PetrCepek komentáře u knih

Moc povedená knížka o jednom vztahu, napsaná naprosto unikátním způsobem. Hodně věcí se tam sice opakuje, ale to ve vztahu také.

2 21.12.2024

Klasický "sněgoňovský" příspěvek do série Legie. Děj neposune skoro ani o píď, přehršel předlouhých souvětí na tři řádky (takže je musíte číst alespoň dvakrát, abyste pochopili autorčino sdělení) a nepárání se s nějakou logikou (například jak se Danka s Amandou mohly objevit tam, kde se objevily ???). Také mi k obsahu příliš neseděl název Mirská ruleta. Ale přes tyto vyhrady měla zejména první část celou řadu zábavných pasáží. Tudíž celkově solidní průměr. Do knihy Amanda daleko, ale mnohem lepší než Šprti&frajeři nebo Pán hor.

4 11.12.2024

Kdo má rád anglosaskou literaturu a zároveň řeckou mytologii (jako já), nechť toto dílo vyzkouší. Sice mnohé odkazy na mytologické postavy odhalí až podle závěrečného rejstříku a z neznámých důvodů Artemis s Afrodítou nahradil jejich starořímskými jmény (Diana a Venuše), nicméně příběh stárnoucího učitele alias Cheiróna a jeho syna Petra (aka Prométhea) za přečtení stojí.

4 01.12.2024

Zatím jsem v první fázi, což znamená těsně po prvním zběžném přečtení. Hodnocení je vysoké, jednak za samotný nápad i za výběr textů a přehledné zpracování plus tradičně skvostné ilustrace Adolfa Borna. Zbývající půlhvězdičku přidám, až se mi podle receptů, které jsem si označil samolepící záložkou, podaří vyrobit alespoň trochu stravitelné jídlo.

4 01.12.2024

Nádherné setkání s Pěnou dní, kterou jsem před padesáti lety vůbec nepochopil a považoval za nesmyslnou. Ona sice nesmyslná opravdu je - a to hodně - avšak právě proto mně nyní připadá tak úžasná. A Červená tráva má také své kouzlo.

4 01.12.2024

Před padesáti lety znal Milana Orlowského snad každý sportovní fanda v Československu, a to nejen z řad stolních tenistů. Dnes tomu už samozřejmě tak není, ale určitě neuškodí si tohoto charismatického sportovce připomenout v knize o tom, že stárnout se dá důstojně, ba dokonce s grácií.

3 20.11.2024

Třetí dílo spisovatelky Salajkové u Kazdů, a přestože se tentokrát nekoná žádné vyučování v portugalštině ani můj oblíbenec pan Scott, je to opět trefa do černého. Jen houšť.

4 13.11.2024

Obě novely jsou napsány doslova v kulometném rytmu. Kde by jiný autor potřeboval (či spotřeboval) minimálně dvě kapitoly, tam Trifonov vystačí s půlstránkou. Pokud Vás zajímají padesátá léta v Sovětském svazu a neztratíte se v bambilionu jmen, příjmení a otěčestev, pak si četbu určitě užijete.

4 10.11.2024

Pokud by snad někoho zajímalo, jak fungoval sovětský trh počátkem osmdesátých let, tomu lze tuto knihu doporučit. Děje či dokonce akce v ní však nalezne pramálo; zhruba jako ve slabikáři z téže doby.

4 04.11.2024

V případě sbírky sestavené z příspěvků účastníků literární soutěže pro rok 2022 klame tradiční název těchto antologií téměř ve všech svých slovech. Zajímavých je tak pět šest, takže slovo NEJLEPŠÍ je značně nadsazené, DETEKTIVNÍ žánr je zastoupen nanejvýš v polovině dílek a kromě toho řada příspěvků nejsou POVÍDKY, ale spíše pokusy autorů o co nejoriginálnější prezentaci nějakého nápadu. Tolik k názvu publikace, jenž je sice tradiční, ale hodně nepřesný a zavádějící. Nicméně k zabavení během cesty vlakem dostačující a závěrečné čtyři povídky (2x Kristýna Trpková a 2x Vlasta Žáčková) nízko nastavenou laťku solidně pozvedávají.

5 20.10.2024

Typická Lucka Šetková. Rýmování jí jde samo a její verše mají šmrnc. K tomu přidejte vymazlené ilustrace Aleny Schulz a máte přinejmenším dva důvody tuto krásnou drobnůstku shánět.

3 14.10.2024

Možná to není nejostřejší tužka v logocvičkovém penále, nicméně nádherné ilustrace Aleny Schulz to tradičně napraví.

2 14.10.2024

Prvních sedm povídek, svižných a krátkých, mne hodně navnadily, jenomže ostatních jedenáct už bylo upovídaných, vesměs dlouhých a - alespoň z mého pohledu - prostě špatných, a to včetně závěrečného Kruhu světla.

4 03.10.2024

Nádherné pohlazení jako již mnohokrát dříve. Tentokrát však poprvé s vnukem, takže opět úplně jiné.

5 01.09.2024

Přesný opak knihy Derviš a smrt, kterou jsem četl předtím. A vlastně zároveň opak současné většinové literární tvorby. Vtipná, svižná, silně nekorektní, přiměřeně tolerantní, avšak prakticky neznající supertoleranci (natož nynější nesmyslnou hypartoleranci), prostě masakr. S řadou autorových názorů sice nesouhlasím, ale pod jiné bych se klidně podepsal.

4 23.08.2024

Pozoruhodný román, určený však pro ten typ labužníků, kteří ocení složité básnické metafory, citáty z koránu a popis čehokoliv přinejmenším na tři stránky. Mě se víc líbí něco jiného.

4 23.08.2024

Určitě to není nejostřejší tužka v penálu Legie, ale už jsem četl horší díly tohoto multiautorského projektu. Solidní začátek na mne působil jako z pera Petry Neomillnerové, zatímco zbývající dvě třetiny vypadaly jako by to napsal Miroslav Žamboch, mající na splnění termínu odevzdání rukopisu pouhé tři týdny. Nyní jen doufám, že tahle partička utajených autorů sérii Legie slušným způsobem uzavře, a nevyužije posledních dvou dílů jen k tomu, aby připravila půdu pro další tucet dílů, čímž by ze čtenářů dělala dojné krávy a zároveň voly.

7 20.07.2024

Nádherná publikace moudrého autora, určená pro hodně vzdělané čtenáře. Takže jsem se s ní musel rvát jako lev :-)

4 30.06.2024

Nenadchlo, ani nezklamalo. Úvodní "Poslední lhůta" vzdáleně připomínala Čechova, prostřední "Žij a nezapomínej" zase Šukšina a "Loučení" Trifonova. Každý příběh se odehrával v jiné době, nicméně při četbě všech tří mne napadalo pokaždé to samé: v Rusku žít nechceš! A to byl Valentin Rasputin sovětskými soudruhy respektován jako vlasti oddaný socialistický realista.

4 22.06.2024

Dostalo se mi do rukou jiné vydání z roku 1995, kde chybí například povídka "Osel", a naopak přebývá (a to doslova) "Pohádka nakonec". Zpočátku jsem měl pocit, že čtu nějaké ukázky z hodně probraného Pelcova šuplíku (Pražský biftek, Pomsta stáří), ale potom se to příjemně rozjelo až po závěrečnou "... a máš mě rád?" Jen ty popisy drbání v rozkroku by nemusely být v každé druhé povídce.

6 13.06.2024