Petass
komentáře u knih

Nikdy jsem nepřečetla tolik dílů červené knihovny, natož tak tlustých, jako je píše Diana. To mluví za vše... Stále mě to baví. Postavy jsou stále zajímavé, prostředí barvitě popsané a došlo i na nečekané zvraty. Konec podzimního kovidu v nedohlednu... Jdu si objednat další díl.


Kolem knihy jsem chodila celé dětství a ta zubatá obálka, mě vždy jen odradila. Knížku jsem vzala na milost až teď. Ve srovnání s dnešními knihami je neuvěřitelně pečlivě zpracovaná. Od úvodu, přes obrazovou stránku až po přehled autorů a překladatele. Nonsensová poezie není můj šálek čaje. Četla jsem postupně po pár stránkách, když byla chuť. Básně jsou pečlivě rozděleny do oddílů, většina mě bavila. Kniha je prezentována jako "pro děti". Moje děti (4a6 let) vůbec nezaujala. Navíc si myslím, že moderní umění děti neocení a ani se jim nelíbí. Beru to spíš jako "alibi", jak v nepříznivé době vydat západní autory. Překvapilo mě, že báseň "Kdyby" není Petra Skoumala, vůbec jsem to netušila. Nejvíce se mi líbily "hravé" básně. Titulní "Ostrov kde rostou housle" a třeba "Žirafa u fotografa". Určitě stojí za to vzít knihu do ruky, i když ji třeba jen prolistujete.


Autorka se chopila velmi závažného tématu. Vystavila zajímavý a poutavý příběh. Hltala jsem každé slovo a čekala, jak to dopadne... Googlila popisované druhý hub, viděla před sebou šumavský les... Ale nějak autorce její postavy nevěřím... Sisi a Vojta pro mě ožili, postavu matky a bratrů ale autorka až zesmešňovala. Odbíhání do špajzu apod. Místo reálných postav pro mě byli spíš karikaturami. Konec mě pak docela zklamal. Doporučuji přečíst! Vracet se nebudu.


Atmosféra se stále drží, postavy z předchozích dvou dílů se prolínají a propojují v jeden příběh. Knížku jsem si užila, četla se mi dobře. Přes to všechno mi tento díl připadá uspěchaný, málo propracovaný... Spíš mi Nebeský vězeň připomíná takové intermezzo, než přijde "šokující" závěr. Určitě si počkám na další díl, jsem prostě zvědavá, jak to dopadne.


Krása! Přesně to jsem potřebovala. Učarovali mi vodní koně i hlavní hrdina. Jak je možné, že to nemá pokračování?! Bez Seana nemůžu žít!


Nedočetla jsem, nebudu hodnotit hvězdami, nemám chuť pokračovat, autor církev idealizuje a nepřipouští žádná negativa. Souhlasím s Candide a Stilico.
Hned v první kapitole autor uvádí, že knihu napsal, protože ostatní autoři o církvi píší jen negativně jako o zkažené instituci. Následně pak uvádí, že to není pravda např. zde: "Přesto nejnovější věděcká práce zásadně zrevidovala některé historické epizody, jež se uvádějí jako doklad zkaženosti Církve. Tak například dnes víme, že inkvizice nebyla zdaleka tak přísná, jak se dříve tvrdilo, a že počet těch, kdo před ní stanuli, byl řádově nižší než dříve přijímané přehnané odhady..." Citace mluví za vše... Byli jste někdy ve Velkých Losinách? Ještě dnes je tam cítit na každém kroku tíseň. I kdyby před inkvizicí stanul jen jeden člověk, nelze to takto bagatelizovat.
Dále už pokračuje popis kladných vlivů církve vytržených z celkového kontextu.
Neubírám církvi její vliv, naše kultura stojí na jejích základech, ale to jakým způsobem to autor předkládá... Každá strana má dvě mince a ukazovat jen jednu je vždycky špatně.
Pokud chce někdo popularizovat církev, měl by raději ukazovat činy, než psát podobné publikace. U nás je zářným příkladem např. pater Josef Suchár a Neratovské společenství. Měla jsem možnost se s ním osobně setkat a byl to jeden ze zásadních okamžiků mého života. Místo čtení této nešťastně sestavené knihy si raději udělejte výlet do Neratova, bude to mnohem přínosnější.

