pejty komentáře u knih
Krásná knížka, kterou jsem objevil díky čtenářské výzvě. Neočekával jsem nic zvláštního a proto jsem byl velmi mile překvapen, když jsem dostal poutavý příběh podávaný formou dopisu. Velmi zvláštní forma vyprávění , ale asi i o to zajímavější proto pro mě kniha je.
Velice zajímavá knížka. Ačkoliv si nemyslím, že jsem úplně cílová kategorie, pro kterou je kniha určena, tak musím připustit, že mě kniha velice bavila a bylo tam spoustu momentů, u kterých jsem se opravdu od srdce zasmál. Postavy mi byly velice sympatické a děj tak nějak pozvolna plynul a najednou jsem zjistil, že čtu poslední stránku.
Vždy, když čtu knihu od Flanagana, tak vím naprosto jistě dvě věci. Ta první je, že se od knihy nebudu moci odtrhnout a ta druhá jistota je, že druhý den už nebudu mít co číst. A tato kniha tyto dvě věci opět splnila. Bohužel si ale začínám uvědomovat to, že mě už ty jeho příběhy po těch dlouhých letech trochu přestávají bavit. Už to prostě není ono. Popravdě řečeno nevím pořádně čím to je. Možná je to proto, že už jsem z těch jeho příběhů vyrostl (taky už na to mám věk). Nebo spíš je to proto, že se Flanagan, po těch skoro 20 přečtených knihách o Hraničářích a o Volavkách, stal pro mě naprosto předvídatelným autorem a já už dopředu dokážu říct, jakým směrem se příběh bude ubírat a jak to skončí.
Když jsem začínal číst tuto knihu, myslel jsem si, že se dočkám spousty černého humoru a vtipných hlášek. Opak byl pravdou kniha je sice velmi úsměvná, ale autor přinesl vtip na stránky jen ve velmi lehké a oddechové formě, která se mi nakonec moc líbila. Autor k tomuto lehce vtipnému námětu vytvořil velmi sympatické hlavní postavy, u kterých se vyvíjelo přátelství natolik bizarní a úsměvnou formou, že jsem jejich přátelství prostě nemohl neobdivovat a nefandit mu. Navíc našeho hlavního lidského hrdinu tato známost dostala do mnoha komických situací, kterým hlavní hrdina musel čelit, což se mu mnohokrát moc dobře nedařilo. Nakonec nemůžu říct nic jiného než, že už dlouhou dobu jsem nečetl nic tak příjemně oddechového, jako byla tato kniha.
Po přečtení této knihy ve mě převládá pocit naprosté frustrace, neboť toto dokonalé dílo skončilo a já zas musím čekat na to, až nám mistr fantasy Kotleta vydá další parádní akční nášup. Tak nevím kdo je větší blázen? Jestli to je člověk, co tuto šílenost napsal, nebo ten, kdo jí přečetl jedním dechem a byl z toho tak nadšený jako já.
Jako milovník Urban fantasy jsem se tetelil blahem při čtení této knížky. Hlavní hrdinka je napsaná přesně podle mého gusta. Je to drsná ženská, která má skvělí smysl pro humor a její neustálé tvrďácké hlášky a řeči mě několikrát dostávali do kolen. Ale skvěle napsaná hlavní hrdinka není jen jediným pozitivem na této knížce. Příběh mě hned zaujal a byl napsán velmi napínavou a akční formou, která mě nutila hltat jednu stránku za druhou. Ale nejvíc ze všeho mě zaujali nadpřirozené bytosti a vůbec celý příběh o tom jak funguje magie v tomto světě, který byl dosti odlišný od zaběhnutých pořádků v jiných fantasy sériích.
Podle mě nejlepší díl série, který jsem si hned oblíbil. Umbridgová pro mě byla absolutně ta nejlepší nová postava, kterou jsem hned od začátku nenáviděl, ale bylo to právě díky ní a její povaze, proč tento díl je pro mě ten nejlepší. Všechny ty její zákazy a nařízení, studenti co se před ní skrývali a vedli tajné schůzky a kluby, to bylo něco, co mě nesmírně zaujalo a já se po celou dobu čtení dokonale bavil. A opět musím vyzdvihnout závěr, který byl neskutečně napínavý a strhující.
Už to není ten Reacher, který mě kdysi okouzlil a já tehdy hltal jednu knihu za druhou. Ale rozhodně je to velmi dobra kniha. Možná za mé kladné hodnocení může delší pauza mezi jednotlivými díly, ale opravdu jsem se dobře bavil a musím říci, že mě tato kniha vrátila chuť do čtení.
