Paris131 komentáře u knih
Na to, že je kniha poměrně stará, je opravdu čtivě napsaná. Pořád se něco děje, i když se našlo pár věcí, které bych klidně přeskočila. Vlastně se mi kniha líbila hodně, ale na tu pátou hvězdičku mi tam něco chybělo. Možná trochu víc popisů, autorka celou knihu napsala převážně v dialozích. Ty postavy pořád o něčem mluví, ale nedokázala jsem si k nim udělat nějak bližší vztah, protože mi byly vzdálené... Autorka je popisuje jaksi povrchně, nevím jak to říct. Ale některé pasáže mi přišly strašně urychlené a skokovité. Popsala nějakou situaci pár věty a hotovo. Kniha nešla prostě do hloubky. Chvíli snad Stanka a lehce Meško a ten konec byl až moc sladký a urychlený na můj vkus. Přesto se mi kniha vážně líbila. Spousta tajemství a čtivý styl jsou předností této knihy.
Děj se odehrává v New Yorku - současnost se střídá s minulostí, konkrétně rokem 1907. Hlavní hrdinka Amanda vlastní butik na ulici Astor Place, kde vykupuje a zároveň prodává retro oblečení, neboť je její velkou vášní. Jednou, když navštíví starou paní, aby od ní odkoupila nějaké ty vzácné kousky, najde mezi oblečením i deník. Jako každou ženu, i ji přemůže zvědavost a starý deník, který obsahuje zápisky z roku 1907 si odnese sebou.
No, a tady začíná celý děj. Musím říct, že autorka skvěle vystihla starý New York, opravdu na mě dýchala atmosféru té doby. Navíc je kniha doplněná o dobové obrázky a fotografie, kde se román odehrává. Taky se mi velmi líbil butik hrdinky, takový by si přála vlastnit asi každá z nás... Z toho jak autorka píše, je znát její láska k módě, a oblečení. Stránky se čtou téměř samy, budete napnutí až do konce. Jediné, co mě na knize trošku mrzelo bylo to, že jednu linií příběhu, kterou jsem chtěla znát, autorka trochu vypustila. Škoda, každopádně Butik Astor Place vřele doporučuji těm, kteří mají rádi historií, tajemství, módu, staré zápisky z doby minulé...
Co mě nejdříve zaujalo na knize byl styl autorky, který mě hned vtáhl do příběhu, takže jsem se rozhodla číst dál, ač jsem původně chtěla jen nakouknout. První polovina knihy je skvělá, ta mě hodně bavila, ale asi budu jedna z mála, kterou hlavní hrdinka iritovala. Já se ani nedivím, že jí Čardějnice týrala - protože hrdinka jako by neměla žádnou duši, byla jako hadrová paneka, kterou kam jste posadili, tam jste jí ráno našli. A měla jsem takový pocit, že právě ta ohavná tchýně se snažila tu její duši probudit a já se jí při čtení knihy vůbec nedivila, protože mě hrdinka neskutečně iritovala svou jednoduchostí a poslušností. I já jsem měla chuť jí profackovat, jen abych zjistila, jestli uvnitř vůbec něco je. Druhá poloviny knihy byla horší, jako by autorce docházel dech a vlastně bych řekla, že lágr byl pro Zulejku vysvobozením, protože tam měla život mnohem jednodušší než po boku čarodějnice a svého hrubiánského muže.
Autorka psát umí, ale celý příběh mi neskutečně kazila hlavní hrdinka. Opravdu jsem čekala nějakou proměnu v silnou ženu, ale ona se naučila jen dobře střílet a přestala se modlit, jinak to byla pořád prostoduchá žena, která bude na slovo poslouchat každého muže, který jí přijde do cesty. Docela se divím, že si jí velitel vybral, protože i on projevoval víc emocí a inteligence, než Zulejka.
