pydla komentáře u knih

Čtivě napsaná kniha tří životních osudů za druhé světové války. Není třeba ani doplňovat, že tyto osudy jsou smutné, dech beroucí, nepochopitelné. Co vše dokáže jeden člověk provádět druhému a co člověk dokáže vydržet a přežít. Elsa uvězněná v ghettu, dělá vše co může, aby škodila nacistům a chránila ostatní neprodyšně uzavřené za zdmi ghetta. Matilda, která se měla stát součástí projektu germanizace mladých dívek, se nenechá duševně zlomit v touze utéci a pomáhá slabším dětem se stejným osudem. Willhelm, syn nacistického důstojníka, prozře, když uvidí zvěrstva páchaná v koncentračních táborech a všemocně se snaží napravit své hříchy. Tři andělé. Tři osudy, které se protnou a na konci knihy rozuzlí.
Doporučuji.

4 23.05.2020

Kniha oceněná Pullitzerovou cenou by měla být zárukou dobré četby. Co si o tom myslím jsem psal v jiném komentáři, ale u této knihy tu záruku máte.
Ospalé městečko, Amerika, hospodářská krize. V Maycombu zavřou do vězení prostého černošského mladíka obviněného ze znásilnění bílé dívky. Jeho obhajoby se ujme otec osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema, advokát Atikus Finch, kterého čeká boj s předsudky, strachem a nenávistí. Jestli se mu podaří černošského mladíka zachránit si už musíte přečíst sami.
Kniha je to pěkná, ale chviličkami se táhne a potřebuje krapet soustředění.

4 18.05.2020

Měl jsem chuť si přečíst knihu o životě na samotě. Zlákalo mne množství pozitivních reakcí na tuto knihu, ale já jsem zklamán. Krom toho, že na každé druhé, třetí stránce teče vodka nebo pivo a několika moudrých citací z převážně filozofických knih, mi tato kniha mnoho nedala. Nedá se říct, že by nebyla čtivě napsána, ale od poloviny knihy už jen mátožně čtete popisy praskání ledu, šumění stromů, zpívání ptáků, západů slunce a steskem nad mizícími zásobami vodky. Jako že nepiji, po přečtení této knihy, bych si panáka dal. Pokud měla tahle kniha nalákat na změnu životního stylu a oddávání se samotě, pak u mne neuspěla.

4 14.05.2020

Přístav naděje je kniha, která má touhu Vám otevřít oči a ukázat život z těch lepších stránek. Marianne, která byla unavená životem a despotickým manželem se rozhodne skoncovat se životem a skočí do Seiny, aby se utopila. Její jedinou šťastnou chvilkou byla vlastně jen ta chvíle, dopadu do řeky s myšlenkou, že už bude vše v pořádku. Zachrání ji však neznámý cizinec. Marianne se tak rozhodne odjet k moři a utopit se v něm. Po příjezdu do Bretaně si ji tamní usedlíci spletou s očekávanou kuchařkou a protože vařit Marianne umí opravdu dobře, rozhodne se na chvíli svůj odchod ze světa odložit. Jenže člověk míní a Bretaně a její pohodoví a láskyplní obyvatelé mění. Že by ten život nakonec přece jen stál za žití? To si už přečtěte sami. Pohodová a laskavá kniha vás ukolébá a život Vám představí z cela jiné stránky. O moudra v ní taky není nouze. Přeji hezké odpoledne u dobré kávy nebo čaje.

4 13.05.2020

Hezký příběh o těžkých životech, tvrdé práci a splnění si svého snu. Josep je cílevědomý muž, těžce pracující, jdoucí si za splněním svého snu, přitom však myslící na své přátelé a blízké. Těžko říct, kde bere tolik síly a energie k tolika práce, ale kniha je fajn napsaná, poučná ( pěstování vína v 19 stol. ), hezky se čte a děj se rychle line. Nejde sice o knihu dramatickou, akční či napínavou, jako spíše o životní příběh, ale přesto doporučuji přečíst. Noah Gordon psát umí.

3 18.02.2024

Pro mne zklamání. Nejcenější na knize je asi jen první část a pak doslov se slovníčkem. Jinak budete jen svědky honitby a falše kvůli knize, o které se vlastně ani nic nedozvíte. Škoda, čekal jsem něco hlubšího. Je to promarněný potenciál knihy.

3 01.01.2024

Agatha Christie je zárukou čtivosti, přesto i ona má příběhy různé kvality. Smrt staré posluhovačky je dobrá detektivka z prostředí venkova a tomu odpovídá i příběh. Ta řekla tohle, ta zase tohle, všichni o všem a o všech vědí a mají na to samozřejmě vlastní názor a klevety. Mezi tím lavíruje Hercul Poirot a snaží se vypátrat vraha. Já na něj nepřišel, protože ... ale to bych vám moc pomohl. Hezkou četbu.

3 29.07.2023

Na knize je nejhezčí název a ... to je tak vše. Slátanina příběhů nestabilní kvality. Možná zajímavý pohled na posmrtný soud duší, odpuštění, proplétané nudně filozofickými úvahami a pohledy na soud, boha, pravdu a kdo ví co ještě.
Určitě kniha někoho osloví, jak je vidět, na některých recenzích, já ji však nedoporučuji, leda byste neměli nic jiného po ruce, čím se praštit do čela.
Kniha mi přijde jako hodinový proslov před dvoumetrovým obrazem čistého plátna s modrou tečkou uprostřed, o tom, jaké to není hluboké umělecké dílo a co tím malíř myslel .

