petra.kind komentáře u knih

Těžko se mi hledají slova, kterými tuto knihu popsat. Asi jedna z těch nejkrásnějších, které jsem měla možnost číst. Nejkrásnějších a nejsmutnějších...

20 02.07.2017

Ok, po předchozím díle jsem zvažovala, jestli si tenhle přečíst, ale byla jsem zvědavá a říkala jsem si, Jurek už je snad fakt definitivně po smrti, tak to nemůže být tak strašný. Takže... je to prostě velký špatný :D Keplerovci evidentně ztratili poslední zbytky soudnosti, zábran, čehokoliv :D V posledním díle jsme se zbavili IronDědečka bez ruky, tak teď tu máme co? IronBabičku o holi! (Pokud se teď někdo lekl, že to je spoiler, poprvé se tahle čupr babča objeví na scéně už asi v deváté kapitole, takže no stress) Za jiných okolností bych ocenila tuhle genderovou vyváženost :D Ale čeho je moc, toho je příliš, přičemž tohle je vlastně jen střípek z nekonečné přehlídky absurdit :D S nostalgií vzpomínám na první díly... Joono, co to s tou sérií provedli?

19 08.02.2021

Kniha ponurá, depresivní, ale krásná. Ještě dlouho po dočtení jsem se k ní v myšlenkách vracela. Nabízí trochu jiný náhled na dobu, která rozhodně nebyla lehká a už vůbec ne černobílá. Co všechno s lidmi dokáže udělat válka...

16 10.06.2017

O Černobylu jsem už něco četla, nějaké dokumenty jsem viděla, ale tato kniha mě stejně zasáhla. Faktům, která jsem znala, to dodalo jinou stránku. Celou škálu emocí. Další důkaz o zrůdnosti komunistického režimu, pro který má lidský život nulovou hodnotu, hlavně když si zachová tvář. Úplně to dokresluje vyprávění bývalého tajemníka okresního výboru, který kvůli tomu obětoval zdraví své vnučky. Před vyprávěním dětského sboru jsem musela knihu na chvíli odložit.

14 01.01.2019

Tak trochu autora podezírám, že si z nás dělá srandu. Že to nemyslí vážně a že to má být míněno i jako parodie. Jinak si nedovedu vysvětlit kombinaci nešikovného, ze všeho vyděšeného, věčně zmláceného a dobitého vyšetřovatele, který neumí zacházet se zbraní, a jeho neohrožené pomocnice, která jezdí na motorce, je hacker, létá s vrtulníkem a jen tak mimochodem (jaká náhoda!) je taktéž instruktorka prvního stupně potápění ve Francii a dvouhvězdičková instruktorka v podmořském potápění. Aneb kniha nabízí i spoustu úsměvných momentů :D Bohužel ale úsměvné nejspíš být nemají. Třetí díl si možná přečtu, abych se dozvěděla, co četnice Zieglerová ještě ovládá ;-)

13 25.12.2017

Knížku mám doma už asi od Vánoc, ale protože jsem Ladislavovo putování průběžně sledovala už na FB a protože jsem byla i na přednášce, s knížkou jsem si dala trochu načas. Po předcházející četbě, na základě které jsem akorát nabyla dojmu, že lidstvu by ponejvíc prospěla srážka s asteroidem, byla tahle kniha vyloženě balzámem na duši. Smála jsem se nahlas a i ty filozofické pasáže mi sedly. Tak jsem zvědavá, kam se vydá tento rok... :)

12 17.05.2018

No, mně to trošku přijde jako 50. léta pro "nenáročné". Kostra zajímavá, ty dvě dějové linky taky dobrý, ale ten příběh mi do toho přijde napasovaný tak nějak na sílu. Měla jsme u toho pocit, jako když jsem četla Vypravěčku, kde se to dá svést na: "to je tak, když Američanka píše o holocaustu". Takové trochu plytké... silnému tématu navzdory. Asi mi to přišlo pod ruku moc brzo po knížce U severní zdi.

11 10.06.2024

Takže jdou napsat i knihy, kde se to mrtvolami nehemží a k udržení pozornost stačí jen jedna jediná. Výborně :D Velmi čtivý thriller. Lepší než Manželé odvedle, jen jsem měla několikrát pocit, že mi to něco připomíná, že už jsem něco podobného četla, a na mysl mi vždycky připadla kniha od Gillian Flynn Zmizelá :)

11 22.01.2020

Martina Selnera sleduju už nějakou dobu na sociálních sítích, takže už jsem věděla, co očekávat. Kniha mě i tak moc bavila a vlastně je mi docela líto, že není delší. Místy jsem se smála, místy jsem byla naměkko, protože je to zároveň i hodně citlivé a laskavé čtení. Na těch 120 stránek stačí jen pár hodin a určitě to není promarněný čas :)

11 13.06.2019

Další krásná kniha od paní Mornštajnové. U všech jsem zatím obdivovala krásný jazyk, kterým píše, a s jakou lehkostí se její knihy čtou, i když obsahově nejedná úplně o lehká témata. Přijde mi, že u jejích knih jde tak nějak o víc, než o pouhý příběh jedné rodiny. Asi z každé její knihy jsem si něco vzala. U Hany především to, kam až nás můžou zavést naše rozhodnutí, i když se nám zpočátku zdá, že se jedná o banality. U knihy Tiché roky to bude zase to, jak důležité je komunikovat. Jak důležité je umět ostatním říct nejen to hezké, ale i to, co nám vadí nebo co nás trápí, protože nikdo nemá věšteckou kouli, aby naše pocity přesně odhadl. Zdá se to tak jasné, ale přitom na to mnohdy zapomínáme, místo toho mlčíme a práskáme dvěřmi. Hezky se to ukázalo nejen u vztahu otce s Bohdanou, ale i s Bělou. Název knihu skvěle vystihuje.

