Ovecka_Saki
komentáře u knih
Vzdor
Sarah Crossan
No, první díl jsem četla už několik let dozadu a tak jsem si ho spíš nepamatovala, takže druhý díl hodnotím nezávisle na prvním. Některý postavy fajn, zbytek mi postupně lezl na nervy, ke konci jsem čekala trochu víc. Ach jo, to nemůže být ve zničené budoucnosti jediný velitel, který by se choval aspoň trochu normálně a byl empatický a nesobecký egoista?
Kacíř a čarodějka
Philippa Gregory
Četlo se mi to hodně ztuha, vůbec to neutíkalo, různé pasáže jsem přeskočila a nakonec knihu stejně nedočetla. Nezajímá mě, jak ho dopadne, protože mě to vůbec neoslovil. Postavy mi nebyly sympatické. Druhý díl ani nebudu pokoušet, rovnou oba dám do knihobudky, snad se budou někomu líbit víc.
Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
Velmi dobrá kniha. Chytlo mě to ale až od chvíle, kdy Lev prozřel a pak to teda byla jízda. Nedivím se, že Severní Korea žije tak, jak žije, když ideálním režimem jejich vůdců je toto.
Poklad skalního města
Marion Meister
Sérii jsem četla jako náctileté dítě tak 15 let zpátky cca, ale pamatuju si, že jsem z ní byla naprosto nadšená.
Alchymista
Paulo Coelho
Spíš mě bavila první polovina knihy, jakmile potkal Alchymistu, už to bylo jen o Duši. Myslím, že kdybych byla děcko, co ještě nemá v hlavě srovnané priority, tak by mi ta kniha třeba dost dala. Takhle jsem ráda, že jsem to poslouchala jako audioknihu a stihla u toho dělat další věci.
Vzplanutí
Jiří Březina
První kniha od autora a je to pěkná detektivka. Bavila mě, utíkalo to, žádná nuda.
Chalupa
Pavlína Křivánková
Příběh se mi vůbec nelíbil. Na co psát o naprostém nic? Příběh byl chudý a nenabídl žádné obohacení. Kdybych chtěla slyšet takový příběh, můžu se pobavit se sousedkami o jejich normálním obyčejném životě. Na co plýtvat stromy na takový zbytečný příběh? Ale aspoň jsem to měla jako audioknihu a tak jsem mohla aspoň produktivně dělat věci v domácnosti
Kráva nebeská
David Duchovny
Pohádka? Ne. Vtipné? Ne. Praštěné? Ano. Přitažené za vlasy? Extrémně.
Vesnice
Kristýna Trpková
Kniha se fakt moc dobře četla, nezajímal mě osobní život komisařky a její vyhrocené citové výlevy. Konec a pachatel nic moc překvapivého. Ale oceňuji, že šlo o v podstatě jednoduchý případ, ale dlouhou dobu nesnadný vyřešit. Poučení pro příště: pořádně si promluvit i s oběťmi.
Dar z nebe
Lenka Křížová
Slabší, než první kniha. Ve třetí knize očekávám opět výklad hvězd.
Severka
Nina Špitálníková
Těšila jsem se na ten slibovaný román a dostala jsem spatlanou směsku napůl románu, interwiev a jakéhosi třetího patvaru, který se v knize taky prolínal. Myslím, že autorka by udělala lépe, kdyby celou knihu postavila jako interwiev, protože třeba dodatek s cíleným rozhovorem mě dost zaujal. V knize mi to vadilo a překáželo. Hlavní postavu jsem od prvních stran nesnášela. Nejvíc mě oslovila pasáž s příběhem Kim Čok-U to bylo hodně silné, ale přesně tohle jsem očekávala od celé knihy, ale nedostala. Sečteno podtrženo - krátká kniha, ve které se nedokázal rozvinout příběh a jedna nesympatická hrdinka, se kterou jsem nedokázala soucítit.
