Psímáma komentáře u knih
Úžasné vnoření do českých dějin. Nenásilné naservírování spousty jmen, dat, reálií. Jak to ten pan Vondruška dělá, že je v jeho knihách všeho tak akorát ;-) ?
Moje spokojenost s knihou narůstala s přečtenými stránkami. Začátek byl na můj vkus příliš vulgární. Otázka je, jestli jsem si v dalším textu zvykla, nebo nesympatických slov ubylo. Specifické, drsné, ale velmi lidské prostředí vesnice. Základním kamenem je a byla rodina. Náročný život se spoustou práce. Práce, kterou žádný počítač, ani pos... umělá inteligence neudělá.
V Pavoukovi mi chybělo postupné, pomalé odhalování pachatele. Pachatelovy činy byly teatrálně kruté. Mnohé situace byly zvláštně zamotané, postavy nejednaly uvěřitelně. Celé to na mě dělalo dojem "hlavně něco napište, to nevadí, že momentálně nemáte žádný kvalitní nápad" ;-)
Čekala jsem a moc jsem se na to těšila, že se zase budu smíchy popadat za břicho jako u Lázeňské kúry. To se nestalo. Byť líčeno s nadhledem, nejsou popisované situace nic veselého. To ale nic nemění na tom, že je balzám na duši si občas přečíst díl(k)o napsané krásnou češtinou. Jak uvádí komentář níže, "kniha bude vhodná pro starší čtenáře" :-)
Moje první kniha od Ivanky Deváté. Tušila jsem, do čeho jdu a nebyla jsem zklamána. Už velmi dlouho jsem se u knihy tak nenasmála. Takový Šimek a Grossmann v ženském podání. A kromě toho, že je to vtipné, je to i milé. Celkově bych tuto knihu označila spojením "pohlazení po duši", prostě je to kniha, u které je mi dobře.
Píšu ještě během čtení, neb se mi kniha tak moc líbí, že se o to chci podělit. Nechat psíky "mluvit" byl výborný nápad, obzvlášť šišlání Ronánka ve spojení s politickými .... promluvami. Hlavní postava mi příliš sympatická není, ale to neva. Vyvažují to dramaticko-humorné situace, které zažívá. Myslím, že knihu si (více) užije milovník psů.
Nepřestávám žasnout nad obsáhlostí díla a moc se těším na zbylé dva díly. Je zajímavé a poučné nahlédnout do historie a připomenout si, že lidská podstata je vlastně pořád stejná, jen kulisy se mění.
Nejsem odborník ani na literaturu, ani na historii. Knihy posuzuju podle toho, jak mě zaujmou, jak moc se nemůžu dočkat, až zasednu ke čtení. Husitskou epopej si půjčuju v knihovně a za ukazatel čtivosti bych považovala stále se zkracující intervaly mezi návštěvami knihovny za účelem zapůjčení dalšího dílu. Jenom se děsím okamžiku, až tam jednou požadovaný díl nebude.
Na mě dílo působilo povrchně a neuvěřitelně. Osvětim v podání Ellie Midwood vypadá jako pionýrský tábor. A aby se neřeklo, protože to je přece koncentrák, je do děje našroubováno pár ošklivých scén. Také mě iritovaly chyby typu "Pavolovo zboží, za Pavolem" - asi to překladatelce znělo více slovensky než Pavlovo zboží, za Pavlem. A úplně něvěřícně jsem zírala na "zbytý a hladový".
Psychologická sonda, úžasné rozklíčování pocitů jednotlivých protagonistů/-ek, tak nádherný popis povah. Popis každodenního snažení o dobré fungování. Zjištění, že mnohdy ani toto snažení nezajistí porozumění mezi blízkými. Mnoho z této a ostatních knih Petry Soukupové si čtenář odnese do svého života, mnoho věcí pochopí. Maximálně mi vyhovuje autorčin styl psaní - laicky bych ho nazvala rychlý, úsporný, takový staccatový ....
Našla jsem si nového nejoblíbenějšího autora :-) Moje druhá kniha od Petry Soukupové a opět přečteno na jeden zátah. Styl psaní mi vyhovuje. Fascinuje mě, že se popisují běžné až banální situace, a přesto to není nudné. Soukupová umí výtečně vystihnout vnitřní svět člověka.
Zajímavé, pro mě doposud neznámé téma. Hezky popsané vnitřní prožívání hlavního hrdiny. Abych byla úplně spokojená, musela by se bývala jeho budoucnost ubírat jiným směrem.
Tak zase jedna krásná historická série. Jako obvykle je mi líto, že dílů není víc, to by bylo asi jediné, co bych autorovi vytkla ;-) Odnáším si spoustu informací a ponaučení.
Kvalitní. Zajímavé. Moc hezky popsaný neřešitelný rozpor mezi tradiční chasidskou společností řídící se náboženskými zákony a umělcem, který z této společnosti vyšel, ale která ho nedokázala akceptovat. Poutavě popsané vnitřní puzení umělce, který má dar od .... toť otázka. Zbaběle ubírám jednu hvězdu za absenci happy endu.
Pro mě nejslabší kniha Petry Soukupové. I v dřívějších dílech se námět a způsob psaní opakovaly, ale v této jako by to klouzalo po povrchu, chyběla mi uvěřitelnost postav. Iritovala mě stále se opakující slova "řešit, vyřešit, probrat".
Vynikající jako vždy. Čtivé díky líčení osudů několika generací jedné rodiny, velmi zajímavé díky nenásilnému podání soudobých reálií a tak moc poučné z hlediska neměnnosti základních principů lidského chování.
Krásné, velmi poutavě napsané vyprávění o době, kdy lidé ještě byli lidmi. Během 7 dílů jsem se ani jednou nenudila a a celých 7 dílů jsem žasla nad množstvím informací a rozsahem díla.
Je mi líto, že má kniha tak slabé hodnocení, tak hodnotím ještě před dočtením. Čtu a čekám, kdy se kvalita začne snižovat. Také uvažuju, jestli nejsem divná, když se mi kniha tak líbí. Momentálně to vypadá na doživotní zákaz od Dopravních podniků jezdit jejich dopravními prostředky - a že nevíte proč ;-) ÚPRAVA PO DOČTENÍ: Dvě dámy v tísni se mi líbily dokonce ještě víc než Robin a svá úvodní slova můžu potvrdit :-)
Když jsem v knihovně uviděla knihu od Ivanky Deváté, kterou jsem ještě nečetla, zajásala jsem. Těšila jsem se na její krásnou, bohatou češtinu a intenzivní inteligentní humor a životní moudra. Jaj, to byla tedy mýlka. Pravda, občas jsem se zasmála. A protože bulvár normálně nesleduju v žádné podobě, kniha mi ho nahradila. Mnohé pasáže jsou obsažené v jiných knihách, takže vlastně úplně nechápu důvod vydání této. A asi jsem fakt prudérní, ale popisy intimit mi nějak k mojí představě o Ivance Deváté nesedly. Jsem znechucená.
Knihu považuji za úžasnou. Škoda že má paměť není lepší, protože čtení děl Vlastimila Vondrušky je přebohatý zdroj informací o naší historii.