oblakaknih
komentáře u knih

Povídky a jedna báseň pro mě bylo značné vybočení z mé komfortní zóny. Nemám za sebou tolik povídkových sbírek a ani českých autorů, ale obojí mě láká.
Tato kniha pro mě byla velmi příjemným překvapením, protože se mi velmi líbila. Ačkoliv některé povídky se mi líbily méně, každá měla něco do sebe. Jedna byla vtipná, jiná ze života, další zase dojemná a smutná. Tato rozmanitost je na knize velmi osvěžující. Nakonec ve mně kniha zanechala spoustu emocí, ale smutek a dojetí byly nejvýraznější.
Nejvíce se mi líbila povídka Pes. Díky tomu, že mám doma vlastního jsem se do povídky mohla nejlépe vžít a chápala jsem snad každé slovo.
Knihu zakončuje jedna báseň. S těmi já nemám tolik zkušeností, spíš se jim vyhýbám a nepopírám, že je neumím hodnotit. Tato ve mně ale zanechala nepopsatelné emoce a její konec mě upřímně zarazil. Čekala jsem totiž ještě pokračování a s neuvěřením otáčela stránky. Navíc má báseň svůj vlastní příběh, který autor v knize popsal.
Pokud jste nad knihou dosud neuvažovali, doporučuji se po ní podívat, stojí za to!


Kniha Víno a čáry mě lákala dlouho, ale k jejímu přečtení jsem se rozhodla až teď. Byla pro mě skvělou volbou.
V poslední době mě tolik fantasy knížek nezaujme a dočítám spíše ty, které mám doma. U této tomu ale bylo jinak. Spojení magie a vinařství je pro mě originálním nápadem i námětem, takže mě na knihu nalákalo.
Ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli je kniha opravdu můj šálek, ale jakmile jsem se začetla, Elenin příběh mě vtáhl a do samého konce nepustil. Díky vínu, době, ve které se příběh odehrává a magii má knížka nádhernou atmosféru. Cítila jsem se součástí příběhu, mlha nad vinohradem se vznášela i nade mnou.
Postavy jsem si oblíbila, byly mi sympatické a záleželo mi na nich. Mojí nejoblíbenější byl asi Jean-Paul.
Děj měl nejednu detektivní zápletku, díky které mi byl příběh bližší a více jsem si ho mohla užít. Přesto jsem ale mnohé odhadla předem.
Romantická linka nebyla nijak otravná a nepůsobila nepatřičně, přesto musím poznamenat, že její začátek byl poněkud uspěchaný.
Nakonec bych moc ráda vychválila obálku, protože to je jedna velká nádhera! Doporučuji.


Letní sázka se mi dostala do ruky přesně v tu chvíli, kdy jsem potřebovala skvělou oddechovku. A přesně toho se mi dostalo!
Kniha mě zaujala především tím, že oba hlavní hrdinové jsou spisovatelé. Když chci sáhnout po nějaké romantické knize, dávám přednost YA, takže jsem se tohoto čtení trochu obávala, ale nakonec mi postavy sedly snad víc, než v kterékoli YA knize.
Pár stránek mi sice trvalo se začíst, ale když jsem pořádně objevila atmosféru městečka a domu u jezera, naprosto jsem se zamilovala. Docela si dokážu představit, že bych tam pár měsíců strávila.
Velkým plusem této knihy jsou ale samotné postavy. Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická, líbil se mi její humor, ale taky třeba víno v kabelce.
Hlavní hrdina měl své určité kouzlo, ale po určitém počtu odhalených věcí z minulosti už mi to připadalo trochu moc.
Moc jsem si oblíbila Pete! Do jejího knihkupectví bych zašla hned a její kávu s nadšením ochutnala (ať je jaká chce).
Knížka se četla skvěle. Jakmile jsem se do ní pořádně začetla, bylo dost těžké se odtrhnout.
Ocenila jsem, že v knize není přehršel erotických scén, protože to je něco, co opravdu nevyhledávám.
Kniha ve mně vyvolala docela dost emocí, ale to, že jsem se smála nahlas, vše zastiňuje.
Pokud hledáte odpočinkovou knihu na léto, nebo máte třeba náročnější období, tohle je ta pravá.


