PoetickaM komentáře u knih

Poslední rok se této vizi stále přibližujeme víc než chceme a připouštíme si
Válka je mír
Svoboda je otroctví
Nevědomost je síla

20 21.02.2021

Celoživotní pravda "správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné "

20 20.02.2021

Občas, když mám nostalgickou náladu se ke knížce vracím. A už jí ani moc nečtu, jen tak vzpomínám a říkám si"fakt to takhle bylo,fakt se ty věci takhle staly.Opravdu jsme chodily do agiťáku recitovat po večerech. Opravdu opravdu všechno a ještě mnohem více. Tahle kniha mě vždy vrátí do dětství. A fakt je pravdivá Irča byla totiž moje spolužačka.

16 20.02.2021

Kdybych ten příběh nežila, tak bych tomu snad ani nevěřila. Když někoho milujete není, co řešit a těšíte se na každý den a dokážete vymýšlet ,čím překvapit, potěšit. Naučíte se naslouchat..
Je zvláštní kolik vám toho dokáže dát člověk, který je odkázán jen na vás

13 21.02.2021

Myslím, že Bible nemůže být nikdy dočtená. Každý den kousek. Vždy je tam něco nového, co neoslovilo před rokem, pěti, deseti promlouvá právě teď.

13 19.02.2021

Já jsem ta ,co hází koblihy.
Knížka, když se CHCI smát

12 21.02.2021

Nás už zachrání jen soma.....
Zvláštní jak člověk vnímá. Poprvé jsem jí četla jako téměř zakázanou spolu s MY a 1984 a smála se utopii. Teď po čtyřiceti letech už mi to jak sranda moc nepřijde

10 22.10.2021

To je knížka na dlouhý zimní večer. Když se chci smát a taky vzpomínat a opravdu to tak vše bylo.
Dnešní stredoškolák to už těžko pochopí, ale já bych neměnila....

9 07.01.2022

Knihu jsem právě dočetla. Dostala jsem jí od dcery, která je ve věku Elišky. Abych prý měla představu, co se teď čte, když čtu převážně básně a klasiku. No škoda, že nemám doma kokain,nebo aspoň slivovici. Tak jsem si udělala kafe a šla se dívat na hvězdy. Tož asi tak.......

9 23.10.2021

Knihu mám moc ráda, provází mě mym životem. Kdysi dávno za mnou do práce na noční chodíval takový klučina bez domova,hodně jsme mluvili, i mně pomáhal (práce na benzínce) a než se ztratil, tak mi ji přinesl. Možná, že mi později pomáhala se rozhodovat i na sobě pracovat a přemýšlet jinak. "Pozornost nestojí peníze, jedinou investicí je trénink "
"Tajemství štěstí nenajdeš, když budeš chtít stále víc, ale jen tehdy ,když získáš schopnost radovat se z mála "

9 21.02.2021

Vracím se celý život. Přes 40 let čtu znova a znova a nalézám tolik lásky vášně zklamání...
Pokaždé je to jiné. Snad věk, snad zkušenost, snad lítost nad něčím...
Volala
A celá čekala. A
lesy
hřmely:
"- - - kdo ví- - -"
A
šli a šli.
A nahlas modlili se....
.
.
.
A ona smála se,
jako když plakat chce.
Jako by ji Pámbu trhal
andělovi ze srdce.

8 05.02.2022

Úžasná vzpomínková,jako život sám.Jsem ráda,že jsem ještě zastihla pana Seiferta živého, že jsem se odhodlala na Žižkov pro podpis,že jsem se mohla podívat do té laskavé tváře. Vždycky, když je mi smutno po něčem (to už prý tak k stáru bývá) vezmu jeho Krásy a čtu a vzpomínám...

8 04.01.2022

Jelikož miluji řád věcí a světa ,vrcholy i údolí duše, mám ráda i tuto knihu a když se mi zdá, že ztracim půdu pod nohama vracím se k ní stejně jako k Bibli.
"Pohrdám lidmi,,kteří se sami otupují, aby zapomněli, nebo se pro osobní klid sami zjednodušují a udusí v srdci některou z tužeb "

8 20.02.2021

Pro mě je to kniha vzpomínková. Přestože jsem se narodila o 60 let později, narodila jsem se jen o ulici blíž než Manka. Do činžáku,který už v té době nepatřil naší rodině. A měla jsem naprosto skvělou babičku (1906),která milovala umění a literaturu a tak jsem vlastně ten příběh znala a v 70.letech,kdy byl Smíchov ještě Smichovem jsem s ní prochodila všechna ta místa...
Milovala jsem obědy u Holubů,kostel sv Václava, a kafíčko ve Slávii a bylo mi líto, že ve škole o tom nemohu nic říct...
A já vlastně děkuji za návrat do dětství...

7 29.05.2022

To si tak člověk uvědomí kolik nás bylo ,je a bude František, přehlížených, smutných, jiných, které najednou mohou a jsou nejlepší...
...a kolik je Mirku...jiných, neschopných navázat normální vztah, nemocných
...a kolik z nás to nikdy neřeklo a vzpomnělo si až s touhle knížkou
...kolik z nás pak kontrolovalo svoje děti a vnoučata
...kolik z nás chtělo naučit paměť zapomínat

7 07.02.2022

Když chci vzpomínat. Víno,muzika, večer. Krb praská, kamarádi a vzpomínáme na maturitu 1982 a je to úplně stejný jak v roce 1962.Reduta Viola Praha.Bosky po Karlově mostě...
Nepochopí, kdo v té době nežil, neposlouchal Laxík

7 24.10.2021

Kdysi jsem viděla s Honzou Potměšilem a líbilo se moc,pak jsem si koupila knihu a také fajn. Jen jsem si tenkrát říkala a kdy budou pokusy na lidech???A proč nemají lidé v lásce někoho kdo touží být "chitrí" spousta otázek

7 20.02.2021

Protože jsem v životě už mnoho zažila. Radosti, bolesti,úspěch, dno,smrt....
Tak slovy Jana Zahradníčka
Životě můj. Jediný. Tento. A ne jiný.
Neznáš se. Jsi. A trváš prchaje.
Skutečný. Můj. Jsi kost a krev,z níž pijí stíny.
Bolíš. Klikate klopotná tvá cesta je.

6 20.06.2022

Takhle si představuji, že budu za pár let chodit po Praze.a budu stejně cítit tu krásu, smutek,nostalgii,ubíhající čas,konečno.
A zase půjdu na Žižkov, už to není dávno to místo, jako i moje Praha není stejná Praha mého dětství a mládí. A protože je to jediná moje sbírka s podpisem ,mám jí stále v srdci, tak jako často cítím ten jeho laskavý pohled, ten úsměv. Pohled ,který hladil a dával naději...

6 08.01.2022

Četla jsem,když mi bylo 10,pak 30,45,a skoro 60 a pořád krása a objevování. Nejdřív jako holčička poté mamka a teď i babička.

6 10.10.2021