Niu komentáře u knih

(SPOILER) Více jak rok jsem sbírala odvahu začít číst tuto knihu. Moc dobře vím, že knihy, "které jsme všichni milovali a všichni jsme je četli", pro mne nebývají ty pravé a většinou z nich bývám zklamaná právě z důvodu jejich neustálé reklamy. Do čtení jsem se pustila čistě z myšlenek - tak se půjdu podívat, jak špatná ta kniha je. A ono se konalo překvapení. Je vlastně lepší nemít žádná očekávání (nebo možná mít trošku ta špatná). Knihu jsem četla v angličtině, i když jsem měla obavy, zda to nebude těžší, ale četlo se to skoro samo. Nevím, jak to vyjádřit, ale to bylo tak všeobjímající. Tolik let po boku s Evelyn, všechna ta společenská vymezení. Je pravda, že současná literatura je děsivá svým LGBT+ nátlakem. Ale tady to bylo něco jiného. Šlo o zralé ženy i muže, kteří věděli, co chtěli, ale ze společenských důvodu a postavení to nebylo umožněno. Já sama jsem se vrátila do konce osmdesátek a devadesátých let, kdy se více dostávalo do povědomí veřejnosti právě třeba přes AIDS, Freddieho a jsem ráda, že zmínka padla i k Eltonu Johnovi. Zase jedna z knih o opouštění, volby, co je správné, odpuštění. Nejvíc nás děsí ohlédnutí se zpátky právě za těmi roky, které jsou v mlčení, ty ztracená léta, které člověk mohl prožít v lásce, spolu. Ale je tu i to, že vždy v dané situaci děláme to nejlepší, co zrovna umíme. Potom už nám zbývá vděk za to, že nás čekají ještě nějaké roky v budoucnu. Spolu. Srdce mi rozervaly okamžiky, kdy postupně umíral John, rozvod s Harrym a pro mne nepochopitelný sňatek s Maxem, shledání s Celií a jejich roky, smrt Harryho, bože to jsem myslela, že nedám, smrt Roberta, Connor, ... otce od Monique. Tahle kniha mi vzala dech a zůstane v paměti.
"People think that intimacy is about sex. But intimacy is about truth."

25 08.04.2023

Jako bych se ocitla ve společnosti Poirota, Barnabyho, Marplové a Holmese :o) Nečetla jsem si anotaci, takže jsem nevěděla do čeho jdu. Na začátku mi chvilku trvalo, než jsem přišla stylu psaní na chuť, a co bych malinko vytkla byly dlouhé kapitoly. Ale jakooo pecka :o) V roce, ve kterém vyšla kniha v originále, jsme si mohli nechat zdát o současných celkem krvavých a temných detektivkách. Tohle bylo takové detektivní pohlazení. Na začátku jsem měla svého favorita. Jak jsem četla, tak jsem jen vrtěla hlavou a fňukala, že pokud to nebude ta osoba, tak já fakt nevííííím :o) Ale jo, trefa. Gamache a jeho tým jsou suprovní, trefné poznámky, to se mi líbí. Nesympatická mi byla Nicholová (snad to píšu správně) - u ní mne nejvíc pobavilo její vnímání vzkazu na zrcadle. Líbily se mi záležitosti ohledně střílení lukem a pak i to malování. Stejně mi ten obraz pořád víří v hlavě, co na něm bylo. V Poděkování byl od autorky v samém závěru jistý úryvek, který mě celkem zasáhl - to je holt etapa života, asi si tím projde každý.

25 11.01.2022

(SPOILER) Zasazení příběhu je perfektní. Osudy lidí, jejich minulost jsou v knihách paní Klevisové rozpracovány tak, jakoby nešlo o detektivku, ale o lidská dramata - "zase depka" řekla by Sedláková. Když jsem tak četla některé věci o minulosti, tak i přesto, že to bylo třeba na půl stránky celkem těžkého tématu, vyznělo to ve stylu "mezi řádky se zmíním o ..." Ale o to více se to zadrhlo pod kůži. Téma pytláctví skvělé. Někdy mi přijde těch postav moc, těžce se mi orientuje ve jménech kdy příjmení i jméno by se dalo zaměnit. Obecně mi nevadí v knihách velké množství postav, třeba King je na to přeborník a já si to užívám, ale u těch českých jmen si na to nemůžu zvyknout. Mrzí mě, že Bergman a jeho tým dostávají čím dál tím méně prostoru. Autorka tentokrát vynechala linku s pyramidální energií :o) Na začátku knihy bylo pár velmi zábavných myšlenek jedné z postav. A problém mám taky v tom, abych si vybavila, kdo vůbec vraždil. Ten konec je tak nějak vždy přehlušen všemi těmi příběhy.