Harry Styles, cesta moderního muže
Sean Smith
Obrovské zklamání. Kniha absolutně nedostala svému názvu. Vůbec jsem se nedověděla, proč je Harry brán za moderního muže. Myslím, že v tomto ohledu udělá větší osvětu jen přečtení jakéhokoli článku o Harrym, či shlédnutí nějakého rozhovoru nebo se mu mrknout na ig. V knize je až až prostoru věnovanému každému jednomu člověku, který se s Harrym v nějaké fázi jeho života zapletl. O to jsem nestála, čekala jsem větší rozbor jeho písní, trávení volného času a důležitým věcem, kterým přikládá Harry význam. Jedna hvězda snad za to, že bychom měli "Treat People With Kindness"
Poslední gambit
Jennifer Lynn Barnes
Lepší než druhý díl, ale musím přiznat, že už mám tohoto příběhu tak akorát. Avery mi už lezla krkem, stejně jako Jameson, Grayson mi připadal spíš jako nějaký duch, protože jeho přítomnost nebyla skoro poznat, celý díl by se bez něj klidně obešel. Xander (a Max), kterého jsem si oblíbila už v prvním díle, by zasloužil mnohem více prostoru a Nash, ten byl v pohodě jako vždy. A ten konec? Fakt pohádka o Popelce, to už mě ani nenaštvalo, jak mi byla celá Avery úplně šumák.
Kim Čijong (ročník 82)
Čo Namdžu
Ať žije mužský šovinismus! Bohužel, Jižní Korea může být technický vyspělá, jak chce, ale ta mentalita je stále stejná, jako za dynastie Čoson.
První muž
Lenka Křížová
V pohodě, taková oddechová, která se rychle přečte. Těším se na autorčiny další knihy a doufám, že se v nich krásně rozepíše, tohle mi přišlo takové jednoduše napsané.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Posloucháno jako audiokniha a musím přidat jednu hvězdu právě za Millie, ta byla velmi dobře namluvená. I když je to bolestivé téma, vždycky oceňuji, když má záporná postava vše dopodrobna promyšleno. Mé trochu neoblíbené střídání minulosti s přítomností se tady dalo přežít.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Mám ráda tuhle tématiku, ale jen tehdy, když to má nějakou historickou hodnotu a je to opravdu podloženo skutečnými událostmi a dýchne to na mě atmosférou. Protože nikdy bychom neměli zapomenout!
Ale tohle mi spíš připomínalo letní romanci a já z toho byla tak naštvaná! Protože koncentráky byly prostě hrozné a ne vhodné na seznamku! Přijde mi, že paní autorka si neuvědomila, jakou hrůzu tam lidé zažívali. Hlavní postava byl superhrdina, který 90% zachránil a když to zrovna byl průšvih, tak se z toho velmi šikovné dostal, dá se říct bez úhony. Těžko se věří, že je to celé podle pravdivé události. Beru to hodně s nadsázkou. Tatér sebral všechno štěstí obyvatelům Osvětimi a měl ho tak víc, než rozumu. Taky jsem převracela oči, když polští přátelé měli nekonečnou zásobu potravin, léků atd. Ve válce? Opravdu? A co teprve ten šťastný Hollywoodský konec? Ne. Ne. Ne. Tady je všechno špatně.
Dar boha Slunce
Libbie Hawker
Uvítala bych v knize i pohled Tuta. Jinak taková normální kniha. Ne úplně můj šálek čaje.
Bez citu
Neal Shusterman
Na mě až moc dějových linek a ještě víc postav. Ne, pokračování mě vůbec nebavilo, tentokrát mi postavy nebyly sympatické, ani ty staré nejspíš si hodně budu rozmýšlet, jestli v sérii budu pokračovat. Škoda, drží se to tradice, že 2. díl v drtivé většině velmi zaostává za první knihou.
Sběratelka sirotků
Ellen Marie Wiseman
Musím souhlasit s komentářem Thalin. Přišlo mi to až moc citově vydřené. Čekala jsem, že tam tedy bude hrozný sirotčinec , kde provádějí pokusy, nebo jiné hrůzy (protože tak mi to přišlo, když se Pia zajímala, jakmile se do sirotčince dostala) a nestalo se, místo toho jsme dostala jenom nálož kýče a citového ždímání. S Piou jsem nedokázala soucítit. Je to tím, že nemám děti? Ne, spíš asi tím, že když už mám očekávat nějakou krutou hrůzu, tak ji mám dostat v syrové formě. To mi třeba chybělo v částech Bernice, více syrově, takhle to bylo jen vemu dítě a nazdar. Uvítala bych i část vyprávění z Finnova pohledu, když odjel vlakem. Námět velmi dobrý, ale mělo to spoustu hluchých míst, kdy byla zbytečná vata a vleklo se to.