11 04.06.2019

Poprvé jsem knihu četla když jsem byla jen o málo starší než Christiane. Drsné, šokující a bez obalu. Možná by to byla dobrá povinná četba pro studenty, ale podle mého názoru i pro rodiče... Všimli jste si, kolikrát v knize zaznělo "taky to měl doma těžký"? Vyrůstat v Gropiusstadtu muselo být peklo...

11 06.12.2017

Slepá mapa mi stejně jako kniha Hana přinesla krásný čtenářský zážitek. I teď je mi po dočtení tak nějak smutno, ale i hezky zároveň. Moc se mi líbí styl, jakým paní Mornštajnová píše, a to včetně toho, že příběhy podává prostě. Některé věty jsou v knize jakoby mimochodem, ale stejně se mi nad nimi tajil dech, když jsem si uvědomila, jak velký význam mají s ohledem na historický vývoj událostí.

11 26.08.2017

Srdcová záležitost z dětství. :) Doteď si vzpomínám, že poprvé jsem Děti z Bullerbynu četla o prázdninách u babičky, kdy jsem v její knihovně našla vydání, které patřilo mé mamce. Prostě nostalgie jak se patří. :) Určitě jedna z nejkrásnějších knížek pro děti.

11 08.08.2017

Jestli se mi na postavě Harryho Holea něco líbí, tak je to především to, že nám není servírovaná postava dokonalého vyšetřovatele, který se nikdy nemýlí a vždy má pravdu. Jen pokud čtete knihy v sérii v rychlém sledu za sebou, tak se vzorec toho, kdo bude na konci opravdu tím vrahem, začíná trochu opakovat.

10 07.11.2017

Pan Nesbø bude opravdu "the king of Nordic Noir" :) Tohle mě ohromně bavilo! Skvělé postavy, takové trochu panoptikum :D, zajímavý způsob vyprávění, dokonce ani ty ptačí odbočky mě nenudily. Snad jen trochu navíc mi tam přišla ta epizodka z kadeřnictví. Asi jsem divná, ale dokonce mi to ani nepřišlo nějak brutální, ale to bude tím, že mám ještě v poměrně živé paměti poslední knižní setkání s Keplerovci :D

9 10.01.2022

Po knize jsem sáhla kvůli tomu, že se mi hodně líbila Slepá mapa od paní Mornštajnové, což je taky taková rodinná sága. Tato kniha má pro mě navíc tu přidanou hodnotu, že se děj odehrává na Valašsku, protože já sama su cérka z valašskej dědiny :) Takže mi kniha vyvolala spoustu vzpomínek na dětství. Na prababičku nebo na rozmluvy s prarodiči v typickém nářečí. A věta "ztiš tu televizu, ta reklama strašně řve", je jako vystřižená z obýváku mých rodičů :D Strohý způsob vyprávění mi vyhovuje, protože ve mně (kupodivu) dokáže vyvolat víc emocí, než když se je ze mě někdo snaží za každou cenu ždímat.

9 19.02.2018

"After all this time?" "Always!" Toto je opravdu srdcová záležitost. Poprvé jsem tuto knihu četla před asi 15 lety. Tenkrát Harry opravdu frčel, ale já jsem nad ním ohrnovala nos. Jenže pak byla nuda, pršelo a já teda po sáhla po prvním díle, když už ho můj mladší brácha měl doma. A byla to láska na první a rozhodně ne poslední přečtení. Knihy čtu doteď, vracím se k nim snad každý rok a nedám na ně dopustit :)

9 26.06.2017

Jestli něco špatně nesu, tak jsou to situace, kdy někdo ubližuje zvířatům nebo dětem, prostě těm, kteří jsou na někoho odkázaní a nemohou se bránit. Divím se, že jsem vůbec našla odvahu tuto knihu otevřít. Silný příběh.

8 20.12.2017

Po dočtení mám dost rozporuplné pocity. První část se mi líbila, chápala jsem dilema hlavní hrdinky. Druhá část byla taky poměrně silná, ale to protože téma holocaustu takové je samo o sobě. Ale třetí část... romantická limonáda místy hodně přitažená za vlasy. Závěr se dal lehce předvídat díky mnohým náznakům, z nichž minimálně jeden vyloženě bil do očí. Na knihu jsem se těšila, ale ve výsledku to bylo spíš zklamání.

8 28.08.2017

Harrymu Holeovi jsem přicházela na chuť jen velmi pozvolna. Vlastně až po přečtení čtvrtého dílu jsem vyloženě zatoužila přečíst si další a Pentagram rozhodně nezklamal. Velice napínavé se skvěle gradujícím dějem. Ještě že jsem to s Harrym nevzdala :)

8 14.07.2017