Nudlesmakem komentáře u knih
Čteno dětem ve školce. Poslouchaly se zatajeným dechem. Krátké, milé, poučné. Něco mezi paní Láryfáry a A pak se to stalo.
Hezké ilustrace.
Mám ráda knihy Miloše Kratochvíla. A myšlenka, že za ošklivé chování můžou rozkmotřidla určitě každé dítě potěší. Teď už jen se rozkmotřidel umět zbavit.:-) 6-leťákovi se pohádka moc líbila. Hned si musel dojít do knihovny pro pokračování.
O chlup lepší než první díl. O Margaret si pořád myslím, že je na pár facek. Ale je zajímavé, co se tam člověk dozví o Číně. Doufám, že se kvalita knih s každým dalším dílem bude zvyšovat.
Literárně žádný zázrak, ale dobře se to čte a hlavně si pan Krejčík získal mé sympatie svou otevřeností, citlivostí a smyslem pro humor.
Zvláštní..nedokáži říct, zda se mi líbila nebo nelíbila. Oslovila mě rozmanitost vážných témat, ale asi dobře, že knížka byla krátká.
Synovec 6 let nejprve říkal, že ho to nebaví, ale od třetí pohádky už byl napnutý jako kšandy.
Docela mě překvapilo, že to děti ve školce bavilo. Připadalo mi to více poučné, než pohádkové, za mě málo humoru a takové utahané. Nicméně kouzelné ilustrace.
Čteno dětem ve školce. Dětem se líbilo i je poučný obsah zaujal. Mě to připadalo zbytečně bez humoru. Ale v případě knihy pro děti dám spíše na dětský úsudek.
Nejprve mě zaujal takový úsečný styl vyprávění, ale ta beznaděj a ta samota a neutěšenost příběhů mě úplně nemotivuje přečíst si něco dalšího.
Ale kdo ví. Třeba se k autorce vrátím.
Pohádkový příběh, spíše určitě pro děti školního věku nebo nějaké drsňáky, protože o mrtvoly tam opravdu není nouze. Nicméně je to milá pohádka.
Za mě trochu nuda, i když s hezkou myšlenkou, ale děti ve školce byly moc spokojené.
Četli jsme ve školce, dětem se líbilo, adekvátně dlouhé na zklidnění dětí, krásné ilustrace.
Četli jsme ve školce jako pokračování a jen je potřeba dát pozor odkud se má kniha číst a nepoplést to, jako se to povedlo nám.:-)
Milá a laskavá kniha s krásnými ilustracemi. Četli jsme ve školce, dětem se to moc líbilo.
Mě se tedy po předchozích dílech přečtených jedním dechem toto četlo mizerně. Zdálo se mi to zbytečně překombinované a dějových linek bylo tolik, že jsem si málem musela vedle nakreslit graf. Nicméně konec je takový, že musím pokračovat dalším dílem.
Pořád byli Chlapečci super, ale asi už toho bylo moc. Už to děti ve školce tolik nebavilo jako první díl.
Prvních 200 stran jsem si říkala kdy už se tam začne něco dít, potom se začalo, ale spousta věcí je dost absurdních. Zaujal mě skvěle vystavěný fantasy svět a chvíli mi zabralo, než jsem se v něm zorientovala, nádherné a v podstatě bezchybné hlavní hrdiny nelze si neoblíbit, protože útočí na to, co milujeme-superschopnosti, pošramocená minulost, přemožení svých vlastních démonů, dokonalá těla a špetka anarchie. Pustila jsem se do dalšího dílu, ale myslím, že knihy v mé domácí knihovně nezůstanou.
Hlavní pozitivum knihy je, že v ní jsou shrnuty a rozebrány všechny rysy ADD. Navím ji prolíná komentář dívky Luny, ktetá se ze své pozice dítěte s ADD k jednotlivým bodům vyjadřuje.
Kniha byla jazykově poněkud náročná pro předškolní dítě, příběh se mi velice líbil, byl velmi dobrodružný a plný milých drobností. A měl překrásné ilustrace.
Synovec 6 let z toho byl nadšený. Vždy, když u kapitoly usnul, byl ráno načuřený a musela jsem mu to, co zaspal, vyprávět.:-)
Připadalo mi to spíš jako love story s prvky absurdního detektivního románu. Ale je to série, tak co se dá dělat.Jdu do dalšího dílu. Snad mi to začne dávat větší smysl.
Ve školce děti moc bavilo. Dokonce se i někteří rodiče ptali, co čteme, že to děti chtějí pořídit domů.