Nočnípták komentáře u knih

Tak nevím. Líbila? Nelíbila? Asi obojí. To se mi ještě nestalo, abych byla z knihy takhle rozpolcená. Zhltla jsem ji během víkendu. Četla se rychle určitě kvůli krátkým kapitolám. Nedovedu popsat co mi na ní vadilo. Určitě to nebylo střídání příběhů ani chování pošťáka. Snad to byla sama Květa. Její chování se mě zdálo nereálné. To, že se před dcerou a podnájemnicí ničím neprozradila, že nikdo nepoznal na jejím chování změnu. To děj příběhu amerického páru i vietnamské stařenky byl skutečný a pro mě i zajímavější. Také jsem od knihy asi čekala úplně něco jiného. Četla jsem od Katalpy Němce a byla jsem nadšená. To však neznamená, že na autorku zanevřu. Věřím, že další kniha mě opět nadchne.

Knihy o kterých vím, že už je nebudu číst podruhé hodnotím 2*.

3 10.06.2018

Měla jsem obavy, aby to nakonec nebyl obyčejný románek. Nebyl. Kniha byla úžasná. Vůbec mě nevadilo, že děj plynul pomalu, neuspěchaně. Dozvěděla jsem se hodně historických informací, které jsem neznala. Zrovna tak docela dost o životě v nám neznámém prostředí Maroka. Také hodně věcí o šití. Nechyběly ani špionážní kapitoly. Konec mě nevadil a nezkazil můj dojem z románu. Byl opravdu půvabný, jak už tady někdo napsal.

Doporučuji a dávám 5*

3 07.06.2018

Tohle byla pochoutka. Čtenářská pochoutka. Vzhledově nic moc, ale obsah na jedničku. Zajímavé čtení. Historie vzniku lázní prokládaná popisy přírody, pramenů. Spousta známých jmen dávné i nedávné historie. Tahle knížka se povedla.

1 07.06.2018

Pro mne je kniha památeční 2x. Poprvé jako památka na nepřekonatelný a dosud nepřekonaný seriál. Podruhé jako památka na mého tatínka. Tenkrát jsme mu ji koupili k narozeninám. Miloval seriál a žádný díl mu neutekl. Půjčoval ji nám všem. Dětem i vnoučatům. Museli jsme však rychle vracet. Nemohl bez ní být dlouho. Pak jsem ji zdědila. Když tatínek zemřel, dala ji maminka mě. Prý proto, aby se vnoučata nehádala. A tak ji teď půjčuju já. Musí ji však rychle vracet. Nějak bez ní nemohu být dlouho. Už se o ni zajímá i vnučka.

Jak zde řekl Onyx18. Vynikající kniha o vynikajícím seriálu-

10 07.06.2018

Nebe od lučních zvonků modravé.

V podvečer sedíš na trávě
a chtěl bys číst,
když vítr obrátí list
a na kolenou
máš knihu nebe rozevřenou.
/čtenář básní/

Jen tišina tě vábí.
Jen teskné léto babí.
Jen schoulení a mlčení.

Dobrou noc -- zapláči.
Dobrou noc -- zpíváš.
Co tě to obtáčí?
Kam se to díváš?
/ticho/

Kohoutek zakokrhá.
Noc dřímot panenských se trhá.
Jitro se pýří do krve.

Z růžové mlhy vychází žena
v slunečnou šálu zahalená.
V ní nový den se počíná
/u studánky/


Nevím co dodat. Vilém Závada - kouzelník se slovy. Cítíte to také z těch úryvků?

6 07.06.2018

Již dlouho jsem neměla tuto sbírku v ruce. S potěšením jsem se pustila do čtení. Pořád cítím (jako kdysi) tesknotu a tíhu, ale také laskavost, lásku a naději. Nepamatuji se, co jsem si tenkrát myslela o doslovu Vladimíra Justla, ale dnes se mě zdá (jeho pitvání) skoro zbytečné a hlavně rušivé. Ovšem pocit z Holanových veršů si nenechám zkazit.

4 07.06.2018

Kdo by neznal Kainarovu báseň Stříhali dohola malého chlapečka. I když ji znám nazpaměť, stejně si ji ráda přečtu Nikdy ji nepřeskočím. V tomto výboru veršů jsou další Krásné básně. Třeba Kocourek, Blues o kolejích nebo Dvanáct kytar.
Za všechny aspoň kousek z Blues o kolejích.

U železničního mostu nad řekou
ve vzduchu visí dým a blues
U železničního mostu nad řekou
ve vzduchu visí dým a blues
Kdykoli vlak mě míjí
mé srdce teskné je
dívám se za ním a přemýšlím
kam tekou koleje

7 05.06.2018

Vážím si Roosje pro to, že ve svých zápiscích nic nezatajuje. Kdo by přiznal své styky s SS? Myslím, že pro zachování života by člověk dokázal udělat i horší věci. A Roosje musíme přiznat, že též pomáhala druhým. Byla to obdivuhodně silná a statečná žena. Hodně se psalo o tom jak se chovali k židům po válce v Polsku. Ale o chování obyvatel v Nizozemí jsem dosud nikde nečetla. Tohle chování bylo zavrženíhodné, ne to Roosjiino. Autorovi patří poděkování, že měl vytrvalost a knihu napsal.

3 05.06.2018

Šumava - to jsou lesy, slatě, řeky, potoky, jezera. Jedním slovem krása. Tuhle krásu pro nás Karel Kuklík zachytil na svých fotografiích.


