Prateri
komentáře u knih

Nové případy starých časů - objev v naší knihovně. Čtení o četnické pátračce v Písku, o zlodějíčcích, kapsářích i kasařích, tu a tam se najde i mord, své místo tu mají i lehké děvy.
Vše vyprávěné stylem, že je vám hned jasné, v jaké době jste se ocitli. Zločiny byly mírné, někdy i úsměvné. Na dnešních, pane štábní strážmistře Hřebejku z Písku, nic k úsměvu není.


Půlnoční zátoka - kniha, kde se střídají vzpomínky se současností, stará tajemství, výčitky svědomí, rozhodnutí, která vedou k tragédii a k tomu spisovatelka, která umí vyprávět - to je pro mne silný zážitek. Romány Diany Chamberlain mne nemohou zklamat, i kdyby se o to snažily :).


Zpřetrhaná pouta - ale stále jsou to pouta. To si uvědomila i náčelnice Kate. Ve jménu bývalého přátelství jedná Kate trochu proti předpisům. Střetávají se zde pochybnosti věřit či nevěřit objevené přítelkyni. S Kate se ve vzpomínkách vracíme do minulosti, současnost začne být dramatická. Jde o život. A v tom kalamitním sněhu, co tam napadl, jde o život tuplem.


101 minut bylo strachu, 101 minut hrůzy a beznaděje, 101 minut, kdy se lidé doslova potácí mezi životem a smrtí, 101 minut, které se zdají nekonečností, a mezi tím se pohybuje 101 minut hrdinství, obětavosti hasičů-záchranářů, zdravotníků. Prý je to jejich práce, před kterou se člověk musí hluboce poklonit. Tak, a to bylo 101 minut v pražském metru.
Str. 171: Od toho jsou tady trénovaní profesionálové jako Holzinger, Trchal nebo Jirčák; je jejich povinností nasazovat životy za zmatkující lidi. Jsou za to placení. Je to jejich práce.
Vyšší moc takové profesionály opatruj - oni sami na to nemají čas!


Str. 341: S vymřením posledních včel se svět zastavil.
Historie včel mne zasáhla a to pořádně. Člověk - ten pán tvorstva (Vlastně, jaký pán, kdo to vymyslel takovou blbost?) by byl bez včelek pěkně namydlený. V knize zavítáte i do rodin v různých dobách. Děti, ne vždy splňují představy rodičů, což může způsobit zklamání z milých dítek. To je běžná věc v každém století, ale ty osudy způsobené zmizením včel - tak to teda ne! To radši občas snesu nějaké to žihadlo.


Od českého kapitána Exnera jsem zamířila mezi kriminalisty na Slovensko. Všichni příznivci Dominika Dána ví, že to byla dobrá volba. Dva případy, dvě záhady, které se staly na přelomu tisíciletí - a veselý silvestr neskončil šťastně. Oslavu mládeže jsem ani nedokázala číst v jednom kuse po představě, co bude nebo může následovat. Vyšetřovatelé jsou skvělí, s lidskými chybičkami a s vtipnými dialogy. Přímá řeč je v hovorové češtině, ale nevadí to. A jak píše janina66 - i mně se moc líbilo - žádná politika, žádné mafiánské praktiky.

Kniha, která mě nikdy nepřitahovala. Byla odsouzená k tomu, že ji nikdy nepřečtu. Až jeden z bodů čtenářské výzvy mě vybídl, abych se podívala do své knihovny na Švejka. No, tak jo - jsem si řekla - ale když se mi nebude líbit, tak s ním skončím. Co vám budu povídat - i spát jsem s ním chodila. Tolik ironie nad nesmyslností války v podání vojáka Švejka, jeho příkladů ze života, vše ošetřené před průšvihem jeho dobráckýma očima a značkou blba - to je skvost, který se musí hledat mezi řádky, ale je tam.


Netušila jsem, jak dobré čtení si kupuji. Co je nejlepší pro jednoho, není většinou nejlepší pro dalšího, v tomto případě i v rodině. Sobeckost na jedné straně a obětavost na straně druhé.
Vyprávěný vztah - matka, dcera, vnuk - mě zcela uzemnil.
V poslední době čtu mnoho thrillerů, o některých, i když se mi líbily, si ani pořádně nevzpomenu, o čem byly, ale tento román české autorky si pamatovat budu.
Ještě dodám, že styl psaní v tomto případě mi nevadil, dokonce do této knihy i sedl, ale v dalších knihách ho mít nemusím.


Hospodu Jamajku jsem poprvé navštívila před padesáti lety. Přes všechnu ponurost tohoto místa, jeho hrubého majitele, jsem se zamilovala do příběhu Mary, příběhu z 19. století. Krásné obálce nového vydání v loňském roce jsem neodolala a vypravila jsem se znova za Mary do hostince Jamajka, přečíst si o jeho strašlivém tajemství a zhlédnout nebezpečné slatiny. Nic se nezměnilo, jenom já se dívám na knihu jinýma očima, ale přesto je stále pětihvězdičková.


