osman111
komentáře u knih
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
Hosseini je sázka na jistotu. U tohoto autora zkrátka nelze šetřit superlativy. Líbí se mi (u všech jeho knih), že se kromě drsného poutavého příběhu dozvíte nenásilnou formou cenné informace o historii a životě v Afghánistánu.
Jen bych možná podotkla, že jsem při čtení této knihy měla problém s orientací kdo je kdo, o kom pojednává daná kapitola (i přestože jsem knihu četla tzv. na jeden zátah). Doporučuji proto knihu příliš naodkládat.
Nepříliš šťastná rodina
Shari Lapena
Shari Lapena opustila známé vody thrileru a vrhla se na detektivku.
No.
Nebylo to špatné, to vůbec ne. Máme zde zavražděné velmi movité rodiče a zbytek postav, děti a jejich partnery, které mají všechny stejný motiv (dědictví) a nulové alibi.
Mohl to udělat kdokoliv z nich a ve výsledku je to vlastně jedno, kdo to byl, protože víte od začátku proč. Z tohoto důvodu mi od půlky bylo úplně fuk, kdo to udělal, protože kdyby ne ten, tak ten druhý.
Velmi mě zklamal konec, kdy nedošlo k žádnému zvratu, ale autorka jen stroze vylíčila, kdo to byl a jak to provedl. Kdybych si místo jména vraha dosadila jakékoliv jiné jméno, tak si řeknu hm, ok. Nebyl tam žádný aha moment, zvrat, rozuzlení, šok.
Připadalo mi zvláštní, že u každého výslechu autorka zdůrazňovala, že byl podezřelý nervózní (a myslete si, že vraždil!). Já nevím, ale kdyby u Vás zazvonil detektiv, že vyšetřuje vraždu, tak to za mě není synonymem pohodičky.
Ztracené květiny Alice Hartové
Holly Ringland
"Život se žije směrem kupředu, ale pochopit ho lze jen zpětně. Člověk nevidí místo, na kterém stojí, dokud na něm stojí."
Znáte ten pocit, kdy od první stránky víte, že to bude skvělé?
Tak to je přesně ona.
Psychologický román o hledání sebe sama, léčivé schopnosti přírody a síle komunity.
Neznám knížku, kde by byly tak bravurně vykreslené ženské postavy. Silné ženy s až květinovou křehkostí, nezlomností a schopností se přizpůsobit nepříznivým podmínkám a zakořenit. Autorka nám představila celou škálu různých postav, z nichž ani jedna není černobílá a vy vlastně nevíte, zda je sympatická, zda ji chápete a odpustíte jí. Skvělé.
Spojení poetického vyprávění, toxických vztahů a drsné australské přírody je prostě dokonalost. Tato kniha má všechno.
Za mě nutnost a řadím ji mezi top knihy roku (jo už v březnu). Napsat knížku částečně květomluvou? Odvážné a v tomto případě skvělá volba. Upřímně nevím, kdy jsem byla z nějaké knihy takto nadšená.
Takže asi tak.
Svolení
Vanessa Springora
Myslím, že tato kniha může být pro mnohé působivější než Lolita. Surovější, bez obalu.
Pohled oběti není tak zajímavý jako pohled pachatele, ale oceňuji barvitý a bezútěšný popis, propracovanou psychologii hlavní postavy a poměrně zdařilý jazyk. Je překvapením, že v českém prostředí neslaví větší úspěch. Obsahově je velice hodnotná.
Strach a chvění
Amélie Nothomb
Vydařená sonda do kulturních rozdílů. Kniha se čte opravdu lehce, ale neznamená to, že by byla hloupá, spíše naopak. Řekla bych, že japonská mentalita je zde popsána velice věrohodně. Kniha je přínosem a já ji mohu doporučit.
Tereza Raquinová
Émile Zola
Skvělé!
Zola prostě umí. Pokud se Vám líbil Zločin a trest, tak zkuste i tuto knihu. Nejsem si jistá, jestli někdo umí lépe tak syrové popisy.
Krátká, ale silná. Doporučuji.