25 26.08.2021

Slova došla. Když přečtete, jste ohromeni. Chtěla bych toho napsat tolik, ale nějak se to ve mně zaseklo... Taková tragédie, tolik zmařených životů. A proč? Proč to tak dopadlo? Lži, zastrašování, zakrývání očí před realitou. Válka je jiná, tohle je psychoteror. Jako malá si pamatuju, jak dospělí mluvívali o srážkovém mraku na prvního máje, který prostupoval z východu na západ. Mrazilo mě z toho a zároveň fascinovalo, jak atomy mohou napáchat tohle vše. Po přečtení příběhů lidí převážně v dobách po havárii to vidím z úplně jiného pohledu. Tolik utrpení nevinných. Je to opravdu silné. Kdo jsme, abychom věděli všechno? Kdo jsme abychom zkrotili přírodní jevy? Nám byly dány skvělé dary, jen bychom měli vědět, kdy je potřeba sklonit hlavy a nalézt pokoru.

25 02.07.2021

Sněhuláka jsem si přečetla znovu po třech letech, abych si připomněla, jestli si tento díl pamatuji dobře. A ano - dokonale mrazivé dílo, výstižný název.

25 25.05.2017

(SPOILER) No ty kráso! Nemohla jsem dýchat, tak rychle jsem to slupla. Tohle byla snad jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četla. Úplně jsem odpadla. Musela jsem se na začátku nejdříve zorientovat, protože před touto knihou jsem četla pouze Krvavého anděla a neměla jsem ani páru, co se stalo ve druhém díle (pokud to tam vůbec bylo řečeno) s jeho manželkou a dcerou. Ale vidím, jak to Sharka změnilo. Případ byl boží, trochu mysteriózna. Připadala jsem si jak ve filmu Kruh, Black Widow a další (plus teď čtu Kingův Ústav a furt se mi to vkrádalo na mysl) a vzpomněla na střední, kdy nám promítali v kině dokument o boji mezi Hutui a Tutsii (doteď z toho nemůžu). Příběh - bylo to tak na hlavu, že bych se ani nedivila, kdyby to tak bylo. Konspirační teorie? Sem s nimi :o)

24 06.07.2024

(SPOILER) Od Ježíška jsem dostala snad poprvé knihu a vybral tuto. Od mého oblíbeného spisovatele. Ani nevadilo, že je to až čtvrtý díl série, ale tím pádem jsem neznala Coltera tak dobře. I když jsem knihu přečetla za dva dny, tak jsem jela na vlně - ty jo, já nevím, a pak ty brďo, tak jo. Mělo to spád a bylo to rychlé. Líbí se mi pozadí městečka znečištěného vším možným. Sice se tam našly úseky, kdy jsem si říkala, že nechápu, jak někdo někoho našel nebo proč se tam najednou někdo zjevil, ale budiž. Na konci jsem byla totálně mimo, ale pak jsem si vzpomněla - no jo, Deaver, mistr kliček a nečekaných zvratů (sákryš, jak jsem mohla zapomenout?!). V tom světle jsem si na konci knihy řekla, že se k ní jednou vrátím a budu na to nahlížet trochu jinak, jestli to dává smysl. Colter se mi líbil, ale musím ho poznat blíž. Sonja byla taky super. Vlastně ... všechny postavy (až na Hannu, ta mě někdy pěkně sejřila). Není to klasická detektivka s Rhymem nebo Danceovou, ale jako thriller super.

24 09.02.2024

+ Čtivé
- Dlouhé kapitoly, nepříjemná hlavní postava, technické věci (o kterých běžný člověk neví, zda jsou reálné).

Můj problém - neschopnost představit si jednotlivé postupy a činnosti osob v daném prostoru.