. . . v hlubokých roklích, . . . na strmých stráních a tu a tam v tichém úkrytě udržely se zbytky dávné slávy lesní . . .
Karel Klostermann

1 04.06.2018

Alexandr Sergejevič Puškin - Pěvec touhy po svobodě

ŠVEC
Podobenství

Švec jedenkrát se díval na obraz--
"Tadyhle na botách je chyba," pravil.
Malíř vzal štětec, chybu poopravil.
Švec ale neměl dost a začal zas:
"A tohle oko, myslím, krapet šilhá,
na prsou tuhle je moc nahoty..."
Tu malíř ztratil klid a přerušil ho:
"Dost, milej zlatej, nesuď nad boty!"

Na přítele jsem myslil v tomhle žertu,
čeho je znalcem, to bych neuhod,
zato je přísný, nic mu není vhod,
soudí kdeco -- nač ale uvšech čertů?
Kdyby tak zkusil zůstat u svých bot!
1829

Je to již přes 200let, když Puškin napsal své první verše. 200 let a přitom jsou tak současné. Nejenom jeho básně, ale celé jeho dílo.Gogol o Puškinovi napsal: "Je to ruský člověk na takovém stupni vývoje, k jakému možná dospějeme za dvě stě let." A Puškin opravdu ve své době ztělesňoval zítřek, budoucnost /nejen/ Ruska.

11 04.06.2018

Publikace nám představuje národní park Slovenský raj ve čtyřech ročních obdobích. Proměnlivost přírody, její krásy a poezii poznáváme z překrásných fotografií. Dobšinskou ledovou jeskyni zná skoro každý, ale třeba Medvědí jeskyně je veřejnosti nepřístupná. Prvně jsem fotografie z nepřístupných jeskyní viděla zde. Stále vzpomínám na jednu podzimní dovolenou před lety. To jsme prošli s báglem na zádech malý kousek Slovenského ráje. Byla to nádhera.

1 03.06.2018

Knihu vlastním už spoustu let a vždy, když potřebuji najít něco o historii různých svátků nebo náboženských obřadů, ji mám po ruce. Nikdy však nezůstanu jenom u toho jediného, co právě potřebuji. Vždycky se začtu a nevím kdy skončit. A tak ji vlastně čtu pořád dokola. Dávám palec prvnímu komentáři zde, protože má Filatov pravdu.

3 03.06.2018

Na detektiva Harryho jsem se těšila. Tahle kniha mě však zklamala. Dočetla jsem, ale nějak nemohu sebrat odvahu pustit se do dalších ze série. Myslela jsem si, že jsem nějaká divná, když všude je autor představován jako jednička severské krimi. Až podle zdejších komentářů vidím, že nejsem zklamaná sama.

Četla jsem tuto knihu hned jak vyšla a líbila se mně. Teď, při druhém čtení, snad ještě víc. Ani jednou jsem si nepomyslela, že by se Pavla přehnaně litovala a cítila se obětí, že by se v sobě jen babrala, jak tady bylo napsáno. Byla dospívající dívka, měla své touhy a přání. Jako každé mládí se cítila omezována ve svých plánech, ve svém životě. V poměrech, které tehdy v 50.letech panovaly a s rodinou jakou měla je vlastně obdivuhodné, že nerezignovala. Každý člověk je jiný. Každý si se svým životem poradí jinak. Já také vyrůstala na maloměstě, ale nikdy jsem netoužila po útěku/to asi pro moje bezvadné rodinné zázemí/. Přesto Pavlu chápu. Na jejím místě bych také chtěla pryč.
Dalším plusem knihy je pro mne spisovatelčina bohatá slovní zásoba a odkazy na literární a umělecká díla.
Obálka a anotace je opravdu zavádějící

6 02.06.2018

Co napsat o této knize? Vše co mne napadá je již napsáno v komentářích níže. Snad jenom doporučení pro všechny ty, kteří mají rádi Šumavu - bez přečtení této knihy nebude váš názor na diskutovaná témata úplný. Moje nadšení z knihy ještě umocnila beseda s panem Stehlíkem a panem Peckou.
Tato kniha zvýšila hromádku na mém nočním stolku. Zde mám knihy, do kterých nahlížím tak často, že nemá cenu je zařadit do knihovny.

6 01.06.2018

Krásné fotografie /některé dnes již neexistující /. Předmluva pochopitelně poplatná době ve které kniha vyšla.

1 30.05.2018

Pan Cameron umí zasáhnout a dojmout srdce milovníka psů. Knihu jsem přečetla na jeden zátah. Líbila se mě o trochu míň než Psí poslání. Možná je to tím, že teď už jsem věděla co mám čekat, o čem kniha je. Poprvé to bylo překvapení a velký nápor na city. Ale na ztrátu * to není. Dávám opět plný počet.

3 30.05.2018

Spojení Jan Čarek a Adolf Zábranský - to je pohlazení. Něha na mne dýchá z veršů i obrázků. Poletující ptáčci, vážky a motýlci mezi kvetoucí broskví a květinami. Žabka, pejsek, veverka. Rozesmáté dětské tváře, maminky sklánějící se nad postýlkou. A jako bonus pro rodiče moc hezký doslov od Z. K. Slabého.

6 29.05.2018

Publikace je nádherná. Je jí již víc jak 30 let a pořád jsem z ní nadšená. Nejen z podařených fotografií, ale i z textu. Dozvěděla jsem se takových informací o různých muzeích, že mě to donutilo k jejich návštěvě. Všechno samozřejmě navštívit není v mých silách, tak si ta místa prohlížím v knize. Za 4*.

2 22.05.2018

Fotografická publikace z mého kraje. Proto ji mám ráda. Hodně míst již vypadá jinak. Hrady a zámky jsou však pořád stejné, to jenom okolí se proměnilo. Dala bych 3*, nebýt úvodní slovo opět od Donáta Šajnera, jako v publikaci ČSSR. Jenomže zatím co tam mě pobavilo, tady spíš namíchlo. Takže za 2*

1 22.05.2018