parxel komentáře u knih

Poklad je dobrodružný příběh o hledání ztraceného pokladu. Nikdo přesně neví, co tím pokladem má být, ale jakékoliv pokusy o jeho nalezení za podivných okolností ztroskotávají.

Osobně jsem se do čtení pustil poté, co jsem přečetl druhý příběh ze série o agentu Pendergastovi. Bohužel tato kniha žádnou takovou výraznou postavu nemá a to je jejím zásadním nedostatkem. Bez ní totiž Poklad zůstává pouhým dějovým pozlátkem, které se rozplyne poté, jak jednou odhalíte pointu příběhu.

Mě se to podařilo náhodou asi v první třetině knihy. Dění na ostrově mi totiž připomělo jednu epizodu ze seriálu Dr. House a to se nakonec ukázalo jako správný odhad. Zbytek mi přišel jako jedno velké dějové klišé.

Podle mého názoru je Poklad průměrná kniha, která klade zbytečně velký důraz na akci a na děj. Bohužel postavy, které v knize vystupují nejsou moc zajímavé. Případným čtenářům bych tuto knihu nedoporučoval a spíše bych se ohlédl po některé z knih ze série o agentu Pendegastovi, které jsou podle mého názoru zajímavější a hlavní postava je prostě "cool".

24.10.2023

Hledání přítomného okamžiku je ve své podstatě "obyčejný" příběh o lidech, kteří se vypořádávají s tím co zažili a co je zranilo. Vyprávěním se navíc prolínají prvky budhismu, ale rozhodně se nejedná o žádnou agitaci. Spíše je to o jiném přístupu k řešení problémů a k životu jako takovému. Obecně se mi kniha moc dobře četla a čtení jsem si užil.

Jediné co mne mírně zklamalo byl závěr. Očekával jsem, že se jednotlivé části příběhu více prolnou a objeví se nějaké hlubší souvislosti. To se nestalo, což je podle mne škoda, protože závěr k tomu přímo vybízel.

Hledání přítomného okamžiku považuji za nadprůměrnou knihu. Velmi dobře se čte a podle mého názoru v sobě nese skryté poselství o tom, jak je často obtížné vyrovnat se s tím, co vám život přinese a co často nemůžete ovlivnit. Knihu doporučuji všem lidem, kteří mají rádi "obyčejné" příběhy, které nám dávají nahlédnout do nás samých.

24.10.2023

Trhlina je podle mého názoru silně nadhodnocená kniha. Autor se snaží vybudovat hutnou hororovou atmosféru a z velké části se opírá o odkazy na reálné události. Zpočátku to jakž takž funguje, ale s příbývajícímí stránkami je to slabší a slabší. Postavy jsou nezajímavé a jakmile knihu jednou dočtete, tak vám doslava za pár dní zmizí z hlavy a už si na ně vícekrát nevzpomenete. A tak je to s celou knihou.

Tuto knihu považuji zde DB knih za silně nadhodnocenou a naprosto se neztotožňuji s většinovým názorem. Podle mého názoru se jedná o podprůměrnou knihu a z důvodů uvedených výše ji nedoporučuji.

6 23.10.2023

Sucho je podle mého názoru dobrá detektivka. V rámci žánru sice nepřináší nic zásadně nového, ale to staré a léty prověřené dělá poctivě a dobře. Já jsem si čtení užil. Dávám čtyři hvězdy.

6 19.09.2023

Pohledy do vesmíru považuji za úvodní knihu do obecných znalostí o vesmíru, sluneční soustavě, souhvězdích a kosmologii. Kniha je strukturovaná do jednotlivých kapitol zpravidla v rozsahu 2-4 stran, které i přes svou stručnost obsahují řadu velmi detailních informací. Svým pojetím je kniha blíže "encyklopedii" a je vhodná spíše k vyhledávání konkrétních témat, než k běžnému čtení kapitolu po kapitole.

Já osobně jsem tuto knihu využil, když jsem se v rámci astronomického kurzu na pražském planetáriu připravoval na pololetní test a učil jsem se souhvězdí, názvy oblastí na měsíci a ostatních planetách naší sluneční soustavy.