3 07.10.2022

Dva krůčky na mokrém písku. Co o té knize říct. Z lidského hlediska - tragické, smutné, bolestné. Z literárního - moc mě to nevzalo. Čekal jsem mokrý kapesník, nebo alespoň knedlík v krku, ale nic. Časté slůvko " nikdy " mě až iritovalo. Chvílemi mi to přišlo jako brožurka, velké množství slov, popisující pocity, divně optimistický patos vyprávění.
Nechci být příliš cynický a zlehčovat těžký úděl autorky, proto víc neřeknu.
Za mě jen 3 hvězdy.

3 25.09.2022

Knihu Tisíce metrů ode dna, bych nazval asi smířením se smrti blízkého. Leč, přes zajímavý nápad, je kniha sice zajímavá, ale krapet nudná. Nejhezčích je jen zhruba poslední třetina což je na tak útlou knihu málo.
Za druhé přečtení, podle mého mínění, už nestojí.

3 21.05.2022

Dva silné, smutné, příběhy, které jsou základem knihy jsou silné a smutné, ale co je smutnější, chybí jim hloubka. Tina je týraná manželem, ale ač jsem byl zhnusen jeho chováním, nedokázal jsem politovat Tinu. Chrissii bylo odebráno dítě, smutek, bol, ale jen se litovala a nic neudělala. Nakonec ji našel syn, skoro bez větších potíží.
Pro dnešní, uspěchanou dobu, zpracování asi postačující, ale myslím, že kniha má fakticky na víc. Příběh hezký, smutný, k zamyšlení, ale nedopracovaný.

3 19.02.2022

Nedá se popřít, že pan Karika psát umí. Napínavě napsaný příběh o halném větru, který když fouká, tak lidé, které vítr ovane, páchají nehody, vraždy a sebevraždy. V slovenských Tatrách ho znají jako " větrnici ", v podobě přeludu stařeny v černém. Zajímavé téma, zajímavé zpracování, zajímavý fantasmagorický konec.

3 10.02.2022

5 dní. Zvažoval jsem jak ji ohodnotit. Možná jsem měl vysoké nároky, možná jsem čekal od knihy víc. Dva příběhy, přičemž silnější se mi zdál ten o adopci, než o nemoci a smrti. Nedá mi, než tuhle knihu porovnat např. se "Stále jsem to já" nebo s knihou "Nebe je naše", které mě donutily ronit velké slzy, ale u Pěti dnů, jen malý knedlíček v krku. Škoda, potenciál to mělo.

3 01.02.2022

Já Vám nevím. Jistě, je to niterný pohled do ženy, která zažila těžké dětství, ale že by to bylo až tak wau, říci nemohu.
Mělo to hloubku, ale za týden už nebudu vědět, jak hlubokou. Je mi to líto, leč, četl jsem zajímavější příběhy.

3 23.01.2022

Vůně jasmínu, je příjemná kniha k dlouhým večerům. Životní příběh Hanny, je čtivý, drsný, láskyplný i plný náhod a zvratů. Hanna je však bojovnice a silná žena a projde všemi těžkými životními zkouškami sice se šrámy na duši, ale se vztyčenou hlavou.
Hezká kniha.

3 02.01.2022

Klasický dobrodružný román se vším, co v něm má být. Stará mapa, honba za pokladem, tajemný ostrov a...
Napínavý děj, který svižně ubíhá a končí tradičně otázkou.... stojí to vše za to?

3 26.07.2021

Kniha Apatykář, je dobře se čtoucí kniha o Františkovi a jedné záhadě, kterou se mu povedlo vyřešit.
Autorka se snažila držet napětí a tajemno příběhu, ale moc se ji to nepodařilo. Nicméně příběh o Františkovi, chvílemi lítostivý, chvílemi na facku, se celkem zdařil. Jen škoda toho uspěchaného konce.
Já chválím prostředí Štramberku a popis tamních zvyklostí a jazyka.
Taky jsem tam zažil krásné chvíle se svou láskou.

3 11.07.2021

Zajímají Vás rytíři Templu a nebaví Vás dějepis? Překousnete-li překlad v mírně starší mluvě české, pak sáhněte po této knize. Krásný náhled do historie Templářů, zasazený kousek před osudným pátkem třináctého, kdy se král Filip zvaný sličný, jal uzmout bohatství templářských pokladnic. Kniha dokáže vtáhnout do děje, vcítít se do beznaděje velmistra Molaye a politiku tamní doby, sílu a moc církve a inkvizitorů, moc pera nad mečem, kouzlo překrucování slov i slabost a malost papeže, se kterým si král Filip pohrával jako s loutkou. Doporučuji.

3 06.08.2020

Rasputinův stín, je napínavé, strhující čtení, které hltáte a knihu nechcete odložit. Všechny postavy jsou věrohodné, získáte k nim vztah ( např. Kostěje se nedá než obdivovat, ač je záporák ) a navíc se dozvíte mmohé o Rasputinovi. Kniha má spád, je akční, vtáhne Vás do sebe. Doporučuji.

3 06.07.2020

Spisovatele Nicholase Evanse mám rád. Každá jeho kniha Vás zavede do zcela jiného prostředí a psychologie postav Vás nenechá v klidu.
I Vlci, je hezky napsaná kniha s duchem přírody, životem vlků, osamělým životem v zapadlém městečku a drsných lidských povahách.
Kniha asi neosloví všechny, stopování vlků v lese a popisování jejich smeččího i osamělého života s přirovnáním s trpkým životem některých lidí, může někoho odradit, ale kniha jako celek je hezký pohled do nitra života v souladu s drsnou tváří přírody.

3 05.07.2020