Olšan
komentáře u knih

Ta hromada hnoje v Pikovicích na louce u řeky tam v té době skutečně byla.


Bohužel zde postrádám jmenný rejstřík.


Znovu četl po dvaceti letech. Velký Kurt opět nezklamal. Ne vždy to tak chodí.


Na rozdíl od Stoletého staříka a Analfabetky jsem neměl problém se od této knihy odtrhnout.


Užitečné informace, aby si člověk udělal rámcovou představu o odsunu a o situaci českých Němců, kteří zůstali.

To je učiněný čtenářský masochismus. Číst leda tak z perverzní rozkoše. :-)


Je to taková Paříž pro fajnšmekry. Když jste už viděli všechno, co se tak dá během dvou a více eurovíkendů stihnout, máte zde pár tipů.
Jinak, když už považuji přechylování za passé a genderově nevhodné, tak autorku nepřechyluji důsledně, a ne že ji nechám, chudáka, přechýlenou v titulu, patitulu, tiráži, na obálce. :-)


Není to román, který se čte jedním dechem, nicméně se k němu čtenář vrací a říká si, že by se neměl na sochařské umění pouze dívat, ale také je vidět.
Vydal ELK v Praze roku 1943


Nepochopil jsem, proč tato kniha vyvolávala ve 20. letech takové nadšení. Zřejmě je pro lidi vzdělanější a chytřejší. :-)


Ve zprávě jsem ztrácel přehled, co je komentář Pannwitzův, Bertonův nebo Sýsův.
Plusem je fotografická příloha.
