parxel
komentáře u knih
Už je tady zas
Timur Vermes
Už je tady zas je takový trochu "ujetý" příběh o Hitlerovi, který se najednou objeví v současném Německu a komentuje aktuální situaci. Řada prupovídek je vtipná a vykouzlí na tváři pozorného čtenáře nejeden úsměv. Ovšem pro mě osobně byla na celé knize nejpůsobivější proměna postavy Hitlera. Zpočátku komickou postavu, která byla všem k smíchu, začínají lidé postupně brát vážně.
Obecně se podle mého názoru nejedná o žádné literární veledílo, ale na druhou stranu, když jsem se trochu zamyslel nad závěrem, tak mi z toho šel mráz po zádech. Dávám 4 hvězdy.
Ještě bych dodal, že na základě této knihy byl natočen i stejnojmenný film. Zajímavostí je, že film obsahuje autentické reakce lidí na herce přestrojeného za Hitlera, při procházce na veřenosti. Tohle prostě do knihy nedostanete a přitom to dodává filmu zajímavou atmosféru.
Lovci mamutů
Eduard Štorch
Tuto knihu jsem četl před mnoha lety na základní škole a moc se mi líbila. Po letech jsem se k ní vrátil se svými dětmi a světe div se, Lovci mamutů předčili v poptávce dokonce i Asterixe a Obelixe. A to už je co říct!
Navíc z dnešního pohledu je kniha úžasně nekorektní. A její čtení výrazně přispělo k mé duševní pohodě. :-) Zkrátka tuto knihu považuji, za takový malý a nenápadný poklad v knihovně. Za mě plný počet hvězd.
Český krtek v CIA
Vladimír Ševela
Při psaní tohoto komentáře jsem hodně přemýlel o tom, co mi tato kniha dala. Pokud bych ji hodnotil pouze po literární stránce, tak jí nemám co vytknout. Podle mého názoru odvedl Vladimír Ševela kus poctivé investigativní práce a podařilo se mu poodkrýt cestu bývalého agenta STB až do CIA.
Životní příběh Karla Köchera a jeho osobnost ve mne vzbuzují velmi rozporuplné pocity. Dodnes je sporný jeho přínos v oblasti špionáže, neboť není zcela známý rozsah informací, které se mu podařilo ze CIA vynést. Nicméně ruská KGB si ho cenila a byla ochotná zprostředkovat jeho výměnu.
Zajímavostí je, že některé informace zůstávají i nadále tajné. Stále tedy s jistotou nevíme, kdo nakonec identitu Karla Köchera vyzdradil americkým úřadům. Další zajímavostí je skutečnost, že některé spisy, ze kterých Vladimír Ševela vycházel, byly na žádost USA opět utajeny. To vyvolává řadu otázek a spekulací. Zdá se, že příběh českého krtka ještě stále není definitivně uzavřený.
Případným čtenářům doporučuji podívat se na dokument "RINO - Příběh špióna". V závěru Karel Köcher pokládá sám sobě otázku "Kdyby jste se mne zeptali, zda bych do toho šel znovu?" a přesvědčivě odpovídá "Rozhodně ne". A to podle mého názoru dodává celému příběhu hořkou pachuť. Sám hlavní protagonista si uvědomuje, že to za to nestálo. Mně osobně to velmi ladí s pocitem, kterým jsem měl po dočtení knihy. Je to vlastně příběh o promarnění vlastního potenciálu a domnívám se, že si to Karel Köcher velmi dobře uvědomuje.
Kryptografie
Fred Piper
Srozumitelná a přístupná kniha pro všechny čtenáře, kteří mají zájem seznámit se základy kryptografie. Výhodou je stručnost a orientace na kryptografické principy a jejich praktické využití. Lze ji tedy číst i v případě, že matematika není vaší silnou stránkou. Pokud již základy kryptografie znáte, tak vám kniha nedá mnoho nového. A je to tak v pořádku, neboť kniha se prezentuje jako průvodce pro každého a v tomto směru podle mého názoru splňuje svůj účel.
Jsme Anonymous
Parmy Olson
O uskupení Anonymous jsem měl dosud jen velmi mlhavou představu. Občas jsem zachytil nějakou zprávu, ale nijak cíleně jsem si informace nevyhledával. Popis knihy mě však zaujal natolik, že jsem nevehál a pustil se do čtení.
Autorka popisuje historii Anonymous od jeho vzniku až po události cca v roce 2010 vedoucí k zatčení některých členů. Uvedené skutečnosti jsou popsány věcně, bez odsuzování a vždy s odkazem na zdroj informací. Většinou se jedná o maily a rozhovory. V případě, že měla autorka více zdrojů, které se rozcházeli, tak uvedla i k jakým informací se přiklání a co ji k tomu vedlo.
