Panpalapax komentáře u knih
No, trochu mě to nudilo. Nic moc překvapivého v ději nebylo. Některé nápady však docela zajímavé. Rád jsem byl za ostrov Albion a za Teclise. Jako zakončení sedmi Kingových knih o "zabíječi" to bylo dostatečně hrdinské, přeci jen tu tentokrát šlo nezpochybnitelnou o záchranu světa.
Inspirující kniha, která může zásadním způsobem proměnit život. Směrem k opravdovému nepodmíněnému vnitřnímu štěstí a soucitné moudrosti.
Stále hledající vražedná Ulrika. Její krvavá jízda je plná zvratů a zklamání očekávání. Ale i pár hvězdiček v její temnotě probleskne. A zhasne...
(SPOILER) No tenhle zabíječ se mi líbil. Děj mi přišel trochu rozmanitější. Noví svérázní trolobijci. Steampunkový trolobijce Makaisson opět na scéně. A hlavně drak, který plně probudí Felixův kouzelný meč...
Kniha se překvapivě strefila do mého aktuálního rozpoložení. Ne tedy, že bych vše zrovna prožíval. Ale podobně jako autor také vzpomínal. Některé vyjádření jsou hlubší zamyšlení, obecná i osobní. Jinde zase až na kost odhalené zdánlivě všední události, které však vždy mají co říci, a jsou nazírány pronikavým vhledem autora.
(SPOILER) Gotrek a Felix pomáhají v boji o Nuln, na který si brousí své řezáky hordy skavenů... Líbil se mi popis jednotlivých skaveních klanů. Rivalita mezi nimi ale již méně. Zdála se mi přehnaná a zbytečně směšná. Jinak dobrá, akcí nabitá knížka.
Pěkné zakončení trilogie grafických knížek pro děti. Opět nějaké hádanky a dobrá společnost starých známých, ale i nových postav.
No, asi jsem prostě čekal více a něčeho méně. Více propracované v různých ohledech, více zmínek o rozmanitých detailech na dobrodružné cestě dvou hrdinů. Méně fantazy klišé a snadno odhadnutelných vývojů situací. Ale dočetl jsem a doplnil si znalost světa Warhammer.
Mně se tahle sbírka líbila. Takové náčrtky budoucích příběhů. Sem tam je zmíněno město, dávný hrdina, některý z bohů, mocný artefakt... To co bylo v dalších knihách ze světa Warhammer buď rozvinuto, změněno nebo třeba i zcela zapomenuto.
Dost let jsem se odhodlával k přečtení téhle bichle. I když na některých stranách je jen pár řádek textu. Pro mě, jakožto částečného znalce to bylo zajímavé a občas i překvapivé čtení. Zadumaný a odměřený Březina zamilovaný v druhé půli svého života do své kolegyně učitelky. To je oč tu běží. Takové dvě výjimečné osobnosti, jakoby pro sebe zrozené a vzájemně se respektující, však svou lásku nenaplní běžným sňatkem. A právě o tom, jak to vlastně všechno asi bylo, vypráví tato kniha.
Pravý Pratchett. Břitká satira v podání mnoha již klasických zeměplošských postav. Velký příběh o dosud nevídané cestě. Jo, vlastě hlavně o hrdinech (i antihrdinech), kteří jsou věrní Kódu. A spousty krásných celostránkových ilustrací, plánků, nákresů i map od Kidbyho.
Dokonale hrozivá vize. I když se pro některé obyvatele může zdát život relativně svobodný, je to klam. A všechen ten klam kvůli moci, která ovládá, překrucuje a ničí.
Bylo to pro mě drsné čtení. O to drsnější, že to bylo realistické. Mnohá fantazy kniha, s obrovskými bitvami proti armádě zla, mě nechávala v klidu. Příběhy z dědiny mě však zasáhly plnou silou. Protože podobné události jsem také prožil. Všechno to patří vlastně k běžnému životu, nejen na dědině. I když tam je to jaksi kumulované na menší prostor. Jak jsem četl ty propletené osudy nahlížené různými postavami, tak to bylo nějak hrozivé. A vedlo ke znepokojivým úvahám. Co si o mě myslí sousedka? Neměl jsem říci něco tetě při poslední rodinné oslavě? A bratranec? Jak to vlastně má s tím barákem...
Naprosto se mi to líbilo. Většinou se povídky nečekaně vyvinuly, takže jsem se opravdu nenudil. Doba reálného socialismu v Sovětském svazu a aktivity mimozemšťanů vytvářejí zábavnou směs. Občas se ukáže i jemné poukázání na absurditu systému. Třeba když na titulní stránku novin nepřijde článek o skutečně fungujícím elixíru mládí, ale stať o nutnosti plnit zemědělský plán v malém městečku Guslaru Velikém. Přesně jak chce vysoký funkcionář strany...
Líbila se mi více než Psí zima, kniha ze stejného cyklu. Jednotlivé povídky byly rozmanitější a pro mě tím i zábavnější. Co mi vadilo, byla mapa na začátku knihy, na které jsem nenašel téměř žádné ze zmiňovaných měst. Kdyby tam nebyla, vyšlo by to na stejno.
Nejsem zrovna typ na čtení knih citátů z knih. Po nějaké době se mi vše plete. Některé úryvky mě celkem oslovily, jiné se mnou nesouzněly.
Nějak mi ta vlčice tentokrát zase až tak nesedla. Kletby a časové smyčky. Mytologie. Nějak mi přišlo takové předimenzované. Nechci vyzrazovat děj... To platí pro víceméně oba díly.
Pěkně napsaná moderní foglarovka. Některé situace dost přepjaté, nicméně to alespoň zvyšuje napínavost. Hlavní zápletka zajímavě vymyšlená.
První kniha od Žemličky, kterou jsem četl. Líbila se mně, i když jsem nečetl předcházející příběhy vlkodlačice Kroany. Dokonce mně inspirovala k dohledání historické mapy Evropy z doby Marobudovi říše. A také ke koupi jiné knihy o Marobudovi - Zlomený meč od Eduarda Štorcha.