Pohledy do vesmíru proto nehodnotím jako klasickou beletrii. Mě osobně se tato kniha nečetla moc dobře, ale přesto jsem rád, že ji mám ve své knihovně. Je na ní totiž vidět, že byla vytvořena s pečlivostí a že její autor měl k danému tématu velmi blízký vztah a toho si cením. Dávám čtyři hvězdy.

19.09.2023

Moderní zahrada je kniha, ve které autorka shrnuje svoje zkušenosti s péčí o zahradu a s pětováním různých druhů ovoce, zeleniny a bylinek. Je rozdělena na několik částí. Na začátku jsou popsány základní techniky např. jak založit záhon a v dalších částech se zaměřuje na různé praktické tipy: jak ochránit úrodu, jak mít ze zahrady co nejvěší užitek, jak skladovat zeleninu, aby co nejdéle vydržela čerstvá apod.

Já osobně jsem "prdlajs" zahradník a když už něco na své skromné zahrádce vypěstuji, tak mi polovinu něco sežere ani nevím co. A ten skromný zbytek si zaslouženě vychutnám. Pro mne měla tato kniha přínos zejména v tom, že mi dala různé tipy na vyzkoušení. Navíc je i velmi pěkně zpracovaná po grafické stránce, což je u tohoto druhu knih velké plus. Velmi také oceňuji strukturování knihy do jednotlivých tematických částí, které umožňují snadné vyhledání témat, která jsou pro mne v danou chvíli aktuální.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o klasickou beletrii, tak jsem při hodnocení bral v potaz zejména přehlednost, užitečnost informací a jejich strukturu. Podle mého názoru se jedná o velmi pěkně zpracovanou knihu s dobře strukturovanými informacemi a řadou praktických tipů. Dávám čtyři hvězdy.

1 19.09.2023

Hra o trůny mi dlouhá léta ležela ladem skladem v knihovně. V době největší slávy, jsem z povzdálí nezúčastněně sledoval hype, který se okolo této série vytvořil. Trpělivě jsem čekal, až tohle šílenství opadne, protože ve mne vyvolává buďto nekritický obdiv anebo naopak zklamání z nadměrného očekávání.

Podle mého názoru Hra o trůny nabízí svým čternářům spoustu úžasných zážitků. Skvěle vymyšlený a prokreslený svět, spoustu zajímavých postav, vynikající dialogy, postupně houstnoucí atmosféru intrik, poutavý příběh a mnoho "přiměřeně" předvídatelných zvratů. Jako náruživému čtenáři mi ve Hře o trůny nic nechybělo. Všeho jsem dostal vrchovatou měrou.

Jediným záporem je podle mne ohromné množství vedlejších postav, ve kterých se mi nepodařilo udržet pořádek, přestože jsem si psal podrobné poznámky. Nicméně to na výsledný dojem nemá žádný vliv.

Knihu doporučuji všem čtenářům, kteří se nezaleknou mnohaset stránkových sérií. Podle mého názoru má Hra o trůny ohromný potenciál oslovit i čtenáře, kteří tento žánr běžně nečtou a nabízí mnohem více, než stejnojmenný seriál. Dávám plným počet hvězd, protože první díl jsem si moc užil.

9 16.09.2023

Oceán v kapce rosy je sbírka zenových povídek. Nic víc, nic míň.

Pro mne osobně je to jako se vším zenovým. Je to pro mne nepochopitelné, ale dále to zkouším a čekám, že to jednou uvnitř blikne a dojdu pochopení, ale ten okamžik jaksi stále nepřichází a nepřichází. :-)

A že by se tím člověk nějak jakoby "promyslel", tak to teda zaručeně nefunguje. Toť vše, co mohu k této knize napsat. Přečtěte si jí a sami uvidíte.

05.09.2023

Tajná mantra je volným pokračováním románu Kouzelník ze Lhasy. Osobně jsem si z předchozího románu téměř nic nepamatoval a tak jsem zpočátku trochu tápal v paměti, co že se to vlastně přihodilo. Nicméně to nebyl žádný problém.

