Nuny komentáře u knih
Když mi bylo šest let a hlídala mě babička, četla mi Kytici. Já si ji okamžitě zamilovala. Moje nejoblíbenější báseň Svatební košile se mi tolik vryla do paměti, že ji umím téměř celou z hlavy. Je to klenot našeho národa a doporučuji každému.
Možná vám příběh desetileté dívky nepřijde nijak zajímavý, řeknete si, co to sakra je, to je jako román pro děti.
Jenže to by nesmělo být v době nacistického Německa, za druhé světové války, její matka by nesměla být komunistka, její pěstouni by nesměli mít ve sklepě Žida a vypravěčem by nemohla být smrt.
Jo, tak tahle knížka je bomba.
Dovolím si úryvek:
NEÚPLNÁ PREZENCE ZA ROK 1942
1. Zoufalí Židé – a jejich duše na mém
klíně, když jsme spolu seděli na střeše
hned vedle dýmajících komínů.
2. Ruští vojáci – brali si jen málo munice,
že prý až jim dojde,
vezmou si další od padlých.
3. Promáčená těla na pobřeží Francie,
ztroskotaná v oblázcích a písku.
Mohla bych pokračovat, ale usoudila jsem, že pro tuhle chvíli tři příklady postačí. Ty tři příklady vám přinejmenším dají pocítit tu pachuť popela, která ten rok určovala mou existenci.
Tolik lidí.
Tolik barev.
(SPOILER) Tak tohle bylo maso.
Stále přemýšlím, co se k tomu dá napsat, ale většina toho byla již zmíněna.
Každopádně, aby Potter a Malfoy byli největší přátelé, aby Hermiona byla negramotná, Ron tupý tele a Harry si hrál na otce.. tak to je velká nálož i pro mě.
Tohle se prostě nemělo stát.
Tohle je ta nejkrásnější a nejpravdivější kniha, jakou jsem kdy četla. Děkuji za ni.
Tohle je přesně kniha, kterou jsem potřebovala.
Filozofie, detektivní zápletka, historie a sympatické postavy. Co víc si od jedné knihy přát?
Je to vážně mistrovský kousek.
Při čtení se mi v mysli neustále opakovala otázka "Proč?". Nepochopila jsem ten náhlý zvrat od matky a tím spíš, že se jednalo jen o jediného syna. Proč si vybrala zrovna Davida a proč s tím otec nic nedělal? Nedokážu si představit tohle týrání praktikovat na dospělém člověku, natož na dítěti. Musí mít neskutečné zdravotní následky a to, že se s tím vyrovnal psychicky....tak před tím smekám.
Je to přesně jak psal, začarovaný kruh. Většina kriminálníků vzniká právě z rodin, kde byl týráni, ale David se s tím popral a odmítl se tomu pocitu vzdát. Je důležité, že chce být jiný a výjimečný, protože to on je jen tím, že přežil tu hrůzu.
5 hvězdiček dávám za příběh, který jako jeden zmála dopadl dobře a hlavně jsou pro Davida - Dítě zvané "To".
(SPOILER) Bylo by zajímavé, vyzkoušet si jiné životy, ale jedna věc se na tom nemění, a to jsme my sami. Takže si myslím, že bychom dopadli stejně jako Nora. Pokud nejsme spokojení s tím, co máme teď, nebyli bychom spokojení nikdy. A pravda je, že někdy člověk zkrátka musí "umřít ", aby na to přišel.
Za mě je v knize moc zbytečného opakování, ale použité citáty a fráze byly obohacující. Za mě 80 %.
Soužití osamělého lidského života s matkou přírodou. Je to vymyšlený příběh a na tom své pocity stavím. Krásně napsaný příběh, který se příjemně čte. Oceňuji dotažení všech nesrovnalostí, které se v příběhů objevily.
Tahle kniha mě dostala.
Je to vlastně hrozně smutný příběh ženy, která je tak rozpolcená city, až to bolí.
Jediného muže, který kvůli ní zemře, si neváží a hledá lásku a potěšení jinde a v čemkoliv jiném.
Pořád jsem si říkala, tak ať se něco stane, ale dopadlo to jako v životě. Bez příkras.
Přiznám, někdy děj zachází až do absurdit, ale o tom to asi je. Jedna z mála knih, která bych řekla, že je určena pro všechny věkové kategorie a pobaví.
Opět vynikající. Autoři se drželi zavedených zvyklostí, které použili v prvním díle, takže jsem jen plynule navázala.
Tady už to bylo trochu zamotanější, tedy máte na výběr z pestré škály podezřelých, nicméně, já to zase vytušila. Ale vůbec mi to tentokrát nevadilo.
Jediné, co je velká škoda, že tato série skončila. A nebo...?
Tohle je velká škoda. Při čtení mi připadalo, jako bych četla nějakou rozpracovanou myšlenku, která potřebuje ještě spoustu času na dodělání.