Přečteno během pár dní s mužem na rybách, splnilo účel, pobavilo, zaplnilo čas, ale jinak nic. Kvalita knih s každou další klesá... Bylo to složité, zamotané, moc dvojníků, masek, jmen, dost nepřehledné... Knihy z počátku série jsou určitě zajímavější a to jak příběhem, tak jazykem. Chtělo by to zpomalit tempo psaní, nebo nechat Oldřicha úplně chvíli u ledu... Do další "nové" knihy teď nepůjdu. Spíš se třeba vrátím na dovolené k některé ze začátku série.


Ač drobná kniha, tak plná krásných slov a zcela profesionálně zpracovaná. Překlad básně Walahfrida Straba spolu s originálním latinským zněním navíc doplněno o výklad básně - vazby na další autory, poznámky k léčivým účinkům apod. Prostě skvělé! Pohled na vlastní autorovu zahradu v 9. století jen dokazuje, že vše už jsme jednou uměli a věděli, jen jsme to zapomněli... a teď to znovu objevujeme. Krásný počin pro všechny milovníky zahrad, léčivých rostlin a zahradního umění. Zaujme i grafické zpracování. Pokud se zajímáte o latinu, ideální text pro ověření znalostí. Rozhodně doporučuji!


Přečetla jsem všechny díly na gymnáziu a od té doby se je marně snažím získat... Nikde jsem na ně dosud nenarazila. Filmové zpracování je také zdařilé. Doufám, že ho ještě někdy přečtu. Napínavé dobrodružné historické romány. Něco mezi černým tulipánem, mušketýry a Hrabětem Monte Christo :) Jestli na něj narazíte, neváhejte! Stojí za přečtení.


Ano, stálo to za to, ale žádná velká pecka... Ze začátku mě příběh nebavil, nemohla jsem se začíst, autorka mě naštvala hned na začátku osudem jedné z postav :) a celé mi to připadalo jako drbárna z maloměsta... Čtenář musí být ve střehu kvůli množství postav a střídání jednotlivých dějových linek, to mi ale nevadí, spíš naopak. Autorka umí skvěle popsat prostředí, při čtení opravdu cítíte mlhu kolem sebe a mokro pod nohama. Děj časem dostal spád a objevil se ten známý pocit zvědavosti... jak to dopadne? No a dopadlo. U této knihy mi dost vadí ta otevřenost konce, postavy se nikam nevyvinuly, celé "řešení" zabralo pár stran a je konec... Nechci spoilerovat, nebudu to víc rozvádět. Do tmy jsem hodnotila 4 hvězdami, Ke dnu je v závěsu, dávám tři. Knihy Anny Bolavé mě zaujaly, chápu ocenění Do tmy Magnesia Litera, ale nenominace Hany od Morštajnové oproti nominaci Ke dnu je směšné. Kniha "Ke dnu" splnila účel, vtáhla mě do příběhu, vypnula jsem mozek a myslela jen na postavy z knihy, ale to je tak všechno... Nic zásadního si neodnáším. Jen doufám, že autorka opět volně naváže a dozvím se osud některé z dalších postav, Áňa se neopouštěla lehce ;)


Četla jsem už někdy před 15 lety na základce. Nedokážu sice už přesně popsat děj, ale pamatuji si, jak jsem knihu četla dlouho do noci a po tvářích se mi řinuly slzy... Konec byl pro mě hodně náročný a několik dní jsem na příběh nemohla přestat myslet. Kniha mi tehdy hodně dala a už nějakou dobu přemýšlím, že ji přečtu znovu, abych zkusila, zda mě dokáže oslovit i dnes. Určitě doporučuji.