Asi to úplně nedokážu vysvětlit, ale hlavní hrdinka byla opravdu primitivní a jednoduchá až běda, sotva si dokáži představit, že by se s ní Ignatov povídal o něčem smysluplném. No, asi proto tam nebyly snad žádné kapitoly, kde by si ti dva jen tak povídali. :))
Jinak souhlasím s těmi, kteří píši, že druhá polovina knihy je spíše červená knihovna, než realita minulých hrůz. I tak se mi kniha četla dobře, takže ty tři hvězdy si zaslouží.
Za mě napínavé od začátku až do konce! Suprová série a těším se na další díl. Jinak ty obálky miluju, radost pohledět. :)
Příběh jsem musela dočíst, byť jsem si chtěla přečíst jen ukázku. Nic moc se tam nestane, ale kniha má krásnou atmosféru doby, která mi imponuje víc než ta dnešní. Už jen kvůli té vánoční atmosféře a kvůli lidem, kteří když vidí zlo, tak ho zbaběle nepřehlížejí, musím dát hodnocení jaké dávám.
Abych se přiznala, tak k této knize jsem se dostala díky seriálu, ten je naprosto výborný! Vyprávění je zajímavé, ale chybělo mi tam víc dialogů a občas mě styl autorky nudil. Ale hlavními tauhouny jsou prostě postavy Lila a Elena, protože vás bude zajímat, jak to mezi nimi dál bude. To jejich věčné soupeření a kdo nakonec vyhraje. :) Trochu mě děsila Elenina fascinace Lilou a hlavně v době, kdy byla ještě malou holčičkou... To bylo docela na považenou, přišlo mi to až toxické. Hvězičku ubírám, místy je tam až moc zbytečné slovní vaty.
Za mě zatím nejnapínavější díl série! A nechápu, že Albatros tuhle sérií neuvede znovu. Je to perfektní a zasloužila by si další čtenáře.
"Já se těch stínů bojím, tati."
"Stínů se přece bát nemusíš, moje malá, skrývají jen odvrácenou stranu pravdy.
Pokud se nebojíš pravdy, nemusíš se bát ani stínů..."
Příběh je smutný, místy neveselý... Škoda jen toho nevyužitého potenciálů a nápadu, který se přímo nabízel pro zpracování úžasného gotického románu! Purpurová stuha je spíš taková jednohubka na hodinku, či dvě. Koupi určitě nelituji, neboť po vizuální stránce je to opravdu skvost! A navíc, stála mě jen 29 korun, no nekupte to, za ty peníze! :) Myslím, že počin ocení hlavně ti, kteří mají stejně jako já, rádi ilustrované knihy.
(SPOILER) Třetí díl pokořen a za mě asi nejslabší díl série. Je to pořád čtivé, něco vás nutí stále číst... Asi ty postavy a ta zvláštní atmosféra, která má něco do sebe. Nicméně souhlasím s těmi, že tam bylo až příliš politiky a asi by mi to nevadilo, kdyby to bylo nějak poutavěji podáno, protože v jedné chvíli mi to přišlo, že čtu jednu a tu samou pasáž pořád dokola. Zlepšilo se to s příchodem Nina a pak už se nedalo odtrhnout.
Musím říct, že obě hrdinky jsou mi nespypatické, ale Lila mě doslova irituje, svou sobeckostí, kdy prostě se snaží všechny ovládat. Je prohnilá skrz na skrz. Docela mi vadí, jak autorka z Lily dělá super ženu... Lila je krásná, všichni jí milují a ačkoliv vyšla jen pět tříd obecné školy, všechno jí jde, je v tom brilantní. Navíc, všichni chlapi jsou jí posledí a hned v prvním okamžiku v ní vidí výjmečnost. Autorka hrdinku nezdravě vyzdvihuje, až to pěkné není.
