pipetion komentáře u knih
Láska po prvním i druhém přečtení.
S radostí tuhle sci-fi klasiku každému doporučuji (vím jen o jednom, kdo ji nedočetl).
Den Trifidů je originální a poutavá knížka a v dnešní době, kdy jsou noviny plné katastrofických scénářů i podnětná :)
Knížka, která o české společnosti prozradí víc než různé socio/ psycho studie.
Julie se chce stát matkou za každou cenu. Do své adoptované romské dcery však promítá své předsudky a strach … už od počátku je jejich vztah pokřivený. Ale není to jen knížka o adopci a výchově dítěte, spíš o hledání spřízněnosti, nějakého smyslu, pochopení, o mateřství … o tom, že máme spoustu podob, a že sami sebe vidíme jinak, než nás vidí naše okolí.
V románu se promítá svět matek, dcer, učitelek, kurátorek, sociálních pracovnic, vyšetřovatelek, úřednic … muži jsou nevýrazné osoby. Styl autorky mi přišel věcný, přehledný i přesto že psala v různých časových rovinách a prolínalo se vidění matky Julie a její dcery Agnes.
Není to veselá knížka, má napínavé momenty a je „jak ze života.“
Víc než hrdinčin soukromý boj proti "větrným mlýnům" mě zaujalo autorovo vykreslení rodinných vztahů, rozdílné vnímání života ve městě a na venkově a především různé podoby přátelství. Mnohovrstevný román pro mě s překvapivým koncem.
Hvězdičku za popularizaci české historie. Druhou za čtivost a poutavost. Třetí za vyváženost osobní roviny a historických údajů. Čtvrtou za srozumitelné podání komplikovaných dějin. Pátou za vlastní názory.
Perfektně převyprávěno 17 let společného života Alice, Richarda a jejich dětí. Jejich příběh je tak podobný jiným a zřejmě proto působí důvěrně. PS je vynikající pozorovatelka.
Filozofická pohádka pro větší děti i dospělé. Příběh, ve kterém se prolíná skutečnost s fantazií a minulost s budoucností. O tom, že největší zázrak se děje kolem nás, jen se musíme pořádně koukat a i když nám život dá různé karty, záleží na nás, jakou hru zahrajeme.
Moc pěkná kniha k zamyšlení o základních existenciálních otázkách.
Nečekala jsem, že mě bude tak bavit knížka o životě několika generací mlynářské rodiny v 17. a 18. století. Autorka nezapře studium psychologie, její postavy byly „živé“ a věrohodné. Zajímala se o vykreslení jejích povah, o změnách, které se udály v jejich duších. O snech a přáních, které narážely na krutý a tvrdý život poddaného, jenž byl nekonečnou dřinou.
Uvažování tehdejších lidí by nám bylo cizí (nemáme již takový vztah k půdě, ke zvířatům, máme mnohem více volného času, můžeme si dovolit soukromí …), ale přesto jsem si při čtení uvědomovala, že jejich starosti a radosti jsou našim podobné (strach ze smrti, radost z přátel, bolest ze ztráty bližních, vztahy rodičů a dětí …).
Kniha stojí za přečtení i z pohledu historického (tehdejší strava, rozložení dne, zvyky, otázky víry, příčiny úmrtí …)
Jména postav se během generací příliš neměnila a i toto opakování podtrhlo tehdejší cyklické vnímání času. I některé události se jakoby neustále opakovaly (svatba v den, kdy zároveň někdo v rodině umírá).
A nyní jdu sehnat druhý díl …
Knihu jsem četla s radostí, nechávala jsem se unášet nepředvídatelným příběhem, často jsem se zasmála. Děj se nemohl odehrávat jinde než v Jáchymově, kde se neobvykle silně otiskly vzestupy a pády jednotlivých období a promítají se do knihy v nekonečném souboji Dobra a Zla.
Průměrná detektivka. Sem tam napínavá, ale celkově utahaná.
Táhlý začátek je vynahrazen zbytkem knížky. Příběh byl poutavý a neodhadnutelný. Mezi řádky lze vycítit magický realismus Latinské Ameriky a zároveň i staleté dědictví Evropy. Pro mě nejlepší knížka od této autorky.
Komiksová jednohubka. Sportovní úspěchy paní Čáslavské jsou úžasné, ale její životní postoj a odvaha inspirativní.
Velké zklamání. Dvě hvězdičky za čtivý začátek, ale jinak tak bizarní scifi jsem už dlouho nečetla.
Téma, převážně ženské hrdinky, časové zasazení, totalitní režimy ... to vše mi připomínalo knížku od K. Tučkové (Vyhnání Gerty Schnirch). Ale životní příběh Gerty mě vtáhl a její osud jsem prožívala ... u Slepé mapy jsem se cítila jako nezúčastněný pozorovatel.
Nečekaně napínavé a milé čtení o sběru léčivých bylin, které ve mně vzbudilo zájem pozorněji se dívat kolem sebe. Až mi bylo líto, že jsem knížku nečetla v červnu. Jakoby náhodně se mezi řádky dozvídáme o hrdinčině osobitém životním postoji.
Začala jsem knihu číst s obavou, že to bude plné bolesti, smrti a lidského utrpení … a i přesto že to vše tam bylo, je to podáno tak citlivě, že jsem nemohla knihu nedočíst. Dokonce nechyběl humor a rozumná míra vysvětlení životních podmínek místních obyvatel … Lidí jako je Jan Trachta si velmi vážím za jejich nesobecký přístup k životu. Všem doporučuji!
Nepatetické vyprávění ... věrné zachycení několika lidských osudů jedné mlynářské rodiny ... myšlenkové změny přinesené francouzskou revolucí ... postupná proměna partnerského soužití ... Nedoceněná knížka.
Líbivá knížka. I přes atraktivní téma mi připomínala román pro ženy bez širšího přesahu. Ale četla se mi velmi dobře ... několikrát jsem s knížkou ponocovala a uznávám, že tam bylo několik zajímavých postřehů a podnětů ... a ráda se podívám na film.
Detektivka, která splnila má očekávání a bonusem pro mě bylo španělské prostředí.
Napínavé čtení, rychlý sled událostí, temný případ.
I když závěr na mě působil překombinovaně, určitě si přečtu další díl.
Čtivá kniha, ale místy zdlouhavá a jednotvárná. Autorka je bystrá pozorovatelka každodenního života a někdy těžko vysvětlitelných rodinných vztahů, které oscilují mezi pochopením a nedorozuměním. Zajímavé postřehy a sonda do mezilidských vztahů, ale nebude to kniha, ke které se vrátím, i když si od autorky se zájmem přečtu i jiné knížky.
Životopis, který mě okouzlil. Nejen životními osudy české básnířky, zdařilou formou rozhovorů a vzpomínek, ale také vizuální podobou … bylo potěšením knihou listovat. Spousta podnětů k zamyšlení (např. rozdílné vzpomínky na stejnou událost). Byl to můj první přečtený životopis, a i když mě básně moc neoslovují, po přečtení této knížky jsem si několik básní sehnala … jsou stejně osobité jako život Vladimíry Čerepkové.