Naslouchače je plný Instagram, knížka je všemi opěvovaná a já jsem snad nečetla jedinou negativní recenzi. To mě malinko odrazovala od čtení, protože jsem se bála, že mě kniha zklame.
Nakonec jsem se do ní pustila a upřímně mi tento strach vydržel prvních cca 150 stran. Kniha mi připadala zdlouhavá, o ničem a já nechápala, co na ní všichni mají.
Zbytek knihy mě ale velmi mile překvapil, bavila mě každá stránka a já se teď těším na další díl!
Námět knihy je velmi zajímavý a originální. Líbí se mi, že se v knize nějakým způsobem setkává budoucnost s minulostí.
Hlavní hrdinka je prostě skvělá. Hrozně se mi líbí její osobnost, její statečnost a odvaha. Moc jsem si oblíbila i některé vedlejší postavy, přestože by pro ně mohl být v knize větší prostor.
Po té začáteční krizi jsem se do knížky naplno začetla a četla se skvěle. Sedl mi styl psaní, ale hlavně moc obdivuji originální jazyk a slovníček se slovy.
Konec knížky se mi moc líbil, ale přišel moc brzy.
Kniha se rozhodně nezařadila mezi mé nejoblíbenější, ale v sérii budu určitě pokračovat.


4,5/5
Tato kniha značně vybočuje z mé komfortní zóny, takže jsem ji ani neměla v plánu. Potom mě mamka překvapila a knihu mi dala dárkem. Nakonec jsem za to opravdu ráda, protože nelituji jediné přečtené strany.
Toto čtení pro mě nebylo lehké, nebudu lhát. Měla jsem problém se na čtení soustředit, kniha se četla pomalu a některé pasáže pro mě prostě nebyly. Tak to ale s touto knihou je.
Pravděpodobně nebudu umět sepsat plnohodnotné hodnocení, protože v této oblasti nejsem nijak zvlášť znalá.
Kniha je zpracovaná formou rozhovoru, což čtení značně ulehčuje.
Oba autoři působí upřímně, vše podávají lidsky a nebojí se otevírat složitější témata. V knize je vyjádřeno velké množství názorů naprosto otevřeně.
Pokud se o tuto tematiku zajímáte, kniha by vás jistě neměla minout.
Pro lidi, kteří se opravdu vyznají v politických kruzích bude mít kniha možná větší hodnotu než pro mě. Bojím se, že ji svojí neznalostí nedokážu naplno ocenit. Přesto to pro mě bylo velmi obohacující a zajímavé čtení a otevřelo mi v mnoha ohledech oči.
Tuto knihu považuji za důležitou a doporučuji její přečtení každému.


Upřímně jsem se čtení knihy Účastníci zájezdu poněkud bála, protože po filmu, který mám osobně moc ráda, jsem se bála srovnání. Knížka mě nakonec mile překvapila. Není to sice nijak převratné dílo, ke kterému se budu v budoucnu vracet, ale moc jsem si u knihy odpočinula, našla jsem na ní spoustu kladných věcí a hlavně mě bavila.
Samotný námět je dost originální, skvěle pojatý a hlavně skvěle zpracovaný! Od samotného začátku jsem byla do příběhu naprosto ponořená a ráda jsem se ke knize vracela.
Moc mě bavilo, že některé hlášky byly doslovně přenesené do filmu, takže jsem mohla srovnávat, jak moc odlišná tyto dvě zpracování jsou. Potom mě samozřejmě překvapilo, že film má z knihy opravdu malinko.
Každou postavu vám autor přiblíží přesně tak, jak sám chce. Nemáte možnost najít v příběhu skryté vlastnosti ani tajemství méně výrazných postav, protože je znáte jen tak, jako je zná hlavní hrdina.
Autor si skvěle vyhrál s ohromným množstvím postav, což si v mých očích zaslouží velký obdiv.
Styl psaní mi zde sedl mnohem více, než v autorových ostatních knihách, takže se mi kniha mnohem lépe četla.
Co mi v knize vadilo byly poměrně časté nesmyslné odbočky, které mi připadaly zbytečný a příběh zbytečně protahovaly.
Konec na mě působil tak nějak otevřeně, volně. Nedokážu úplně popsat, jaký jsem z něj měla pocit, ale v závěru jsem s ním vlastně velmi spokojená.
Tato kniha je skvělé odpočinkové a lehké čtení, které se vám vždy bude hodit na dovolenou. Za mě můžu doporučit!


