Prubner
komentáře u knih
Život mi pristane
Sharon Stone
Asi jsem čekal něco jiného. Sharon píše především o své rodině, zdravotních problémech, charitě a svých názorech. O herectví a filmech téměř vůbec. Takže mě to zklamalo, ale nevylučuju, že někomu jinému toto pojetí může vyhovovat. Pro mě nezajímavé a často i nezáživné čtení.
Toulky českou minulostí 17
Petr Hořejš
Jednu hvězdu ubírám za kapitolu o Petru Bezručovi, kde se opakují léta tradované nesmysly o tom, že Vladimír Vašek napsal Slezské písně sám...
Václav Wasserman vypráví o starých českých filmařích
Václav Vodička
Napsáno velmi nezáživným stylem. Navíc jsem se tu o starých filmařích nedočetl nic, co bych už nevěděl. Velké zklamání.
Baví mě bavit aneb Půlstoletí s mikrofonem
Stanislava Jarolímková
Poslední dobou píše paměti spousta lidí, kteří ale nic extra zajímavého neprožili. To je (při vší úctě) případ i pana Rosáka, Až na pár veselých historek z natáčení je to nuda.
Petr Brukner: Jen tak jsem šel kolem
Vladimír Kroc
Nečekal bych, že ten rozhovor bude tak nudný. Spousta řečí o desítkách příbuzných a kamarádů, v nichž aby se prase vyznalo, je dost nezáživná. A že v rozhovoru s kmenovým hercem Divadla Járy Cimrmana nepadne o divadle skoro ani slovo, to považuju za faux pas.
Spejbl a Hurvínek aneb sólo pro Josefa Skupu
Pavel Grym
Předchozí Grymova kniha Klauni v dřevácích je podle mě o dost lepší, ale i tahle zhuštěná historie Divadla Spejbla a Hurvínka má něco do sebe. Je to hezký portrét Josefa Skupy a výstižná a srozumitelná analýza fenoménu S+H. Najdeme tu i řadu nových informací, které se v Klaunech neobjevily (nebo nemohly objevit).
Nač se bát Frankensteinů?
Vít Olmer
Opět směska povídek, fejetonů a bůhví čeho ještě. Bohužel nic z toho není zajímavé nebo nějak vtipné. Olmer tu navíc často opakuje vtipy a motivy z předchozí knihy Tváře jak dětské prdelky.
Tváře jak dětské prdelky aneb příběhy českého filmaře
Vít Olmer
Nejzajímavější je první část: humorně laděné vzpomínky (škoda, že nejsou rozsáhlejší). Zbytek knihy je uspořádán stylem: co dům dal. Fejetony, povídky, články, fiktivní rozhovory, přičemž většina z těch příspěvků byla předtím otištěna v časopisech a novinách (včetně těch vzpomínek, ty vycházely v Kinorevue). Aspoň že je to (občas) vtipné.
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Na Nesboovy poměry se mi to zdá poněkud odbyté...Ale čte se to dobře, jako vždy.
Dějiny filmu 1895-2005
Jerzy Plazewski
Přehledné, čtivé, poučné. Jen jsou to spíš Dějiny hraného filmu, protože o filmech dokumentárních či animovaných se tu píše jen zřídka.
Julia Robertsová: miláček Ameriky
James Spada
Mám rád, když jsou životopisy herců hodně podrobné, a to tato kniha splňuje. Ale ten český překlad je hodně kostrbatý a škodí výslednému dojmu.
Dobrodružství tajného agenta Pankráce Tangenta
Vojtěch Steklač
Parodie na příběhy o tajných agentech. Vtipné, jen si říkám, že děti nepochopí tu nadsázku a různé narážky a pro dospělého jsou ty příběhy zase moc naivní a předvídatelné.
Woody Allen – Hovory o filmu
Eric Lax
Woodyho mám rád, jeho názory mě zajímají. Mám ale výhrady ke koncepci knihy, jednak si čtenář musí stále pamatovat, kdy byly jednotlivé rozhovory pořízeny, protože nejsou řazeny chronologicky, jednak se některé informace či názory během knihy často zbytečně opakují (někdy až do omrzení), chtělo by to proškrtat, pročistit. A překlad už zhodnotili moji předřečníci.
Vojtěch Jasný
Jiří Voráč
Matty to napsal za mne. Na můj vkus trochu odbytá kniha, čekal jsem víc.
Hovory v karanténě
Martin Bezouška
Ale jo, Jandáka jako herce můžu (jako politika ne). Kniha o jeho životě je vedena formou rozhovoru a zdá se, že protagonista je v něm docela upřímný. Jen to mohlo být celé o něco delší.
Nevím nic, ale řeknu všechno
Pierre Richard
Zvolená forma je hodně nezáživná, taková "roztržitá". Kdo nezná Richardův život a jeho filmy, může se občas ztrácet. A ani se toho člověk moc zajímavého nedozví.
Sylvester Stallone
Peter Haller
Krátké, dnes už zastaralé, ale napsané velmi čtivě, s humorem...
Český film devadesátých let: od Tankového praporu ke Koljovi
Andrej Halada
Velmi výstižná, srozumitelná a čtivá analýza tvorby 90. let (tedy necelých, jen do roku 1997). Škoda, že se autor s odstupem ke knize nevrátil a nezpracoval i následující roky... Vlastně nevím, kam se pan Halada ztratil, je škoda, že nepíše o filmu dál.
Rozmarná léta českého filmu
Jaroslav Sedláček
Knižní verze TV dokumentárního seriálu. Ale jo, ujde to. Není to kritická reflexe, spíš vyprávění o tom, jak a co se tehdy točilo, různé zajímavosti, vyjádření tvůrců... Škoda, že nevyšel plánovaný druhý díl (zahrnující léta 1999 - 2009), zřejmě z finančních důvodů.
Český hraný film VI. / Czech Feature Film VI.
kolektiv autorů
Poslední díl mi přijde už lehounce odbytý, chybí tady řada koprodukčních filmů (Boj o Moskvu, V týlu nepřítele, Boris Godunov, Píseň nemilovaného, Věrni zůstaneme) a chybí i pár filmů porevolučních. Ale pořád slušná práce.
