puml komentáře u knih

Výčet, seznam, bizarní bedekr technicko-politicko-přírodovědného rázu, to všechno a ještě mnohem víc. Je to jako půda Světa, ze které se snáší různé tu více a tu méně zaprášené koncepty, které ale stále hrají důležitou roli i v současnosti. Kniha je to krásná a překlad bude určitě kvalita, neboť ho dělali Nikola Mizerová a Pavel Novotný a to je na Enziho expert. Doporučuji.

1 30.10.2020

Nádherný román, který jsem přečetl za jeden podzimní večer. Příběh mizejícího způsobu života v zapadlém koutě severního Skotska, snad na ostrově Lewis ve Vnějších Hebridách. Detailní popisy života hlavní trojice starých lidí, posledních "strážců" vzpomínek na pozvolna zanikající svět. Jak je napsáno v doslovu, pro gaelsky mluvícího je to román o konci světa, jako takového, o konci jedné kultury. Pro nás, je to výsostný pozdně modernistický román upomínající ve své vláčnosti a poklidu vyprávění na styl Virginie Woolfové a Jamese Joyce.

Současnsot se prolíná s minulostí, sny, viděním, pověstmi a legendami. Konec podzimu je tak rámován jak popisem jednoho podzimního dne v životě hlavní trojice, tak jejich vzpomínkami a přípravou na nadcházející zimu a to jak v podobě nadcházejícího ročního období, tak v podobě zimy jako životního údobí hlavních postav. Jejich obavy ze smrti a to, co se stane s těmi, co zůstanou. Jestli bych měl vyjádřit jedním slovem jak na mě celý román působil, tak by to byl vděk; vděk za život, i když často nelehký. Doporučuji.

4 24.10.2020

Jedny z nejlepších hororových povídek, co jsem četl. Hororovost je v povídkách často v nečekaných situacích a náznacích. Spíše se jedná o ponor do psychiky, o p.k.dickovskou paranoiu a neschopnost rozlišit, co je realita a co haluciance. Strach z něčeho nepojmenovatelného, nepochopitelného, z toho že běžná zkušenost a možnost rozpoznat skutečnost od představy náhle jako by selhává. Evansonovi, řekl bych, jde právě o popis tohoto selhávání racionality. Paul Auster je považován za autora metafyzických thrillerů, pak je možné nahlížet tvorbu Briana Evansona v podobném duchu, a to jako autora metafyzických hororů. Doporučuji.

7 19.10.2020

Zpověď známého režiséra. Je to spíš o divadle, o samotné filmařině toho Bergman zas tolik neřekne, spíš se zamýšlí nad tím, co mu bylo inspirací a tím se různými časovými skoky dostává ke svému rodinnému životu. V závěru je několik vzpomínek na známé osobnosti jako Chaplina, Gretu Garbo nebo Lawrence Oliviera. Nejsilnější je pak samotný závěr, kde se Bergman v monologické retrospektivě vrací ke svému nelehkému vztahu s otcem a matkou; některé momenty mi připadaly jako z filmu Fanny a Alexandr.

4 19.10.2020

Výborný román. Háčko je tak trochu jako nějaký osvícenský francouzský autor typu Diderota řízlý markýzem de Sadem a Kunderou. Především v těch rozborech milostných scén je to jedna z nejlépe napsaných rádoby pornografií. Ale o pornografii tu vůbec nejde, spíš o slast a rozkoš. Chápu, že ne každému Háčko sedne, ale vlastně nevím o žádném autorovi, který by byl tak důsledně a zároveň neuvěřitelně citlivě schopen provádět diagnostiku současnosti a především toho, co je to být člověkem ze "Západu", co je to mít tělo a být takříkajíc připoután ke své tělesnosti. Háčko kontroverzně a provokativně popisuje sexuální turistiku s úplně jiného pohledu, než na jaký je běžný čtenář zvyklý. A to je právě silná stránka autora, že se nebojí tnout do živého a ukazovat věci v jiném světle. Zároveň je to stále román, takže nelze brát to co postavy říkají a co si myslí doslovně. Jde o to vyprovokovat čtenáře k jinému pohledu. Navíc stylově je Háčko naprostá extratřída a i v pasážích, kde předkládá jen suchý výčet dat dokáže být lehce ironický někdy i sarkastický, ale nikdy cynický. Doporučuji.