Příběh samotný mi připadal akční a první dojmy nebyly vůbec špatné. S přibývajícími stránkami se však mé dojmy začaly postupně měnit. Nadbytek akce jaksi způsobil, že se z románu z velké části vytratila atmosféra první knihy a už to prostě nebylo ono. A ten závěr!? Co to jako mělo být!? Červená knihovna hadr. Jednou větou laciné, až běda.

Tajná mantra je podle mého názoru průměrný román, který nedosahuje kvality Kouzelníka ze Lhasy. Příběh klade velký důraz na děj a v závěru vyloženě sklouzává do laciného romantického klišé, které jaksi v kombinaci s budhistickou tématikou vytváří nepovedený "guláš".

05.09.2023

Uvědomte si přítomnost je jednou z mnoha knih o osobním rozvoji. Hlavní myšlenky jsou inspirovány budhismem a okrajově ještě některými dalšími přístupy. Mne osobně tato kniha nepřinesla nic zásadně nového, ale spíše mi připomněla, že občas je dobré se zastavit a jenom prostě být tady a teď.

Knihu doporučuji čtenářům, kteří hledají nějaký vhodný úvod do dané problematiky. Nenechte se mýlit zdánlivou prostotou uvedeného přístupu. Někdy to nejjednodušší funguje nejlépe.

19.06.2023

Hluboká práce je kniha o tom, jak je pro nás důležitá schopnost soustředit se a jak nás moderní technologie o tuto schopnost připravují. Autor v textu stále dokola omílá několik myšlenek, až je to člověku protivné. Mnoho jeho tvrzení navíc není podloženo studiemi a mají spíše charakter osobních postřehů a názorů. To však nic nemění na tom, že v jádru s ním v mnoha ohledech souhlasím.

Doba ve které žijeme, je charakteristická tím, že informace jsou doslova na dosah ruky - stačí vytáhnout mobil. A to na nás klade spoustu nových nároků a požadavků. Musíme se naučit informační asertivitě, aby jsme se doslova neutopili v té hromadě informací, která se na nás odevšaď valí, roztyluje nás a připravuje nás o schopnost se soustředit. A to je v souhrnu asi tak vše, co jsem si z této knihy odnesl.

Nakonec zbývá otázka, zda tato kniha stojí za přečtení či nikoliv. Odpověď není jednoznačná. Podle mého názoru závisí zejména na tom, zda je pro vás toto téma nějak důležité či nikoliv. Rozhodně však od této knihy neočekávejte, že vám dá nějaký jednoznačný návod nebo praktická doporučení. Kniha je z větší části spíše teoretická a těch několik praktických tipů, které autor popisuje v závěru je navíc hodně specifických a pro mne osobně nepoužitelných.

3 16.06.2023

Cykly času byly mou první knihou od sira Rogera Penrose. Trochu mne mrzí, že jsem se k jeho knihám nedostal o pár let dřív. Líbí se mi originalita jeho matematických představ a jejich přesah do kosmologie a dalších oblastí fyziky. Jeho nápady se často zdají být pohou matematickou konstrukcí bez fyzikálního základu, ale i přesto jsou moc inspirativní a zajímavé.

Hlavní myšlenku této knihy jsem pochopil tak, že poté co hvězdy spotřebují veškeré palivo, černé díry se vlivem Hawkingova záření rozpadnou, tak ve vesmíru zbydou jenom částice a záření. Zbylé částice se postupně také rozpadnou na záření, tedy na částice s nulovou klidovou hmotností, čímž se "smaže" entropie, pak se přeškáluje konec jednoho vesmíru na druhý a je to. Celý cyklus začíná znova.

Penrose přitom vychází ze skutečnosti, že současný kosmologický model Lambda-CDM předpokládá na počátku období velkého třesku a na konci zrychlující se rozpínání. Penrose k tomu říká, že obě tyto fáze jsou si v něčem nápadně podobné a prostě je na sebe jenom matematicky přeškáluje. Celá tato konstrukce obsahuje některá slabá místa. Představa, že se všechny částice rozpadnou na záření je zatím neprokázaná. Rovněž není jasné jak fyzikálně odůvodnit přeškálování konce jednoho vesmíru na začátek vesmíru následujícího. Matematicky to není problém, ale co to znamená fyzikálně není ani trochu jasné. V každém případě Penrose navrhnul i možnost jak tuto skutečnost ověřit analýzou reliktního záření, ale přesvědčivý důkaz pro dokázání své teorie nenašel.