Klekánice - o berličce hnáty křivé, ale tady je křivý něčí charakter. Lásku střídá nenávist, krutý trest za ponížené ego. Pátraní kriminalistů odhalí staré promlčené vraždy, ale budou souviset se ztracenou holčičkou? Rozuzlení vyděsí.


Tak to je kniha obratů - skoro rotace okolností a jen jsem čekala v jakém okamžiku se příběh zastaví. Na začátku jsem si říkala, že vím a že je to nenáročné, ale kdepak - ty ženské měly problémy obě a ten "úžasný chlap" potřeboval také nějaký problém. Jestli na něho spisovatelka nezapomněla, tak to si přečtěte. Čte se to dobře.


Pobavila jsem se. Poučila jsem se. Souhlasila jsem, ale i s něčím nesouhlasila. Dokonce jsem si v některých momentech říkala, že ty ženské jsou trochu praštěné. Asi to bude tím, že mé staré já nezažilo to co Kateřina a Marie. Moje já už žádné dilema nemá - už nemusí, ale může.
Kniha se hezky čte a humor nepostrádá.


Sestra Slunce - další sestra, která našla svůj původ. Historická část se mi opět líbila více, než současnost protkaná alkoholem a drogami. To drogové opojení nesnáším, takovým knihám se vyhýbám, tady jsem do toho nechtíc vpadla. Nezbylo mi nic jiného než sestře Electře fandit, aby našla svůj klid, smířila se s minulostí a vyhrála boj se závislostmi.
Dopisy, které adoptivní otec zanechal dcerám, byly krásné - a to ve všech šesti knihách.

Je to borec pan Křivanec! A to nemám ráda takové vrahy, kteří se motají v knížce od samého začátku, ale tady mi to nevadilo. Stejně v tom množství fešáckých podezřelých nevíte, který má nezvyklé sadistické choutky. Je to kniha napsaná s vtipem, nepostrádající napětí ani na okamžik. Další kniha autora už mne také lapila, i když titul říká "Dál nechoď".
Po knihách Václava Křivance půjdu s nadšením.


Iluze - dobré hodnocení, tak to si přečtu. A jéje - mentalista a taková tlustá kniha, tak to asi číst nebudu (nemám ráda takovéto mentalistické bádání). Kniha dvou autorů (bod čtenářské výzvy), dobrá, zkusím to. Začátek se mi četl nějak těžko, ale mentalista Vincent věděl jak na mne, jeho parťačka Mina se také snažila, ostatní ve zvláštním policejním týmu také nezaháleli a já četla a četla. Jiné metody k vypátrání vraha, ale účinné a vůbec nejsou nudné.


Policejní náčelnice Kate a spisovatelka Linda Castillo jsou moje literární stálice ve světě detektivek. Zase řádí zločin mezi amiši, opět něco skrývají a dobře míněné jejich zásahy probudí pomstu. Amišská komunita je odlišný svět, odříkavý, a podle všeho jsou v takovém způsobu života lidé šťastní.


Tak to byl bonbonek mezi krimiromány. Čtenář nepociťuje tíseň z vyšetřování zločinu, protože inspektor Prévit je opět v akci s humorem, který odlehčuje pátrání a ještě bych dodala, že se z něho stal větší frajer, a tím nemyslím, že nosí lepší oblečení.


Temná stránka člověka nevede zrovna ke konání dobra. Hodná sestra - která je vlastně ta hodná a která má nemocnou duši? Čtivý příběh o dvou sestrách, jejich vztahu i temné minulosti a o jednom sesterském srdci čistém a poctivém.


Ďábelské hry - souboj dvou odlišných žen, obě výjimečné, mimořádně inteligentní. Jedna s vlídným úsměvem na tváři, ale s duší temnou, druhá - s tváří bez úsměvu, ale s citlivou lidskou duší. Mám ráda inspektorku Kim.
Žena se tvářila nevlídně a ponuře. Vlasy měla jako krátkou hřívu, téměř uhlově černou. Ale to, co Alex málem vyrazilo dech, byly její oči. Jejich temnost a pronikavost ještě podtrhovaly bezúsměvnou tvář a chladné chování. Z dálky se jen stěží dal rozeznat rozdíl mezi duhovkami a zorničkami.
Tak to je žena, která mě přikovala ke knihám Angely Marsons.


Vlaštovky z Černobylu - tragédie černobylské elektrárny, která se táhne do dnešních dnů, a detektor radiace nepřestane pípat ani pro generace příští. To je jedna hrůza, zmanipulování lidí, falešné ukázky života - to snad se Sovětským svazem táhne od doby stavění Potěmkinových vesnic v 18. století.
A pak tu máme vraždy - nevyřešené v době výbuchu atomové elektrárny a vraždy současné - to je druhá linie knihy.
Kniha vás nenechá vydechnout. Srdce trne nad osudy lidí kolem Černobylu.
