PetrCepek
komentáře u knih
Dlouhý sprint s ozvěnou
Miroslav Žamboch
Až na tu nadbytečnou "přilepenou" ozvěnu je Dlouhý sprint fantastická jízda - takže je možná lepší si ho přečíst bez ozvěny ve sbírce tří novel Poslední bere vše
Ažka, kočka na dožití a další úsměvné příběhy
Miroslava Salajková
Třetí dílo spisovatelky Salajkové u Kazdů, a přestože se tentokrát nekoná žádné vyučování v portugalštině ani můj oblíbenec pan Scott, je to opět trefa do černého. Jen houšť.
Dům na nábřeží , Jiný život
Jurij Valentinovič Trifonov
Obě novely jsou napsány doslova v kulometném rytmu. Kde by jiný autor potřeboval (či spotřeboval) minimálně dvě kapitoly, tam Trifonov vystačí s půlstránkou. Pokud Vás zajímají padesátá léta v Sovětském svazu a neztratíte se v bambilionu jmen, příjmení a otěčestev, pak si četbu určitě užijete.
Obchodní dům
Ilja Štemler
Pokud by snad někoho zajímalo, jak fungoval sovětský trh počátkem osmdesátých let, tomu lze tuto knihu doporučit. Děje či dokonce akce v ní však nalezne pramálo; zhruba jako ve slabikáři z téže doby.
Nejlepší detektivní povídky roku 2022
* antologie
V případě sbírky sestavené z příspěvků účastníků literární soutěže pro rok 2022 klame tradiční název těchto antologií téměř ve všech svých slovech. Zajímavých je tak pět šest, takže slovo NEJLEPŠÍ je značně nadsazené, DETEKTIVNÍ žánr je zastoupen nanejvýš v polovině dílek a kromě toho řada příspěvků nejsou POVÍDKY, ale spíše pokusy autorů o co nejoriginálnější prezentaci nějakého nápadu. Tolik k názvu publikace, jenž je sice tradiční, ale hodně nepřesný a zavádějící. Nicméně k zabavení během cesty vlakem dostačující a závěrečné čtyři povídky (2x Kristýna Trpková a 2x Vlasta Žáčková) nízko nastavenou laťku solidně pozvedávají.
Kruh světla a jiné povídky
Irwin Shaw
Prvních sedm povídek, svižných a krátkých, mne hodně navnadily, jenomže ostatních jedenáct už bylo upovídaných, vesměs dlouhých a - alespoň z mého pohledu - prostě špatných, a to včetně závěrečného Kruhu světla.
Rakovinu nevyléčíš
Denis Leary
Přesný opak knihy Derviš a smrt, kterou jsem četl předtím. A vlastně zároveň opak současné většinové literární tvorby. Vtipná, svižná, silně nekorektní, přiměřeně tolerantní, avšak prakticky neznající supertoleranci (natož nynější nesmyslnou hypartoleranci), prostě masakr. S řadou autorových názorů sice nesouhlasím, ale pod jiné bych se klidně podepsal.
Derviš a smrt
Meša Selimović
Pozoruhodný román, určený však pro ten typ labužníků, kteří ocení složité básnické metafory, citáty z koránu a popis čehokoliv přinejmenším na tři stránky. Mě se víc líbí něco jiného.
Francie s českou příchutí
Ivan Fučík
Nádherná publikace moudrého autora, určená pro hodně vzdělané čtenáře. Takže jsem se s ní musel rvát jako lev :-)
Poslední lhůta / Žij a nezapomínej / Loučení
Valentin Rasputin
Nenadchlo, ani nezklamalo. Úvodní "Poslední lhůta" vzdáleně připomínala Čechova, prostřední "Žij a nezapomínej" zase Šukšina a "Loučení" Trifonova. Každý příběh se odehrával v jiné době, nicméně při četbě všech tří mne napadalo pokaždé to samé: v Rusku žít nechceš! A to byl Valentin Rasputin sovětskými soudruhy respektován jako vlasti oddaný socialistický realista.
O legendách a dětech
Petr Čepek
Toto je moje srdeční záležitost a snad za jedinou výraznější chybu lze považovat skutečnost, že tahle svým způsobem unikátní sbírka pohádek (neboť o nic takového se ještě nikdo v Česku nepokusil), s nádhernými vzkazy osmnácti olympijských vítězek a vítězů, byla zatím vydána pouze minimálním nákladem. Snad se to po Hrách XXXIII. olympiády v Paříži změní.
