orinka3 komentáře u knih
Četla jsem víc knih na toto téma a musím bohužel přiznat, že tento román má dost řídký děj, navíc nic nového pod sluncem. Možná by bylo lepší držet se toho, co zná autorka líp.
I druhý díl si udržel dobrou úroveň a spád dílu prvního. Vím, že hrdinka příběhu je už dávno mrtvá, přesto jsem těžce nesla její prohry a zazlívala jsem jí špatný výběr druhého partnera, se kterým se prohrám vyhnout nemohla. Ach jo, je to pořád stejné, láska zaslepí a podrazí nohy i velikánům! Věřím, že i ten, kdo se nerad učí dějepis, po přečtení knihy změní názor a postavy z historie uvidí novýma očima.
Skvělá kniha, rozhodně to není suchopárný popisný příběh. Uvědomila jsem si, jak málo o ní vím, přestože znám všemožné citáty i historické postavy. Ale určitě mi nenapadlo představit si její skutečný život odmalinka a svět, ve kterém vyrůstala. Vřele doporučuji jako kvalitní četbu, která zaujme a v nejlepším slova smyslu poučí o historii.
Docela fajn čtení, je to sice kapánek jako akční film, ale přesto bych to nehodnotila jako literární brak. Nakonec - kolik dobrodružných knížek o tajemném Mokele mbembe se nám dostane do rukou? Tohle má všech pět P - expedice do nitra pralesa, padouch i kladný hrdina, tajemné zvíře v hlubinách, úžasné poselství neznámé civilizace...a kdo to čte před spaním, má parádní sny!
Ne. Prostě nevěřím, že to autorka nemyslila jako parodii. Nebo je to zlomyslnost překladatele? Každopádně jde o knihu, ve které je všecko špatně. Postavy i děj. Škoda - to prostředí močálů v okolí Louisiany a postava míšence Cashe měly mocný potenciál dobrodružných zážitků. Ale Sandra B. to holt celé zvrtala. Cash byl strašně mužný, všeho schopný, neodolatelný, chlupatý a zlobivý dřevorubec všeuměl. Legendární hřebec. Léčitel. Uměl snad i na housle hrát! (Nebo je aspoň spravit kočičím střívkem). Ad ty jeho a její chlupy - autorka psala v době, kdy byly ještě běžné a nebylo zvykem vyholovat si tělo od hlavy k patě. Od začátku taky bylo jasné, kdo ke komu patří a jak to nakonec dopadne. Nápad s chřestýšem v barelu byl jediný, který mi trochu spravil náladu. Hlavní hrdinka Schyler jednala neuvěřitelně impulsivně, hloupě a pokaždé, když si to měla vyžrat, objevil se zachránce Cash. A proč se s tím psaním vlastně zdržuju...bylo to tam pořád dokola, dialogy o ničem, rádoby psychologizování. Do odpadu to nehodím, v horku se to tak do půlky přežít dá. Kdyby vypadly rádoby milostné scény, které jsou tak humpolácky vykreslené s tak strašlivou a opakující se slovní zásobou, knize by to jenom prospělo. Br, tuhle autorku si dlouho z knihovny nedonesu.
Myslím, že bohatě postačí přečíst první díl. Uznávám, že musí dát velkou práci napsat knihu, ve které jde o pocity, navozování mystična a chorobných fantazií. Knížka je jako halucinogenní droga - pokud by se jí čtenář poddal a bral ji vážně, přestane správně vnímat realitu. Hvězdičku nechávám za barvitost textu a dobrou čtivost. Jinak knihu hodnotím spíš jako škodlivé čtení. Je zřejmě určeno mladým, hlavně dívkám. Tak jenom aby z toho čtenářky nezhlouply a nezačly pátrat po světě pod hladinou.
Lehce zmatený román, musím bohužel uznat, že dnes se číst nedá.
Náhodou....zrovna jsem na začátku, a moc se mi to líbí! Zatím. Co lepšího číst v tomhle děsném počasí? Hlavu to nenamáhá, děj mě udržuje v bdělém stavu, napsané je to skvěle. Až dočtu, napíšu víc a dám i nějaké hvězdičky.
Tak jo. Měli jste pravdu, Je to čím dál rozplizlejší. Šerif navíc pořád odfrkává, detektiv Butlerová je přechytralá, pořád se tam vedou velkohubé psychologizující rozhovory ve stylu Beverly Hills 90210, typické klišé (chceš si o tom popovídat? Jsi v pořádku?) - a konec mě už vlastně nezajímá. Jedna hvězda za čtivost, to je odpovídající a neubližující.