Na knize oceňuji, že je velmi čtivá. I přes svůj rozsah jsem ji přečetl doslova jedním dechem. Jediné co mne trochu mrzí je, že jsem se nedozvěděl, jak dopali jednotliví protagonisté u soudu. Podle mého názoru by bylo zajímavé dozvědět se, jak byly skutky jednotlivých členů Anonymous posouzeny soudem a jaké mělo dopadení další vliv na jejich život. V tomto směru jsem měl pocit, že příběh zůstal nedokončený.
Celkově odvedla autorka velmi dobrou práci. Knihu doporučuji všem, kteří se zajímají o uvedenou problematiku a rovněž všem rodičům. Anonymous totiž není jenom o partě hackerů, ale je to současně i kniha o tom, co a jak utváří a formuje mladé lidi. Aniž bych komukoliv stranil, tak v tomto směru ve mne kniha zanechala pocit silného znepokojení. A to je to hlavní, co si z ní odnáším.
Dávám plný počet hvězd.
Duchové vesmíru aneb třináctero příběhů o neutrinech
Petr Kulhánek
Kniha Duchové vesmíru pro mne byla velmi podnětným a inspirativním překvapením. Dozvěděl jsem se mnoho nových poznatků o neutrinech, ale hlavně jsem si uvědomil, že výzkum neutrin je nesmírně zajímavou vědeckou oblastí. Správné pochopení těchto částic může mít významný dopad nejem do částicové fyziky, ale rovněž do našeho chápání vzniku a vývoje vesmíru.
Zkrátka za mne jsou Duchové vesmíru velmi zdařilou knihou. Petr Kulhánek mne opět přesvědčil, že je člověk na správném místě. Knihu bych doporučil všem zájemcům o vědecko populární literaturu. Přestože je kniha orientovaná na velmi úzké téma, tak má významný přesah. Pokud vás téma zaujme, tak rovněž doporučuji volně dostupnou přednášku na youtube Neutrina v částicové fyzice a v kosmologii. Za mne plný počet hvězd.
Výdech
Ted Chiang
Nedovedu přesně vyjádřit čím to je, ale osobitý styl Teda Chianga se mi líbí. K jeho povídkám se rád vracím, protože mi přijdou zajímavé, insiprativní a při jejich čtení si příjemně odpočinu. Pokud máte chuť na originální sci-fi povídky s pomalejším tempem založené na zajímavém nápadu, tak je Výdech knihou přesně pro vás. Mě osobně nejvíce zaujaly povídky: "O kupci a alchymistově bráně" a "Úzkost je závrať ze svobody". Naopak mi nesedla povídka "Daceyho patentní automatická chůva", která mi přišla taková nijaká. Celkově se mi povídky líbily a v porovnání s předchozí autorovou knihou je podle mne Výdech o stupínek lepší.
Gwilanina harfa a jiné povídky
Ursula K. Le Guin
Ursula K. Le Guin je pro mne autorkou, pro kterou je typická absence akce a pomalé tempo. V tomto smyslu povídky obsažené v této sbírce naplnily mé očekávání. Některé mne zaujaly více, jiné méně a asi 2-3 povídky jsem přeskočil, protože mne neoslovily. Celkově je to taková všehochuť.
Co napsat na závěr? Tuto autorku mám velmi rád od doby, kdy jsem četl Čaroděje Zeměmoří. Bohužel jakákoliv jiná kniha včetně této sbírky povídek mne již nikdy tak hluboce vnitřně neoslovila. Proto dávám tři hvězdy.
Temná hmota
Blake Crouch
Jak je u Blaka Crouche obvyklé, je i tato kniha chytlavá a má rychlý spád. Zároveň má ovšem hodně logických chyb. Jednak název vůbec nedává smysl. Téma totiž mnohem více souvisí s kvantovou fyzikou a s teorií paralelních světů a nikoliv s představou temné hmoty. Tohle je ovšem jenom takový kosmetický detail.
Nemohu se ovšem ubránit dojmu, že se hlavní hrdina od počátku chová značně paranoidně. Místo toho, aby jednal chytře a zpočátku tak trochu "našlapoval", než zjistí co se ve skutečnosti děje, tak se hned vrhne po hlavě do akce. Zkrátka v tomhle mi příběh moc neseděl.
Podle mého názoru je Temná hmota průměrná kniha, která je sice čtivá, ale v některých místech logika příběhu trochu drhne. Chápu, že tohle je autorův styl, ale já bych zkrátka čekal více nápaditosti. Dávám tři hvězdy.
O poklad Ciboly
James S. A. Corey
Čtvrtý díl Expanze se mi své knižní podobě líbil mnohem více než seriál. Hlavním důvodem bylo, že seriálové zpracování na mne působilo místy hodně lacině. Tohle v knize zcela odpadá.