Další kniha s válečnou tematikou, která se ale věnuje pro mě dosud neobjeveného tématu.
Příběh Jiřího Fišera je krátký, ale přesto neskutečně obsáhlý a skvěle zpracovaný. Ze všech knih s touto tematikou na mě tato zapůsobila nejvíc. Při čtení mi nebylo vůbec dobře, měla jsem husí kůži a některé detaily bych klidně nevěděla. Přesto jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Ne celá kniha se věnuje přímo příběhu Jiřího Fišera, je plná různých až teoretických odboček, které příběh obohacují o další informace a příběhy mnoha dalších lidí. Přesto nijak neodvádí pozornost od samotného příběhu. Je pro mě těžké sepsat mé pocity, protože jsem se z knihy dodnes nevzpamatovala.
Styl psaní autora mi moc vyhovoval. Vše bylo stručné, ale zároveň se mu na tak málo stran podařilo vepsat obsáhlý příběh.
Každá strana této knihy mi dala informace o historii, ale zároveň ve mně zanechala hrozný pocit.
Nemohu napsat víc. Pokud vyhledáváte knihy s touto tematikou, tato by vám rozhodně neměla uniknout.


Po této knize jsem sáhla, protože autorova prvotina Pohřbený život se mi moc líbila a patří mezi mé nejoblíbenější thrillery.
Musím přiznat, že jsem měla tendenci tyto dva thrillery srovnávat, a proto taky hodnotím tento jako horší.
Námět knihy mě moc zaujal! Krádež identity jako nejhlavnější téma knihy je pro mě originální a téměř neobjevenou záležitostí.
Hlavní vyšetřovatel mi na začátku příběhu sedl. Bavilo mě jeho jednání s lidmi, ale zároveň i to, jak moc pro něj jeho práce znamenala. S příběhem ale vyšlo najevo, že má své slabé stránky a místy na mě působil jako hlupák.
Autor má skvělý styl psaní, který jsem si oblíbila už s jeho první knihou. Ráda se v budoucnu pustím do jeho další!
V knize na mě čekalo hodně zvratů, ze samotného konce jsem byla překvapená. Příběh není ničím přikrášlený. Působil na mě, že ho autor nechal plynout tak nějak samotný a nesnažil se nic zachránit.
Knihu mohu určitě doporučit, ale co doporučuji ještě víc je sáhnout jako první po knize Pohřbený život.


Každá další kniha podle skutečné události je pro mě nezapomenutelným zážitkem. Moc ráda tyto knihy čtu, ale ještě radši v nich objevuji nové informace o naší historii. A přesně toho se mi při čtení knihy Mukl dostalo.
Přestože už za sebou mám hodně podobných knih, žádná se nevěnovala právě tomuto tématu. Proto knihu považuji za originální a taky obdivuhodně zpracovanou. Autorka se pustila do nelehkého psaní, ale vzešla z toho opravdu kvalitní kniha se spoustou informací.
Lhala bych, kdybych řekla, že v knize nebyly momenty, kdy jsem se nemohla začíst a přišlo mi to zdlouhavé, ale na druhou stranu byla každá jedna věta pro celý příběh důležitá.
Není lehké tuto knihu zhodnotit, nejde popsat, co vše mi dala, ani jak na mě působila.
Autorčin styl psaní dokáže čtenáře příjemně provést i takovýmto náročným příběhem.
Knihu vřele doporučuji, ale musíte na ni mít tu správnou náladu (přestože toho se asi docílit nedá).
Pro mě je to další z knih, ze kterých jsem měla husí kůži a navždy ve mě něco zanechá.


