Nikusha komentáře u knih
Na to, že je kniha popsaná jako erotická, tak té erotiky tam není tolik. Jakože tvrdý pták je tam zmíněný snad 100x a jestli si autorka myslela, že vulgarismy nějak dožene absenci erotična, tak to moc nezabralo. Ale příběh docela dobrý, jen mě už pak nudilo to neustálé kolečko toho "vlastním tě, budeš dělat co chci" atd.. knihu jsem přečetla na doporučení, ale už takové knížky nebudu vyhledávat. Není to můj šálek.
Co se rozhodně nedá knížce upřít, je originální prostředí, a to dopravní podnik/tramvaj. Já osobně se zatím nesetkala s kriminálkou z takového prostředí a je to super nápad a navíc, že to napsal člověk, který sám tramvaj řídí. Moc se mi líbilo detailni popisování vlastně čehokoliv. Ať už šlo o popis zranění, prostředí nebo pocitů. Jde znát, že si autor dal hodně práce s tím, aby vše bylo věrohodné, reálné a určitě dalo spoustu práce si, třeba zrovna o popisu těch zranění, vše zjistit a profesionálně podat. Klobouk dolů. Co musím bohužel knížce vytknout je přílišné množství vyšetřujících kriminalistů. Mám ráda, když mám možnost si vyšetřovatele oblíbit a blíže ho poznat. Tady to nebylo možné. Alespoň já to nedokázala a postupem času jsem se už ani nezaměřovala na to, kdo zrovna vyšetřuje a prostě jen sledovala vyšetřování samo o sobě. Ale celkově se mi knížka moc líbila. Janča na tebe musí být hrdá :)
Paní Hooverová si umí vybrat silné téma, ale zrovna u této knížky to bylo moc obalené zbytečnou omáčkou. Moc sexu, moc sténání, moc tvrdého přirážení. Pro dospívající slečny zřejmě super, ale já už jsem asi stará vydra, že jsem ty milostné scény ani nečetla. Dočetla jsem to, protože mě zajímalo jak to dopadne s Rachel a to jsem vlastně nakonec taky nějak tušila.
Nemusím moc takové ty překombinované příběhy s třiceti lidmi, kteří mají špatně zapamatovatelné jména. Kniha bavila, pak zas nebavila, chvílemi jsem přeskakovala různé části, které mi přišly totálně zbytečné. Tuhle knihu, podle recenzí, asi buď milujete nebo vás to prostě nebaví. Řadím se do druhé skupiny.
Tak po posledním tragickém výletu do Chorvatska jsem se po dlouhé době vrhla na další díl. A byla jsem mile překvapena. Hezky popsané Japonsko, jejich kultura, výborné jídlo a památky. Opět zasazený sentimentální romantický příběh, ale ani ten mi tentokrát nepřišel tak kýčovitý. Tenhle díl se četl dobře a můžu s klidem poslat dál. Ale žádný extra čtenářský zážitek, takže průměr.
Celistvé, napínavé vyprávění neuvěřitelně uvěřitelného příběhu. Kniha nemá kapitoly a to člověka nutí číst stále dál, ale nejen to. Samotný příběh je tak poutavý, že prostě musíte číst dál. Nenašla jsem žádná hluchá místa, skvěle vykreslené postavy, nečekané zvraty, drsné scény. Kniha se mi moc líbila a jsem ráda, že ji mohu mít v knihovně.
No já teda nevím, musím jít proti proudu. Přišlo mi to chvílema takové utahané, moc mě to nebavilo. Třeba tu historii hotelu jsem přeskakovala...měla jsem podobný pocit jako u "To" , taky mě to bavilo, ale zároveň vlastně ne.
Planetu opic měl vždycky moc rád můj taťka a já jsem se toho jako děcko strašně bála. Ty gorily byly fakt děsivé. Teď po letech jsem narazila na knižní předlohu, o které jsem ani nevěděla a je to bomba. Opravdu nadčasové, skvěle vykreslené, člověk může popustit uzdu fantazie. Film jsem neviděla mnoho mnoho let, takže se mi scény vybavovaly jen mlhavě, což je podle mně velká výhoda. Skvělý nápad a knize se asi nikdy žádný film nevyrovná (viděla jsem pak nějaký film s tím opičákem Ceasarem a za mně nic moc)
Přišlo mi, že vlastně ani nečtu žádný ucelený příběh. Nebylo tam pro mně žádné vyšetřování, které by bylo od začátku jasně dané a popsané. Pořád nějaké přeskakování z různých situací, z každého kousek a byla jsem z toho akorát zmatená. Mě to moc nebavilo, na druhý díl jsem se chystala, ale asi to přehodnotím.
Zkusila jsem to s paní Klevisovou podruhé, ale my dvě jsme si asi nepadly do noty. Vůbec mě to nebaví a další díl už zkoušet nebudu.
