OlafSveinsson
komentáře u knih
Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
Naprosto, ale naprosto skvělý. Prostě tam nedokážu najít nějakou část, která by mě nebavila. Hned od začátku je to klasická kulhánkovská zběsilost, ale ten nápad s Božskou komedií jakožto turistickým průvodcem je úplně geniální. A návrat Nočního klubu... Jako návrat ztraceného syna, teda spíš dcery. Na konci pak ten nejhappyedovatější happy end, ne s odchodem do zapadajícího Slunce, ale pod hvězdami. Zelenými a modrými.
Rázová vlna
František Kotleta (p)
Důstojné zakončení trilogie. Zhltnul jsem ho za večer/noc a vůbec nelituju toho, že jsem druhý den v práci vypadal jako krtek. Zběsilý úprk po postapokalyptické východní Evropě se spoustou krve a suchých hlášek. Ani chvíli jsem se při čtení nenudil, chvílemi se smál nahlas a chvílemi dojímal. Díky za tu poctu českým (československým) vojákům.
Říkali mu Terazky
Miloslav Švandrlík
Další veselý pohled na nepomucký útvar, tentokrát z pohledu důstojníků sloužících na Zelené hoře. A ti, nebudeme si nic nalhávat, nepatřili mezi nejostřejší tužky v penále, proto je i dostatek příležitostí užít si jejich "schopnosti" při velení vojákům základní služby.
Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky
Miloslav Švandrlík
Veselá kniha z neveselé doby. I při několikátém čtení se jsem se musel smát, ale zároveň mě dost mrazilo, při ukázkách strachu, který na začátku padesátých let ve společnosti panoval.
Dobrák
Jiří Kulhánek
Znáte to, kouknete na hodinky a tam se ukáže: Je čas na Kulhánka. A jelikož se ten den nic zvláštního nestalo, vzal jsem Cestu krve. Samozřejmě, není to žádná vysoká literatura, ale skvělá bláznivina, která nemá šanci nudit.
Válečník
Bernard Cornwell
(SPOILER) Velká sága se uzavírá. Uhtredův život se chýlí ke konci, ale Englaland teprve přichází na svět. A přestože pán z Bebbanburgu nechce nic jiného než žít v míru na svém panství, nemůže zůstat stranou, když drak přilétá ze severu a králové se chystají k velké válce.
Velké finále jak se patří. I když v první třetina se mi nečetla moc lehce, protože Uhtredovo zklamání z chování krále Æthelstana se na mě ze stránek přeneslo jak smůla z borovice na prsty. Pak ale následuje postupný návrat do královy přízně a vše směřuje k velké závěrečné bitvě. Občas jsem se musel smát, jak v prvních dílech popisoval čtyřicetileté jako starce a sám v osmdesáti rozdává smrtící rány. Ale když mohl Beowulf, proč ne on.
A teď, po čtyřech měsících s Uhtredem, je čas jít zase jinam. I když ne úplně, čeká mě vyrobit mapu s cestami jeho života. A to nějaký čas zabere.
Poslední království
Bernard Cornwell
Kronika života Uhtreda Uhtredsona se po letech uzavírá. Skvělá příležitost si ji po dlouhé době přečíst od začátku.
Po celé deváté století se obyvatelé anglosaských království obávali, až na obzoru uvidí štíhlé lodě s dračími hlavami, na kterých připlouvali dánští válečníci plenit a loupit. Jejich počet se stále zvyšoval a z nájezdníků se stali dobyvatelé, připravení rozvrátit všechna anglosaská království. A v této pohnuté době můžeme sledovat dospívání jednoho chlapce, rodem Sasa a srdcem Dána. Osud mu nepřinese jednoduchý život nebo lehké volby. Zato dá možnost vydobýt si slávu a uznání.
Kyjevská Rus: Dějiny, kultura, společnost
Michal Téra
Skvělá kniha, která mapuje historii Kyjevské Rusi opravdu ze široka. První kapitoly věnuje národům, které obývaly východní Evropu ve starověku, původu Slovanů a okolním turkickým a germánským kmenům. Pak už přijde na řadu samotná Rus. Od prvních výbojných knížat Olega, Igora a Svjatoslava, přes Vladimíra a Jaroslava, kteří upevňovali vládu, po roztříštění velkoknížectví na jednotlivé, de facto samostatné státy, až po upadnutí pod mongolskou nadvládu. Poslední kapitoly se zabývají církevní správou a písemnými památkami.
Kniha je nabitá spoustou ukázek z dobových literárních děl, které skvěle doplňují výklad. I to výrazně zvyšuje poutavost knihy a dokonce mě donutily pořídit jeden z arabských cestopisů.
Dračí carevna
Juraj Červenák
I v prvním díl má obsah kouzel a nadpřirozených jevů větší než malý, ale Dračí carevna je jimi nasáklá jak štamgast v sobotu v šest ráno v nonstopce. Vlastně se z historické fantasy stala čistá fantasy, kde už ani nejde přesně na mapě určit, kde se hrdinové nachází a nakonec se z ní ztratí úplně.
Sice mám raději, když se všechno dá řešit jenom jenom v rámci reálné fyziky našeho světa, ale v Bohatýrovi mi to až tak nevadí. Navíc je všechno protkáno nejen slovanskou ale i turkickou a ugrofinskou mytologií národů žijících v povodí Volhy.
