Pravda.Shin komentáře u knih
Příběh takový průměr, i když pár negativních věcí se mi docela líbilo. Kresba ale strašná.
Začátek slabší (ale s výhledem na slušnou řežbu). Jen mi tam chyběl ten zmiňovaný humor.
Docela nuda. Kresba taky za moc nestojí. Vyhozené peníze. Je to vlastně celé o lovu přerostlého úhoře, což je opravdu nezajímavá zápletka. Žádná magie ani příšerky...
(SPOILER) Na jednu stranu mě to bavilo. Bylo fajn vidět, jak jde vše doháje a jak musí hrdinové zabíjet. Současně mě to fakt zklamalo. To vytírání si s fyzikálními zákony je příšerné. Aby Superman pohltil celou hmotu našeho slunce? No wtf? To má nekonečný žaludek? Chtělo by to, aby autoři trochu přemýšleli.
Snažil jsem se, ale dočíst to nešlo. Vlastně jsem zvládl jen pár kapitol. Vyprávěno nejenom nudně, ale je tam plno postav a každá má tři stránky knihy, než se přejde k další. Neměl jsem šanci si je jakkoliv oblíbit.
Tak tohle je špatné. V prvních dvou knihách si vše vytřískal a teď už jen plácá jedno přes druhé. Expení ztratilo význam, hlavní hrdina získá po čem si zamane a i nezamane!
Od knihy jsem dostal to, co jsem z popisku očekával. Zklamání. Kniha se chce tvářit, že Je’diové jsou jiní, než Jediové. Prý používají světlou a i temnou stranu Síly. To je první zklamání. Sílu si idealizují, místo aby ji přijali jaká skutečně je. I přestože mají prý používat obě strany Síly, jsou v Síle stejně slabí jako Jediové, kteří ji cíleně potlačují. Autor nám chce namluvit, jak Je’diové využívají mnoho aspektů Síly a ukáže nám třeba iluze. Ty hlavní hrdinka umí v malé míře ovládat už jako malá. Přesto je v boji ani jednou nepoužije. Vlastně kromě klasického odhazování (a malého experimentu) Sílu nepoužívá snad vůbec. Navíc bylo fakt uvalené, jak tak velké nebezpečí řešila jen jediná mladá Je’di a ostatní byli jen pasivní. Nijak se to neliší už od tolika jiných příběhů s Jedii. Kniha dokonce byla podezřele podobná některým starým komiksům.
Příběh sice měl potenciál, ale charaktery postav dílo zničily. Nevím, zda je to nějaká móda vytvářet slabomyslné, hloupé a nudné hlavní hrdiny. Kterým samozřejmě vše vychází a získají, po čem touží - prostě protože se spisovateli chce. Příběh se děěěěěsně táhnul, ale na druhou stranu styl vyprávění byl dobrý a vtáhlo mě to do děje. Magie se mi taky líbila, přestože Svět snů tam zůstal téměř nevyužit.
Opravdu nechápu, jak tohle někdo může přirovnávat k Potterovi. Ano, odehrává se to v Anglii a ano, jsou tam kouzla. Ale to je jediná podobnost. Slušnou část knihy jsem se skoro až nudil, protože je tam plno zbytečných informací, většinou se týkající Anglické kultury. A vzhledem k počtu stránek je to hlavní obsah knihy. Zbytek je divná detektivka a Peterova potřeba si vrznout. Vtip se taky moc nevydařil. Jediné plus můžu dát asi jen pro Peterův charakter a sílu. A velké mínus mocné Paní Temži, která je obyčejný slaboch.
Děj je strašně urychlený. První povídka měla 50 stran, přitom tam bylo děje tak na 300 stran. Ostatní povídky to samé. Je tu plno krutostí, díky kterým by to neměly číst děti a současně je to dětsky naivní.
Tak tohle bylo velké zklamání. Místo hlavního příběhu se skoro celou knihu řeší problémy ve vězení a občanská válka. Musel jsem dost přeskakovat, jak jsem se nudil. Celé se to jen protahovalo a něčeho kloudného jsem se dočkal až na úplném konci. A i to jsem si skoro všechno domyslel už u minulé knihy.