Zato mě potěšila Elenina změna, kdy konečně našla nějakou sobeúctu a začala být víc sobecká i vůči Lile. Její triumf nad Lilou v podobě Nina jsem div neoslavila spolu s ní. :D Nemyslím si, že jí to s Ninem vydrží, protože dotyčný je synem svého otce, ale stejnak jsem jí to přála. Kdo jiný si Nina zasloužil víc, než ona? Konečně se po tak dlouhé době dočkala. A přála jsem jí to, ačkoliv je jinak Elena otrvaná. :)
Ale její manžel ještě víc, toho bych vzala lopatou hned a nechápu, jak s ním mohla vydržet takovou dobu. :D
No, jdu na čtvrtý díl a jsem moc zvědavá, ale musím říct už teď, že jsem si tetralogii zamilovala. Už teď vím, že mi Neapol i se vší špínou bude chybět. :)
Já úplně nevím... Na jednu stranu se mi kniha líbila, i nápad, ale to zpracování se mi nezdálo moc dobré. Já vím, že je to pro mladší, ale je opravdu nutná taková předvídavost? Autorka má sice čtivý styl, ale mohla si s tím vším víc pohrát. Čte se to dobře a rychle, protože je to tak jednoduše napsané, ale to je tak vše. V tomto žánru mi mnohem lepší přijdou jiné série: Třeba Mediátor od Cabot, anebo Pátračka Gilda. Asi by toho bylo víc, ale teď si úplně nevzpomenu. Nebylo to špatné, ale ve svém žánru Město duchů spadá spíše do průměru. Kdo má v tomhle ohledu načteno, tohle prostě moc neocení.
(SPOILER) Četla jsem na přeskáčku, první díl jsem nemohla sehnat a dostala jsem se k němu až jsem přečetla třetí. Nutno poznamenat, že to vůbec nevadí, Gilda pokaždé řeší jiný případ a nezaobírá se tím předchozím. První díl byl hezký, já hlavně miluji Gildin humor a její sebejistotu. A až bláznivé nápady. Jako ty její kostýmy. :D První díl mi zatím přišel nejméně napínavý... Čekala jsem trochu víc bloudění po chodbách a víc gotiky. Ale nevadí, i tak je to příjemné čtení a věřím, že kdyby mi bylo takových 12 let, tak bych to úplně milovala. Doporučuji i tak všem, tuhle sérií v pohodě můžou číst i dospělí. Řeší se tady závažná témata a není to žádná hloupoučká série. U mně zatím vede třetí díl, ten byl napínavý od začátku do konce.
Čtu od druhého dílu, protože ten první jsem zatím nesehnala. Ale u téhle série to není zase takový problém, protože mi přijde, že jsou to volná pokračování. Musím říct, že je to boží knížečka! Jako vážně, taková dětská dobrodružství se snad už ani nepíšou. Chvilku mi trvalo než jsem se začetla, to je pravda, ale pak už to bylo super. Gilda je skvělá postava. Je sebejistá, ale ne takovým tím arogantním způsobem, který vás naštve, ale takovým, který vás pobaví. :D
Místy je děj fakt až strašidelný a strašně se mi líbily i vedlejší postavy - jejich vtipné rozhovory. Nemyslím si, že knížka je jen pro malé holky, úplně s klidem jí může číst dospělák a dle komentářů to tak i je. :) Tahle kniha je tak dobře napsaná, že vůbec žádnou věkovou hranici řešit nemusíte. A troufám si říct, že kdyby kniha měla "dospělejší" obálky, tak opravdu osloví velkou škálu čtenářů. Za mě fakt paráda a hned se vrhám na další díl!
Tuhle knihu jsem vůbec neměla v plánu číst, nechtěla jsem číst další převyprávění Krásky a Zvířete...