24 02.01.2024

S klidným srdcem můžu prohlásit, že Ztracený dopis se řadí k mým nejlepším knížkám za rok 2023 a snad i k nej knížkám, které jsem dosud přečetla. Byl to opravdu zvláštní příběh, možná spíše klouzal po povrchu a řada věcí se udála hodně rychle. Vlastně ale sledujeme jen dva okamžiky v životě, dvě rozhodnutí. Moc se mi líbila linka s Katie a Benjaminem a jejich pátrání. Linku Kristoffa a Eleny jsem četla trošku s obavami, kam to celé bude směřovat a co se stane. Trošku jsem se zamotávala do potenciálních "co se stalo", ale nakonec to bylo krásně vysvětleno. Velmi oceňuji slova autorky v závěru, jsem ráda, že jsme se dozvěděli něco o Alzheimerově nemoci a jak to cítí lidé kolem, tohle pro mne bylo opravdu velmi lidsky popsané. I Benjamin mě překvapil svým odhalením. A vlastně celé to odhalení bylo krásné, byť možná i očekávatelné. Ať už to byla láska jako trám, Elena si moje sympatie i přesto nezískala. Ale kniha je to skvělá a z Levných knih - líbí se mi, jaké poklady tam jsou. Škoda jen, že v knižním světě se o levných knížkách moc nemluví.

24 03.09.2023

(SPOILER) Jako obvykle jsem si nečetla anotaci, jen jsem vycházela z názvu knihy. Takže nějaké cestování časem mi nepřišlo na mysl. Musím říct, že mi dělala problém ta část příběhu, kdy se přes paní Mortonovou dostane Xanthe do minulosti, prostě té době ne a ne přijít na chuť. Zvlášť, když takovým fakt divným způsobem je člověk odsouzen ke smrti. Ale pak jsem se nějak začetla a dobrý. Trhalo mi srdce situace se Samuelem, ale věřím, že to není série jen tak pro nic za nic :o) I když teda pak ... co chudák Liam? Nemohla jsem se zbavit dojmu, že příběh jen tak klouzal po povrchu. Musela jsem si najít, jak takový chatelaine vypadá a fakt je to zajímavé. Moc povedené popisy prostředí a věcí, starožitností, dokonce i postavy byly spíše příjemné než nepříjemné, skvělý vztah matky a dcery, přátelství. Byla to pohodová kniha, i když v části s Alicí jsem zažívala strach a stres, jak to celé dopadne. Ve výsledku jsem ráda, že jsem si na knížku našla čas.

24 10.06.2023

(SPOILER) Uf. Přečteno. Teda. Hlavní hrdinka k pohledání. Zařazuju do výzvy - hlavní postava je alkoholik. Začátek knihy - vloupání - WTF?! Zcela nesmyslné, zcela nepochopitelné a v závěru nevyřešeno. Hlavní hrdinka, jejíž jméno jsem zapomněla, se chystá na plavbu jako náhradnice za rodící kolegyni. V tuhle chvíli mi to připadalo jako - znáte ten pocit, když se vám zdá, že jako nevěsta nestihnete vlastní svatbu? Nebo že někam cestujete a všechno vám ujede? No... Ani se nedivím, že hlavní hrdinka konzumuje společně ibuprofen, paracetamol a antidepresiva douškem alkoholického drinku. Její slova "zdálo se mi, že mi mozek vypovídá službu" mě napadala celou dobu. Výraz "štípl se do kobylky nosu" jsem ještě nikdy neslyšela (a to už mám - bych řekla - celkem načteno). A on vlastně i ten překlad trochu váznul. Nezdá se mi v pořádku tvrdit "Je přece úplně fuk, že tyhle prášky beru spoustu let - a taky na ně udatně chlastám." Autorka se nesnažila podat příběh, že by se to mělo nějak řešit. Slovo "stroze" mě taky pobavilo. Byla strohá, kde se dalo. Hm, nevím, jak knihu uchopit - chvíli thriller, chvíli ženský román, pak najednou horor, detektivka hrající si na ty dle Agathy Christie, akčňárna ... A ten konec? Co to jako bylo? Uuuuuuuch. To bylo tak ... zvláštně namícháno. Na konci se hrdinka zbavila závislosti na prášcích i alkoholu, neřešila kočku nebo co to vlastně chovala, a bylo jí jedno, že opustí svou rodinu, kterou tolik miluje, ale o které tam nebyla zmínka. Místo toho prozře a stěhuje se do Njújorku.