14 05.10.2020

Typický Háčko. Depresivní a hedonistický. Tady je to navíc zajímavý příběh s lehkým nádechem sci-fi. Vlastně celý ten proces obnažování tělesnosti a citů se stává v závěru jen jakousi diagnózou úpadku druhu Homo sapiens z pohledu "těch po nás". Doporučuji.

10 02.10.2020

První půlka dobrý, ale je to pořád to samý a ani celkem údernej konec to nezachrání. Nicméně příjemná, nenáročná autobusová četba. Zajímavější by byl reálný příběh skutečných protagonistů "nepovedeného" MS v saunování v roce 2010.

3 02.10.2020

Velmi dobré povídky. Na debut neskutečná kvalita. Hned ta první nasadí laťku hodně vysoko a řekl bych, že spolu se závěrečnou fantaskní povídkou Rosný bod je asi nejsilnější z celé sbírky. Hlavně ty rozhovory jsou skvěle odposlouchané. Zároveň ten fantaskní rámec tomu dává lehce groteskní náladu. Přirovnání s Borgesem není úplně na místě, snad až na povídku Takové ticho. Spíš bych tu viděl spřízněnost s kubánským autorem Virgilio Piňerou a Kafkou, nebo spíš tradicí různých "kafkovských" variací. Často jsou to takové malé domácí horory. Některé povídky jsou ale civilní, jako v tradici Jana Balabána. Je to zkrátka hodně různorodá směsice, ale jako celek to kupodivu působí jednotně. Doporučuji.

3 26.09.2020

Výborný román s lehce fantaskní atmosférou, která má ale k realitě možná blíž, než by si jeden chtěl připustit. Hlavní plus tohodle románu je jeho délka, protože samotný děj je tak na povídku, možná na novelu. Tím, že vypravěč nechává do děje vstupovat v letmých náznacích i příběh svého vlastního života, dostává vcelku jednoduchý děj další rozměr. Místy to působí jako nějaká hádanka nebo snad proroctví. Vlastně si nejsem úplně jistý, co chtěl autor tímhle dílem říci, misty se to tváří jako obžaloba sociálního systému v Jižní Americe, ale tomu zase odporuje celkové vyznění, které je spíš jakousi cestou a svým způsobem snahou o násilné zmocnění se čisté, divoké a tudíž nepochopitelné dětské duše; dětského naivního světa, který na nás dospělé mnohdy působí jako směs čiré bezprostřednosti a radosti, ale i bizarnosti a strachu. Doporučuji.

6 25.09.2020

Asi nejradikálnější román od Saera, co se týče formy. Moc jsem to nepobral, ty variace. Saer je opravdu jedinečný autor a to hlavně v té hře se čtenářem, která není pro každého. Mně zrovna tenhle kousek moc nesedl, ale jsem rád za každý nový překlad Saera. Nehodnotím ale doporučuji.

Dobrý komorní příběh dvou mužů a jedné ženy. Má to takový melancholicko-baladický styl. Často krátké odstavce a ne příliš srozumitelný děj, nebo spíš situace, které jsou nahlíženy jen v náznaku. V té nedořečenosti, atmosféře a náznaku mi to připomnělo Saera a jeho román Příležitost. Tizón je ale úsečnější.