Jenže tenhle retelling mě mile překvapil! Hned ze začátku mě chytil a nepustil. Hrdinka mi byla okamžitě sympatická, líbila se mi ji její prostořekost. Víc, než když se z ní od jisté části stávala ta zamilovaná princezna z DC. :D
Dýsí... Fakt si autorka nemohla vybrat horší název pro ono království. Vždycky když to tam řekla, tak se z příběhu na okamžik stala tak trochu parodie. :)
Spousta čtenářů tady píše, že mezi hlavními hrdiny necítila chemii... To vážně? Náhodou tam byla krásná jiskra mezi nimi, uvítala jsem to víc, než všechny ty dívenky, co se na třetí straně zamilují a princ už o nich první noc tajně sní. Tenhle vývoj vztahu byl mnohem uvěřitelnější a jsem ráda, že to autorka zvládla ukočírovat. Akorát mi trochu přišlo přehnané, jak nakonec princezně z Dýsí všechno šlo - hlavně ta válečná strategie. :)
Nejvíc se mi však zamlouval Rhen... Prostě mám slabost pro navenek chladné, ale uvnitř rozervané a citlivé hochy. :D
Uznávám, že konec by zvláštní a ačkoliv jsem pochopila oč šlo, čekala jsem, že se víc bude řešit něco jiného. Čarodějnice mimochodem skvělý záporák - čekala jsem trochu lepší vysvětlení, ale hádám, že se snad ještě v pokračování objeví a proto to dopadlo, jako dopadlo. Měla bych ještě pár ale, spíše k tomu konci... Ale! Kniha mě vytáhla z krize, byla vtipná a musím říct, že je to asi nejlepší moderní převyprávění Krásky a Zvířete, jaké jsem četla. Autorka z toho vytřískala mnohem víc a není to jen příběh plný klišé. Těším se na další díl!
(SPOILER) S hodně odřenýma ušima nakonec dávám čtyři hvězdy, nejvíc tomu pomohl asi ten závěr.
No, chápu většinu negativních nebo rozporuplných recenzí na druhý díl Dračí republiky. Já jsem si totiž chvílemi myslela, že knihu odložím! Rozmyslela jsem si to, až když Rin a Kitaje odnesla řeka. Pak to KONEČNĚ! nabralo nějaké tempo.
Bylo to celkem náročné čtení a myslím, že ta strategická část se dala zkrátit, protože mi přišlo, že čtu jednu a tu samou pasáž stále dokola a upřímně, kdybych chtěla číst dějiny Makové války jak šly postupně, tak si najdu příslušnou literaturu. To si myslím, že autorka docela nevychytala.
Dál mám výtku k tomu, že autorka absolutně neumí zacházet s postavami. Protože všechny zajímavé zabila, včetně Altana! Jo, vím, že většina čtenářů za jeho smrt byla ráda, ale pro mě kniha přišla o zajímavou postavu, z niž autorka naprosto nepochopitelně udělala vyfetlou trosku. A proč nepochopitelně? Protože autorka ho celou dobu popisuje jako nejvíc vyrovnaného člověka, který k vyvolání Boha nepotřebuje ani opium a pak bum, najednou je z něj totalní slaboch, ačkoliv podle mě byl vyrovnanější, než kdy bude Rin. Zrovna na Altanův vývoj jsem byla zvědavá, ta postava si totiž zasloužila nejen větší prostor, ale šanci nějakým způsobem vyřešit svá traumata za svého života... Nevím, jestli obětování je zrovna ten nejlepší způsob. Navíc jsem byla zvědavá na interakce mezi Altanem, Rin, Čchaganem a Nečou... Mohlo to být zajímavé, jenže co udělá autorka? Zabije všechny tyto hrdiny, nebo je pošle pryč!
A aby toho nebylo málo, nakonec dorazila i celou partu CCH-KCHE! To mi vadilo asi nejvíc, protože ona se k přátelům, kteří tady pro ni byli celou dobu nechovala vůbec jako přítel, dala přednost lidem, kteří se k ní v minulosti chovali krutě... Třeba právě Neča a Venka.
To mi taky hlava nebere. Proč nechala žít postavu jako je VENKA? Za mě absolutně nezajímavá osobnost, která se tam občas mihne a absolutně nechápu, jak může přispět k obohacení děje? Možná další zradou??
Ano, zajímá mě další díl a nejspíše si ho ze zvědavosti přečtu, ale popravdě Rin není hrdinka, s niž chcete strávit celý příběh. Víc než ona, mě bavily vedlejší postavy. Rin jako velitelka CCH-KCHE byla absolutně neschopná, přijde mi, že i jako válečnice stojí za houby, na akademii se nic nenaučila a nemít v sobě Fénixe, tak je absolutně v háji. Dost mi taky vadí určitá plochost postav, kterou jsem v prvním díle odpustila.