Mně to nijak nenadchlo. Stále dokola, téměř beze změny. Zdá se mi, že na román je to málo.
Hvězdičky tentokrát žádné, knihu jsem nedokázala dočíst. Je to celé jaksi divné a málo pravděpodobné. Němci, až na výjimky, na tohle buňky nemají.
I když bych ty naturalistické scény z poprav raději nečetla, uznávám, že bylo zřejmě nutné je do knihy zařadit. Detektivka ze současnosti, aktuální problémy, pátrání po samozvaných mstitelích v masce londýnského kata, kteří své "spravedlivé popravy" zveřejňují na internetu, někdy i v přímém přenosu. Proti nim londýnská policie, která musí pátrat po pachatelích těch poprav, ale také s náladou ve veřejnosti, protože ta pachatelům fandí. Slušná detektivka, ale nic bombastického. Čte se dobře.
Napsané je to čtivě. Jenže já nedokáže překousnout tu úžasnou naivitu. To, že se někomu zkazí zasnoubení, se může klidně stát. Ovšem další stránky mi už začaly nápadně připomínat Pytlákovu schovanku. Matylda se zlomeným srdcem odjíždí se svými zavazadly daleko od rodiny, aby se někde nazdařbůh ubytovala a pokusila se zapomenout. Ještěže má dost peněz na to, aby to udělala (na to je jí její zavrženíhodný otec dobrý:). No, a navíc ještě začne spisovat román ze svého života. Ten jí nakladatel ihned vydává......prostě ne. I když je venku hnusné počasí, které vyvolává ospalost, ještě pořád nejsem natolik ospalá, abych nepoznala kýč. A ten teda je!!!! Jednu hvězdičku dám za snadný text, ovšem jiné kvality tu nejsou. Škoda času, odkládám po pár kapitolkách.
Detektivka, určená ženám. Neurazí, nenadchne. Pachatele není těžké natipovat. Čte se snadno, nenutí k přílišnému přemýšlení.
Naprostá ztráta času. Nevím, o co se paní autorka pokoušela, ale rozhodně jí to nevyšlo.
Na úplnou jedničku to asi není, ale i tak jsem si dobře početla a po té Ebertové odpočinula hlavě. A tipovala jsem správně, když jsem uvažovala, kdo nejvíc přichází v úvahu.
Vídeň - to je město, ve kterém našlo práci hodně lidí od nás. To nebyla žádná vzdálená cizina, ale každý tam měl někoho z rodiny. Teda skoro:) I moje prababička tam sloužila. Kniha nás poklidným tempem provádí životními osudy trojice chudých dětí z Moravy. Ani se nechce věřit jejich odvaze, se kterou se pustily do světa. Ale strach před trestem za jejich nedbalost na pastvě asi přehlušil obavy z nebezpečí na cestě. Štěstí jim přálo, cestou narazili na samé dobré lidi, dostali se do Vídně pod ochranné křídlo tety, která se postarala o jejich uplatnění a poskytla jim i rodinné zázemí. Trojice odrůstá dětským střevíčkům, sbírá dovednosti, ale stále dodržuje tradici. Na Svatého Jana si Johanka, Mařka i Jura připomínají slib, který si na začátku svého dobrodružství dali. I když je pracovní povinnosti nenechají pospolu, jejich téměř sourozenecký vztah pevně trvá. Až v dospělosti zasáhnou různé problémy, válka v Bosně, těhotenství jedné z dívek... Co se románu týče, jde o četbu dnes už docela vzácnou. Nečekala bych, že se někdo pustí do takových vzpomínek. Já se ráda vracím k autobiografické knize Rodiče a děti od Pavly Kytlicové, která život v tehdejší Vídni popsala podle mě živěji, vášnivěji, ta to u mě má za plný počet hvězd. Ale ani paní Klimečková se nemusí stydět, nepsala z vlastní zkušenosti a má to opravdu pěkné!
Originální příběh, který mi přiblížil fascinující španělský tanec flamenco. Netušila jsem, že jde i slovně popsat, vždycky to byl zatím sluchový a vizuální zážitek. Román ve dvou časových rovinách. Většina děje je věnována občanské válce ve Španělsku a jejím devastujícím účinkům. I o Guernice se tu píše. No, upřímně, ty válečné stránky jsem prošla hodně rychle. Nemám na to dost dobré nervy. Konec se dal předem vytušit.