2 23.09.2020

Hodně zvláštní román. Začátek výborný, hlavně popis rozpadajícího se Domu, ty chodby a patia a spousta tajemných míst. To mi vzdáleně připomnělo Gormenghast od Mervyna Peake nebo Palác snů od Kadareho. Začátek se rozjel slibně a je to asi nejsilnější část knihy, především legenda o devíti bratřích, jejich sestře a čarodějnici. To je skvostný, baladický a temný příběh. Dál je to ale stále víc podivné a bizarní a to je asi moje hlavní výtka. Ale zas je to skvělá konfrontace s jinak tak nějak zajetým boomem hispanoamerické literatury konce 60. až 80. let. Je to rozhodně jiné, hodně jiné než Marquéz a Cortázar. Má to taky takový magický nádech, ale je to víc temné až surreálné, barokní a hororové. Jako 400 stránková noční můra, ze které se ne a ne probrat. Hodně náročná četba, ale klobouk dolů před překladatelem a redaktorem. Snad to nebude poslední Donoso přeložený do češtiny a třeba přibude i Venkovský dům. Nechávám bez hodnocení a doporučuji.

Tak tohle mi sedlo parádně. Skvělá detektivní zápletka s prvky jazykové hry, politického thrilleru i hororu. Je to ten typ knihy, který Vás nutí neustále přehodnocovat již přečtené. Děj víří kolem událostí souvisejících s historií Venezuely a zároveň je důležitou postavou i sám jazyk a styl jakým je román napsán. Krátce předtím jsem četl Amulet od Bolaňa a svým způsobem je tahle kniha v lecčems podobná Bolaňovu stylu. Není to ale četba na dovolenou, pokud tedy netrávíte dovolenou v klubu Silencio nebo při poslechu kapely Morphine. Tahle kniha si zaslouží určitě lepší hodnocení, než tady zatím má. Doporučuji.

7 17.09.2020

Čte se to jak nějaká hudební partitura. Má to spád a přitom se tam toho vlastně zas až tolik nestane, ale opět je to hlavně o obrazech a o tom co zůstalo ve skrtytu, o detailech v přítmí. Doporučuji.

14.09.2020

Výborná kniha, která se čte jedním dechem. Dětství strávené na Wolkeráku v Liberci a život v jeho okolí. Možná je to i tím, že místa popisovaná autorem dobře znám a mám k nim podobně melancholicko-nostalgický vztah. Doporučuji.

2 09.09.2020

Opět skvostně přeložený Bolanův román. Zdánlivě obyčejné vyprávění se časem mění v enigmatickou románovou hříčku se spoustou symbolických a znepokojivých popisů a nálad, a jehož fantaskní obrazy Vám ještě dlouhou zůstanou v paměti. Doporučuji.

1 05.09.2020

Krásně vypravená kniha v látkové vazbě. Lovecraft nebyl jen mistr hororové povídky, ale i hororové poezie. Je to kumšt psát hororovou poezii a napadá mě vlastně jen Poe, jinak se tomuhle "žánru" moc nikdo nevěnoval a nevěnuje, což je škoda. Tyhle houby jsou velmi příjemnou změnou a rozhodně se k nim budu vracet. Doporučuji.

4 05.09.2020

I 33 díl v pořadí dokáže překvapit nebo spíš potvrdit vypravěčské mistrovství Stana Sakaie. Není to nijak nové, ale jak dobře je to odvyprávěné, jak dobře je to nakreslené. Řemeslo kresby a umění vyprávět v té nejlepší možné formě. Pro mě jsou Skrytí jeden z nejlepších dílů vůbec. Doporučuji.

2 26.08.2020

Výborná kniha, autor je nejsilnější v popisech samotného kralování. Ty průpovídky v sobě měly hodně kafkovské nálady, nebo to bylo často jak z Mervyna Peaka. Popis samotné revoluce a takových těch revolučních postojů mi přišel o dost slabší a stejné to bylo i v knize Šachinšach. Ale i tak doporučuji.

3 26.08.2020

Turecko je rozporuplná země. Je Turecko západní, které je víceméně moderní a snaží se přiblížit více Evropě a Turecko východní, které jako by se obracelo více k tradicím a "slavné" minulosti Osmanské říše, z čehož pak plyne nejeden rozpor. Závěrečný obraz dvou tureckých žen koupajících se v moři, z nichž jedna je svlečená do půl těla a druhá je zahalená až po oči, dobře ilustruje dvojjakost Turecka, a to, že i přes množství reforem je to země na půl cesty mezi demokracií a diktaturou. Doporučuji.

3 21.08.2020