Ovecka_Saki přečtené 326

Jedním okem 2007, Eliška Vlasáková

Až neuvěřitelně do detailu zapamatované dětství. Posloucháno jako audio na ČRo

Our Dining Table 2019, Mita Ori

Typické Shounen ai, velmi mile, plné citu. Moc pěkný příběh, kdy se dva osamělí lidé potkali v pravý čas díky dětské nevinnosti a lásce a navzájem si chybějících místo v srdci zaplnili.... celý text

Jako v nebi, tak i na zemi 2023, Davide Enia

Vypravěčka 2019, Jodi Picoult

Uzel 2014, Dominik Dán

První setkání s autorem, a nemohla jsem si vybrat lépe! Velmi dobře vykreslená kulisa doby, do které je detektivka zasazena. Postavy velmi dobré a sympatické. Prozření ohledně StB u hlavního hrdiny super. Ke konci to už nabíralo pořádně obrátky. Určitě se k autorovi vrátím.... celý text

Korektor 2014, Jana Kilianová

Na tuhle útlou knihu jsem se moc těšila, že bude super… no a ne. Deprese nadevše. Setkala jsem se s několika korektory a nepřišlo mi, že by všichni nenáviděli svět, sebe, lidi, nejradši by všechny zabili (včetně sebe) a utápěli svou depresi v chlastu. Fakt nemám ráda, když se korektoři takto neustále vykreslují. Bylo to tak suché, že vedle toho Atacama vypadá jako místo s parádními oázami a super počasím. Ani jednou jsem se nezasmála, spíš jsem měla kamenný výraz jako sám korektor na obálce.... celý text

Jsem tu pro tebe 2022, Lenka Křížová

Rozhodně nejlepší autorčina kniha. Postavy milé, dobře vymyšlená minulost, uvěřitelné. Teď ještě knížku o Kamilovi. :)

Zápas o Ameriku: Hlasy z rozeštvané země 2024, Jan Kaliba

Sonda do naprosto odlišné společnosti napříč celou USA. Poslouchání jako audio, kdy vyprávěl přímo autor a nějak jsem si nemohla pomoct, ale pořád mi to kazila příšerná výslovnost amerických jmen. Člověk by řekl, že když v Americe strávil takovou dobu, tak to bude umět vyslovit a ono ne.... celý text

Znamenitá mrtvola 2022, Agustina Bazterrica

Nesnáším kanibalismus, ale tuto knihu jsem si moc přála přečíst. Musela jsem se odprosit od myšlenky, že se jedná o lidi, ale myslet na ně taky jen jako na kusy. Na téhle knize není to nemyslitelné, že se lidi změnili a zvládli přistoupit na nový chod lidstva, ale myšlenka toho, že za tím stojí vláda. Protože já jsem zastáncem myšlenky z knihy, že šlo o uměle vytvořený virus - a z toho vzniklé řešení - vlády. Protože je dost pravděpodobné, že jednou nás bude taky čekat naprosto šílená situace a nebude to výmysl obyčejných lidí, ale těch ve vyšších funkcích.... celý text

Až uvidíš moře 2022, Scarlett Wilková

Přespříliš pohledů od spousty postav, ke konci už jsem se v tom ztrácela, jak se postupně odkrývaly další rodinné vazby. Možná to bylo tím, že jsem to poslouchala na ČRo a nemohla jsem tak listovat zpátky jako v knize, abych si osvěžila paměť, ale tím spí by mělo být vše jasné, aby se čtenář/posluchač neztratil. Absolutně si nepamatuju, jak to bylo s těmi náušnicemi, takže konec mě nějak nedostal. Cením ale toto téma, protože o této menšině se moc v knihách nepíše. Děkuji za nakouknutí do řecké kultury, ale zase naopak musím dodat, jak je to pro Řeky typické, že si stále myslí, jak je to u nich nejlepší, že jedině to řecké je to dobré, a právě to mě na hlavních postavách štvalo. Když uteču za lepším životem, tak mám být ráda, jestli si toho nevážím, mohu se vrátit nazpátek ne?... celý text

Skoncovat s Eddym B. 2017, Édouard Louis (p)

Nic nového, skoro každá kniha týkající se homosexuality je jedna velká deprese. Tohle je ale úplně na jiné úrovni nicoty. Přelom 20. a 21. století ve Francii jsem si představovala jinak. Ne jako zastaralé hloupé názory hloupých lidí z nějaké malé vesničky, kde nemají ani normální podlahu v domě, zato mají 4 televize, protože sledovat TV je vrchol celého jejich života. Nemám ráda nadužívání nadávek, tady jsem si toho "užila" habaděj. Úplně jsem si vzpomněla na naturalismus a Zabijáka od Zoly, kterého jsem četla k maturitě. Tohle byl totiž ukázkový příklad francouzského naturalismu.... celý text

Hospoda Jamaica 1947, Daphne du Maurier

První kapitoly super, atmosféra dobře vykreslená, pak už jen román o holce, která si není jistá, jestli je či není zamilovaná a velká shoda okolností pro občasné příznivé situace, které hrdince hrály do karet.... celý text

Jozova Hanule 2002, Květa Legátová (p)

Velmi dobře napsané charaktery. Jen škoda toho smutného konce, úplně si vybavuji scénu ve filmu.