Navíc mi přišlo, že hlavní postavy jsou v literární podobě mnohem lépe propracované, což vede k lepšímu pochopení jejich vnitřní motivace a jednání. Celkově jsem si knihu mnohem více užil.
Jenom mi pořád vrtá hlavou, jakým způsobem autor vybírá jména pro své knihy. Zatím mi ani jeden název nějak nepřiléhá k obsahu knihy.
Silicon Valley: Tísnivé údolí
Anna Wiener
Na zadní straně knihy se skví podtitul: "Kniha, která otřásla světem startupů". Upřímně dost pochybuji o tom, že tato kniha něčím otřásla. Podle mého názoru je hlavním tématem hledání svého vlastního směřování v životě, což je úděl vetšiny dospělých lidí a často je to hledání velmi obtížné.
Autorka se nebojí otevřeně přiznat svou naivitu a roli outsidera. Rovněž popisované zkušenosti působí, jak bych to vyjádřil decentně, jako takové fňukání pro nic. V moderních nadnárodních společnostech to v podstatě funguje velmi podobně a člověk musí sám sobě nastavit hranici, za kterou už nechce zajít. A to je vše. Nic víc, nic míň.
Za mne celkem dobře a čtivě napsaná kniha, avšak podle moho názoru je její dopad přeceňovám resp. je to spíše reklamní upoutávka. Rovněž v kontextu poznámek výše se domníván, že hlavní téma je poněkud jiné, než co se vám obálka snaží vnutit. Po dočtení knihy nezmoudříte, možná se nad pár body pozastavíte, ale za pár týdnu, už si stěží vybavíte něco konkrétního.
Můj šachový svět
David Navara
Můj zájem o tuto knihu vycházel zejména ze zvědavosti týkající se života profesionálního šachisty. Nikoliv tedy partie samotné, které včetně komentářů tvoří hlavní část této knihy, ale ona zbylá část. V tomto směru mne tato kniha oslovila.
Bylo to zkrátka takové malé náhlednutí pod pokličku profesionálního šachu. David Navara velmi dobře popsal atmosféru profesionálních turnajů a také jak se psychika promítá do jeho úspěchů na šachovnici.
Má zvědavost byla uspokojena a přeji Davidovi mnoho úspěchů na šachovnici i mimo ni. S pokorou ještě přiznávám, že jsem neodolal a jednu partii si nakonec přehrál. :-)
Abaddonova brána
James S. A. Corey
Abaddonova brána je třetím pokračováním série Expanze. Od doby, kdy jsem viděl seriálové zpracování uteklo již několik měsíců, ale přesto se nemohu zbavit dojmu, že v této části se seriál již trochu odchýlil od své knižní předlohy. To samozřejmě není apriori špatně, ale občas mne to nutí k zamyšlení, zda to bylo skutečně jinak nebo už mi jenom neslouží paměť.
Co mi vyloženě nesedlo, tak to byla postava Anny. K ní jsem si zkrátka nenašel cestu a navíc mi přišla tak trochu nadbytečná. Také mi zde vyloženě scházela Avasarala se svými peprnými komentáři a úderným slovníkem. :-) Naopak jsem si velmi užil postavu Bulla, která mi v knize přišla mnohem lépe propracovaná než v seriálu.
V každém případě kvalita třetího dílu byla srovnatelná s předchozími knihami a tedy velmi dobrá. Těším se na pokračování a doporučuji všem fanouškům této série.
Struktura vesmíru
Brian Greene
Struktura vesmíru je jednou z náročnějších vědeckopopulárních knih o fyzice. Brian Green jde v některých pasážích hluboko do podstaty popisovaných fyzikálních jevů a občas je náročné si všechno v hlavně správně poskládat. Na druhou stranu jsem si některé důsledky speciální teorie relativity uvědomil, až po přečtení této knihy. Jedná se například o pasáž, ve které vysvětluje pojem současnosti a některá další přirovnání.
Osobně jsem některé kapitoly četl 2-3x, abych jim porozuměl a to se domnívám, že mám celkem dost načteno. Potenciálním čtenářům bych doporučil, aby se nenechali odradit vyšší obtížností textu a věnovali pochopení trochu času. To kam se součásné poznání světa posunulo je naprosto fascinující a tato kniha vám některé představy ozřejmí z trochu jiného pohledu a to za trochu námahy podle mého názoru rozhodně stojí.
Čarodějův syn
Phyllis Eisenstein
Čarodějův syn je pro mne takové milé pohlazení po duši. Přímočará fantasy, která klade důraz na silný osobní příběh a nikoliv na epické souboje. Na knize oceňuji zejména styl vyprávění a dovednost autorky vtisknout světu svou identitu a jedinečnost. A to je důvod, proč se k této knize rád vracím.