Říkadla o autech 3
Petr Čepek
Jsem rád, že trojka Říkadel o autech vyšla ještě v době, kdy je vnukovi pět. Protože zhruba do tohoto věku jsou básničky směrovány.
Péťova báječná dobrodružství
Miroslava Salajková
Trošku jiné (ve smyslu ještě lepší) než první díl. Autorka je už vypsanější, příběhy propracovanější a barevné ilustrace působí stejně jako minule jakoby dětsky a současně velmi kumštýřsky. Každému doporučuji.
Nesvaté lásky
Joyce Carol Oates
Od slavného anglického básníka Alberta St. Dennise jsem očekával více empatie (alespoň občasné) a více úmyslných či neúmyslných zásahů do života členů pedagogického sboru americké univerzity, naopak postava pábitelské Brigit Scottové mne velmi zaujala. Ostatní protagonisté - včetně Alexise Kessera - vedle ní působili jen jako nezbytné křoví.
Tarantino o Quentinovi
Amazing Améziane
Chtěl jsem stručně napsat "Luxusní záležitost", jenomže to už zde učinila jedna knihovnice z Turnova. Mám pro filmy QT velkou slabost a autor tohoto komiksu nepochybně také, tudíž jsem se skvěle pobavil a navíc dozvěděl řadu nových zajímavých informací.
Bohyně a jiné ženy
Joyce Carol Oates
Tradičně nádherná obálka Jiřího Radhauského (jedna z nejhezčích z celé odeonské řady GAMA, navíc s vymazleným překvapením za záložkou :-) a parádní první tři povídky. Prostě úžasný začátek! Jenomže pak jde kvalita povídek bohužel dolů, v některých případech až na úroveň deníku hysterické grafomanky. Čtenářskému komfortu nenapomáhá ani příliš doslovný nevynalézavý překlad. Například když tam čtete o slavné rockové kapele s názvem "Šťastná cibulka", tak si na pódiu spíš než Led Zeppelin či Black Sabbath představíte Statečného Cibulku nebo Šest medvědů s Cibulkou. Přitom klidně mohl zůstat anglický název Happy Onion, znějící českým čtenářům mnohem rockověji.
Život sira Alexandra Fleminga
André Maurois
Nečetl jsem ani zdaleka všechny životopisy z pera tohoto skvělého autora, ale ať to byla biografie Dumase, Balzaca, Turgeněva, Huga nebo nyní Fleminga, pokaždé dokázal Maurois vykreslit hlavního hrdinu jako Mirka Dušína, kterého prostě musíte mít rádi.
Jsem docela rád, že se Maurois nikdy nepustil do životopisu Hitlera, Stalina nebo jiných lidských zrůd.
Kaput
Curzio Malaparte (p)
Trochu mi to připomínalo Eremburgovu literární mozaiku "Roky, lidé, život", vydanou rovněř v odeonské edici Gama. Zejména neuvěřitelným počtem vesměs zbytných (či dokonce zbytečných) postav, majících pouze jediný smysl - prezentovat autora jako světa znalou kapacitu, respektovanou bambilionem významných lidí napříč válečnou Evropou. Ovšem jakmile přestane vytahovat z klobouku jednu tehdejší celebritu za druhou a začne popisovat své pocity či mikropostřehy, je to velmi zajímavé čtení.
Golemův geniální guláš
Lucie Šetková
Schválně někdy zkuste rýmovat na písmeno G. To je taková dřina! Lucie Šetková to ovšem zvládla parádně, a o tradičně báječně kreativních ilustracích Aleny Schulz ani nehovořím.
Nazí a mrtví
Norman Mailer
Romány Most přes řeku Kwai, Král Krysa nebo Hlava 22 mám raději, na můj vkus je zde příliš mnoho vzájemně zaměnitelných (a nepříliš zajímavých) postav, ale na druhé straně je z románu cítit, že ho napsal přímý účastník bojů v Pacifiku. Nyní budu číst Oheň na Měsíci o letu Apolla 11, kde Norman Mailer naopak určitě nebyl. Uvidíme.
