Ovecka_Saki přečtené 307

Opravdu mrtev? / Kruté míle / Cesty naděje / Dvouhlavý orel 2006, Peter James

Četla jsem jen Kruté míle a musím říct, že jsem část ohledně štafety četla s husí kůží. Psovodi zaslouží obdiv. Jen mě na konci příběhu hodně naštvalo, když se udělala socha Balta, přišlo mi nefér vyzdvihnout jen jednoho psa. Vždyť každý člen štafety měl úžasné psy, bez kterých by neujel ani pár metrů a někteří z nich štafetu zaplatili životem. Ne, dle mého měli udělat celé sousoší psovoda se spřežením.... celý text

Život se psem není pod psa 2013, Konrad Lorenz

Nějak mi ta kniha nesedla.

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Pro mě dost velké zklamání. Čekala jsem úplně jinak postavený příběh. Některé části knihy mě ani nebavily. Ale zase oceňuji, že jsem se dozvěděla něco nového. Kniha velmi vychvalována, ale já ji přečtenou odložím a vracet se k ní nikdy více nebudu. Snad tedy nová kniha paní Tučkové bude lepší.... celý text

Životy, které jsme ztratili 2013, Megan Crewe

Ještě že není přeložený třetí díl. Postavy mě štvou čím dál víc.

Tak padne náš svět 2012, Megan Crewe

Katastrofa! A nemyslím tím ten virus. Hlavní postava opět na facku. Naprosto nelogicky bezohledně jednající blbá kravka. Ach jo, kdy už někdo napíše normální sympatickou logicky uvažující teen ženskou postavu? Pokračování si stejně přečtu, protože ho mám doma, ale nic si od toho neslibuji, maximálně protáčení očí.... celý text

Hra o dědictví 2022, Jennifer Lynn Barnes

Přečteno skoro na jeden zátah. Velmi dobře se kniha četla, příběh hezky plynul a i postavy byly celkem příjemné. Nejvíc jsem si oblíbila Xandera, myslím, že Avery ho hodně podcenila, z důvodu, že byl nejmladší? Že to vypadalo, že hru nebere tak vážně jako jeho bráchové? Nash byl sympaťák a jsem zvědavá, jestli se v pokračování bude tvořit nějaký vztah s Libby. Grayson má bod k dobru, že si nic nezačal s Ave a že nakonec věděl, kdy nevybrat rodinu. Jamesona jsem si neoblíbila, takového člověka bych asi poslala do háje a ne se na něj lepila jako hlavní hrdinka. Co se jí týče, tak na to, že byla tak chytrá, přišla mi dost naivní a moc převálcována pubertálními hormony. Libby byla ještě horší, té bych za trest ostříhala vlasy a zabavila jí její milované černé oblečení, hodná možná, ale příšerně naivní, nedokáže vyvodit důsledky svého chování. Thea a Rebecca by se měly uklidnit a zapomenou na Emily, která je už mrtvá a která byla extrémní mrcha, nesnášela jsem její postavu. Nooooo… určitě si přečtu i pokračování, jsem zvědavá, co se ještě všechno stane.... celý text

Poslední stanice 2022, Casey McQuiston

Už od vydání originálu jsem se na knihu moc těšila. Když se mi pak dostala do ruky, s chutí jsem se začetla a hned si oblíbila všechny postavy (snad kromě mámy August), jenže příběh se hrozně vlekl a bylo tam víc a víc omáčky. A taky spousta zamilovaných výlevů, což mi přišlo čím dál zbytečnější, my to pochopili hned napoprvé, August! Takže jsem z toho byla taková otrávená a trvalo mi dlouho, než jsem druhou polovinu přelouskala. Ke konci jsem už o případ Jane neměla zájem, spíš mě zajímal Wes a jak to dopadne s Isaiahem. Nebavily mě pravidelné milostné scénky, objevují se už skoro co třetí stránku a tak jsem posledních 120 stran už dost přeskakovala odstavce. Z poslední kapitoly jsem přečetla tak 4 stránky dohromady. Uznávám, že se autorce podařilo do knihy naložit pestrou škálu různých LGBTQ+ postav, ale jinak jsem zklamaná. Čekala jsem trochu jiný příběh a nebo je kniha pro romantiky, což nejsem.... celý text

