Pistácie komentáře u knih
Další úžasná kniha od Mornštajnové, která mi vyrazila dech. Neskutečně skvělé čtení od začátku až do konce. Celé to má úžasný a rychlý spád, neustále se prolínající příběhy jednotlivých postav a retrospektivy, které do sebe krásně a bezchybně zapadají jedna po druhé. To mě na tom všem neskutečně baví. A to téma druhé světové války a tématiky židovství, které by se zdálo byť už mnohokrát ohrané, a přesto autorka dokazuje, že ani v nejmenším není. Baví mě všechny její knihy, ale tahle je jednoduše skvostná. Příběh mě pohltil jednoduše tím, jak je promyšlený a vše tak skvěle navazuje. Jsem šťastná, že jsem na tuhle autorku narazila. Za mě je tohle její nejlepší počin.
Nějak nechápu ty negativní komentáře. Pokud v nás čtenářích dokáže kniha vyvolat velkou vlnu emocí a stane se nám, že na ní třeba nemůžeme pár dní po dočtení přestat myslet, není to ono, o co jde nejen nám, ale i autorovi? Kolik jste asi přečetli knih, které jste odložili a druhý den už o nich téměř nevěděli. Ale za mě je skvělé, pokud o knize přemýšlíme či dokonce vášnivě diskutujeme. To za mě dělá pouze dobrá kniha. Ano, je to těžké až srdcervoucí téma. Bohužel to není žádné scifi, i takové a horší životní scénáře někteří prožili. Kdo to ale nezkousne číst, ať to odloží a nepokračuje a nebo to zkusí později. Zároveň není těžké si udělat obrázek předem, dle anotace či recenzí, že kniha pojednává o těžkém tématu, které třeba ani nezkousnete, a proto je pak někdy lepší se do čtení nepouštět. Taky jsem v příběhu některé pasáže nechápala nebo mi neseděly, ale kdo z nás může říct, źe chápe, co hlavní hrdinka prožívala? Proč se pro některé věci a činy rozhodla tak či naopak neudělala a neřekla nic? Asi málokdo si to umí reálně představit. Za mě pořád a nadále autorka s velkým A
Čtení mi dalo zabrat. Původně jsem plánovala dát čtyři hvězdy, ale to jednoduše není možné, už jen z toho důvodu, jak je dílo promyšlené a sepsané do posledního detailu. Je vidět, že autorka nad tím strávila roky života a dalo jí to určitě zabrat. Úřední dokumenty mě většinou nebavily, ale byly stěžejní pro pochopení celkového příběhu a jsem ráda, že jsem je nepřeskočila. Já jako naprostý laik netuším, co vše je smyšlené a co naopak založené na pravdě, ale věřím, že velká část je opřena o pravdivé prameny a svědectví. A věřím, že autorka nám dala ve své próze hodně nahlédnout i do toho, co se skutečně stalo. Je z toho jasně vidět, jak autorka dokázala bravurně nastudovat vše, co se týká žen v církvi a tématu Bílé Vody, a ještě k tomu vymyslet sepsat smysluplný příběh. Opravdu klobouk dolů.
Tento několika generační příběh je skvělý. Líbí se mi autorky, které se nebojí do příběhů a historie pořádně ponořit a strávit rešeršemi klidně měsíce a roky a načerpat příběhy z reálných vyprávění. Protože pak z toho vznikají podobně výjimečná díla. Jsem ráda, že se ke mně tato kniha dostala. Spoustu lidí píše, že je zde hodně popisů, ale ty mně osobně nevadily, protože mě příběh fascinoval natolik, že jsem se do něj zcela ponořila. Jako čtenář se propletete osudy různých lidí, se kterými prožijete vlastně téměř celý život. Projdete s nimi meziválečnou i poválečnou dobou a vidíte, jak se různě vyvíjela různé éry, jak se lidé chovali a jak se hlavně i měnilo jejich chování v průběhu let i v různých obdobích. Jak se vyvíjely vztahy. Jakou roli hrály emoce. Vnímání dané doby. Co s lidmi dělal strach, nouze, ale i hojnost. Díky za tuhle knihu. Fakt.
