Obelix63 komentáře u knih
Bohužel naprosté zklamání. Sice poutavé popisy všeobecného zmaru v husitské Praze, ale nevěrohodné charaktery a nudné a rozvláčné disputace totálně zabily jakoukoliv čtivost. Tohle fakt není thriller od kterého byste se nemohli odtrhnout jako to bylo u anoncovaného "Jména růže."
Škoda každé koruny, kterou jsem do toho dal.
Nedoporučuju!
Ještě jsem si vzpomněl, že tam cituje "Baladu o Karlu IV." od Jana Nerudy. V roce 1420. Ach jo.
Nečetl jsem to jako ebook, ale poslouchal jako audioknihu.Musím přiznat, že při poslechu mně běhal mráz po zádech. Zejména v samotném závěru kdy autor říká, že popisované události se staly. Po přečtení (poslechu) si asi můžeme říct, že ti odsunutí Němci měli vlastně štěstí, protože evidentně se tady s neodsunutými nezacházelo zrovna v rukavičkách. Určitě ztratíme iluzi o "hodných Češích" a "zlých Němcích". Máslo na hlavě mají oba národy. Autorovi bych vytknul z mého pohledu otřesný a nevěrohodný melodramatický závěr, který připomíná spíš rozuzlení v antické tragedii. Tohle mi tam fakt nesedlo. Ale rozhodně to stojí za přečtení či poslech.
Naprosto příšerné. Červená knihovna říznutá LGBT a morbidním námětem. Bohužel autor neumí vykreslit uvěřitelnou zápletku ani charaktery, které by se nechovaly zcela nepřirozeně.
Tak jsem si tu Martinovu Pyramidu přečetl. Je nutno říci, že při čtení jsem cítil, jakoby nebylo něco v pořádku. Pak jsem s bystrostí sobě vlastní zjistil, že se chechtám na celé kolo přičemž dle anotace by se mělo jednat o thriller. Ta kniha je směs červené knihovny i naprosto idiotsky prokreslených charakterů kombinovaná s děsným překladem. Dovolil jsem si některé perly sem dát:
str. 45 citace:
Drobná filipínská služebná vešla dovnitř a nesla tác, na kterém trůnila velká konev s čajem, hrneček mléka, tři šálky a cukr. … „Lapsang souchong."
Tak to je od Von Dechenda podpásovka. Lapsang Souchong je totiž velmi specifický druh čaje, který se vyznačuje kouřovou, uzenou vůní a příchutí. Takže pokud byste si ho dali s mlékem a cukre, je to to samé, jako kdybyste si osladili uzené a zapili to mlíkem.
str. 56 citace:
Rutherford si nemohl pomoct a musel se smát. „Slyšela jste někdy o Bibli?“ „Bible! Opravdu?“ „Opravdu. Bible byla původně sepsaná řecky
Být Donovanovou, tak se na otázku, zda jsem někdy slyšel o Bibli, pěkně naštvu. No a pan dr. Rutherford jakožto znalec mýtů a starých textů by měl vědět, že Bible byla sepsána zejména v aramejštině, hebrejštině a částečně v řečtine.
str. 77 citace:
V pohodlném koženém křesle s vysokým opěradlem seděl za stolem muž, který zavraždil profesora Kenta. Vrah měl na sobě černý oblek s bílou košilí. Krátké, ale svalnaté ruce měl obzvlášť agresivním způsobem založené na prsou. U okna stál druhý, černě oblečený děsivý zápaďák.
Zajímalo by mě jak se agresivně zakládají ruce na prsou. Popis druhé osoby nechávám bez komentáře :D
str 89 citace:
Jakmile byl pryč, oba si uvědomili, jak příjemné je stát uprostřed dlážděných ulic Cuzca. Nejdřív ze všeho se zhluboka nadechli čerstvého vzduchu.
No, vzhldem k tomu, že Cuzco se nachází ve výšce asi 3.700 m nad mořem, musím uznat, že na 2 akademiky bez aklimatizace je to docela slušný výkon.
