Pisquosus
komentáře u knih

Naprosto skvělá kniha. Měla vše, co od dobré knihy potřebuji, silný, neotřelý příběh, který je čtivě napsaný.
Vůbec jsem o henjo neměla tušení. A jsem ráda, že jsem knihu vzala do ruky!


Všechny knížky jsou napsané super, všechny jsou dost přitažené za vlasy. Pokud se člověk chce ponořit do děje a zhltnout za rekordně rychlý čas 500 stran, můžu doporučit.
Rozhodně si ale čtenář nezapamatuje o čem byl který díl. Ale to asi nevadí. Počtení je to fajn :)


Já tento typ knih mám moc ráda. Jazyk, kterým je psána, je super, barvité, občas trochu přitažené za vlasy, ale fajn!
Na dovolenou ideální.


Moje 3. přečtená kniha od Petry Dvořákové. Začaly to Vrány, kniha super. Pokračovala jsem Dědinou, ta byla taky fajn, ale už o stupeň horší.
Chirurg byl ale na můj vkus slabý. Téma běžné, myslím, že obdobnou náladu má mnoho lidí po 40., cítíte se vlastně mladě, ale už tak nejste svěží, jak byste chtěli.
Příběh je takový o ničem, nevím no. Za mě 3 hvězdy. A to především kvůli tomu, že autorka je Češka a za snahu.


První kniha, kterou jsem o Morštajnové přečetla, byla Hana. Protože se mi styl psaní líbil, sáhla jsem také po tomto titulu.
Kniha se četla dobře, příběh byl zajímavý, ale v podstatě bych řekla, že byl na jedno brdo s Hanou (3 generace, 3 linie).
Určitě řadím mezi lepší knihy, co jsem četla, obzvlášť jsem ráda, že byla napsána českou autorkou.
Hotýlek na mě ještě čeká :)


Nemohu říci, že by kniha byla úplně špatná, ale... Mám k této knize nějaké ale. Možná je to tím, že přílišná propagace a pochvalné recenze jsou dle mého názoru až příliš předimenzované. Knihu jsem přečetla, pro mě trochu plytké a předvídatelné propojení. Jako oddechové čtení fajn, ale po přečtení vám nezůstane takový ten ach moment.


Dle mého názoru je velmi nadnesené tuto knihu nazývat detektivkou nebo krimi. Jedná se spíše o příběh, kde se náhodou vyskytne vražda.
Vyšetřovatel Bergman je velmi okrajovou postavou. Zcela chybí principy vyšetřování, vyhodnocování důkazů či pohledy různých kmininalistických profesí.
Nečte se to špatně, pokud hledáte příběh o zamotaných společenských vztazích na vesnici, s chutí do toho.


Rumunsko, pro mě velká neznámá ve všech směrech. Téma, které se velmi ztotožňuje s revolucí v Československu.
Bylo to fajn, ale úplná pecka to není, trochu jednotvárné a povrchové. Chybí souvislosti a historické reálie.


Tuto sérii knih jsem začala číst posledním vydaným dílem (Neklidná krev), který byl super, pak jsem přečetla Volání kukačky a teď dočetla Hedvábníka.
Bohužel jsem se velmi trápila, zápletka mě nebavila a knihu jsem dočetla jen proto, že chci vědět, kdo byl vrah.
Kniha byla krkolomná, některé podrobnosti mi v záplavě mnoha informací utekly. Dvojice Cormorana a Robin mě baví.
Tento díl prozatím považuji za nejslabší, uvidím, jaký bude další díl :)


Skvělá a poutavá kniha, co vás neustále nutí, abyste pokračovali.


Za mě tedy absolutně vůbec, i přes okolnost tíživého tématu (omlouvám se, ale tisíckrát omletého). Příběh byl absolutně o ničem, kniha mě začala bavit, až když bylo po válce, ale nic se ve finále extra nestalo.
Za mě dvě hvězdičky jen proto, že se jedná o toto tíživé téma, jinak fakt o ničem. Mohl z toho být super román, ale tohle fakt ne.


No, to byla teda hrozná slátanina.
Hrozně napsaný (nevím, zda to bylo překladem), velmi jednoduchá čeština, šíleně stylizované věty, říkala jsem si, kdo tak sakra v přímé řeči mluví?
Příběh bez hloubky.
Přišlo mi, že někdo vymyslel konec a pak před to MUSEL vložit 250 stran, tak aby kniha splnila nějakou normu danou vydavatelem.
Ztráta času, hrůza, nechápu, že je bestsellerem.


Tato kniha se mi opravdu líbila. Měla velmi propracovaný děj, nic neškobrtalo, dobře se četla.
Zajímavé bylo prolínání se dvou rovin - deník a skutečnost.
Za mě super, nejvíc mě však zarazilo, že jsem celou dobu měla pocit, že jsem něco podobného už četla...


Velmi hezky a čtivě napsáno, kniha mě hodně bavila.
Hodnotím 4 hvězdičkami, ubírám za závěr, který byl nedotažený. Přišlo mi, že si autorka neuměla poradit, proč vrah vraždil a proč byly souvislosti mezi jednotlivými postavami z vesnice provázány uvedeným způsobem (Naďa, Míka a Pavla?).
Trochu mimo je pak vlastně celý název Vodník, protože to vlastně nic moc nevystihuje.
Námět mi velmi připomínal Vraní oko od Michaely Klevisové.


No, tak tato kniha za mě opravdu ne. Zcela jsem postrádala zdroje, odkud autor čerpal, či se jednalo pouze o jeho teorie..
