petra106 komentáře u knih
Příběh mi přišel neobvyklý, bavil mě, atmosféra byla výstižně popsaná. Trochu mě překvapil rychlý konec, ale pokud bude na tento román volně navazovat další autorčina knížka, pak to dává možná i smysl.
Moc hezký příběh, nebylo to jen plytké klouzání po povrchu, což mě překvapilo. Knížka určitě předčila moje očekávání - několikrát jsem byla i dojatá... Vadily mi ale překlepy v knížce, chyby (Eat End místo East End a další), kterých se tam našlo požehnaně, ale milý příběh a osudy jednotlivých dívek to naštěstí vyvážily. Těším se na další díl.
I přesto, že v knížce jsou gramatické chyby (v českém překladu), často jsou zaměněna jména John, Julia a Julian, což je do očí bijící zvláště v pasážích po smrti J. Lennona, je knížka cenným svědectvím o jeho soukromí a také o tehdejší době. Sama o sobě je kniha napsána dobře, čtivě a měla jsem pocit, jako bych často byla u toho, co se tam zrovna odehrává...
Hned v uvodu me zarazilo, ze kralovna se se svym budoucim manzelem setkala uz pred 1. svetovou valkou, jak pani Kostalova tvrdi. Dale dle autorky napr. neni tolik znamy fakt, ze kralovna ma krome tri synu take dceru - opravdu? Kdyz se zacala v cemsi odvolavat na cesky web jenprozeny.cz, "knihu" jsem odlozila, protoze jsem se stydela za autorku, ktera bohuzel zrejme soudnost postrada. A to jsem se urcite jeste ochudila o dalsi mnohe "perly" ze zivota panovnice, ktere "spisovatelka" ve svem spisku naservirovala. Chtela jsem si prohlednout aspon fotky, ale do oci bodajici teckou "knihy" byla ukazka jakesi jeji snad kamaradky v muzeu voskovych figurin a take samostatne foto pritele teto zeny. Co to dela ve knize o Alzbete II.? Horsi "knihu" jsem jeste nevidela, a na miste autorky a toho, kdo tenhle bezduchy skvar vydal, se propadnu studem a hanba me fackuje.
Celkova uroven tohoto vytvoru odpovida zacce druheho stupne ZS, zatimco by, vzhledem k nabubrelemu zivotopisu "odbornice", clovek cekal fundovanou publikaci. Lze se jen pozastavit nad sebevedomim a nesoudnosti, se kterym se tato autorka pousti do kdejakeho tematu, zivot slavne panovnice nevyjimaje.
Autorka dodržuje časovou osu a souslednost událostí, ale jinak se mi zdá její psaní chaotické, přeskakuje, některé věci jsou tam úplně bez souvislosti, slovní zásoba je až bulvární, možná to byl úmysl...? Slovosled někdy není ani český, ani anglický, některá spojení zarazí ("jít do univerzity"). Za snahu tři hvězdičky, ale jinak slabý průměr, promrhané téma, škoda.
Některé z příběhů byly napsány výborně, nicméně pak už mi ten styl přišel takový... jednotvárný? Tak jako tak je to relativně čtivě přiblížená historie a současnost Bukurešti, doporučuji minimálně k nahlédnutí.
Chtěla jsem odpočinkovou literaturu, ale nemohla jsem se začíst. Věty byly divně šroubované, dlouhé, nakonec jsem se musela pořádně soustředit na to, co vlastně chce autorka čím říct, takže žádný odpočinek. :-) Čekala jsem asi něco jiného, podle mě se to téma dalo asi uchopit lépe. Odložila jsem nedočtenou.
Přečteno za noc. :-) Zaujal mě styl psaní autorky, příběhy, všechno mi to až neuvěřitelně sedlo... Občas možná trochu přitažené za vlasy, ale na druhou stranu - proč ne? Je to přece beletrie. I když jsem se v žádném z příběhů nenašla, měla jsem pocit, jako by ty ženy byly reálné (vlastně i muži). Konec byl otevřený, ale já, optimista, si myslím, že to pak dopadlo dobře. Trochu se bojím začíst se do jakékoliv jiné Radčiny knížky - laťka je teď dost vysoko!
Téma druhé světové války bylo pro mě pojaté celkem neobvykle, ale příběh mě okamžitě uchvátil. Všechno bylo vylíčené realisticky, klidně by se to tak mohlo stát.
Kniha má spád, prostředí je atraktivní a osoby uvěřitelné. Tohle by se opravdu mohlo stát!
Jako vždy skvělá. Sice jsem nejdřív váhala, a to kvůli Botswaně, moc se mi do knížky nechtělo, ale vše je podáno z pohledu člověka, který se tam vlastně taky nechtěl vydat, takže to nakonec bylo v pohodě. Děj gradoval a i když se trochu dalo čekat, jak to dopadne, stejně jsem byla překvapená. Těším se na další knížku!
Milostný příběh současné hlavní "hrdinky" mě nebavil, byl přitažený za vlasy a víceméně i v knize zbytečný. Kvůli tomu jsem nedala pět hvězdiček. Jinak je to velice čtivá kniha, která vede k zamyšlení nad historií, vině a trestu, a možná někoho naláká k tomu, aby si toto téma prostudovat detailněji.
I když se v této knize řeší některá závažná témata, je napsána tak, že má člověk stejně jistotu, že to nakonec všechno dopadne dobře. Chvílemi jsem se musela smát nahlas, dialogy jsou vtipné, člověk si dovede všechny situace představit. Nechybí ani drobné špičkování mezi Angličanem a Francouzem. Tón psaní je laskavý a hřejivý, postavy celkem uvěřitelné. Tuhle knížku bych chtěla vidět zfilmovanou.
Udivilo mě, jak šlo hlavní hrdince všechno tak hezky na ruku. Tohle se v životě asi fakt neděje. Ale i tak mě příběh vtáhl a pak jsem už nedokázala přestat číst. Asi na to hned tak nezapomenu...
Další knížka nevybočující z řady všednodenních příběhů z vesničky, ve které H. W. žije. Člověk má pocit, že všechno prožívá s ní, moc mile napsáno.
Skvělé oddechové čtení. Moc mě bavil "souboj" dvou kamarádek hlavní hrdinky a všechny vyhrocené situace, které se vlastně klidně mohly stát. Dojemné a zábavné zároveň.
Prvních sto stran jsem se nemohla začíst, posledních sto stran mi přišlo jak z úplně jiného románu nebo se spíš děj nevyvíjel podle mých představ. To stejné závěr, moc mě nezaujal. I tak si ale ráda od autorky přečtu něco dalšího.
Tento román (i další od sester Bagshaweových) beru jako pohádky pro dospělé, takže děj byl sice předvídatelný, ale přesto zábavný. Jako u každého z nich mi vadilo velké a zbytečné množství zdrobnělin (krček, tvářičky, srdíčko, roláček atd.).
Asi až do poloviny jsem se nedokázala do knihy začíst. Mám smíšené dojmy i teď, po dočtení, každopádně příběh byl originální a šedesátá léta byla popsána tak věrohodně (trochu mi to všechno připomínalo seriál Mad Men), že jsem měla pocit, že jsem přímo u toho. Suma sumárum: tahle knížka by si klidně zasloužila svou filmovou verzi, to by bylo zajímavé.