Jedna z našich oblíbených. Krásné jednoduché ilustrace. Syn si ji oblíbil už v roce a půl, takže vhodná i pro nejmenší čtenáře. Výborná jako dárek pro kterékoliv dítě.


Už to nebylo tak brilantní jako "Budžes", ale i tak jsem ráda, že jsem ji přečetla. Chyběl mi v tom ten svět malé holky. Kouzlo naivního pohledu na věci, kterým děti nerozumí, se už vytratilo. I tak to bylo dobré. Připomenutí smutné doby, kterou bychom neměli zapomenout. Určitě doporučuji přečíst.


Analfabetka je "Stařík v sukních". Stejně absurdní a vtipný příběh. Bohužel už to nějak "není ono". Nikdy jsem si nemyslela, že by se mi kniha jako "Stařík" mohla líbit a kouzlo bylo v té absurditě a nereálnosti. I když to Jonasson opět vymyslel bravurně, chvílemi už to bylo únavné... Od Zabijáka Andersse, mě to ovšem neodradilo.


Nevěděla jsem "do čeho jdu" a na konci jsem byla plná pocitů. Po přečtení už prostě procházka Brnem nikdy nebude stejná. Skoro při každé návštěvě si vzpomenu na nějaký detail z knihy. Kniha nabízí mnoho informací a vyžaduje pozornost čtenáře. Nečte se úplně lehce, kvůli prolínání "příběhu" s chystáním výstavy, autorčinými domněnkami... V tomto je styl dost podobný jako u Žítkovských bohyň, navíc ho však komplikuje velké množství faktických informací. Až dočtete budete naštvaní, zklamaní, rozpolcení a nebudete se chtít smířit s tím, jak se to všechno mohlo stát a hlavně "proč!!". Pokud jste Brňák, nebo zde třeba studujete, určitě si knihu přečtěte.


Knihu jsem darovala na základě recenzí, aniž bych věděla jaká je. Za týden už jsem ji měla zpět doma s nadšeným komentářem obdarované čtenářky. Přečetla jsem ji jedním dechem. Podobné fantasy je přesně můj šálek čaje. Po dlouhé době kniha s novým nápadem, dotažená do posledních detailů, krásný snový svět... Určitě může někomu připadat složitá a nepřehledná, nemusí Vám sednout autorčin styl. Za mě 5 hvězd, určitě se k ní někdy vrátím.


Kniha se ke mě dostala bez jakékoliv předchozí recenze, seriál jsem neviděla a ani po tom netoužím. Nemám moc ráda knihy o "cestování v čase", i když pohádkový svět (Tolkien, Rowlingová,...) přímo miluji. Taky nečtu "červenou knihovnu"... Z počátku mě to prostě nepřesvědčilo... Příběh mě, ale tlačil dál. Kniha se velmi lehce četla. Nakonec se mi velmi líbila. Prostředí je zidealizováno "dle potřeby" a jak někdo píše níže "chlapa by tohle nikdy nebavilo". Pro mě kniha splnila účel - pohodové čtení, když si chcete vyčistit hlavu, nic víc jsem od ní ale ani nečekala.


Počet stránek na to nevypadá, ale tohle bylo těžké čtení. Sto let životních dramat jedné emigrantské rodiny. Magický realizmus, ani podobnost s Marquezem mi nevadily. Zajímavě zkratkovitě a přitom poutavě napsáno. Doporučuji!


Užila jsem si to! Můžeme vyčítat inspiraci jinými autory, nimrat se v nepřesnostech, ale stejně je to čtivé a zábavné, nic jiného jsem od knihy nečekala. Dočítala jsem ve dvě ráno, to mluví za vše!


Přečetla jsem velmi rychle a moc mě to bavilo! Užila jsem si každé písmenko! Stále je to ale dost jednoduché - málo propracované prostředí, stereotypní postavy,... tahle nedotaženost mi vadí. I tak jsem zvědavá na pokračování, už aby bylo :)