Když jsem minulý rok přečetla Hadrového panáka, byla jsem poměrně zklamaná. Kniha se u mě zařadila mezi průměrné thrillery a nebýt toho, že už jsem měla druhý díl v poličce, nejspíš bych na celou sérii rychle zapomněla. To by ale byla velká škoda! Loutkář mě nejen překvapil, ale taky jsem si příběh oblíbila. Už teď se těším na třetí díl.
Jedním z největších plusů bylo, že hlavní vyšetřovatel a zároveň nejdůležitější postava prvního dílu, neměl v knize vůbec prostor a byl nahrazen mnohem zajímavějšími postavami.
Případ jako takový byl podle mě více promyšlený a spletitější než v předchozím díle. Po celou dobu čtení jsem byla napjatá a nemohla jsem na nic přijít. To je pro mě jedna z důležitých věcí u thrillerů. Sice ráda přicházím věcem na kloub, ale není nad pořádné překvapení na závěr.
Kniha se dobře a rychle četla, často jsem ji nechtěla ani odložit.
Mojí nejoblíbenější postavou se okamžitě stal Rouche. Byl mi sympatický, líbily se mi jeho vtipné poznámky a zaujal mě jeho příběh.
Určitě doporučuji dát knize šanci!


Upřímně jsem z tohoto dílu dost rozpačitá. Za mě je zatím nejslabší ze série a docela mě zklamal.
Ze začátku jsem se vůbec nemohla začíst, přišlo mi, že se v knize nic neděje a kapitoly z minulosti mě vůbec nebavily (přestože mi bylo hned jasné, že jsou pro děj důležité).
Do knihy jsem se naplno začetla až po čtyřsté straně.
Po přečtení do sebe ale spousta věcí zapadla a mě došlo, kolik skvělých prvků se v knize skrývá.
Harry mi byl opět o něco sympatičtější a užívám si, jak každý z případů řeší.
Autorův styl psaní byl opět skvělý, jen je škoda, že jsem měla takový problém se samotným příběhem.
Moc se mi v knize líbila romantická linka, která byla jen tak jemně naznačená, takže nenarušovala detektivní stránku knihy.
V sérii budu určitě pokračovat, protože konec knihy mě překvapil a byla jsem s ním spokojená.


Tak tohle mi prostě nesedlo!
Na toto čtení jsem se těšila. Zaujala mě anotace, mám ráda thrillery i horory. Knížka rozhodně není špatná, četla jsem na ni i pozitivní recenze, v tomto případě je to hodně osobní názor.
Zaujal mě námět celého příběhu. Mám ráda knihy, jejichž příběh se odehrává v malých vesnicích nebo osadách. Prostředí bylo hezky popsáno, dokázala jsem si vše představit (i ohradu pro ovce).
Největším problémem pro mě byla hlavní hrdinka. Byla mi nesympatická, nic jsem jí nevěřila a její myšlení v nelehkých situacích jsem prostě nedokázala pochopit.
Naopak jsem si ale oblíbila postavy dvojčat, které sice nedostaly tolik prostoru, ale děj s nimi jsem si moc užila.
Měla jsem problém se do příběhu začíst. Působil na mě zdlouhavě, takže jsem měla problém udržet pozornost.
Během čtení jsem nebyla ani jednou napjatá a upřímně mi nijak zvlášť nezáleželo na tom, jak to s postavami dopadne.
Moc mě bavily zápisky z deníku, které se v knize objevily!
A něco pozitivního na závěr. Kniha má opravdu povedenou obálku. Jednoduchou, přitom dokonale vystihuje děj.


Moje první kniha od této autorky. Konečně chápu, co na jejích knihách všichni mají, protože jsem nadšená!
Podle názvu vypadá kniha jako tuctová romanťárna, ale hned podle první věty poznáte, že je to úplně jinak.
To, na čem je celý příběh postaven, dodává knize originalitu.
Hlavní hrdinka mi byla sympatická, a přestože mě v některých momentech štvala, v závěru jsem dokázala její chování pochopit.
Autorka skvěle vykreslila oba hlavní hrdiny, takže máte i vy problém s tím, jakému dát přednost.
Můžu říct, že jinou knihu s takovýmto námětem jsem nečetla.
Ze začátku jsem se bála rozložení písma na stránce, ale nakonec se příběh četl neuvěřitelně dobře a rychle.
Emoce z textu úplně sršely, takže se do děje dalo jednoduše vcítit.
Další knihy této autorky mě rozhodně neminou, doporučuji!