24 12.05.2023

Začátek byl fakt super. Pak jsem myslela, že kniha se přiřadí k těm rozečteným, které už nikdy nedočtu. A ejhle, závěr super (trochu přitažený za vlasy a možná i skalp).
V těch příbězích je toho tolik, že to spíš celku ubližuje. Ava mi moc nesedla už v prvním díle, ale tady - co to bylo?! Luc byl v pohodě a celkem jsem si oblíbila Livelyho. Edgar asi no comment. Ben a Lance super. Celý ten příběh byl takový fakt zvláštní, bylo to chvilkama bizarní.

24 02.04.2023

(SPOILER) I když mám případy vrchního inspektora Gamache ráda pro podobu s klidnými detektivkami alá Poirot a Barnaby, tak mi v posledních knihách, co jsem četla něco vadí. Mám ráda pomalé knihy, neuspěchané, ale tady to byl zase jeden ten příběh, kde se to 400 stran neskutečně táhne a na těch zbylých 24 se odehraje vše najednou. Ze začátku příběhu jsem se podivovala nad vernisáží, nad Clarou a říkala si, pane jo, jak dlouho se tohle bude natahovat?! (Jo, s vykřičníkem.) Výlet do minulosti za dávným přátelstvím - asi jsem toho přesycená, v poslední době se mi pod ruky dostávají knihy s na chlup stejným tématem. Konečně došlo i na toho Petera - tleskám.
Za co půjdou hvězdičky dolů jsou ty návraty do minulých dílů. Myslím si, že v minulém díle se řešil incident Gamache, tak jakože zpackaná zásahová akce (i když mě to přišlo jako strašně vyumělkované), inspektor se celý čas léčil. Proč se to zase vytahuje teď, proč jednu osobu zas napadají úplně šílené věci a v zápětí na ně zapomene (Jean Guy)? Spíš než tohle se mi víc líbilo znovuzačleňování Oliviera do komunity a myslím, že místa pro toto tam bylo tak akorát. Zato k akci s Gamachem a přestřelkou jsem se nemusela vracet tolikrát.
Tento díl byl hodně o odpouštění. A ve mne to vzbudilo otázku - má vůbec smysl odpouštět, když to člověk nemyslí vážně? Jen proto, jak se říká, aby odpustil sám sobě? Není to jen nějaká výmluva ve stylu - no tak já chci fakt už klid, tak raději odpustím. Ale ... Co když to tak úplně nejde, co když v nás neustále bude hlodat ten červík a na dotyčnou osobu se nebudeme moci dívat stejně. Anebo jako v několika případech v příběhu - lidi odpouští a nemyslí to vážně. Já jsem zatím v rozpoložení, neodpouštět, pokud to nemyslíte vážně, k ničemu to nevede. Jen k dalšímu trápení. A změna musí být viditelná i z té druhé strany. Proto jsem ráda i za příběh soudce a Briana, to se mi moc líbilo.

"Beauvior v odpuštění věřil, ale až po trestu."

24 19.03.2023

Začátek příběhu mě vtáhl celkem rychle. Pak mi to hodně připomínalo Štvanici od Lucy Foley, byť možná s líp propracovaným prostředím. To mírné detektivní popíchnutí tomu dodávalo šmrnc. Hlavní postavy ne moc sympatické. Líbilo se mi vykreslení prostředí kolem Skleněného domu. Brala bych možná i víc toho tajemna - jak les působí za okny. Opravdu zdařile propracovaná postava manipulátora, až mi mrzl morek v kostech.
Jo a ještě musím dodat, že závěr jsem si představovala úplně jinak - však je hlavní hrdinka spisovatelka, ne? ;o)

