Poutnice komentáře u knih
další z tuny historických romancí, které si kdykoli ráda přečtu znova - čte se velmi lehce a je to ideální čtivo do vany nebo na cesty
knížku jsem četla ještě před tím, než jsem viděla film, takže jsem pak věděla, o co všechno byli lidi, co ho sledovali ochuzení - třeba o vysvětlení, jak to dopadlo :) knížka je pěkná, ale poněkud hůř se čte právě díky zvláštnímu stylu autora. Není to žádná oddechovka, co by se dala přečíst jedním dechem a stačí si ji přečíst jednou.
taky už Hrabala nepotřebuju číst znovu, nevím, jak je na tom s ostatníma knihama, ale tohle jeho vyjadřování...vulgarismy, forma, no já nevím, prostě mi to nesedí. Příběh dobrý, ale stačilo by mi to asi převyprávět
souhlasím s pomněnkou :) nepamatuju, že bych se zasmála...chvilkama mi to přišlo zmatené, chvilkama nedotažené...na kletbu jsem taky mrkla, že by děvče nemohlo zahubit někoho, s kým bude dobrovolně :D trošku mě zarazilo, jak se pak na sebe bezhlavě vrhali...ale tak, co no?! Každej jsme nějakej. Ještě tam bylo až velmi pozdě vysvětleno, že Biskup není jen jeden, což bylo dost matoucí. A taky nijak nedotáhla princovo "spánek" u dubového lesa...úplnej otřes to samozřejmě nebyl, ale myslím, že už ji víckrát číst nemusím
chvilkama se knížka zdá trošku překombinovaná, Herriet to ale skvěle kompenzuje :)
Četla jsem ji na střední škole a dodneška si pamatuju jak chlapce neustále zalezlýho pod stolem "obtěžujícího" sestřiny kamarádky, tak slečny averzi k fotkám kvůli tátově posedlosti mít jí zvěčnělou za všech okolností.
Teď mě teda kapku zarazil popis, že zaujme především čtenáře Tolkiena. Jeho mám dost v oblibě, přesto mě tenhle příběh vůbec ničím nepřipomněl žádné z jeho děl ani stylem ani obsahem. Knihu jsem si půjčila prakticky omylem, nečetla jsem, o čem je, jen mě zaujal název. Byla jsem dost překvapená, když jsem ji začala číst - a taky zmatená. Nakonec se mi ale svým způsobem líbila. Je to pro mě něco nového a "neokoukaného".
kniha se čte dobře, o tom žádná, ale není to můj šálek kávy: nemám ráda, když si lidi dělají naschvály, mstí se zdlouhavě...když už oko za oko, tak čistej řez! Ale jinak to má dobrej konec :)
Kniha na mě čekala v knihovně na stole v okamžiku, kdy jsem už týden řešila, proč mi nespí čtyřměsíční dcera. A bylo to přesně to, co jsme potřebovaly, čerpáme z ní pořád, autorčiny rady pomáhají a nejsou ani kapku "násilné". Ve skutečnosti vás kniha naučí, jak "bojovat", aniž by jste (vy nebo dítě) cedily slzy. A je velmi čtivě napsaná
taky jsem názoru, že je tento příběh neskutečný - takový zvěrstva, co lidi jsou schopný někomu udělat. A ještě k tomu dítěti! Jsem znechucená, naštvaná a vůbec netuším, co bych s tím vším měla dělat.
mimo příběhu hlavní hrdinky se dozvíte spoustu věcí nejen o satanských sektách a jejich praktikách, ale o obranném mechanismu naší mysli, která je schopná si vytvořit osobnost na míru, jen aby si zachránila "zdravý rozum". Dost mě překvapilo nejen to, že to jde, ale taky to, že se v tomhle případě spustila řetězová reakce a těch osobností byly takový kvanta
rozhodně stojí za ti přečíst, pokud máte doma batole a nechcete se s ním jen přetahovat, dohadovat a sledovat záchvaty vzteku, případně jim sami propadat...
četla jsem ji dceři, když byla dlouhá chvíle :) je to milá knížka, u který se pobaví i dospělí
musím uznat, že celkový dojem po letech zanechávají hlavně dvě části knihy...představení Doriana a vznik jeho obrazu, jeho pozvolný úpadek a všechny ty zvrhlosti, co provádí lidem kolem a nakonec jeho konec. No dobře, tak teda tři části knihy :)
Kdyby měla jen smutný konec :( tohle bylo zlý...dokážete si představit, že byste se museli rozhodnout stejně? Ale kniha se dobře čte a ve školní literatuře je jednou z těch, co můžou přečíst všichni - i ti, co nemají "čas" :)
Kniha se velmi dobře čte. To, že hlavní hrdinka umře po prvních několika stránkách, ničím na ději neubírá. Příběh je pěkně napsaný, není tam klasický happy end (jak by taky mohl, když je Lucy mrtvá?), a i když je hrdinka dost ztřeštěná, má moje sympatie
původně jsem měla sérii i v oblíbených - četla jsem je před lety. A tak jsem se rozhodla že si je přečtu znovu, jen tak pro radost. A nastal problém...Po přečtení prvního dílu, jsem se rozhodla nepokračovat a přehodnotit. A proč? Protože Heaven měla opravdu hrozný start do života, kruté dětství, pak ji prodali, ještě horší byla její "adoptivní" matka. V jejím dospívání byly sice světlé okamžiky, ale pořád to byly jen "bonbóny v krutosti klece"...A pak najednou dostala šanci začít znovu. Povznést se nad všechno, zkusit najít cestu zpátky ke své rodině, zjistit, jestli se její otec opravdu polepšil...a protože to dopadlo, jak to dopadlo, soudím, že od konce tohoto dílu jsou všechny nešťastnosti její vinou. Může si za ně svým způsobem sama...
kniha se čte ale velmi dobře a určitě budete chvilkama i ronit slzy
Krásné zakončení trilogie. Všechny dosáhly, po čem toužily, ale cesta k cíli byla víc než jen trnitá. Každá z hrdinek má za sebou vzestupy i pády, některé s dost tvrdým dopadem. Ale jak se říká: konec dobrý, všechno dobré.
Je překvapivé, že druhý díl může být lepší než předchozí - teda u filmů to platí málokdy, knihy se většinou drží tak nějak na stejné úrovni. Příběh těhle tří hrdinek se dál odvíjí, aniž by to nějak škodilo příběhu a vůbec nevadí, že jsou hlavní hrdinky tři. Naopak: dobře se doplňují.
po pravdě: čekala jsem víc. Však autorka je přece bavička, ne? A taky ty ohlasy, jak je to vtipný...opravdu jsem se rozesmála jednou, zato pořádně a až na konci knihy. Knihu jsem dočetla do konce jen proto, že je to pravda a ne smyšlený příběh.
tak především mám pocit, že do Ameriky nakonec ani nedojedou, že se tam celou dobu jenom chystají :) a nemůžu si pomoct, hry od Moliéra, Shakespeara apod. mě zaujaly víc. O vtip tu nebyla nouze, ale nebylo to tak úplně ono