Kdo miluje filmy HP a nečetl knihy měl by to určitě napravit. Já jsem dosud četla první dva díly a ty byly takové víceméně dětské/pohádkové, tak jsem si řekla, že se vrhnu rovnou na ten poslední, jelikož mi žádné spojitosti neutečou (po miliardě shlédnutí filmů). A kurnik asi se časem vrátím k těm ostatním, protože to knižní zpracování je mnohem víc obsáhlejší, detailnější, zábavnější, napínavější - prostě lepší! Miluju ty závěrečné díly, pro jejich temno a strhující příběh. Moc jsem si to užila a až budu zase přemlsaná všech těch thrillerů, tak se zase do nějakého dílu pustím.
(SPOILER) No teda tuhle knížku nemůžu ohodnotit. Nemám ráda příběhy vězněných, týraných dětí a tady toho bylo moc. To těhotenství byla už poslední kapka. A přihlédnu-li k tomu, že se toto opravdu stalo (ano, bylo to přikreslene, ale i tak), tak tohle se mi prostě nečte dobře. Vygooglila jsem si toho typka a to je moc.
Ale kdybych měla hodnotit knihu podle toho jak byla napsána, tak určitě skvěle napínavá, poutavá. Autor umí zvolit slova a udělat atmosféru. Ale mě to prostě bolí a musím si přečíst Harryho nebo něco.
Knížku Bez naděje jsem přečetla před necelým rokem a sakra úplně jsem zapomněla jak byla skvělá. Holdera prostě miluju a vůbec všechny ty situace jsou napěchované takovým krásným napětím. Ach jak ráda si to prožiju znova :D A je to vlastně super číst něco znova, ale přitom jinak.
Bohužel mne tento styl nechytnul. Na jednu stranu skvěle promyšlené, propletené osudy, ale na druhou mi to přišlo strašně utahané a takové nějaké bez jiskry. Nečetla jsem to s takovou tou dravou chutí, bylo mi pak už i jedno jak to dopadne. Nikdo mi k srdci nepřirostl ani se mi nikdo nijak neprotivil. Není to můj první historický román, takže za mně znám určitě lepší. Ale asi jsem jen výjimka, od čtení určitě neodrazuji.
Doktor Vlach vždycky říká, že nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života. Když přijímají královské dary osudu s přesvědčením, že je to samozřejmé. Probudí-li se člověk ráno zdráv a svěží v čisté posteli s vědomím, že za chvíli dostane teplou snídani, je to pádný důvod k tomu, aby vstal a aby zpíval píseň díků nebo napsal oslavnou báseň na krásu života.
Tak tenhle odstavec mě asi jako jediný z knihy opravdu dostal. Celkově mi kniha nepřišla moc humorná, bohužel jsem se nezasmála ani jednou, a to jsem si ji vybrala pro doporučení na veselé čtení. Asi jsem barbar, ale mně to prostě nebavilo. Ale čeština krásná!
Tu chorobně známou scénu ze sprchy známe snad všichni, ale kurde já vlastně ten film neviděla. Tak jsem si řekla, že si první přečtu knihu a pak na to třeba mkrnu. A už je mi jasné, proč je film takovým kultem. Je to zároveň tak jednoduché jako složité. Geniální.
Super nápad, ale to zpracování mělo pro mně docela díry. A musím jít proti proudu, ale zrovna ke konci mě to nějak přestávalo bavit. Jak se pustil do toho pronásledování, přišlo mi to utahané. Ale možná jsem byla jen ten den utahaná já, kdoví.
Dokážu pochopit, když se toto dílo nedotkne lidí, kteří nežijí v našem/slezském kraji. Je to totiž spíše zevrubné pojetí tragédie, o které jsem ani já neměla ponětí. Není to román jako takový, ale ani žádné "nudné" servírování dat a jmen.
Tou dobou se děly strašné věci, všichni to víme a máme toho spoustu načteno. Ale jakmile se to týká míst, které osobně známe, které denně míjíme, je to jakoby se to týkalo přímo nás. Alespoň já to tak cítím a jsem paní Lednické vděčná, že si dala tu práci a všechno to sepsala a navíc ve formě, která bude přitažlivá i pro mladší ročníky. Toto dílo mě i více zasáhlo nežli Šikmý kostel, jelikož jsem z toho cítila hodně autentična. Jako orlovačka doporučuji všem, ale hlavně lidem, kterých se to také víceméně týká i jen tím, že chodí po stejné zemině, ve které to všechno zůstalo. Děkuji Karin.
Četlo se to docela dobře. Člověk byl pořád v napětí a čekal co se z toho vyvine, ale ve finále se vlastně nic nedělo. Dalo by se to zkrátit o půlku a dojem by byl stejný. Jestli je druhý díl (nebo bude) nemám v plánu jej číst. Ale četla jsem i horší.
Já myslím, že každá jeho kniha si zaslouží čtenáře a pozitivní hodnocení. Už jen to, že takovou cestu absolvuje, že žije svůj život na plno.