Válka vlků
Bernard Cornwell
Uhtred z Bebbanburgu je starý muž, který má mnoho nepřátel. A protože není troškař, dělá si i nové. Nebo mu je dělá osud? Ten, který vše řídí? Jedenáctý díl strhává Uhtreda do vírů té nejvyšší politiky, která mu přes ty roky, které v ní strávil, nikdy k srdci nepřirostla. Pomsta ho ale žene opět do boje, kde se cítí mnohem lépe. I když tento boj je jeden z nejtěžších, které za desetiletí válek zažil.
I přes to, že se tam objevují nepřesnosti, hlavně co se týče četnosti zbrojí a mečů, pořád je to jedna mých nejoblíbenějších knižních sérií a bude mě mrzet, až se uzavře.
Vládci strachu
Jiří Kulhánek
Přečteno cca po osmé, ale pořád mě to baví. Je to parádní oddechové čtení, které mě asi nikdy neomrzí. Zběsilé honičky přes půl Evropy a kousek Asie, krvavé přestřelky, ale i záchrana dívek a dětí v nesnázích. Nejradši mám ale stejně pasáž o úpravě a stařičké Tatry 138 a cestu s ní.
Strážcové Varadínu
Juraj Červenák
Jelikož už je na spadnutí vydání Hradby Západu, řekl jsem si, že je čas si připomenout předchozí díly. Když tenkrát vyšel první díl Báthoryových dobrodružství, nebyl jsem z toho úplně nadšený, protože 17. století určitě nepatří mezi moje oblíbená historická období. Nepřekvapilo mě, že je to velmi dobře napsané (známe Ďura, že), ale hlavně to, že oproti starší sériím se fantasy dostává do pozadí. O to víc mě ale příběh baví a donutil mě se i víc zajímat o historii protitureckých válek.
Zloděj času
Terry Pratchett
Tik!
S časem si není radno zahrávat, pak mají chudáci mniši hrozně moc práce a nemůžou si užívat ten jeden krásný den, který u nich v údolí je. On se vždycky někdo nakonec najde, i když by to mělo vyvolat apokalypsu. A taková apokalypsa, to není jen tak. Protože bez jezdců apokalypsy žádná pořádná apokalypsa být nemůže. A svolávejte si je, když se jim nechce.
I když jsem četl o dost delší čas, než by mi bylo milé (ne vinou knihy), jsem si tenhle lehce zašmodrchaný příběh užil, jak se na Zeměplochu sluší a patří. Udělejte si na něj taky Čas.
Tak!
Pátý elefant
Terry Pratchett
Když je člověk policajt a ještě ke všemu sir Samuel Elánius najde si zločin všude. I když aktuálně není policajtem, ale diplomatem a od domovského Ankh-Morporku ho dělí doslova EmEmZU. K tomu si přidejte dějové linky s Karotkou, Anguou nebo Tračníkem v roli velitele Hlídky a dostanete další ze skvělých zeměplošských příběhů.
Apokalypsa v Karpatech
Karel Richter
Perfektně zpracované vyprávění o událostech podzimu roku 1944, zahrnující Slovenské národní povstání a Karpatsko-dukelskou operaci, která mu měla pomoci. Nejde jen o suchý výklad, v textu je spousta pasáží, kde autor cituje přímé účastníky těchto krvavých bojů, kteří se den za dnem prodírali skrz hradbu hor, chránící severovýchodní hranici bývalé republiky. Sem tam si i odskočí v čase dopředu, aby ukázal osudy těchto hrdinů po roce 1948. A to není veselé čtení...
Ďáblova pevnost
Juraj Červenák
Po událostech v poušti se kapitán Báthory vrací na evropskou půdu, konkrétně do Chorvatska, na neklidnou hranici mezi osmany a křesťany. Takže jako vždy: krev teče proudem, olovo sviští vzduchem a hlavy padají na zem. Oproti předchozím dílům se objevuje ale i ženský element, který samozřejmě dokáže způsobit dost komplikací i samotnému Báthorymu. No a navíc jsem objevil i jedno velké moudro: Proč srát v rohu, když můžeš kadit uprostřed místnosti. Takže vzhůru do čtyřky!
Válka s běsy
Juraj Červenák
Mám raději delší příběhy, kde je možnost poznat i vedlejší postavy více do hloubky. A tak i tady jsem si užil nejvíc poslední povídku. Ostatní jsou většinou svižné, akční jednohubky, ale kolikrát s morálním přesahem. Takže vzhledem k tomu, že se v nich vyskytuje mluvící zvíře, jde vlastně o bajky :-)
Krvavý oheň
Juraj Červenák
Poslední část putování za mocí Krvavého ohně je pořádně zamotaná. A rozhodně to není bezpečná cesta. Vede na zemi i pod ní, do hloubi Jesenných hor. Přes bitvy, potoky a řeky krve ke konečnému rozzuzlení.
Vládce vlků
Juraj Červenák
Černokněžník v době, kdy ještě neví, že je černokněžník. Lehká, jednoduchá fantasy, odehrávající se na raně středověkém Slovensku. Poměr mezi fantastičnem a historií je (když dobře) padesát na padesát, spíš míň v neprospěch historie. Ale kdo by se v tom babral, když si může odpočinout u příběhu plném useklých hlav a rozpáraných břich.
Zakletý klášter
Juraj Červenák
Trochu western, trochu detektivka, trochu Indiana Jones a trochu fantasy. Zní to nesourodě, ale nakonec to dává docela smysl. Obsahuje i stopové množství hororových scén, kdy jsem měl po dlouhé době při čtení husí kůži. K tomu nádherné ilustrace Michala Ivana. Další příjemná oddechovka.