Tahle kniha je skvělá. A nepíšu to proto, že to je novinka autorky, která má laťku vysoko. Baví mě, jaká témata autorka vybírá a jak dokáže spojit historii s konkrétními osudy a ukázat tak i mladším čtenářům pohled na dřívější dobu.
Čte se to samo. Hltam každou kapitolu, příběh, a vždycky vzdycham smutkem, když překročím za polovinu. Je neskutečne, kam až může zajít nekomunikace v rodině, neporozumeni, bolest, strach, a další emoce. Jak se člověk dokáže změnit s jednou osudnou nocí a v jaké další zvraty ta jedna chyba vede. Ovlivní to nakonec nejen rodinu a přátelé ale i budoucí generaci. Má to skvělý přesah a zamyšlení. :)
Naprosto fascinující čtení, které jsem dosud jinde nezažila. Nikdy jsem nečetla knihu, kde by byl hlavním hrdinou pes nebo spíše štěně. Celé je to tak krásně popisováno, ať už skandinávská příroda, okolí, vše, kudy pes chodí a co zažívá, jak se asi cítí, jak mu je, co chce a nechce udělat. Je to až poetické. I když je to prozaické, jednoduché vyprávění, zanechá ve vás hodně. Měla jsem chuť běžet a vzít pejska a zachránit ho. Ale vlastně si dokázal poradit sám. Z bezbranného tvorečka se stal tím, kdo zvládne přežít v přírodě, sám se o sebe postarat. Mezi všemi knihami, co mi už prošly rukama, tohle bylo jiné a hřejivě uspokojující čtení. Určitě se k němu někdy vrátím.
Tahle kniha mě neskutečně vtáhla. Překvapilo mě ale, jak je krátká. Než jsem se pořádně nadechla, už jsem byla za půlkou. Hrozně čtivý, ale komplikovaný příběh. Bohužel věřím, že takové příběhy a osudy se najdou v mnoha rodinách. Po celou dobu čtení jsem měla nutkání hlavní hrdinku zachránit. Ale přijde mi, že toto je začarovaný kruh, který nemá snad řešení. Co v takovém příběhu může hrdinka dělat? Nevím. Nedokážu si v sebe představit. Asi bych se do sebe vtáhla jak nikdy v životě. Je to smutné, co se v rodinách může dít. Jak se rodiče chovají k vlastním dětem. Ty si pak myslí, jak je všechno jejich vina a vše vztahují na sebe. Hrozné, že se tohle pak na nich otiskne a podepíše po celý život. Nebo tomu bohužel já věřím. Smutné, ale dosti reálné.
Dala jsem jí druhou šanci a jsem za to ráda. Nezklamala. Naopak, jsem z ní nadšená. Příběh mě po pár kapitolách vtáhnul a já se nemohla odlepit. I když je příběh někdy ponurý, někdy zdlouhavý a hodně popisný, i tak mě bavil. Postavy mi spíše přišly bez života, že pořád na něco čekají, něco oddalují a chybí tomu pořádná akce. I tak to bylo místy dost okořeněno erotickými scénami, které se tam jednoduše hodily. Nejvíc na mě z knihy ulpily dvě jasně definované role muže a ženy. neustále narážky na vlasy, a na sponky. Snad každá japonka má kratší sestřih a nosí sponku? A je tak vyhublá, jemná, a bezbranná? A muži jsou ti, kteří jsou silní a ochranářští, ale zároveň myslí jen na to jedno, a nevěra je pro ně denní chléb? Pořád mě to nutí myslet na všechny a všechno, co jsem ještě před chvílí měla rozečteno. I tak mě to pohltilo, a těším se na další Murakami literaturu.
A je to. Dočteno. Cítím smutek a prázdnotu. Všechny dosavadní případy se uzavřely a já nevím, jak dál. :D Chybí mi Strike i Robin. Strašně jsem si na ně zvykla a nevím, co teď. Poslední dílo bylo fakt nejpropracovanější. Hodně postav a člověk měl co dělat, aby se v tom nezačal ztrácet. Bylo třeba dávat pozor a vnímat, kdo je kdo. I tak jsem měla občas problém si vzpomenout, kdo že je to jméno svědka, o kterém mluvili na začátku a pak zas na konci. Jak se to propojovalo, dávalo to čím dál větší smysl, ale stejně jsem musela držet krok, jinak bych byla úplně mimo. Smekám, jak fascinující zápletku dokáže spisovatelka vyplodit. Vraha bych až do úplného konce opravdu netipovala. Vyrazilo mi to dech. Nad délkou příběhu bych většinou nadávala, ale tady mi to nevadilo. Naopak jsem se hrozila toho, až to celé skončí. Díky za tohle čtení. Bylo to jedno z nejlepších, co jsem měla před očima.