24 05.03.2023

(SPOILER) Ufff, no tak. Nejprve napíšu, že jsem to raději rychle dočetla. Mám z toho dost rozporuplné pocity. Nedá se tomu upřít čtivost, záležitosti, které se zde řeší, si to vlastně žádají. Jinak jsem měla pocit, že puknu, že už chci, aby tomu všemu byla učiněna přítrž. Konec. Finito. Příběh prakticky ihned navazoval na předchozí knihu série, ale není to tak vončo, když se na ni čeká rok, v mém případě dva. Proto jsem na začátku knihy uvítala zopakování, co se odehrálo. V knize sledujeme několik linií - Fabianovu rodinu, vrhače kostek, případ Elvin, Dunja a Sleizner. No, slušný eintopf. Zmatečné popisování postupu vyšetřovacího týmu, kde kdo je, jak se tým rozděluje, ohlásí se jim vražda a najednou se rozprchnou každý totálně jinam. A Tuvessonová? Co to je proboha za šéfku. A aboslutně jsem nepochopila, proč se s Molanderem vydala k případu sportovce ve vaně zrovna ona. Zmatení jsem taky zažila v úseku, kdy Fabian brázdil švédské vody za účelem hledání pachatele, ale buď se autorovi někde něco z knihy vytratilo, protože po pachateli začalo pátrání až poté, co se plavil a mně chybělo spojení, jaká situace ho tam vyžadovala ????? K Fabianově rodině si ne a ne najít cestu. Sonja je prostě zvláštní, a i když Fabianovu práci toleruje, tak má hlavu divně v oblacích. Theo je na palici. Matilda tam moc nebyla. Musím se přiznat, že jsem poprvé musela nalistovat na konec knihy, protože Molander mě neskutečně vytáčel a někdy to bylo fakt až přitažené za vlasy. Zajímavé to bylo, tenhle psychoteror, ale buď měla být kniha vedena zcela touto linkou, aby se rozkrylo, co a jak. V závěru na to nezbyl moc prostor. Už jsem četla jiné krimi, kde byl stejný problém, ale autor si to vymazlil. Tady jak bylo hodně linek, to mělo jiný efekt. Navíc v knize se střídaly časy - přítomnost, při které se něco stalo, a následně kapitola z minulosti, jak se k tomu pachatel chystá. Pachatel byl mimo jiné ninja zkřížený se supermanem a kutilem Timem, těžko uvěřitelné - kde se to sakra naučil, jako střílet z kuše, pistole, používat meč, potápět se, skákat ze čtyř metrů?! A linka se Sleiznerem? Hrrrrrrrrrrrrr, vrrrrrrrrrrrrrrr, snad ten parchant dostane v posledním díle ochutnat jeho medicíny. Furt jsem čekala, že někde vyskočí Lisbeth Salanderová a rozkope mu ten jeho svět. Já jen čekám, že se Dunja chystá k velkému třesku. Tahle série s postupem vydaných knih je stále více komplikovanější a taky těžší na utřizování informací.

24 26.06.2022

Tuto sérii mám hodně ráda. Ani se nenaději a knížka je u konce. Dan Brown píše velmi čtivě a má dar vás ihned vtáhnout do děje. Jeho knihy začínají vždy nějakou akcí, která teda většinou pokračuje v celém příběhu :o) Možná proto je těžké se od knihy odtrhnout. Líbí se mi vždy první polovina knihy, kdy nás Brown i Longdon protáhnou některým významným evropským historickým centrem. Mám pocit, jako bych tam byla s nimi. Popisy událostí, které se staly, jejich provázanost se symbolikou a náboženstvím mě přímo uchvacuje. Druhá část příběhu se vždy přetaví trochu ve sci-fi mišmaš, což považuji už trochu na hraně uvěřitelnosti. Při čtení jsem se nemohla ubránit pocitu, že Dan Brown vidí do budoucnosti, zvlášť, když si dáte knihu do kontextu se současnou situací ve světě. Těším se na poslední díl a to, s čím se Robert Langdon předvede.