Postavy opravdu nemají žádné slabosti? Já neříkám, že tam nutně musí být nějaký silný romantický prvek, ale postavy v této knize na mě působí jen jako prázdné nádoby. Ignorují potřeby svého těla, chybí jim určitá lidskost.
Když to srovnám s Hrou o trůny, tak jistě, tam je taky jako velice důležitý prvek válka, ale Martin umí vykreslit tak plastické postavy, že je buď milujete nebo nenávidíte. Ta sága je fenomenální právě kvůli těm postavám...
No, fakt jsem zvědavá, jak si autorka poradila se třetím dílem, byť tak trochu asi vím, kam to asi směřuje.
Dávám čtyři hvězdy, hlavně za poslední část, ale i tak je ta čtvrtá s hooodně přivřenýma očima.
(SPOILER) Dlouho mě od čtení téhle knihy odrazovala tloušťka a možná i to, že se kniha označuje jako YA fantasy. Neříkám, že je to špatný "žánr" jen mi poslední dobou takřka vše přijde na jedno brdo a většina titulů jsou spíše romantické dívčí romány s větší/menší dávkou fantazie. Maková válka mi nepřijde jako YA, je to spíše vysoká fantasy a ke všemu brutálně hrdinská. Proto nechápu, jak to někdo může přirovnávat k Nikdynoci nebo Devátému spolku? To jsou oproti tomu pohádky, v klasickém YA hávu. Makové války bych spíše přirovnala k Písni krve, možná GOT.
Za mě naprosto paráda! Už dávno mě tak nepohltil nějaký příběh... Hrdinka Rin mi byla sympatická, už jen proto, že měla s každým problém. :D Co mě mrzí, jsou smrti určitých postav, protože jsem byla zvědavá na vývoj mezi nimi a Rin.
No, zdá se, že kniha nemá žádné mínusy, ale jako občas mi přišlo, že bylo něco urychleno... Byly tam části, které si zasloužily rozepsat. Možná bych trochu ubrala strategie (té tam bylo na můj vkus až příliš) a víc bych rozepsala jiné části.
No, ale i tak se mi to skvěle četlo a poslední část byla teda pořádná jízda, nemohla jsem se od stránek odtrhnout. Jdu na další díl a osobně doufám, že by se to přeci jen mohlo podobat GOT - postavy, které umřely, znovu dostanou svou šanci.
Půjdu zřejmě proti proudu, ale tohle se mi nelíbilo. Styl psaní je relativně ok a čte se sám, ale nejvíc mě iritovaly šroubované dialogy, protože tahle snad normální lidi nemluví... Čekala jsem nějakou fajn a hezkou romantiku, ale autorka prostě nezvládá dialogy, které mi celkově rušily požitek ze čtení. Bude se líbit lidem, kteří nemají moc velké nároky a nechtějí u knihy moc přemýšlet. Tohle mi zkrátka nesedlo a docela mě to mrzí, protože kniha vypadala zpočátku celkem slibně.
(SPOILER) Nějak pořád nechápu, co na téhle knize má být skvělé, že jsou z ní všichni tak hotoví? Jediné, co autorce uznám je ten čtivý styl. Fakt, díky tomu to rychle přečtete i když příběh jako takový je pěkná blbost.
Většina dialogu jsou prostě hloupé plkaní, které nemají žádní hlubší smysl než zaplnit místo. Originální svět? A kde? Já tam nic takového neviděla. Maximálně jednoduchý příběh, který si bere inspiraci z HP a jede v zajetých schématech.
Sirotek, protože bez statusu osiřelého dítěte už by to nebyl tak epický příběh. To dá rozum. Výjimečná hrdinka, na jejichž bedrech leží dobro světa a bad boy, který má za cíl ji okouzlit a zradit. Bože, to je drama, fakt.
Určeno velice nenáročným čtenářkám, které vidí originální svět i tam, kde není a jako bonus je tu okouzlující temný čaroděj, ze kterého budou slintat. A některé tomu po dočtení dokonce budou říkat fantasy.
Za mě je to shit.
Líbilo se mi to víc než jsem čekala. Příjemné čtení a jak tu bylo zmíněno, skvělý záporák. Příběh určitě stál za přečtení.