Útěk z pekla 2022, Paul Herron (p)

Neurazilo, nenadchlo. Hlavní ženská postava naprosto naivní blbá kráva. Nejvíc se mi líbila postava Felixe. Při čtení jsem se 2x fakt nahlas musela rozesmát, připadalo mi to už fakt jako bizarní (i když ani to není ten správný pojem), přitažené za vlasy, nebo veliký pech nevím. Ale rozesmálo mě to dost. Velmi akčně napsané, já se jen divím, že toho hlavní postava Jacka tolik vydržela a že všechny zbraně byly funkční, byť je pořádně vymáchali ve vodě. A ten klišé konec jsem přesně čekala, ale ve skrytu duše jsem si přála, aby to neskončilo tak jednoduše, tak filmově, tak hollywoodsky. Ještě, že ta kniha měla jen tak málo stránek, víc času už bych ji obětovat nechtěla, už by mě to absolutně nebavilo.... celý text

Stalker 2015, Lars Kepler

Kepler kombinoval, kombinoval, až překombinoval. Připadalo mi to jako tisíc příběhu v jednom. A vlastně to celou dobu byla jen omáčka. Jen posledních 80 stran stálo za to? Ale to je málo, když musím nejdřív přečíst 480 stran. Budu se opakovat, ale nejvíc se mi líbil Hypnotizér. Už předchozí díl pro mě ztratil šmrnc a tohle už je definitivně moje poslední kniha této série. Teď k postavám: na to, že Margot měla být nějaká specialistka, tak v mých očích byla naprosto neschopná. Vlastně na nic nepřišla. O Adamovi nebudu ani začínat, to byla taková katastrofa, že radši budu dělat, že neexistoval. Joona si zaslouží trošku odpočinku a rehabilitace, Erik si taky zaslouží už jen to dobré. A to bylo jediné pozitivní na téhle knize návrat Erika a Joony a jejich spolupráce.... celý text

Písečný muž 2013, Lars Kepler

Celkem zklamání. Všichni tady vychvalují, jak je to nejlepší díl série, ale já osobně čekala třista stran na nějakou pořádnou pecku. Ta pak přišla a pak zase konec knihy velmi uspěchaný a úplně poslední strana v epilogu? To se dělá? Takhle to useknout. No nic, v ruce už držím a rozečítám Stalkera, tak snad to nebude utahané jako tohle. Co mě extrémně rozčilovalo byly krátké kapitoly. Četla jsem zatím jen Hypnotizéra a tam mi vyhovovaly delší kapitoly i příběh mě více vtáhl.... celý text

Hypnotizér 2011, Lars Kepler

Výborná detektivka! Hned se pouštím do další knihy téhle série. Čtenář tak nějak během té části 'před deseti lety' přijde na to, kdo by mohl být únoscem, ale i tak je to parádní napínavá jízda.... celý text

Dívka v zeleném svetru 2021, Daniel Paisner

První polovinu jsem zhltla a byla nadšená, pak jsem se sekla a už jsem četla pomalu a bavilo mě to méně a méně.

Líbali jsme se 2015, David Levithan
ztráta času

Hrozně mě rušil po celou dobu ten pohled již mrtvých lidí. A bylo tam tolik postav, které se objevily na pár vět a pak zas na několik stran zmizely, že jsem měla problém se furt orientovat. Pak už jsem to nechala tak, přeskakovala text mrtvých duši, skoro celý příběh Niela a jeho přítele, jehož jméno si ani zrovna po dočtení nevybavím, ale mám pocit že snad Peter, nebo nějak tak… A asi nejvíc mě zajímalo, jak skončí Cooper a průběh lámání rekordu. Příběh mě ničím neobohatil, škoda. Původně jsem si představovala úplně jinou fajn knihu. Tak se mi kniha aspoň hodila do letošní výzvy no. A tímto to končím a už se k tomu nebudu nikdy vracet. Kniha poputuje o dům dál.... celý text

Co když jsme to my 2019, Becky Albertalli

Tak jo, ani nevím, jestli mám být zklamaná, nebo ne. Od knihy jsem měla trochu jiné očekávání a v průběhu jsem to snížila natolik, že jsem nic neočekávala, což se potvrdilo. Jedna ze slabších knih žánru LGBT+... celý text