24 26.07.2021

Poslední dobu čtu nějak víc těchto erotických ženských romanťáren, u kterých se mi daří vypnout. Co mne překvapuje je to, že se jimi nesou celkem složitá témata. No tady v závěru bylo jedno překvapení, které se mi moc líbilo, jak do sebe příběh zapadl. Rozhodování hlavních postav nebudu soudit, neb život je někdy zapeklitý. Ty spicy výrazy zní asi líp v angličtině, no ... :o)

23 02.06.2024

Použiju citaci ze strany 262: Příval vzpomínek ...
Tohle pro mne znamená tato kniha. Chtěla bych říct, že jsem knihu přečetla na jeden zátah, ale kvůli pracovním povinnostem (a děsům při večerním čtení) to bylo až po týdnu. Ale kniha zaručeně patří k těm, pro které se hodí spojení "jedním dechem". S knihou mne pojí vzpomínky na rok 1997, kdy ve stejném věku jako hlavní hrdinové, jsem s kamarádkou a našima seděla u nás doma a poslouchala vytrvalý déšť. Tenkrát doma byl Moravskoslezský kraj. Pak jsem se o dva tucty let vrátila k okamžiku, kdy jsem z okna (tentokrát v Brně) pozorovala to modřinové nebe s očekáváním "konce světa". A ten nastal pro mnohé ještě týž večer. Musím krotit své nitro, protože tohle bylo tak opravdové. Líbil se mi Šepot z lesa a nelituji, že jsem sáhla po této knize, byť má tady celkem nízké hodnocení (74 %). Parta, jak se patří (něco jako v To od Kinga - což mi nevadí, protože jsem na něm vyrostla). A kdo chce překvápko v podání Petra Valeše a Imbuse, dostane ho :o)

23 01.06.2024

(SPOILER) Ani nevím, co jsem čekala. Od autora mám přečtenou zatím jen Trhlinu, takže jsem správně vytušila, že se budeme pohybovat v podobných vodách. Líbily se mi ty zmínky o historii a brala bych toho mnohem víc. V poslední třetině už mi bylo jasné, jakým směrem vítr fouká. Bylo to zajímavé sledovat z pohledu pozorovatele, ten rozpor. Ač autor objasnil záhadu Hastingsu (to jsem byla dost v šoku a pak už to šlo samo), tak mi tam chybělo dost ohledně otcovy smrti - kdy se to stalo, jak dlouho už má Adam strach z výšek, něco o mámě, proč to neřešili, pokud byl dítě. Chvilkama to bylo opravdu dost nepříjemné. Závěr autor nemohl napsat lepší, i když tam byla řada cest, jak ho zakončit. Co jsem nepochopila je práce policie a nahrávka z kamery. Nevěřím, že by to prošlo.

23 21.03.2024

(SPOILER) I když se v tomto dílu mihly (opravdu jen mihly) postavy z předchozích knih a patří to do série, bylo to úplně jiné. Mohla by to být klidně samostatná kniha. Zároveň téma bylo dost složité a dospělácké, až bych řekla, že hlavní postavy mají mnohem více let. Aspoň hlavní hrdinka, protože když jsem si pak sečetla věk jejího bratra (byl o rok starší než 19letá Jude) plus připočetla dobu předchzích dílů, určitě klukům nemohlo být jen dvacet. Tady ty logistické záležitosti mi tak trochu přišly mimo realitu. Když odhlédnu od toho, jak si tato mládež žije zabezpečeně a jako v bavlnce, tak jsou tyto knihy takový relax, navrch s troškou dramatu, aby bylo co řešit. Jsem schopná pochopit stranu Blakea i Jude. Po přečtení je ale vystřízlivění v tom, že v životě, tom reálném, lidi nebojují za nápravu vztahů. Pro lidi je snazší to vzdát. Pak jsou tu ti, kteří to nevzdávají, ale lidi kolem nich jo, takže to vlastně k ničemu nevede. Jenže tohle je pohádka - pohádka o tom, jak ženy chtějí, aby muži byli takoví a makoví (vymakaní, pohlední, něžní drzouni, co vám snesou modré z nebe). Pohádka. Příběh byl to silný, ale nějak se mi nedařilo si hlavní postavy oblíbit, hlavně Jude se chovala na jednu stranu zodpovědně a na druhou vše zamlčovala. Ezra byl fajn. Je mi líto, že v partě se vlastně nic nedovíme o Scottovi. A byť v každé knize, co teď čtu, jsou lgbt narážky, celkem by mne zajímalo nechodit kolem horké kaše a přímo ucelený příběh Scotta si přečíst.
Celkově se mi série líbila, nejvíc díl se Sawyer a Isaacem a pak s Alie a Kadenem (3. a 1. kniha).

23 15.03.2024