Kniha vychází z poměrně typického zdědím dům, straší v něm.
Zpracováno je to ale dobře a (kdo by tomu uvěřil) i dojemně.
Ze začátku jsem si hlavní hrdinku hned oblíbila, ale při strašidelnějších scénách se chovala stupidně a nelogicky. Bohužel tím u mě dost klesla a trochu mi zkazila celkový dojem z knihy.
Kniha se četla skvěle a rychle, autorčin styl psaní mi sedl.
Co se dá u hororu ocenit je určitě to, že jsem se bála. Z čehož plyne i to, že autorčiny popisy zařídí, že si čtenář dokáže děj živě představit.
Konec byl přesně takový, jaký jsem si přála (ale neočekávala).
Nevím, zda si troufnu i na další autorčinu knihu, ale tohle můžu doporučit!


Nebýt povinné četby, nikdy bych se k této knize nedostala.
Námět by mě totiž ničím nezaujal.
Ze začátku mi dost trvalo se začíst, děj jsem nevnímala.
K postavám jsem si vytvořila nějaký vztah až v půlce knihy.
Když jsem se začetla, kniha se četla dobře a rychle. Vzhledem k tomu, že je psaná formou divadelní hry, nebyl se čtením žádný problém.
Děj byl ale poměrně nudný, nic moc se tam nestalo. A ani jednou jsem se nezasmála!
K maturitě ale doporučuji, protože je kniha nenáročná a krátká.


Tohle byla opravdu silná kniha a já se přiznávám, že nevím, jak ji hodnotit.
Nebýt povinné četby, knihu bych si pravděpodobně nepřečetla. Byla by to opravdu škoda.
Anne byla na svůj věk neuvěřitelně chytrá. Bylo vidět, jak doba, ve které žila ovlivnila její dospívání a vlastnosti.
Hodně mě překvapil její vztah s matkou.
Na to, že to psala v takovém věku, popsala zadní dům neuvěřitelně. Stejně jako lidi v něm.
Na to, že je to kniha s vážným tématem, se četla velmi dobře.
Autorčin příběh je smutný a dojemný. Kniha mě rozplakala.


Tohle je něco neuvěřitelného!
Obdivuju autorku. Dokázala vytvořit tak kouzelný svět!
Kniha je nádherně zpracovaná, úžasně napsaná a doplněná nádhernými ilustracemi.
Už teď se těším, až ji budu číst znova.


Po dočtení této knihy jsem byla opravdu plná emocí!
Ano, je to klišé. Ano, pochybuji, že by se to stalo v realitě. Ale je to skvělý.
Pro mě to byl částečně re-reading, protože jsem knihu četla na Wattpadu.
Hlavní postavy mě sice štvaly, ale s příběhem si je prostě zamilujete.
Četlo se to úžasně. Měla jsem co dělat, abych se od příběhu odtrhla a nepřečetla ho na jeden zátah.
Děj se tak nějak opakoval pořád dokola. Láska, nenávist, láska, …
Je to prostě sladké klišé, které potřebujete číst.
Musím si koupit další díly, protože konec knihy mě naprosto zabíjí.


K Jako zabít ptáčka bych se nikdy nedostala, nebýt knihy Ten, kdo stojí v koutě. Musím přiznat, že na klasiku moc nejsem. Mám radši novodobé knihy.
Příběh byl moc milý a krásný. Líbí se mi, že je zde zobrazena problematika černochů. Hodně mi to připomíná film The Help.
Sice mi trvalo, než jsem se začetla, ale konec byl... OHROMNÝ! Celé je to napsané úžasně chytře, jsou tam použita úžasná slova. Tato kniha vám spoustu dá, přitom si toho ani nevšimnete.


Nevím, jak vy, ale u hororů očekávám strach. Tady to bylo minimální napětí.
Začátek je o ničem, potom to začíná být nadějné a pak... Konec naprosto nesmyslný, neukončený. Za mě velké zklamání.
