vlivem nepřeložení nevím, co postavy říkaly) a pro mě naprosto nezáživných politických machinací. Chápu, že bylo potřeba ságu nějak zakončit, ale za mě musím říct, že to bylo poněkud nešťastně zakončené. Vzhledem k tomu, že příběh Ciri teprve začíná (pokračuje..), končí kniha způsobem, jako kdyby už nic nebylo (pocitově).
Rozhodně nelituji času, který jsem nad Geraltem strávila a myslím, že každý fanoušek fantasy by ho měl přečíst.
Byť se pro mě Geralt nestal úplně srdcovou záležitostí, v případě, že o něm ještě nějaká kniha vyjde (na Bouřkovou sezónu se chystám), určitě si ji přečtu.
Kniha rozkoše a hrůzy
Michal Tesáček (p)
Na to, že to má jen 184 stránek a je tam 7 povídek, ani nevím, jak dlouho jsem to četla a raději to počítat nebudu.
Nečekala jsem od toho nic převratného a udělala jsem dobře. Během čtení první povídky jsem byla rozhodnutá nepokračovat v dalších. A nebýt toho, že siska byla hned druhá, asi by se tak opravdu stalo. Putování věčně vzrušené kočky bylo tak absurdní, až jsem se se za břicho popadala, jelikož jsem ještě stále tak trochu "puberťák". Ale ostatními jsem se velmi stěží prokousávala a častokrát je po přečtení jedné stránky odkládala na někdy jindy.
Nechci tím tuto knihu odsoudit. Jen to není úplně můj šálek kávy a asi se na čas podobným titulům vyhnu.
V náruči temnoty
Keri Arthur
Někdy si říkám, že si prostě počkám, až vyjde celá série a až poté se do ni pustím. Kdo si pak má všechno pamatovat, když má takto rozečtených x desítek různých sérii? :D A hlavně čekat na další díly?
Každopádně.. Tak nějak jsem doufala, že se Riley poučí. Když se to vezme kolem a kolem, všechny její vztahy se více méně rozpadly kvůli její práci (u Quinna hlavně kvůli faktu, že je vlčice), takže mě docela zamrzelo, že ji to nevyšlo s Kellenem. Hodili se k sobě a ačkoliv mi něco říkalo, že to neklapne podle náznacích ke konci, stejně mě to zamrzelo.
Tak nějak čekám, že v dalším díle bude vůči trvalému vztahu nedůvěřivá a opět bude couvat. Jak jsem již řekla, doufala jsem, že se poučí, ale což no.
Knížka se mi velice líbila a musím říct, že ty detektivní zápletky jsou velmi vydařené. Tuhle sérii bych doporučila všem, co mají rádi akci, napětí, fantasy bytosti a.. sex :D a to přes to, že ještě není u konce! :))
Hell Boys
M. T. Majar (p)
Nějak nevím, jak knihu zhodnotit. Líbila se mi, to ano, avšak detektivní zápletka mě příliš nenadchla. Tak nějak mi přišlo, že je to spíš detektivka z gigolovského prostředí, než něco, co šlape na paty "červené knihovně" (bráno s nadhledem).
Jediná věc, která mi celkem vadila byla Catherine VS Prudence. Na začátku se stěží srovnával s tím, že je Cat mrtvá a najednou, jako kdyby to ustalo a byla už jen Pru. A ke konci se opět porovnávalo mezi matkou a dcerou.
Tak jako tak hodnotím knížku kladně a doporučuji. Ryan se mi líbil povahově a ty jeho hlášky mě opravdu bavily. Pru byla předvídatelná, ale to se dá pochopit, vzhledem k tomu, jaký život vedla. A nějak jsem si oblíbila Coryho, i když tam o něm bylo jen pár zmínek.
PS: Souhlasím s většinou, že by se měla autorka zaměřit hlavně na vlčí řadu, ta je fakt dokonalá! :)
Královna rebelů
Lynette Noni
Musím říct, že jsem z prvního dílu poněkud rozpačitá. Zaujal mě nápad, prostředí i souboj mezi vládnoucí linií a rebely. Naopak mě odradil způsob podání příběhu, zvrat na konci a upřímně i hrdinka samotná.
Žádná z postav mě nijak zvlášť nezaujala. Možná Naari a Motl, ale to je tak vše. Jaren mi nepřišel nijak zajímavý a Kiva.. No k té jsem si cestu hledala velmi obtížně. Moc jsem nedávala její neustálý strach, obavy, výčitky, nerozhodnost a zároveň naději a odhodlání. Celkově velmi časté zabřednutí do jejích niterních myšlenek a hlavně pocitů na mě bylo poměrně silné kafe. Bylo toho moc a často úplně zbytečné, jelikož se příběh díky tomu neuvěřitelně vlekl.
Také jsem myslela, že hlavní náplní budou zkoušky, ale ty mi přišly spíš jen jako výplň, aby to nebyl jen popis života ve věznici.