Podle mého názoru se jedná o vynikající knihu, která čtenáře nešetří a pokud jí nechcete jenom tak proletě, tak vám dá zabrat. Odměnou za vloženou námahu je seznámení s neotřelými myšlenkami jednoho skromného, ale geniálního pána, který v roce 2020 dostal Nobelovu cenu. Pro mne jasný "must read".

Na youtube je volně dostupná krásná, ale dlouhá přednáška "Roger Penrose - legenda matematické fyziky" od prof. J. Podolského. Zájemcům vřele doporučuji.

4 16.06.2023

Konec světa & Hard-boiled Wonderland je román, ze kterého mám smíšené dojmy. Příběh je hodně symbolický a nelze ho chápat doslovně. Spíše ho musíte nechat na sebe působit a vnímat různé pocity, které ve vás vyvolá. Osobně nedovedu moc dobře vyjádřit, o čem celé to vyprávění vlastně je.

Na jednu stranu mám pocit, že ústřední téma pro mne v současnosti není aktuální a neoslovuje mne. Na druhou stranu, některé scény a obrazy z tohoto nevšedního románu mi utkvěly v paměti. Možná, že mne oslovily na nějaké mnohem hlubší úrovni, než si dovedu uvědomit a než dovedu vyjádřit prostřednictvím slov. A to je mnohem víc, než se podařilo spoustě jiných knih.

Dávám čtyři hvězdy, protože jiné Murakamiho knihy mne oslovily o chlup víc a byly pro mne srozumitelnější.

6 15.06.2023

Nonstop je takový "děděček" mezi sci-fi příběhy. Podobně jako u románu Hvězdná pěchota mne velmi mile překvapilo, že i po více než 60. letech, které uplynuly od jeho vydání, je tento román stále čtivý a zajímavý. Pointa už dnešní čtenáře asi moc nepřekvapý, ale podle mne se jedná o klasiku žánru, která stojí za přečtení.

12 15.06.2023

Čtyři klasické české pohádky v moc hezky zpracované komiksové podobě. Osobně mám s touto knihou navíc spjatou krásnou vzpomínku, když mi syn ukazoval, že se mu moc líbí pasáž z pohádky o dvou bratrech, kde se současně s dvěma princi narodí i "dva hnědoušci", což jsou dvě štěňata. Příběh pohádek navíc věrně kopíruje svou předlohu a za sebe mohu tuto knihu jedině doporučit.

1 15.06.2023

Cesta ledového muže je kniha o tzv. Wim Hofově metodě. Podle mého názoru nepřichází Wim Hof v podstatě s ničím novým. O příznivém účinku otužování věděla už moje prababička a práci s dechem se věnovali jogíni dávno předtím, než praotec Čech vylezl na Říp. Wim Hof pouze dodává třetí složku a tou je kabaretní představení v podobě různých eskamotérských kousků.

Někomu to třeba nesedne, ale doba je prostě taková, že na to spousta lidí slyší. Když jim budete říkat, dělej něco pro své zdraví, otužuj se, pracuj s dechem, je to zadarmo, tak to s nimi ani nehne. Za to když si jako Wim Hof lehnete na dvě hodiny do ledu, vylezete na nejvyšší horu Afriky nahoře i dole bez a uděláte z toho pořádný záznam na youtube, tak se lidi můžou přetrhat. Na to se pak nabalí pořádný marketing, drahé semináře, literatura a je to.

Za mne Cesta ledového muže neříká nic nového a převratného, ale pouze opakuje a připomíná staré známé a léty prověřené pravdy. Jenom v trochu novém kabátě. Nakonec je to na každém z nás, zda se budeme válet doma u televize, necháme si narůst pupky a vypěstujeme si všechny možné i nemožné civilizační choroby a nebo zvedneme zadky a uděláme něco pro sebe a svoje zdraví. Takhle jednoduše to vidím a nic složitého v tom nehledám. A pokud někoho nakopne tahle kniha, tak proč ne.

