Obelix15 komentáře u knih
Jak bych to jen napsal?! Upřímně jsem si od této knihy sliboval více a upřímně mě zklamala. Začnu ,,plusy", jelikož jich je o hodně méně: jedním z plusů je zdařilá charakteristika hlavních postav. Hned od prvních zmínek o každé postavě jsem si je dokázal barvitě představit a s každou další stránkou jsem se utvrzoval o správném úsudku. Dalším plusem je příběh. Některé pasáže byly velice napínavé, ale občas byly opravdu kostrbatě napsané. Což v mnoha případech byla vcelku škoda. Jak jsem již psal, mínusu je opravdu dost: hlavním mínusem je určitě kostrbatý styl psaní doplněný pravopisnými chybami. Opravdu nechápu jak je možné v 21. století vydat knihu s tolika chybami? Nejeden čtenář se tak zbytečně zadrhává a musí se kolikrát vrátit, aby vůbec myšlenku pochopil a rozluštil, co tím chtěl autor říci. Dalším obrovským mínusem, tedy alespoň pro mě, je přeskakování z fiktivního příběhu do reality. Není jednoduché skloubit realitu s fantazií a jen hrstka autorů to dokáže. Bohužel, tady tomu tak opravdu není. Chvílemi jsem netušil, jestli čtu červenou knihovnu nebo válečný příběh. Absolutně přecházím zmínku o tom jak si Marlene vyžádala v centru Krakova české noviny a to, že leží v nemocnici Na Bulovce. Co ale nejsem ochoten přejít jsou zmínky o atentátu na Heydricha. O tomto tématu jsem slyšel a četl již mnoho, ale to, že by se na atentátu měli podílet Poláci, to opravdu ne. Jo a Heydrich byl ,, zastupující" Říšský protektor, ne Říšský protektor!!! Má to být příběh o pomstě a příběh věnovaný ženám v odboji. Problém však je, že o odboji a o pomstě, se dozvídáme prakticky až ke konci knihy. A to ještě hodně vzdáleně. Místo o odboji a o pomstě se dočítáme spíše příběh mladé dívky, které trvalo tři čtvrtiny knihy než otevřela oči, aby si uvědomila, co se vlastně kolem ní děje. Pro mě osobně bylo nejzajímavějších posledních 30 stránek knihy, kde se opravdu něco dělo a dokázal jsem se tak opravdu vcítit do příběhu a do temných časů 2. světové války. A to je opravdu hodně málo. Za sebe dávám jen jednu hvězdu a to za nápad. Ale určitě ne za realizaci ...
Uff, co k této knize napsat? Chvílemi naprostý chaos, chvílemi naprostá pecka. Je vidět, že autorka měla vše předem promyšlené a vše do sebe nakonec krásně zapadlo. Po posledních knihách plné retrospektivního vyprávění jsem byl trochu skeptický, ale konečný výsledek mě překvapil. Děj trochu předvídatelný, ale při podobné spleti dějů, časů a postav to autorce rád prominu. Za mě solidní počin.
Upřímně nevím, jak tuto knihu hodnotit a co si o tomto příběhu zcestovalé sexuální otrokyně myslet. Knihu jsem zvolil jako nejmenší zlo dle Čtenářské výzvy, kde díky válečnému konfliktu téma "Ukrajina" rovněž nemohla chybět. Jak jinak...
Je jasné, že ani Ukrajina, ani země bývalé Jugoslávie v "divokých devadesátkách" nestály za nic. Autorka nám barvitě popisuje život v těchto zmíněných destinacích, kde fungoval snad jen východ a západ slunce. Nemá cenu zde vypisovat její enormní naivitu, důvěřivost, aroganci a hloupost. Dle svého uvážení chtěla "jen" lepší život pro své děti. Místo toho bylo skoro každé rozhodnutí ještě horší než to předchozí. Řezali ji jako žito, znásilňovali na potkání a každý ji měl za odpad společnosti. Přesto do toho šla zas a znovu. Proč, sakra?! Pod pojmem "mateřský pud" a "láska k dětem" si představuji trochu něco jiného, než to, že mám několikero příležitostí utéct či se vrátit, ale přesto pokračuji dál a žiji v neoprávněném strachu.