A co se týče zvratu na konci, ten mě hodně zklamal. Celou dobu sledujeme vše, co se děje včetně pocitů hrdinky a následně se dozvíme něco, co bychom měli tím pádem vědět už mnohem, mnohem dřív.
No nevím. Dám tomu ještě šanci a zkusím to dočíst. Snad další díl bude lepší.
Statečné a zlomené srdce
Brigid Kemmerer
První díl mě velmi zaujal a mile překvapil. Druhý není vyloženě špatný, ale v mých očích nesahá ani do poloviny prvnímu.
Harper i Greye jsem si oblíbila. Rhen mě neoslovil, ale byla jsem s ním v pohodě. Ovšem v tomto díle mi byl už dost nepříjemný. Lia Mara mi k srdci také nijak nepřirostla, kvůli jejímu podceňujícímu se smýšlení a celkem i chování. Kromě toho jsem si Greyův osud představovala trochu jinak. A musím přiznat, že mě autorčin směr v jeho ohledu trochu zklamal.
Příběhově se to poměrně vleklo. Až posledních cca 100 stránek bylo poměrně zajímavých. Přesto však nemůžu říct, že bych z nich byla odvázaná tolik, jako z celého prvního dílu.
Celkově musím říct, že se druhý díl od prvního dost znatelně liší a proto jsem měla i problém se začíst. Vleklo se to, Grey se choval úplně jinak, než jak jsem čekala, Lia se svou sestrou i matkou byly prostě zvláštní a pro mě dost nesympatické. Z Rhena se pro mě vyklubal naprostý blbec a Harper neměla skoro žádný prostor a když už, vlastně skoro nic neudělala.
Trilogii samozřejmě dočtu, ale vzhledem k událostem na konci knihy, se na to příliš netěším. Jsem zvědavá, jak to skončí, ale mám obavu, jak to autorka podá. V knize mi totiž chybí opravdu poctivé napětí. A popravdě i budování vztahů mezi postavami je takové slabé. No uvidím
Čas karmínu
Amélie Wen Zhao
Popravdě nerozumím tak vysokému hodnocení. První díl mě zaujal, bylo to něco nového, autorky prvotina (myslím) a mělo to potenciál. Druhým dílem jsem se jakž takž prokousala, ale mé zaujetí hodně opadlo a děj mě už zdaleka nebavil. Čímž se dostávám k tomuto poslednímu dílu, který pro mě byl skoro utrpením.
Příběh je dost rozvleklý a zdlouhavý. Ne opravdu mě nebavilo po několikáté číst, jak si postavy musí zas a znovu vzpomenout/zopakovat, proč to všechno dělají, nebo co by udělali dřív ale teď už ne.
Anu s Ramsonem jsem si neoblíbila, prostě jsem je jen brala. Což je nejspíš hlavní důvod, proč mě tato trilogie příliš neoslovila (s výjimkou prvního dílu). Sice bych řekla, že popsaní byli dobře, ale jejich chování a hlavně ta linka mezi nimi mi prostě nesedlo. A popravdě i popis událostí mě vůbec neoslovil. Prostě se to tak nějak všechno dělo.
Co ovšem nemůžu překousnout celý třetí díl, je zázračné přežívání většinou smrtelných zranění. Kdyby jednou tak budiž, ale zrovna tady jich bylo hned několik a obzvlášť poslední dvě které nastanou, mi budou v žaludku ještě chvíli ležet.
Víc se rozepisovat nebudu. Prostě mi to nesedlo, byť první díl tomu nenasvědčoval. Za sebe sérii doporučit nemůžu, ale věřím, že si své fanoušky najde. Ostatně hodnocení mluví za vše.
Dávám tedy 2*, protože autorka vymyslela pěkný svět i zajímavou magii, ale podání příběhu mě vůbec neoslovilo.
Jeden temný trůn
Kendare Blake
Druhý díl je mnohem lepší než první. Přesto ve mně stále nevzbudil pocit, že by se jednalo o něco úžasného. Dost možná proto, že jsem od toho čekala něco jiného, než se mi dostává.
Těšila jsem se na královny, které si půjdou po krku, které budou kout pikle, vymýšlet plány a dělat podpásovky. Místo toho sleduji příběhy všech možných lidí, kteří někdy s královnami ani nemají moc společného.
Neříkám, že je to špatné. Jen tu opravdu sedí kategorie pro mládež, kam už holt nespadám.
V sérii plánuji pokračovat, protože mě zajímá, jak to dopadne.
Tři temné koruny
Kendare Blake
Na sérii jsem se těšila, avšak musím říct, že první díl mě příliš neoslovil. Zpočátku jsem trošku bojovala s tím, že co kapitola to jeden pohled (velmi dlouho jsem nic takového nečetla), ale brzy jsem to přestala vnímat.
První polovina je taková hodně popisná, kdy si čtenář může vytvořit alespoň základní vztah k hl. postavám, přehled o světe atp. Druhá už je poměrně svižnější a začíná se tam něco víc dít.