Poslední věta je jak z červené knihovny -citace:
Bez váhání si prsten vzala, navlékla si ho na prst a padla do vášnivého objetí silných paží svého osudového muže.
Těch perel je tam samozřejmě více. Knihu doporučuji si přečíst, ale brát ji jako PARODII na thriller. Pokud byste to četli jako thriller, nutně by se vám do mysli vkrádala myšlenka, zda autor je duševně zdráv a hlavně zda je duševně zdráv jeho vydavatel. Někde jsem se dočetl, že „Tom Martin“ je pseudonym – ani se nedivím, pokud by totiž si někdo knihu koupil, myslím že by mu rozbil hubu za zmařenou investici. Pokud ovšem je to celé míněno jako recese, pak se jedná o geniální mystifikaci, hodnou Járy Cimrmana. Ale hlodá ve mně pochybnost.
Pro mě jeden z nejnesympatičtějších hlavních hrdinů. Ukňouranej týpek, který se pořád nimrá ve svém nitru. Autorka by si měla ujasnit, jestli píše detektivku nebo psychologický román. Těch introspekcí je prostě moc. Ovšem to finále je epesní.
Nápad by to byl dobrý. Starověké záhady jsou velmi atraktivní téma. Ovšem knihu musí napsat někdo, kdo umí psát. Naprosto nevěrohodné postavy, jednající zcela podivně jsou jen vrcholkem tohoto neumětelsky zpracovaného příběhu. No a montovat do toho teroristy a ambasády...
Volám, Steve Berry, zpracujte toto téma Vy.
Neztrácejte s tím čas, nestojí to za to.
Bohužel zklamání. Tohle není detektivka, ale psychologický román s krimi zápletkou, která ovšem nehraje až takovou roli. Důležitá je postava Roose a Anny. A jejich příběh. Dosytosti si užijeme vnitřních monologů i filozofujících postav -prostě Ingmar Bergmann jak vyšitý. V předchozích dílech si tohle bylo taky, ale nakonec "se to rozjelo" a byla to detektivka. Tady ne - vše běží jakýmsi pomalým tempem až dokonce. Tento titul jsem zakoupil jako audiobook a opravdu lituju vyhozených peněz, přičemž na vině není interpret Martin Zahálka.
Ruce pryč od tohoto paskvilu. Nápad velmi dobrý - rituální vraždy na základě nacistického okultismu. Napsané je to ale opravdu hrozně. Děj sice pádí vpřed jako splašená kobyla, nenudíte se, ale musíte vypnout mozek a nesnažit se u čtení myslet. Děj je neuvěřitelný, nereálné situace i charaktery. A ten závěr. Mně připadalo, že ten spisovatel byl zdrogovaný když to psal.
Podle životopisu pan Coufal vystudoval český jazyk. Pokud je tomu tak, pak začínám mít o naše vysoké školství fakt obavy.
Tady je pár prliček:
"Hany se dívala za majorovými prostornými zády..." Jak vypadají prostorná záda?
"Když všichni pokývali hlavou, že ne,..." - to jako byli Bulhaři nebo co? Já při záporu hlavou vrtím.
"Vietnamci neměli své advokáty a nebyli tak dobře uvětveni v české společnosti..." Já tedy jsem radši ukotvený nebo zakotvený.
"Benno Grundt se držel před sebou, hekal, nadával..." Proboha, jak to udělal?
Opravdu, tímhle skvostem neztrácejte čas.
Ruce pryč od tohoto paskvilu.Směs červené knihovny té nejhorší úrovně, erotické literatury a pokusu o thriller. Naprosto neprokreslené, ploché charaktery. Předchozí knížka se opravdu dala číst. Tady mi připadá, že autor byl totálně sjetý. Brak.
A jak to vlastně teda skončilo? Dostali ho zase náckové?
Ztotožňuji se s Arminem. Zbytečná kniha, vše již bylo popsáno jinde a mnohdy lépe. Je to bohužel pouhý kompilát z různých knih.
Velmi čtivé, bohužel ten "hurá" závěr to naprosto zazdil. Všichni prozřeli a vše bylo sluníčkové. Škoda.