Tahle kniha mi vlastně (až na jisté detaily) neřekla nic nového. Ale skvěle se k tomu hodí jedna z posledních vět v knize: "Nejnovější vědecké objevy tak nejsou pro milovníky zvířat žádným opravdovým překvapením. Spíše jim dávají jistotu, že ve vztahu ke zvířecím kamarádům mohou důvěřovat svým pocitům."
Autor píše dobře a knihou jen profrčíte. Své tvrzení prokládá zdrojovými informacemi, kdyby náhodou někdo pochyboval o jejich pravdivosti. Tohle by si měl rozhodně přečíst každý, kdo se opájí svou lidskou výjímečností, či považuje zvířata za něco podřadného.
Tohle bylo dost... jednoduché. Jednoduchý příběh, ploché postavy a magie, co se snažila tvářit složitě. Začátek sice ušel, ale čím dál jsem se v knížce dostával, tím víc jsem se nudil. Příliš předvídatelné. Žádnou postavu jsem si nedokázal oblíbit a i když bojovaly o život, nic to se mnou nedělalo. Takzvaně originální magie je vlastně normální magie slov. Jen se místo odříkávání musí sáhodlouze rozepisovat. Autor ale alespoň dokáže do děje trochu vtáhnout. S odřenýma ušima tři hvězdy.
Hmm. Asi jako první mě zklamaly neustálé vulgarismy. Nepřišlo mi to jako nejšťastnější nápad upoutání čtenáře. Jako druhé mě zklamaly snad všechny rasy. Autor jen asi prolistoval nějaký časopis "Věda, zvířátka a druhy hulení". Mořský koník za kancelářským stolem, hlavy přímo na nohách, robot s hlavou televize... Udělat válku mezi magií a vědou zní sice zajímavě, ale tohle je jen přehnaná space opera, která sází na erotiku. Když už nic, alespoň mě to vyloženě nenudilo. A kresba je celkem nad průměrem.
Příběh i způsob jeho podání teda za moc nestojí. Lady Mechanika navíc nepatří mezi nejchytřejší (ani nejzajímavější). I když to ani její protivníci ne. A na slovo "nevinní" už začínám být docela alergický. Mám dojem, že se tahle série stala úspěšnou jen díky skvělé kresbě. Které teda nemám co vytknout. Nakonec jediné, co mě na tomhle komiksu láká je ona záhada. Ne záhada jejího původu, ale záhada magie a jejího využití, která se tam tak jemně hlásí o slovo.
Zajímalo by mě, kam se ztratil slibovaný humor a horor. Slečna Smrt je očividně Smrtí, jen proto, aby to autor udělal zajímavější. Ale se Smrtí má společnou asi jen příslovečnou bledost. Spíš je to pár milénií stará puberťačka. Jde o obyčejný příběh boje dobra se zlem (brrrr). Teda příběh... ono se tam buď bojuje, nebo si vylívají svá křehká srdíčka. Předvídatelné, ploché, neoriginální a z větší části nudné.
Nic extra to teda není. Kresba sice skvělá (až na odfláknutá místa), ale příběh moc nezaujme. Je to klasické klišé "každý se mě snaží sejmout, ale já u toho musím zachránit celý svět". Navíc to nemá zrovna nejlepší způsob vyprávění. A z koček jsem teda dojem koček neměl. Každopádně mě to zabavilo dostatečně na to, abych vyzkoušel, zda druhý díl bude lepší. Snad tam trochu vysvětlí pravidla magie, protože teď to vypadá jen jako styl "dám tam, co mě zrovna napadne".
Kniha je rozhodně nadprůměrná, i když nemyslím, že si ji budu chtít přečíst znova. Autor mě opravdu zaujal podstatou bohů (která mě v jiných knihách spíš iritovala) a lidí. Lidská povaha najednou dávala smysl a bohové byli skutečnými Bohy. I způsob, jakým autor přemýšlí nad emocemi, je zajímavý. Jen jsem nemohl vystát autorovu aroganci, kde ze zvířat udělal nemyslící, necítící bytosti.