Co se týče hl. postav, prozatím jsem s nimi v pohodě, byť zatím nemám žádnou favoritku. Co bych u postav zatím asi vytkla, je chování Josepha a asi krapet naivita holek kolem něj. Ale zřejmě to má nějaký důvod, tak to zatím nechám být.
Ačkoliv spád událostí na konci knihy je "wow", většiny knihy na mě tak ani zdaleka nepůsobila. Svět, prostředí, odlišné zvyky vychovatelů budoucích královen,.. to vše je docela zajímavé, ale ani zdaleka jsem tomu nepropadla, abych hltala stránku za stránkou.
V sérii hodlám pokračovat, ale tomuto dílu dávám jen 2*, protože mě moc neoslovil.
Královna ničeho
Holly Black
Poslední díl je za mě nejlepší. Opravdu jsem si ho užila a tentokrát i musím říct, že mi postavy nepřišly tak protivné. Celkově je tu méně intrik, což očividně prospělo. Děj je tak nějak plynulejší a už na mě nepůsobil, jako soustavná smršť toho, co Jude chce a musí.
Myslím, že když se člověk přenese přes drsnou touhu Jude (a Madoca) po moci (a jejich cestu k ní přes mrtvoly a intriky), že si příběh užije. Možná, že kdyby mi sedly postavy a jejich charaktery, tak bych si všechny díly užila víc i já.
Poslednímu dílu dávám 4*, protože mě opravdu bavil a líbil se mi.
Podlý král
Holly Black
Ačkoliv stále netuším, co přesně mě na této sérii fascinuje, musím říct, že druhý díl jsem zhltla jak malinu.
Jude mi stále leze na nervy a nemůžu říct, že bych ji měla ráda. U Cardana to samé. Navíc ten jejich (ne)vztah je těžko popsatelný a pro mě i těžko uvěřitelný. Ostatně ani teď mě žádná z postav vyloženě nezaujala. Všechny jsou takové odtažité, chladné a nejsem schopná si s nimi vytvořit nějaké sympatie.
Avšak řekla bych, že tu došlo k malému zlepšení. Že ten děj odsýpá a točí se více méně kolem hlavních událostí. Kterých je tam až až.
Jdu rovnou na třetí, tak snad se to konečně celé nějak vyvrbí.
Temný dluh
Chloe Neill
Příjemné a oddechové čtení. Docela jsem se na Merit těšila a taky jsem si od ní slibovala, že mi zpraví "čtecí náladu" a celkem se povedlo.
Popravdě nemám moc co napsat. Děj je takový že nenadchne ale ani neurazí. Ano bylo tam pár zajímavých zvratů, vtipných hlášek i pěkných scén. Ale tak trochu mi přijde, že se to celé nějak vleče. Nemyslím tento konkrétní díl, ale celou sérii. Nedovedu představit, kolik dílů má autorka ještě v plánu a velmi nerada bych zjistila, že se z toho stane "nekonečná" série.
Tak jako tak se těším na další díl, snad nebudu čekat moc dlouho.
Řekni mi pravdu
Rachel Gibson
Druhá z vypůjčených knih od kamarádky. Bohužel ta horší. Neoslovily mě postavy, prostředí a už vůbec ne zápletka. Takže jsem si čtení takřka neužila.
Hope mi nebyla sympatická a ani mě nijak neoslovil její život/události, kvůli čemuž se dostala do Gospelu. U Dylana jsem naopak nepochopila jeho přehnanou starostlivost o synovu nevědomost ohledně jeho matky. Asi je kniha zasazena do doby, kdy to byl/je problém.
A upřímně, ačkoliv je to smysl této knihy, nebavilo mě číst, jak jeden prahne po tom druhém a obráceně. Jak se nemůže nabažit její kůže atp. Prostě mi to tam nesedělo. Stejně jako drobné zápletky především kolem Hope. Například psaní článků bylo vždy zmíněné jen okrajově, hlavně o bývalém šerifovi (ten mě zajímal nejvíc). Ano jedná se o vatu, ať to není úplně strohé, ale musím říct, že tato vata je hodně mdlá.
Věřím, že jiní kteří mají tento typ knih rádi, nad tím stráví oddechové odpoledne. Mě tato kniha neoslovila a proto dávám jen 2*.
Střela
Laurell K. Hamilton
Tak tohle bylo šílené. Vůbec se nedivím, že série přestala táhnout a nakladatelství bylo nucené ji utnout.
Kniha má skoro 400 stránek a všechen děj se odehraje během dvou nanejvýš 3 dnů. Neuvěřitelné. A v podstatě se stane pouze jedna (hlavní) věc. Mikro detektivní zápletka je absolutně zbytečná, jen se autorce dle všeho hodila do krámu.
I když jsem to psala pod minulý díl, stále mě zajímá, co se vše s Anitou stane, co se jí povede vytvořit atp. Ale na druhou stranu mi nevadí, že další díly nejsou. Jsem z ní unavená. Už mě její milostný život a upevňování/získávání moci pomocí sexu nebaví.
Dávám 1* a to jen kvůli pár oblíbeným postavám a tomu, že se Richard choval tak, jak se choval.