4 27.03.2023

Zátiší s Vranami bylo moje první setkání s dvojicí autorů Lincoln Child & Douglas Preston. Do knihy jsem ve velmi rychle začetl a moc se mi líbila její atmosféra. Hodně mi připomínala kultovní seriál Městečko Twin Peaks.

Pro ty z vás, kteří zmiňovaný seriál neznáte, tak si to na chvíly zkuste představit. Malé městečko, ve kterém chcípnul pes (zde doslova :)), kolem dokola se vlní lány kukuřice, staré indiánské pohřebiště opředené legendami, neobvyklá vražda a do toho všeho se z čista jasna objeví agent FBI, ze kterého má místní šerif svrbění na zadnici. No prostě paráda.

Já osobně jsem si Zátiší s Vranami moc užil. Je to mysteriózní detektivní příběh se vším všudy. Třešničkou na dortu je vynikající postava agenta Pendergasta, která celý příběh posouvá o stupeň výš. Bez něj by to prostě nebylo ono. Jedinou drobnou výtku mám k závěru, který byl na můj vkus zbytečně moc akční. Nicméně to nijak neovlivnilo můj výsledný dojem, který byl vynikající. Knihu doporučuji všem příznivcům tajemně laděných příběhů.

2 13.03.2023

Cestu ke svobodě jsem si vybral, protože jsem se chtěl dozvědět něco o budhismu. A přišlo mi, že nejlepší je jít přímo ke zdoji. Tedy ke knize napsané hlavním duchovním vůdcem tibeťanů Dalajlámou. Je to kniha stručná, ale obsahuje vše podstatné. Osobně její přínos spatřuji zejména v tom, že si postupně uvědomuji, že některé na první pohled abstraktní "myšlenky" mohou mít velmi konkrétní a praktické dopady na můj vlastní život.

Neznamená to, že budhismu věřím nebo rozumím, ale zkrátka po mnoha letech, kdy pro mne byl zahalený mlhou nejasnosti, mne jeho myšlenky začínají oslovovat a to nejenom v rozumové rovině, ale zejména v rovině vnitřního prožívání. V tomto smyslu kniha naplnila mé očekávání a doporučuji ji každému, kdo vnitřně cítí, že se potřebuje posunout dál a neví jak. Domnívám se, že tato kniha vám může poskytnout mnoho cených podnětů.

1 11.03.2023

Mrtvá kočka je malá útlá knížečka plná zenových příběhů a koánů. Osobně jsem zenu nikdy moc nepřišel na chuť a koány jsem považoval za takový podivný úlet bez hlubšího smyslu. V poslední době, však tento svůj vnitřní postoj začínám přehodnocovat a začínám si uvědomovat, že na tom asi něco bude.

To nic nemění na skutečnosti, že mám po přečtení této knihy pocit, že jsem skoro nic nepochopil. Tak pořád hledám způsob, jak to uchopit za správný konec a stále ne a ne ho najít. Naštěstí jsem tak trochu nezmar a nevzdávám to. A podle prapodivné logiky zenu zřejmě hledám ten okamžik, kdy to vzdám a konečně mi to dojde a stane se ze mě bódhisatva nebo nějaká jiná potvora. :)

V nejlepší tradici zenu doporučuji tuto útlou knihu všem čtenářům, ale nečtěte ji.

01.03.2023

Děti zmaru volně navazují na Děti času. Hlavní dějová linie se taktokrát soustředí na vývoj inteligentního druhu chobotnic a vše opět vyvrcholí konfrontací s druhem pavouků a lidí z Dětí času.

Přiznám se, že popis světa chobotnic byl pro mne mnohem méně srozumitelný a pochopitelný, než popis světa pavouků. Současně mi příběh přišel nepřehledný, špatně jsem se v něm orientoval a při zpětném ohlédnutí mám pocit, že mne moc neoslovil. Prostě jedna z těch knih, která mnou prošla jako nůž máslem, ale nic víc.

Zkrátka tato kniha mi moc nesedla a podle mého názoru je celkově slabší než předchozí díl. Nicméně věřím, že se najdou čtenáři kterým se bude líbit. Já osobně však nemám žádný důvod se k Dětem zmaru znovu vracet.

1 28.02.2023