Nejsem jenom sestra 2024, Hana Šlechtová

Obdivuji Hanku s jakým odhodláním se vydala do SA, pro mě osobně je těžké pochopit, že někoho ta kultura tak moc přitahuje. Sama mám z práce spoustu zkušeností s Araby a nechtěla bych za nimi jet pracovat ani za nic. Ale tak každý máme něco, co nás fascinuje. Čekala jsem od knížky přeci jen trochu víc a trochu jiných příběhu, ještě více popsané zdravotnictví. Jako zdravotník chápu, že nemůže popisovat moc příběhu, přeci jen máme taky nějakou mlčenlivost, ale dalo by se uvést ještě víc příkladů. Konec knihy mě hodně zklamal, nečekala jsem takové useknuté nic. Ale jako vhled do zdravotnictví SA stačí.... celý text

Nevrlý Ruda 2023, Suzanne Lang

A proto skáču 2016, Naoki Higašida

Knihu jsem chtěla přečíst už od vysoké… vlastně ještě před vysokou, než jsme se ve specce učili o autismu. A teda to, co jsme se učili a co jsem zažila na praxi s autistickými dětmi, se tady vůbec nepotkalo s realitou. Bylo to tedy velice zajímavé vnitřní setkání s autistou. A z kraje knížky jsem si říkala, to je jasný plný počet hvězd… ale pak mi začalo vrtat hlavou spoustu věcí. První: autisté mají v drtivé většině přidruženou mentální retardaci, Naoki je naopak nějak nadprůměrné inteligentní, dokáže používat výrazy, které zdravé dítě ve 13 letech nezná a nebo jim úplně nerozumí. Zadruhé: neustále připomíná, že ne vždy se mu nahlas mluví dobře, ale nahlas dokáže číst, ne tedy vždy, ale přitom má tak silnou formu autismu, že nemůže mluvit? Jak to tedy bylo myšleno? Za třetí: neustále používá 'my autisté' ale dá se vše, co popisuje použít na všechny autisty? Bavil se s ostatními autisty, aby mohl vyjít z pocitů všech? Pokud popisuje pouze své pocity a ne i jiných autistů, nedá se věrohodně použít pojem 'my autisté' Za čtvrté: pojí se to s předchozí výtkou, třeba ten rozvrh dne, na praxi jsem se setkala snad se všemi autisty, kteří mnohem lépe reagovali na přesně předepsaný den s tabulkovým, obrázkovým rozvrhem a byli mnohem klidnější. Nevím, kniha je dle mého hlavně pro rodiče, kteří bohužel nerozumí svému dítěti, protože co si budem, autisté jsou velmi složití a autor neustále opakoval, že mají autisté zájem o vše, ale nezvládnou to dát najevo a chce po okolí, aby pochopilo, co autisté potřebují, co jim chtějí říct, aniž by to dali najevo a pojmenovali. Těžké chtít po okolí pochopení, když nemůžete dát najevo, co přesně potřebujete. Sonda do jedné duše, ať si z toho každý vybere to své.... celý text

Osudný okamžik 2023, Suzanne Redfearn

První díl jsem nečetla, ani to není potřeba. Vse důležité z minulosti se zde vždy Apr řádkami vysvětlí. Spíš mě štvalo, že ty hlavní hrdinky byly tak pitomé… na to, že měly být tak moc chytré.... celý text

Děvčátko 2020, Martin Goffa

Lepší, než první případ novináře Vráze. Tentokrát to spíš bylo jen poslouchání starého známého a kruh se uzavřel. Nicméně mi stále nesedí autorovo neustálé skákání v ději. Takže další pokračování pravděpodobně číst nebudu... celý text

Objevil jsem Katyň 2009, Jan Gomola

Mně tam tedy trochu vadilo neustálé vzývání Boha. Taky bylo neuvěřitelné, že měl pan Gomola takové štěstí, to snad vybral všechno štěstí všem, že z celé války vyšel naprosto v pořádku. Nikdy nikoho nemusel zabit, všichni nepřátele ho taky ušetřili, vlastně válka byla plná dobrých a hodných lidí, všem zajatcům dávali jídlo a další skvělé věci...nechce se mi věřit, že se všichni v tom věčném nedostatku k sobě chovali tak mile. A ještě jak nenapráskal ty partyzány a přitom: " já osobně partyzány příliš v lásce nemám. Jsou záludní a bojují zákeřné zezadu, nikdy vojenským způsobem a vždy proti slabšímu nepříteli, než jsou sami." … No a přesně proto když vpadnu do hnízda, tak ho nenahlásím. Souhlasím s jeho výrokem " Jak Stalin, tak Hitler byli zbabělci. Na frontě se z nich nikdo neukázal. To je jejich hrdinství."... celý text

Gottland 2007, Mariusz Szczygieł

Knížku mi před pár lety doporučil jedné můj pacient, který toho moc nepřečetl a pěl chválu na toto dílo. Tak jsem se po letech začetla a oproti tomu, jak to vychvaloval to bylo celkem zklamání. Nejvíc se mi líbily části o Baťovi (ta byla vůbec nejlepší), o Lídě (byla hloupá? Nejspíš jo, hloupoučká zamilovanost) a o stavbě pomníku. A pak už mě každá další část bavila méně a méně, až vůbec. Takže sečteno podtrženo - hvězda za každou jednu zmíněnou a zbytek nic.... celý text