Pět 2015, Ursula Poznanski

Po velmi dlouhé době jsem četla detektivku a jsem ráda, že jsem vybrala zrovna tuhle. Četla se úplně sama a byť bylo postav více, autorka to sepsala všechno hezky přehledně. Líbilo se mi, že téměř do poslední chvíle čtenář nevěděl, kdo by mohl být pachatel a jen mohl mít několik svých teorií. Takové knihy já si užívám.... celý text

Všude kde jsem byl, byl jsem rád 2020, Milan Drobný

Nuže…dostala jsem něco úplně jiného, než jsem podle anotace čekala. - Kniha o cestování v cizině, ale i u nás, ozvláštněná humornými zážitky autorovými i prožitky jeho přátel. - Co ve skutečnosti bylo v knize: mizivý popis nějakého super cestování, zážitky postrádající humor a autor nezapomněl zmínit, jak si na každé dovolené, akci, výletu atd. vždy dopřával alkohol. Pokud má kniha, nebo jeho CD burcovat mladé, aby poznávali nejen cizinu, ale naši krásnou ČR, tak je to pravděpodobně směřováno jen na Pražáky (bez urážky), jelikož vím, že oni vždycky jezdí především do ciziny, aby se pak mohli na všechny vytahovat, že oni na to mají. To my ostatní, rozlezlí po zbytku naší krásné zemi máme spoustu výletů za sebou a stále si přidáváme nové a nové. Ostatně autor sám by měl jít příkladem, aby nekázal vodu a pil víno, a místo všech dovolených v cizině tedy začít poznávat ČR. Pro mě úplně zbytečně stále narážel na svoji manželku a pak stále připisoval "ale to už je moje soukromá věc" a nebo "to už je ale jiný příběh" tak s tím neměl ani zajímat, myslím, že ani čtenáře to nezajímá. Dále si mohl knihu zkrátit o zážitky s Kájou, které taky byly nic moc. A proč do "cestopisu" dává kapitolu s příběhem o tragické lásce dvou mladých lidí (kapitola 19. - Rumunský příběh)? Nejvíc mi vadilo na začátku neustále kafrání do politiky, bolševiků, komunismu atd. Zasmála jsem se jenom jednou a to díky vloženým perlám z pořadu Nikdo není dokonalý. Za to jediné a za některé hezké fotky dávám 1 hvězdu. Tohle se nepovedlo, nedivím se, že jsem knihu kupovala ve výprodeji za pár kaček.... celý text

