pujec komentáře u knih
(SPOILER) Fakt divný čtení. Trvalo mi asi 60 stránek, než jsem se zorientovala ve skocích časem a v tom, která vlastně bije. Dalších 60, než jsem dokázala rozlišit jednotlivé postavy, z nichž je několik v podstatě volně zaměnitelných a ještě se jmenují podobně.
Jakože nápad by asi nebyl úplně špatný, ani ty časové přeskoky by mi až tak nevadily. Ale celkové provedení už není nic moc, motivace postav je leckdy nejasná a místy mi chybí logika úplně.
A přirovnání ke kulhánkovskému stylu... No... Leda v počtu mrtvol, jenže to většinou nestačí.
Konec už byl úplně mimo, nicméně poslední pomsta pro vrchního mafiána byla fikaná. To zas jo.
Tentokrát nějak nevím. Opět chybí Diviš (proč někdy není případ, kde naopak bude chybět Ota?), zato pomocníků si Oldřich najde celou tlupu. Ač vyšetřuje skoro každý, kdo šel kolem, případ tak nějak nedává smysl, osud poustevníka Baltazara je nějak odsunut do pozadí. Zločinů jak v Midsomeru, ale pěkné rozuzlení tomu chybí.
Čte se opět dobře, jako všechny díly, ale pocitově řadím k těm slabším dílům.
Z dnešního pohledu možná místy trošku ostřejší čtení, ale kdo má rád les a myslivost, určitě pochopí. Dříve zkrátka bylo všechno jinak a tohle je zajímavá sonda do jednoho obyčejného lesáckého života.
Možná by se mi víc líbilo, kdyby se děj věnoval jen typicky českým (pražským) strašidlům. Takhle to byl trošku zvláštní mix, přesto ne úplně špatný. Jednoznačně čtivý, zajímavý nápad. Jen mi přišlo, že psaný tak nějak pro mladší čtenáře, jednodušším jazykem. Druhý díl mám každopádně nachystaný.
Tenhle díl jsem četla už kdysi před lety a jediné, co mi utkvělo v paměti, byl fakt, že je to díl slabší. Sice jsem si ho pamatovala horší, než nakonec byl, nicméně si pořád myslím, že patří k těm horším ze série. Mám ráda, když je děj zamotaný, ale tady už bylo zkrátka překombinováno. První část z pohledu Ludmily a druhá z pohledu Oldřicha byl sice zajímavý nápad, ale určitě nevyvážil horší zápletku. Nejspíš jsem už zmlsaná jednotlivými díly.
Závěr série byl sice důstojným pokračováním, ale jinak nic moc. Všechno bylo zbytečně roztahané, rozvláčné. A absolutně nejslabším článkem jsou milostné linky. Tady vidím velký špatný. Nedůvěryhodné, jakoby násilím našroubované, divně působící. Bez nich by se děj snad obešel líp. Pro celkový vývoj snad i zbytečné.
Kromě prvního dílu mě série úplně nechytla, i když nápad se mi zpočátku líbil.
Pro mě asi nejslabší díl série, příběh je příšerně překombinovaný a upřímně, nadutých sebestředných postav tam bylo víc, než je normálně zdrávo. Oldřicha určitě nezatracuju, ale oproti jiným dílům to není ono.
Opět zamotaný případ, ale tentokrát se mi líbil víc, než jiné. Tedy Oldřichovy příběhy mám ráda všechny, příjemně se čtou a je to osvědčená stálice. Proč mě teda tenhle chytil víc? Možná proto, že Oldřich tady byl poněkud lidštější než obvykle. Protože případ byl sice zamotaný, ale ne zbytečně moc. Protože obsahoval i akčnější scény. Důvodů by se našlo asi víc. Nakonec jen malinkou výtku, mám ráda, když vrah polopaticky vysvětlí svoje pohnutky, pocity, spády a všechno kolem. Jsem zkrátka zvědavá. Tady mi to krapet chybělo.
Jako zakončení série to rozhodně nebylo špatné, přestože tam zůstal pootevřený konec a to já nerada. Ale odpustila bych to.
První část knihy byla zábavná, po přesunu do pekla akka apokalyptického LA už taková zábava nebyla. Respektive moc keců, moc patosu, ne tolik akce, jak bych čekala. A rozuzlení taky pajdalo na obě nohy. Pardon, kopyta.
Ale Sandman Slim mi bude chybět, to zas jo.
Stručně řečeno to bylo fajn čtení, ale ten konec byl trochu divnej. Jakože nevim co s tim, tak šup šlus. Ale jinak slušná jízda.