Jednu hvězdičku jsem dal za přehledně napsaný příběh. Určitě si zažila svoje a nikomu bych to nepřál. Ale nemohu se zbavit dojmu, že za drtivou většinu špatného, co se Oxaně stalo, si může sama. A to nemluvím o nespočtu situací, kdybych i já sám jí dal nejradši pár facek. Alespoň měla to štěstí, že shodou okolností se dostala do ochranného programu, kde jí pomohli. Drtivá většina žen jí podobných toto štěstí nemělo a nemá.
Hokejovou tématikou se nedá nikdy nic zkazit. Navíc, pokud se jedná o "okresní přebor" plný puberťáků z kanadské verze Prci, prci, prcičky, musí být zákonitě o zábavu postaráno. Příběh je zajímavý od začátku do konce. Je plný emocí z hokejových utkání, plný příběhů jednotlivých obyvatel této Ospalé díry, a ukazuje nám soudržnost mezi těmito lidmi. Mělo to grády, asi jako "rosomák s hořčicí v pr..." :-) Solidní zápletka a zajímavé rozuzlení.
Pěkná ukázka Stockholmského syndromu v praxi. Kniha se dobře četla, sympatické hlavní postavy a dobře vykreslený děj. Jediné, co mě trochu mrzí, že u nápadité myšlenky trochu pokulhávalo zpracování. Některým dějovým liniím a postavám bych dal větší prostor a širší zápletku.
Mrzí mě to, ale tento díl je dle mě nejslabší ze série. První díl nasadil vysokou laťku a zdejší míchání politických záležitostí s vyšetřovaním vraždy mě nenadchlo. Jediným plusem je oživení příběhu dalšími kolegy hlavního hrdiny. Obzvláště pak jednou malou, nenápadnou blondýnkou :)
Dlouho mi trvalo než jsem se rozhodl začít tuto sérii od manželů Keplerových. Jako velký fanoušek Adlera Olsena a jeho Oddělení Q jsem si byl jistý, že je laťka hodně vysoko, a nebyl jsem si jistý, že se chci pouštět do další série skandinávských kriminálek. Ovšem, byl jsem mile překvapen. Celou knihu jsem přečetl jedním dechem a nemohl se od ní odtrhnout. Příběh měl vše, co jsem očekával a co mám na severských kriminálkách rád. Kombinace vyšetřovacích metod hlavní postavy spojený s prostředím psychiatrického oboru je dle mého gusta. Už se těším na další díly :)
(SPOILER) Za mě jedna z těch lepších od téhle dvojice. Jsem velice rád za návrat postavy z prvního dílu, která mi v předchozích dílech chyběla. Děj od začátku vzal rychlý spád a pohltil čtenáře až ke konci. Měl jsem tip na tři lidi, kteří by mohli zabíjet, ale ani jeden z nich to nebyl. Milé překvapení! Popis atmosféry, která vraždám předcházela, dokázala čtenáře vtáhnou do děje, že si případáte, že jste přímým svědkem. Jednu výtku bych však měl, a sice jednu ze závěrečných scén a policií, která přijela ke konci. Jejich osud byl dle mě až moc přitažen za vlasy. Již se těším na další díl.
Za mě jedna z nejlepších knih ze série Oddělení Q. Velice napínavý příběh (nahoru-dolů) a absolutně nečekaný konec. Za mě jasných 5* :-)
Moje jedna z nejoblíbenějších dětských knížek!
(SPOILER) Knihu jsem si vybral po přečtení Dítěte č. 44, nerad nechávám rozečtené série a jelikož se mi první díl vcelku líbil, pokračoval jsem. Utajovaný projev měl hodně pasáží, které se mi velice líbili. Napjatý rodinné vztahy, politické šachy, Země Nikoho kolem tábora 57 i povstání v Budapešti. Trochu mě mrzí, že byly některé pasáže popsány spíše obecně a autor jim nevěnoval tolik pozornosti. Určitě by si zasloužily hlubší pojetí. Kniha je čtivá a stejně jako první díl se čte jedním dechem.