Je to napínavé a i se slušnou zápletkou, kde sice známe záporné postavy prakticky hned, ale velmi dlouho se odkrývá co vlastně dělají. Jediný drobný škraloup na této knize vidím 3 zápletky, kde hlavně jedna mi opravdu solidně lezla krkem a která kdyby se vynechala, tak by to asi nikoho nemrzelo.
Velmi zajímavá kniha, která svou nevšední formou nabízí pohled na dobu, kterou by asi nikdo nechtěl zažít. Čte se jedním dechem.
Moje druhé setkání s tímto autorem a musím říct, že je pro mě mnohem příjemnější než to první. Kniha byla velmi zajímavá a bavila mě, ale když jsem začal číst druhou půlku knihy, tak už se to začalo pořád všechno opakovat a ja postupem ztratil zájem.
Ale jinak je prostě úžasné, co dokáží lékaři bez hranic vše udělat a smekam
před každým dobrovolníkem, který se nejen tohoto projektu účastní. Klobouk dolů.
Po přečtení Spadu jsem prostě nemohl přestat číst a tak jsem rovnou přečetl i druhý díl. Musím se přiznat že mě tento díl tolik neoslnil a hlavně zapletka a boje s hlavními záporáky mě tolik nebavili. Ale i tak jsem si knihu neskutečně užil. Myslím, že se hned pustím do dalšího dílu.
No tak toto bych označil za mistrovské dílo. Neuvěřitelně napínavý děj plný zvratů, určitě nenechá čtenáře klidným, dokud knihu nedočte do konce. Nejlepší kniha, kterou jsem za poslední roky přečetl.
Kniha, která místy vtipně, místy smutně, místy dobrodružně a místy fylozoficky popisuje život autora s jeho dlouholetým společníkem Ječmínkem.
Ze začátku byla pro mě Kniha zajímavá, ale postupem času se můj zájem vytrácel a já měl velký problém knihu vůbec dočíst.
Jedna z nejhorších knih co jsem četl. Zajímavých bylo jen posledních pár stránek, jinak se to skoro nedalo číst. Hlavní postava mi za celou dobu nedokázala přirůst k srdci a její myšlenkové pochody mě drásaly nervy. Aspoň těch pár stránek o Moiře se dalo trochu číst. Škoda že jich bylo tak málo. Knihu jsem dočetl jen kvůli tomu, že nerad nechávám knihu rozečtenou. Už nikdy víc.
Jedna z nejnáročnějších knížek, kterou jsem zatím četl. Myslel jsem si, že necelých 230 stránek se přečte skoro samo, ale opak byl pravdou a já jsem bojoval s každou stránkou. Ten boj ale stál za to. Protože kniha vypráví strastiplný příběh o lidském utrpení a síle ducha.
Toto velmi silné vyprávění o pronásledování křesťanství ve středověkém Japonsku ve mě zanechalo velmi silný dojem a jsem moc rád, že jsem knihu přečetl a to i navzdory tomu, že se mi tato kniha četla velice špatně.
Krásná knížečka, která sice není už pro moji věkovou skupinu, ale rozhodně si zasloužila moji pozornost.
Tak tato pohádka mně opravdu přirostla k srdci. Originální, jednoduchá, vtipná, zajímavá,... a mohl bych jmenovat spoustu dalších superlativů. Tím posledním, co určitě stojí za zmínku je krásně ilustrovaná. Jen škoda, že je tak krátká.
Tak toto byla pro mě velmi zvláštní kniha. Na jednu stranu mě zaujala svojí nádherně temnou atmosférou jednotlivých povídek, na druhou stranu mi některé povídky prostě vůbec nesedli. Největší pecka byla povídka Jáma a kyvadlo - ta byla prostě dokonalá. Edgar Allan Poe rozhodně není autor pro všechny čtenáře, ale ty kteří v něm najdou zalíbení, tak se rozhodně nebudou nudit. Mě zaujal natolik, že asi vyhledám další jeho díla.
Způsob jakým je kniha napsána je úžasný. Opravdu jsem si připadal jako bych žil v Bradavicích a četl ji v knihovně. Ale musím říct že toto je opravdu už pro opravdové fandy a to já jsem. Proto 4 hvězdy.
Childa mám rád a knížky s jeho hrdinou Reacherem miluju. Bohužel po přečtení této knihy se mi nedostalo klasického pocitu uspokojení nad tím, že jsem přečetl zase jeden fajn napínavý kousek, ale spíše jsem se cítil trochu rozpačitě. Kniha přináší jen minimum napětí a skoro žádnou akci. Pak se mi chce jen zeptat. "Kam se poděl ten Reacher, který mlátí padouchy hlava nehlava a který svou skvělou myslí řeší svůj každý případ, do kterého se připlete?"
Musím říci, že je to poprvé, co o některé knize o Reacherovy řeknu, že je nudná.