Ve třetím díle se konečně dozvíme, jak se dali Tadeáš a Vítek dohromady. Chronologicky je to tedy díl první a řekla bych, že zatím nejšmrncovnější. Je skvělé, že se všechny postavy od rána do večera nečervenají, jak tomu bylo v předchozích dílech. Co mi ale pořád vadí, je šílená servilnost všech vůči Tadeášovi. Možná to tak dříve bylo a já jen nahlížím špatně optikou moderního člověka. Každopádně kdyby toho ubylo, byla by kniha kratší, což by nebylo na škodu. Začátek mi přišel hodně zdlouhavý.
Děj se pořádně rozjede až s druhou vraždou a děj získává spád. Dokonce padnou asi 2 ironické hlášky. Tadeáš působí méně jako vycpaný, zkrátka konec dobrý, všechno dobré.
Pořád je to fajn oddechové čtení, ale téma už se mírně vyčerpalo. Pořád stejné problémy se stejnými lidmi.
Klasický westernový hrdina na cestě za pomstou. Za ženu, kterou miloval. Jak taky jinak. S hromadou hustodémonskykrutopřísných hlášek, zbraní, anděly, démony a jinými nadpřirozenými potvorami. Nechápu, že jsem tuhle sérii neobjevila dřív.
Pro milovníky Kulhánka a Kotlety dílo vskutku ideální.
Čekala jsem tedy spíše líčení různých případů, se kterými se pan doktor za svou dlouhou kariéru setkal. Jednalo se ale spíše o autobiografii. Nutno uznat, že celkem zajímavou a čtivou. Nicméně vědět to předem, sáhla bych asi po jiné knize.
Nečekaně musím říct, že mě to bavilo. Zajímavý hlavní hrdinové, ne úplně klasická zápletka a ne úplně šťastný konec. Přesto na mě nepůsobil přehnaně pateticky.
Ideální relaxační čtení, celkem zábavné, nechybí magie a trochu napětí - zkrátka ne úplně klasická "dá mi /nedá mi." A co je hlavní! Je tam víc Sira Pecivála.
Životopis Karla IV. jsem měla v plánu přečíst už hodně dlouho. Možná proto jsem měla dost velká očekávání, která bohužel nebyla zcela naplněna. Je škoda, že kniha končí již Karlovou korunovací a zahrnuje pouze jeho mládí a válečná tažení všude po Evropě. Zároveň se Karel snaží vykládat (nebo komentovat?) Bibli, což byly velmi nudné pasáže. Velmi mě překvapilo, kolik toho nacestoval a kolika tažení se zúčastnil. Stejně tak jsou velmi zajímavé popsané paranormální jevy, se kterými se budoucí císař setkal. Tato část knihy je sice velmi známá, ale i tak to byla z nejzajímavějších částí.
Karlovo dílo končí 14. kapitolou, několik posledních kapitol sepsal někdo jiný, bohužel ještě stručněji než jeho předchůdce. Je to škoda, zajímalo by mě tolik věcí! Tato velmi stručná autobiografie by dnes vydala na pořádně obsáhlý román a troufám si tvrdit, že i tak by byl hodně akční.
Tahle kniha se četla sama, příběh mě úplně pohltil. Osud Evelyn Hugo byl neskutečně poutavý a dramatický.
(SPOILER) První díl se mi docela líbil, ale tady to byla docela hrůza. Snad všechny postavy se posunuly někam, kde jim to moc nesedělo.
Lila v prvním díle sice nebyla mojí největší favoritkou, ale byla v pohodě. Tady už je to olbřímí samožerka otravná jako yperit, takže spoustu jejích pasáží už jsem jen přeskakovala. Fakt jsem doufala, že dostane na kokos trochu víc.
Z Rhye se stane uzlíček nervů a zhroucený zaláskovaný puberťák. Sorry, ale to mi k němu vůbec nesedí.
Když se zjevil Alucard jako nepřítel Kella, tušila jsem nějaký zajímavý příběh. Ale zlomená srdíčka fakt ne (úplně jsem slyšela ty emo songy jako doprovod). Trapas.
Kouzelnický turnaj mohl být fakt zábavnou částí knihy, ale kromě opusu na blběnku Lilu se stal pouze vycpávkou a prostředkem, jak všechny dostat na jedno místo.
Poslední díl si sice přečtu, ale tak nějak tajně doufám, že někdo z hlavních hrdinů zemře.
Vcelku povedená detektivka, stylem mi připomíná příběhy Oldřicha z Chlumu. Ale trochu těžkopádněji, chybí tomu určitá lehkost. Upřímně také nechápu, proč v příběhu pořád někdo rudne a stydí se (nebo co za zálibu v tom autorka má).
Jako oddechovka ale pořád fajn a těším se na další díl.
A abych zodpověděla duchaplnou otázku, která zazněla v komentářích níže (zkrátka mi to nedá), proč by se král Václav zabýval takovým případem. Odpověď několikrát zazní v textu. Otec zmizelého Velena byl králův přítel a staral se o vinice. Král se případem zabýval na jeho prosbu.