Každému je asi jasné, jaká poučení z knihy plynou, ale ten styl psaní je neúplný. Jako by to psal někdo jako práci, kterou je potřeba rychle odevzdat. Klidně bych si přečetla druhé vydání, kdyby bylo propracovanější a myšlenky se neztratily mezi zbytečnými úvahami, které zkrátka nic nepřinesou.
"Mám hluboké myšlenky, ale neumím je hodit na papír."
Na téhle knize je pro mě asi nejpřekvapivější, jak čtenáře přestane absolutně bavit detektivní zápletka a vlastně ho už jenom zajímá, jak to dopadne s Cormoranem a jeho asistentkou. Takže za mě opět bohužel.
Rozvláčné, nudné, bez emocí... 60 %.
Žena, která lže svému muži, muž, který lže své ženě a nakonec sousedka, která lže každému.
Jak moc je to zajímavé? Vůbec.
Ze začátku mi to přišlo jako dobrý námět na psychologický thriller, pak se to nějak zvrtlo v červenou knihovnu a ten závěr... no škoda mluvit. Jako kdyby autorka nevěděla jak to utnout a tak to nějak dokončila, ačkoliv to vůbec nedávalo smysl.
Vražda nebyla potrestána a nakonec z toho "hlavní hrdinka" ještě profituje. Trochu přitažené za vlasy, vzhledem k tomu, kam se děj ubíral.
Ale zase ať to úplně neodepisuji, kniha je čtivá a má určitý náboj, který Vás nutí ji dočíst, ať už pak máte názor jakýkoliv.
Využiju úryvek z této nádherné knihy, který věrně napodobuje manželství, ve kterém žiju. Děkuji paní Brontë za úžasný román plný naděje a lásky.
str. 315
Vím, co to je, žít jen pro člověka a s člověkem, kterého miluji nade všechno ostatní tady na zemi. Pokládám to za nesmírné požehnání, že můj manžel žije jen pro mne, tak jako já žiji jen pro něho - je to požehnání, jaké nelze slovy vyjádřit. Žádná žena na světě nebyla svému muži nikdy tak blízká, jako jsem já, nikdy nebyla natolik kostí z jeho kosti a tělem z jeho těla. Edvardova společnost mě nikdy nemůže omrzet, jako má společnost nemůže nikdy omrzet jeho, a nikdy nám nepřestanou v prsou bít naše srdce v dokonalém souladu - proto jsme stále pospolu. Být pospolu pro nás oba znamená být zároveň svobodni, jako bychom byli každý jen pro sebe, i veselí, jako bychom byli stále ve společnosti. Myslím, že si máme celý den co povídat, ale náš rozhovor je jen oživenější a slyšitelné přemýšlení. Skládám v něho veškerou důvěru a on mi úplně věnuje svou; naše povahy se k sobě dokonale hodí - a výsledkem je šťastná shoda.
Ten závěr se, vzhledem k označení "horor", vůbec nepovedl. Jako neříkám, člověka to možná uspokojí, ale takový konec zkrátka neseděl.
Co se týká atmosféry, tak tu kniha opravdu má. Udržuje napětí a nutí ke čtení. Mít tak o 100 stránek méně, bylo by to ještě lepší.
Postavy sympatické, ale žádné překvapení. Jen jsem si často říkala, jakou má ta Remy odvahu a zda-li by to bylo vůbec možné. Ale ano, v knihách je všechno možné. Ubrala bych na té její neustálé zvědavosti a pocitu, mít věci pod kontrolou. Takhle to působilo, že si bez ní nikdo ani neuprd...
Ohromný příběh. Je tak krásně plynule napsaný, že nemám výhrady téměř k ničemu. Postavy sympatické, děj navazuje a je strhující.
Kuchařka je úžasná. U nás se v rodině dědí po generacích a teď je řada na mě. Kdybyste se začetli do stránek, ve kterých listovali moji předkové, zažili byste neskutečný zážitek.
Občas jsou v ní umaštěné prsty, to když si hospodyňka chtěla přidržet list, občas z ní cítíte vůni staré doby a kuchyně a občas se Vám zastekne, že už nemůžete ochutnat dobroty, které Vám z ní babička připravovala.
Na dobu kdy byla kniha vydaná, je to originální kousek do každé kuchařské knihovny.
Harry Potter je nádherně propracovaný sedmi dílný příběh, který mě velmi upoutal. Četla jsem všechny díly a sláva Rowlingové a jejímu umění.
Bohužel filmy jsou velmi nepodařené, ale to patří do jiného hodnocení. Zážitek z knihy mi rozhodně nepokazí.
Líbil se mi na začátku seznam postav, to bylo užitečné, vzhledem k švédským jménům.
K ději samotnému. No... Já jsem zase bohužel hned poznala, kdo je vrah, takže jsem jen četla pěkně se vyvíjející děj románu. Jsem ráda, že se vše vyjasnilo, na konci tedy nejsou žádné otazníky. To mám osobně u detektivek ráda.
Postavy sympatické, detektiv mi připomínal Adriana Monka a bavil mě svou povahou.
Rozhodně jedna z klidných detektivek, kde netečou potoky krve a není plná vulgarit. Za mě moc dobré.