Milenci a vrazi
Vladimír Páral
Mnoho let po shlédnutí stejnojmeného filmu jsem se rozhodnul, že si přečtu knižní předlohu. Mě osobně se zmiňovaný film líbil a to i navzdory nízkému hodnocení. V porovnání s knihou však tento film neobstojí. Kniha je v tomto případě mnohem zajímavější a komplexnější, což nepovažuji za pravidlo.
Obecně se nejedná o žádné veselé čtení a v mnoha ohledech kniha působí velmi depresivně. Příběh lze vnímat ve více rovinách jako svědectví o životě v bývalém komunistickém režimu, ale zároveň jej lze vnímat i v obecně lidské rovině, kdy jedna generace následuje druhou a každá řeší v podstatě ty samé problémy a každá je nakonec náležitě semleta životem. Nalezl bych mnohem více témat, která mne zaujala, ale tento prvek na mne v knize působil asi nejsilněji. V jistém smyslu závěr knihy evokuje existenciální otázky, které jsou nadčasové a ze své podstaty nezávislé na politickém uspořádání.
Za mne vynikající kniha, která v mnoha ohledech předčila stejnojmenný film. Podle mého názoru má tato kniha stále co nabídnout i současným čtenářům. Pouze bych jí nikomu nenutil ke čtení, v rámci povinné literatury. To je zcela proti duchu této knihy.
Trůny bohů
Marek Novotný
Nevím čím to je, ale tento druh knih přečtu vždycky doslova jedním dechem. Se svými "horolezeckými" zkušenostmi z Araratu(5100m) a Damávadu(5600m) si připadám jako kopcolezecké batole, ale to mi vůbec nevadí. Zažil jsem situaci, kdy lidé kvůli výškové nemoci nemohli chodit nebo když to někdo zabalí třeba 150 m pod vrcholem, protože je semele psychika. Zkrátka i přes to málo si některé situace dovedu živě představit a je mi tento druh knih velmi blízký.
Já osobně nikdy na žádnou osmitisícovku nepolezu, protože je to nad mé psychické i fyzické schopnosti, ale o to raději si o tom sem tam přečtu nějakou knihu od borců, kteří toto riziko podstoupili a měli to štěstí, že se vrátili. Z knihy je totiž patrné, že často je to spíše otázka štěstí a že ne při každém toto štěstí vždy stojí.
Přeji autorovi další úspěšné výstupy a doufám, že s námi opět podělí o své zážitky.
Zhroucený čas
Blake Crouch
Zhroucený čas pro mne byla takové knižní jednohubka. Žádné literární veledílo, ale v podstatě mnohokrát otřepané téma plus provařené rozuzlení. Na druhou stranu se mi kniha četla velmi dobře a přečíst si jednou za čas podobnou knihu pro relax není vůbec špatné. Doporučuji lidem, kteří mají rádi příběhy o cestování časem.
Srdce na obrtlíku
Donal Ryan
Srdce na obrtlíku pro mne bylo druhé setkání s tímto autorem. Jeho prvotina Prosinec už je takovej mne vůbec nenadchla. Tato kniha byla o špetku lepší, ale pro mne pořád nic moc. Většina postav je vykreslená resp. mluví/uvažuje jako primitivní vesnický burani. Nedovedu posoudit, jak moc to odráží skutečnost, ale mám k tomu své výhrady.
Co oceňuji je nápad, že každá kapitola je vyprávěná z pohledu jiné postavy. Každá postava tak vypráví svůj vlastní příběh ze svého pohledu. Bohužel vyprávění má pouze několik pojítek a jinak podle mého názoru vyznívá tak nějak do prázdna. Toť alespoň můj závěrečný dojem.
Kniha mi zkrátka nesedla a proto ani nevím, jakému typu čtenářů bych ji doporučil.
Kámen a bolest
Karel Schulz
Kámen a bolest je jednou z knih, na které jsem narazil v podstatě náhodou v knihovně.
Styl příběhu je netypický, ale přitom velmi čtivý. Osobně jsem nejvíce vnímal prolínání dvou rovin: životní příběh Michelangela Buonarrotiho, který vyzníval smutně, přestože byl naplněný tvořivou energií a neosobní příběh historických událostí, které se odehrávaly na pozadí a působily naopak komicky, přestože se jednalo spíše o tragédii. To vše dohormady vytvářelo zajímavý kontrast a moc se mi to líbilo.
V zápalu čtení jsem jaksi přehlédnul, že autor knihu nedokončil resp. příběh se uzavírá v období, kdy je Michelangelovi cca 30 let. A to mne mrzí, protože jsem si čtení moc užil a zajímalo mne, jak to bylo dál. Takže jsem si pak dohledal pár informací na internetu, což je dost chabá náhrada za tak vynikající knihu.
Dávám plný počet hvězd. Knihu bych doporučil všem čtenářům, kteří mají rádi historické romány a zejména období na přelomu 15-tého a 16-tého století.