(SPOILER) Dočteno v rámci výzvy 2021. Knihu Tatér z Osvětimi jsem přirovnal k takové "lásce z dětského letního tábora". Pak jsem si přečetl tuto knihu a měl jsem obdobné pocity. Kniha se nečetla špatně, skoro jedním dechem, ale "useknutý" konec celou knihu pohřbil. Ve většině knih bývá dovětek, co se s hlavními postavami stalo a jaké byly jejich další osudy. U této knihy je hned na začátku zmíněno, že se jedná o autentický příběh, který končí vyšetřováním a soudem německého důstojníka, u kterého hlavní postava bude svědčit. Čekal jsem, že zde bude nějaký dovětek z onoho soudu a nic - ticho po pěšině. Je to škoda. Příběhů o lásce tohoto typu moc není a dalo se toho hodně využít, rozšířit příběh a zvednout tak příčku o hodně výše. Na druhou stranu, je to autorčina prvotina a uvidíme, s čím přijde dál :)
(SPOILER) Člověk zná film nazpaměť, proto jsem si řekl, že si přečtu i knižní podobu. Příběh jako takový je velice poutavý, i když vím, že je dílo osekáno a natečeno / napsáno dle tehdejší idey. Líbilo se mi, že dialogy a scenérie jsou skoro na vlas stejné jako ve filmu. Člověk si tak během četby mohl v hlavě přehrávat film. Dále se mi líbil konec Krále Šumavy, který neodpovídal filmu a já se nikdy nebránil alternativním koncům. Co ale nepochopím bylo to, proč je v knize uvedeno, že Pavel Rys při útěku od manželky do Bavor zastřelil u hamru strážmistra přezdívaného Mařenka, když ve filmu při stejné situaci zastřelil strážmistra Cigánka? Nevím, jestli to byl záměr či ne, ale pro někoho, kdo má příběh nakoukaný, to bylo jako pěstí do oka. Za mě 3 hvězdy.
Velice povedený díl série. Trochu mi děj připomíná Olsenovu Složku 64. Od začátku velice poutavé čtení a člověk nechce knihu odložit. Velice dobře se čte. Za mě palec nahoru :)
Kniha velice zajímavá a napínavá až do konce. Po slabší předchozí knize s názvem Marco je toto pro mě TEN Olson, kterého jsem si oblíbil a zamiloval. Za mě jedna z nejlepších jeho knížek ze ságy Oddělení Q
S touto divadelní hrou jsem se nijak neztotožnil, ale své zastánce a fanoušky si toto dílo jistě najde.
Velmi zajímavá kniha s pro mě trochu zamotaným dějem. Milovníci fantasy pohádek a mladí čtenáři si jistě přijdou na své.
Hlavní postava Doktora Korczaka byla velice sympatická. Bohužel se většina děje točila úplně kolem jiných postav. Kniha se místy četla velice obtížně, jelikož děj byl plný "skoků" z jedné události do druhé. To knize a příběhu o tomto empatickém člověku dost uškodilo. U takto emotivního příběhu by člověk čekal i emotivní konec. Ten se však vešel na jednu stránku. Proč? Příběh tohoto muže by vydal na 10 knížek. Tato jedna je však pro mě slabým průměrem v dnes již překypělém množství válečných románů, se kterými se za poslední rok doslova roztrhl pytel.
(SPOILER) Třetí díl série byl nemastný - neslaný. Stejně jako u druhého dílu jsem objevoval hodně "nedotažených" záležitostí, což je škoda. Nejvíce mě bavila část v Afghánistánu, kde byla zajímavá zápletka a přival dalších hlavních postav. Trochu mě mrzí skok mezi návratem dcer z USA a rovnou skok o X let později do Kábulu. Postavy Lvových dcer měly zajímavý potenciál i v tomto příběhu, ale nakonec jsme se s nimi museli spokojit jen na pár stránkách. Čekal jsem jak to se Lvem dopadne, ale konec v podobě šťastného shledání s dcerami ukazuje na možný čtvrtý díl? Uvidíme!