Mé nepálské lásky 2018, Michaela Gautam

Když jsem si tuhle knihu pořizovala celá nadšená (a dostala k tomu zrovna jako dárek malinkou kapsičku na zapnutí vyrobenou v Nepálu), měla jsem velkou úctu k této paní. No nicméně jsem si pak tedy asi po půl roce otevřela tuto její knihu a začala číst. Já mám tedy v drtivé většině vždycky problém s hlavními hrdinkami, ale ty jsou vždy vymyšlené, tohle je poprvé, kdy jsem absolutně neměla ráda hlavní ženskou postavu a zároveň to byla sama autorka. Prvních 120 stran pro mě byla jen mladou naivní slepicí, která o životě prd ví a já si jenom říkala, že jsem měla víc rozumu v 17 než ona ve 22. Já mít takovou dceru, tak ji asi propleskám a teprve pak se ji rozhodnu pomoct. Může mi někdo vysvětlit, proč se tam zabývá tím, jak je to v Nepálu hrozné s nějakými informacemi o antikoncepci, kondomech, dámské hygieně, menstruaci, sexu a že většina mladých kluků jen chodí za prostitutkami, dává na to důraz a pak se bez mrknutí oka vyspí s Dipakem, ještě když jsou v tom pokoji ty děti? (teď se fakt musím zasmát), pardon, zapomněla jsem, hloupá naivní láska. Mysha mi připomínala Bellu ze Stmívání, která sama nevěděla, jestli by radši byla s Jackobem nebo Edwardem, tady Mysha měla stejný problém s Dipakem a Peterem (což taky nechápu, začít vztah a pak odjet na tolik měsíců pryč a pak se divit, že to není úplně růžové? Pardon, stále si musím opakovat že ji bylo 22…a pak si vzpomenu, že jsem měla víc rozumu v 17 než ona a sakra, zase jsem naštvaná). Popojedeme dál, za celou dobu vyšlo najevo, že pokud by v životě neměla osudové ženy (ne muže), tak by nic z toho nedokázala, tady mě potěšilo, že jim v knize poděkovala, uvědomuje si jejich pomoci a je za to vděčná a váží si toho. Hned na str. 120 to začíná Jitkou, která položila základní kámen. (do této chvíle kniha úplně k prdu) a pokračuje to andělem strážným aka Editkou a navazuje Lindou. Taková kráva, když soudila podle vzhledu a nedala na rady zkušenější Edit, přála jsem ji to, co ji způsobily ty dvě studentky, není nad to, když se člověk spálí a pak si to pamatuje na celý život. Hodně mě štvalo, že o něčem přemýšlela a najednou spoiler, e v následujících letech to vůbec nevyšlo. A pak to s tím Vesmírem, chápu, že každý věříme něčemu jinému, ale takhle to neustále předhazovat. str. 147: Kdybych to totiž všechno dopředu věděla, jsem si docela jistá, že namísto otevření internetového obchodu Thao bych si hned po příletu domů našla nějakou tu pořádnou práci. (Já snad ani nemám slov, jenom naivní kráva si fakt myslí, že bez kapitálu si jen tak rozjede neziskovku a spasí svět.) str. 220: Jsem ztělesněním zoufalství, odporná sama sobě. (Tak přesně tohle je nejvíc vystihující popis autorky, jak jsem ji viděla v průběhu já.) Na konec jen zmíním něco, co není její chyba. Připomnělo mi to naturalismus. Byla jsem fakt nasraná na ty nevděčné parchanty, kterým se otevřela možnost žít lepší život než jejich rodiče, než kdokoliv, koho znali a nic. Přece jen dávám nakonec jednu hvězdu, protože dnes domov funguje a byla k tomu dlouhá cesta, tak za výdrž.... celý text

Bez šance 2016, Neal Shusterman

Rozhodně už nejsem náctiletá, ale YA si občas přečtu. Konečně, opakuji KONEČNĚ YA antiutopie, kde nejsou extra protivné postavy a dějová linka se netočí kolem zamilované slepice do toho "největšího" borce široko daleko. V knize bylo několik super zvratů (hlavně co se týče Dunfeeho, nebudu spoilerovat). Pořád jsem očekávala, kdy se konečně dozvím, jak to rozpojování vůbec probíhá a když na to došlo, tak jsem se necítila úplně dobře, stále jsem si říkala, to by přece ani nebylo možné! Kniha se četla velmi dobře a já ji velmi ráda hodnotím kladně.... celý text

Zvěrolékař na cestách 2020, Jonathan Cranston

Super oddechová knížka, dozvěděla jsem se spoustu nových a zajímavých informací o různých zvířatech. Kniha se mi líbila. I když musím také napsat, že ke konci mi už popis toho, co měli zúčastnění na sobě (pořád to stejné), typů vrtulníků, nebo jak popíjejí kávu a chtějí si dát oběd, nudil a věty jsem přeskakovala. Takže za to ubírám jednu hvězdu.... celý text

Mé přítelkyně z Ravensbrücku 2021, Magda Knedler

Přečteno a musím přiznat, že to bylo velké, co velké, obrovské zklamání! Jsou mnohem lépe napsané knihy, které přiblíží život v koncentračním táboře a vysvětlí více věcí. Tady byla úplně zbytečně zamotaná dějová linka s Idou, která mi byla absolutně nesympatická a já se v průběhu (někde kolem 60 strany?) rozhodla, že její části budu přeskakovat. Dobře jsem udělala, o nic jsem nepřišla. Jen poslední dvě její kapitoly jsem přečetla. Narozdíl od Idy jsem nebažila po poznání, kdo ony 'Přítelkyně' napsal a její osobní trable s jejím ex? Nezájem. Kniha ve mně nic nezanechala, žádná hrůza z řádků na mě nešla, prostě jsem četla lépe napsané knihy no.... celý text