Musím říct, že román i toto následné pokračování mě fascinuje. Navzdory tomu, že je to hodně popisné a možná i rozvleklé, mě se autorčin styl líbí. Jak se dokáže vžít do jednotlivých postav a propojit je s dalšími příběhy a osudy lidí a ještě to zasadit do konkrétní doby a hornické oblasti. Jen těžko bych si dokázala sama představit, jak se takovým lidem v té době žilo, ale díky kronice jsem to měla dost jasně přiblíženo. Hrozně se mi to líbilo a rozhodně nepovažuji druhý díl za horší, naopak bych řekla, že to krásně a plynule navázalo. Upřímně jsem měla ze začátku problém si vzpomenout na některé postavy a příběhy z první knihy, protože už je to déle, co jsem ji četla. Ale s tím, jak se mi postupně odkrýval příběh, jsem si vzpomínala na osudy malých sester, které už ve dvojce dávno nejsou malé, ale mají dávno své rodiny a nesou si své osudy. Je to hezky prolnuté, protože postavy často vzpomínají na to, co se dělo v minulosti a tím si krásně rozpomenete na první díl.
(SPOILER) Z knihy mám celkem rozporuplné pocity. Četla se dobře. Líbily se mi popis dvou odlišných osudů, které se nakonec na čas i spojily. Ale mrzely mě tam nějaké části, u kterých jsem cítila, jakoby je autor nedotáhl. Co třeba diamant? Proč ho autor nejprve tak hodně řešil a ke konci mi to přišlo jen jako chabá zmínka a rozuzlení? Co otec? Co to divné rozloučení hlavních postav? Čekala bych dramatičtější scénu. Naopak bych vyzdvihla originální a odlišný pohled na válečné téma. Netypická zápletka dvou mladých hrdinů. Zajímavě vykreslený příběh nevidomé hlavní hrdinky, jejíž denní fungování si můžeme aspoň velmi vzdáleně představit skrze popisy v knize… dala bych lepší hodnocení, ale na můj vkus jsem dočetla plná otázek, plná ale a pochybností. Škoda.
Tuhle knihu jsem si naprosto užila. Po dlouhé době jsem se přemluvila k audio poslechu a byla jsem nadšená. Čtení hlasem herce Pavla Baťka mě uchvátilo. Jeho hlas a vůbec schopnost se vcítit do postav a tak krásně předčítat mě hrozně bavila. Úplně jsem litovala, když už jsem se blížila ke konci, a to vlastně i především kvůli jeho předčítání. Je skvělé, když někdo umí knihu tak skvěle prodat :). O to víc jsem si užila příběh, který mě okamžitě vtáhl do děje. Lékařské prostředí, různé aférky, průšvihy,ale i rodinné a vztahové peripetie jsem hltala každou kapitolou.
První kniha od Dvořákové, po které jsem sáhla a určitě né poslední. Jako humorné čtivo mi to moc nepřišlo, ale autentické to bylo víc než dost. Věřím, že přesně takto to chodí v rodinách. Lidé nekomunikují, podvádí se, handrkují se o každou korunu Přesně, jak to autorka vystihla v knize. Nářečí všechny příběhy jen podtrhuje a dodává jim na pravdivosti. Tohle se povedlo a bavilo mě to.
Autor varuje ohledně možných nesrovnalostí, ale já jako laik o nich stejně nevím. V průběhu čtení mě napadlo, které by to mohly být, ale i tak mě to neodradilo a na kvalitě čtení to neubralo. Naopak. Kniha mě bavila od začátku do konce, i když byl příběh a vývoj ohledně dvou hlavních postav celkem jasný, nevadilo mi to. Aspoň velmi vzdálené jsem se mohla stát součástí života neslyšících a pochopit, co asi zažívají nejen během dospívání, mezi vrstevníky, ale hlavně mezi námi slyšícími. Moc se mi líbilo vykreslení rozdílů při vyrůstání ve slyšící a neslyšící rodině. Neumím si představit, jak těžké to je, ale tato kniha mi dala alespoň sebemenší náhled do problematiky. Díky za to. Člověk, který má všech pět smyslů, si neuvědomuje, jaké štěstí má, že je vlastně kompletně zdravý. Měli bychom si takové věci ale uvědomit a nebrat je jako samozřejmost. Ne každý má to štěstí.