Anna Karenina
Lev Nikolajevič Tolstoj
Kdybych měla hodnotit jen dějovou linku Anna-Alexej Alexandrovič - Vronskij, dala bych 5*. Postavy byly geniálně psychologicky propracované, neměla bych co vytknout. Myšlenkové pochody Anniny zhoubné lásky byly dokonalé. Zklamalo mě, že o Anně pojednává kniha tak z jedné třetiny. Mě osobně nezaujalo pojednání o zemědělství a správě a nijak zvlášť ani většina vedlejších postav, kterých bylo v knize opravdu hodně. Bohužel se mi samotný příběh poněkud ztrácel v sáhodlouhých nezáživných popisech čehokoli, co se nejednalo Anny.
Poslední žid
Noah Gordon
Zpočátku jsem měla problém se začíst a chtěla jsem knihu odložit. Nakonec se to zlomilo a čekal mě opět krásný příběh. Je těžké nesrovnávat s Ranhojičem. Mě více zaujalo téma i místo děje Ranhojiče, ale to je čistě subjektivní a nenechte se tím ovlivnit. Nedoporučuji tyto dvě knihy číst hned po sobě, protože mají spoustu společných prvků a mohli byste být zklamaní. Pro mě je Noah Gordon zárukou kvality a obohacením se o nové poznatky. Já strhávam půl hvězdičky za (pro mě) nedostatečné vykreslení hlavní postavy, kvůli čemuž jsem se s postavou nesžila, byla pro mě do značné míry abstraktní. Ocenila bych proto detailnější popis toho, jaký Jonáš Toledano byl.
Dávám 4 a půl* a doporučuji.
Vejce a já
Betty MacDonald
Nenáročná oddychovka. Místy zábavná, ale často taky ne. Nemám pocit, že by mě to nějak obohatilo a další autorčiny knížky už vyhledávat nebudu. Zaujalo mě však budování farmy a barvitý popis venkovských strastí.
Král Lávra
Karel Havlíček Borovský
Je to prostě milé a víc už asi nelze říct.
Asi jen, že doporučuji.
Žena v černém
Susan Hill
Díky, čtenářská výzvo!
Autorka pro mě byla zcela neznámá a o to to bylo větší překvapení. Tíživé a mrazivé tak, jak to má být. Anglický venkov je zkrátka skvělým místem pro děsuplné příběhy. Knihu doporučuji a ráda si od Susan zase něco přečtu.
Serotonin
Michel Houellebecq
Za mě zatím nejlepší Hoeullebecqova kniha. Naprosto souhlasím s komentářem Agatte níže, který už vše vystihl. Kromě toho, že to má tu správnou Hoeullebecqovskou atmosféru, cením také skvostnou interakci se čtenářem a mnohé odkazy na historické události a podobně laděná díla.
Co mě trošku zklamalo byl často kostrbatý překlad, kdy se párkrát v textu vyskytl i úplný nesmysl (ale to není samozřejmě chyba Michela, proto to nezohledním v hodnocení hvězdičkami).
Moc doporučuji.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Jde o milé, silně oddechové čtení. Z knihy máte velmi uklidňující pocit. To hygge tam prostě je.
Na druhou stranu i spousta klišé. Nejsem si jistá, že by mi kniha něco dala, ale jako odpočinková četba je určitě vhodná.
Ostrov Sukkwan
David Vann
Je to taková ta kniha, na kterou budete i po letech vzpomínat. Je mnoho drsných, surových knih, ale tato ma prostě něco navíc. A krásný (nikoli nudný) popis přírody je takovou třešničkou na dortu.
Kolem dokola
Lucie Hušková
Co se stane s Vaším životem když nechtěně způsobíte smrt jiného člověka? A jak se změní život pozůstalých?
Lucie Hušková se řadí do mé top trojky českých spisovatelek a to čtu teprve její druhou knihu. Máte rádi Petru Dvořákovou nebo Viktorii Hanišovou? Tak Lucie Hušková je srovnatelně skvělá. Proč se o ní více nemluví?!