(SPOILER) Asi dvě stě stran jsem čekala, kdy už se konečně začne něco dít! Skoro celý děj mi však přišel o tom, jak muži v čele s Rossem stále konverzují o práci! Když na to přijde, tak on někoho vytáhne z maléru. Jako například Demelzu, kterou zachrání i s jejím psím přítelem před chuligány z ulice. Čekala jsem, že v této části bude děj zajímavější, ale opět jsou tu nějaké ty konflikty s nepříliš oblíbenými sousedy, nebo řeči o práci. A tak to jde skoro celou knihu! Dokud Demelza trochu nedospěje, jinak se objevuje na stránkách jen poskvrnou, a pokud už se objeví, tak jsou to nevýznamné situace. Spíše takové zmínky. Jako já chápu, že to v té době nějak takhle chodilo, ale prostě… stránky, kde se vedou řeči o politice a práci, tam jsem zívala nudou.
Ross Poldark je samozřejmě sympaťák a džentlmen, po kterém musí ve skrytu toužit každá žena. Je citlivý, ale zároveň mu to neubírá na mužnosti. Prostě přitažlivá kombinace! Jestli jsem knihu dočetla, tak nejspíš kvůli téhle postavě.
Demelza se vyskytuje spíše až ke konci, a je zkrátka taková dětinská, praštěná. Víc mi z ni v hlavě neutkvělo. No, a ten jejich vztah... přišlo mi, že vznikl, ze dne na den. Že se tomu vztahu autor příliš nevěnoval, takže za tohle taky velké mínus. Skoro nic mezi nimi neproběhlo, a najednou byly spolu. Bylo to takové uspěchané! V té době bych čekala, že vztahy vznikají nějak postupně a pomalu se vyvíjejí. Mám obavy, že se Winston Graham více věnoval řečem o práci, a hrdinským skutkům, na úkor jejich vztahu...
Ale když už spolu byli, tak mě ty jejich postelové rozhovory dost bavily! To jsem se docela nasmála. Ke konci mě tedy Návrat Poldarka zaujal trochu více! I když měl příběh docela velký potenciál, tak nebyl využit - za mě teda bohužel, celkově jsem z knihy zklamaná! Čekala jsem trochu něco jiného, ze zvědavosti si snad přečtu druhý díl, uvidíme. Třeba mě ještě autor překvapí!
U téhle knihy mě zaujala hlavně anotace, přišla mi velice originální. A říkala jsem si, že by to snad mohlo být trochu jiné počtení, než u YA příběhů bývá zvykem. Zpočátku mi počin trochu připomínal úspěšnou sérií Měsíční kroniky. Sice se ocitáme v pohádkovém světě, je však zasazen do toho našeho současného. Příběh je psán ich formou, takže není vůbec těžké se vžít do děje.
Styl autorky je poměrně čtivý, takže se to opravdu dobře čte. Plusem jsou místa, kde hrdinka mluví o lektvarech, k čemu slouží apod. Tvoří to hezkou atmosféru celého příběhu a působí to velmi přirozeně. Jak už jsem řekla, místy mi to trochu připomínalo Měsíční kroniky. Jen trošku. Protože jinak je tenhle příběh spíše odpočinkový. Pokud máte náladu na něco u čeho nemusíte moc přemýšlet, tak Deník Alchymistky je tou správou volbou. Námět je skvělý, ale mě chyběla nějaká ta pořádná akce. Celý příběh se veze na takové poklidné vlně. Kdyby na téhle části autorka zapracovala, byl by dojem z knihy mnohem lepší. Pasáže, kde prostor dostává samotná princezna vyznívají docela úsměvně. Hlavně díky faktu, že je zamilovaná sama do sebe. Takže kniha dokáže pobavit. Pro příznivce romantiky je tu připravená i nějaká ta romance a pokud přímo tohle vyhledáváte, tak si myslím, že budete spokojeni. Deník Alchymistky bych zhodnotila jako takové milé, pohádkové a odpočinkové dílo. Myslím, že má vše, co má taková správná YA četba mít.