Strhující příběh uprchlíků, kteří bojují o své životy, přátelství a lásku. A navzdory malé naději se nevzdávají. Celé roky se omílá Titanic, ale nikde jsem dosud neslyšela o lodi Gustloff? Jakto? Tohle je neskutečně povedené dílo s fascinujícími příběhy. Jsem ráda, že si autorka dala tu práci, projela státy, navštívila knihovny a archivy, setkala se se zajímavými osobnostmi a sepsala fiktivní příběhy lidí opírající se o skutečné události. Za mě i potřetí velký palec nahoru. Její knihy hltám jednu za druhou.
Bavila mě od začátku až do konce. Láďův humor mě jednoduše pokaždé nakopne. Je skvělé, jak si dělá srandu ze sebe v jakékoliv životní situaci. Jak všecko dokáže brát s nadhledem. Jasně, nevíme, jak vše doopravdy vnímal, jak ve stresu byl, když šlo, naštěstí málokdy, do tuhého. Ale i tak, jeho humor mě opravdu baví, nemůžu se dočkat dalších knih. Věřím, že jeho přednášky naživo musí být prostě skvělé. Snad se na jednu z nich dostanu a obohatí mi tak zážitky z knihy o své vyprávění.
Další z řady vyšetřování Strika a jeho parťačky a opět se mi potvrdilo, jak neskutečně brilantní mozek má autorka co se týče vymýšlení zápletek i rozuzlení. U mnoha detektivek se mi stává, že vraha odhalím hodně brzy. Tady jsem vždy ale napjatá až do konce. Také jsem vděčná, že jsem tuto detektivní sérii objevila, ale zároveň mě štve, že už se blížím k poslední knize.
Na tuhle knihu jsem se dlouho chystala a nakonec jsem se dočkala. Byla ještě lepší, než jsem doufala. Neskutečně silný čtenářský zážitek, který mi už dlouho chyběl. Cítila jsem nutkání číst a být po celou dobu s hrdinkou. Nejradši bych ji držela za ruku a řekla bych jí, že to bude dobrý, ale tušila jsem, jak to dopadne. Autorka nás čtenáře nenechá chvíli oddechnout. Neustále jsem byla v napětí z toho, co přinese další kapitola.
Tento příběh znám z filmové verze už od malička, a přesto jsem si knihu přečetla až po letech. Je hezké vrátit se do dětství a zavzpomínat. Já jako milovník psů takové příběhy ocením. Je krásné i smutné zároveň vidět, že ačkoliv se člověk projeví ošklivě vůči psovi, ten se svého pána nevzdává, ale bojuje za něj až do konce.
Já musím knihu vyzdvihnout všemi deseti. Kniha je skvělá, ale myslím si, že je to i tím, že většinu toho, co autorka popisuje, se mě dotýkalo. Nejen, že popisuje dětství a dospívání v 90kách, kde jsem si díky ní většinu zas krásně připomněla. I takové věci, vůně, okamžiky, seriály, momenty, co už se mi dávno vytěsnily z hlavy. Ale popisuje i zajímavé a humorné příběhy z doby dospívání, seznamování a navazování vztahů. Také se mi líbí, že se nebála o sobě samé napsat upřímnou knihu, i o svých nezdarech s prací. O to víc vnímám její nezdary a pády, krachy a stresy se psaním, protože se tím sama živím. Je to náročné. A každou stránku v knize a každý další nezdar, když popisovala, vnímám. O to víc se mě do dotklo, když vidím, kam až se dostala. Navzdory neúspěchu, nakonec už vydala 3 knihy a úspěšně. Díky za tento vhled. Dodalo mi to odvahu a pocit úlevy, ale také mě to krásně vrátilo zpět do dětství, i když jen na chvíli.