V této knize se setkáváme s třicátnicí Zojou, která způsobila smrt cyklisty. Autorka bravurně, syrově popisuje vyrovnávání se s pocity viny, zmaru a (ne)smyslu života. Moc cením, že byly popsány i ty nejintimnější projevy těla na tuto traumatickou situaci. Jsou zde scény, které se Vám vryjí pod kůži, aniž by byly přehnaně explicitní. Lucie Hušková umí naprosto věrohodně popsat proces vyrovnávání se s traumatickou událostí, kdy psychický stav skáče nahoru a dolů, tedy spíš dolů a ještě níž.
Druhá část knihy je z pohledu dospělého syna zabitého cyklisty. Je obdivuhodné, že i mužská role byla popsána uvěřitelně a připadalo mi zajímavé pozorovat rozdíly v chování můžů a žen po této tragédii.
Děsivé svou uvěřitelností.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Tak takhle má vypadat thriler!
Manipulace, pohrávání si s lidskou psychikou, pád na dno.
Toto se B. A. Paris povedlo. Thrilery jsou supr odpočinkový žánr, ale trošku mi vadí, že je to všechno na jedno brdo. I tady se opakuje stejný rámec jako vždycky. Zdánlivě dokonalý bohatý pár z předměstí, u kterého vám něco neštymuje.
To proč jsem nadšená je to, že autorka vystavila příběh na strachu ze strachu. To co je děsivé je právě samotný strach. V knize se objektivně neděje nic strašného, ale to jak pracuje lidská mysl se strachem a následně paranoiou, bylo dokonale popsané. Zasít semínko pochybností, to přiživovat a sledovat co se stane. A on se rozeběhne kolotoč událostí, který může mít fatální následky.
Tohle byl určitě jeden z nejlepších thrilerů, co jsem kdy četla.
Když duše bolí
Zuzana Peterová
Tak především se nejedná o postřehy psychoterapeutky, nýbrž o krátké povídky, které spojuje stejný motiv. Bolavá duše více či méně, jasněji či náznakem spojuje všechny postavy.
U povídkových sbírek se mi stává, že se mi líbí jedna nebo dvě a ostatní zapadnou nebo mě ničím nezaujmou. Tato kniha je výjimka. Autorka laťku drží po celou dobu velmi vysoko a bravurně zvládá poetická zakončení. Myslím, že situace popsané v povídkách nejsou každému vlastní, ale pocity ano. Myšlenkové pochody a zkratkovitá jednání v krajních situacích jsou mistrně vyobrazeny. Doporučuji.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Nebylo to špatné, ale skvělé taky ne.
Už podle názvů víte, o čem kniha bude a po přečtení vlastně nezískáte nic navíc. Žádný šok, žádný zvrat. Víte, jak to dopadne a čekáte na něco, co nepřijde. Knížka plyne a najednou je konec. Mám pocit jakoby to byla pracovní verze, jen takový nástřel, který by byl po úpravách skvělý. Za mě zklamání, potenciál kniha měla velký.
Mezi nebem a peklem
Ivanka Devátá
První polovina knihy mi připadala jako poměrně dobrá, vtipná oddechovka. V polovině mě kniha začala neskutečně nudit a cítila jsem jen zapšklost a zahořklost. Kdyby kniha skončila v polovině, bylo by to fajn letní nenáročné čtení. Škoda.
Deník japonské manželky
Veronika Ageiwa
Knihu moc doporučuji lidem, kteří mají v plánu do Japonska jet. Dozvíte se v ní poměrně dost praktických informací. Nevím, zda bych knihu doporučila někomu, kdo se o Japonsko vůbec nezajímá, protože se nejedná o literární počin roku a jde právě o popis rozdílů dvou kultur, navíc ryze prakticky (úřady, mateřské školy atd.) Nicméně se kniha čte velice dobře a za mě není ani patrné, že autorka není spisovatelka. I když knihy s toutou tématikou vyhledávám, dozvěděla jsem se spoustu nových informací. Dávám 4* - jde o moc fajn čtení.
