R.E.M. komentáře u knih

Po únavném dnu jsem dostala chuť na něco vtipného a romantického. První polovina nebo dvě třetiny knihy svůj účel splnilo. Bavila jsem se náramně. Ovšem později autorka - MOŽNÝ SPOILER - začala z hlavní ženské postavy dělat blbečka a měnit její charakterové vlastnosti. Náhle se sebejistá žena, která chladnokrevně navštěvuje nebezpečná místa, zvládá neobvyklé situace, umí se ovládat a skrývat své emoce, stává absolutně emocionálně nevyrovnanou, začíná se chovat neúměrně riskantně, až hloupě. Nejhorší byl konec. Autorka nelogicky zašmodrchala děj a pak překotně zase nasměrovala děj jinam tak, aby skončil vybraným způsobem. Logika sem, logika tam.

Obyčejné setkání čtyř lidí, jejich vyprávění příběhů a dávných legend. Neobyčejně milá a okouzlující atmosféra. Za příjemnou a pohodovou atmosféru - 4 hvězdy.

4 19.01.2017

Určitě jsem se dozvěděla hodně nových věcí, jiné si oživila. Z. Mahler je skvělý vypravěč. Ale nevyhovoval mi téměř jednolitý text, velmi málo rozčleněný. Pokud jsem se chtěla k nějaké informaci vrátit, bylo obtížnější ji nalézt. Chybělo mi i častější datování. A druhá věc - v určitých částech textu nebylo zcela zřejmé, kdy se autor přemístil z oblasti faktů do říše legend, fantazie a hypotéz.

Ještě přidám dvě ukázky z knihy:
Poté, co císař prohlásil Habsburky věčnými dědici českého království (zákonem v němčině, kterou ustanovil jako úřední jazyk), přenesl své panovnické sídlo natrvalo do Vídně (odvezl i korunovační klenoty do své šackomory - kapitulu, která se ověnčila přívlastkem "vždy věrná", sice vázaly dávné regule Karla IV. a papežská bula o nedotknutelnosti a neměnném umístění koruny sv. Václava, ale neprotestovala ani slovem, natož klatbou - Praze tím byl přisouzen periferní význam, Čechy měly poklesnout na provincii, vzdorný národ byl vytlačen z velkých dějin, dopřána mu jenom všednodennost, své panovníky po celá pokolení ani neznal. Když na konci třicetileté války, která zahájena Bílou horou přerostla v evropské střetnutí katolického a protestantského tábora, v němž Čechy byly postiženy co křižovatka armád a časté bojiště, konečně zaznělo ve svatovítské katedrále mírové Te Deum (švédská soldateska zde ještě stačila bustám na triforiu a náhrobním reliefům zurážet nosy a osekat údy - na odchodu přibrala milionové hodnoty z Rudolfových uměleckých sbírek), zbyly z království jen zpustlé, vylidněné kraje - po drancování a masakrech klesl počet obyvatel na necelý jeden milion.
...
V bigotní monarchii, za rekatolizační éry se ovšem myšlení a mínění nepovažovalo za soukromou záležitost, každý musel vykazovat, jest-li a nakolik osvědčuje pravou víru. Z arcibiskupství byla nařízena síť komisí, které evidovaly a soustavně hlásily vývoj zbožnosti: v seznamech farníků se rozlišovalo několik kategorií, od nadějných jedinců přes podezřelé živly až po nenapravitelné případy - mnoho stížností pranýřovalo vlažnost ("nahlédne do svatyně jen jako pes do kuchyně", "dřív se pokloní dívce než oltáři", "klábosili před chrámem, až je rychtář musel zahnat dovnitř žilou", "neúčastnili se průvodu o Božím těle, ani okna neozdobili" - v sousedství katedrály bylo nutno zrušit dvě hospody, neboť krčmáři nerespektovali zákaz čepovat v době mší) - zpověď se stala klíčovou povinností, všichni obdrželi zpovědní lístky, na kterých kněz stvrzoval, zda se vyznali i ze skrytých skutků (pokud se vyskytli faráři, kteří lístky za úplatu falšovali, byli souzeni samým arcibiskupem - stalo se tak třeba Vavřinci Nižborskému léta Páně 1631, kat ho na popravišti za katedrálou zbavil sutany a po světsku mu srubl hlavu). Církev se ovšem snažila i předložit nové hodnoty, vytvořila rejstřík přitažlivých akcí, schopných získat vědomí lidí: jezuité (zpovědníci mocných, vč. císaře) se soustředili hlavně na školství, na mládež, pořádali oslnivé didaktické podniky, pašijová divadelní představení, prosadili četné liturgické svátky a slavnosti - z jejich podnětů se odvinula vlna poutí, každoročně se z katedrály sv. Víta vydávalo přes strahovský a břevnovský klášter děkovné procesí na Bílou horu, pod korouhvemi ovíván kadidlem a za sborového zpěvu byl nesen obraz Panenky Marie...S

Nedávám často ukázky z knih, ale tyto dva úryvky mi přišly skvělé. Obzlášť ten druhý je fascinující.

4 15.01.2017

První detektivní případ mě moc nebavil a popisem chování hlavní postavy i otrávil, druhý příběh o mnoho uvěřitelnější, možná obyčejný, ale taky, co stále vymýšlet v detektivkách, aby zápletka byla neokoukaná, ale zároveň se nestala překombinovanou a nevěrohodnou. Druhá detektivka byla příjemná, postavy se chovaly v rámci žánru přirozeně. Některé dějové momenty i pobavily, obzvlášť setkání u posedu.

Dále drobný spoiler - Ani moc nevadilo, že pachatele jsem poznala téměř na začátku.
Konec spoileru.

Nebránila bych se přečíst si druhou polovinu knihy za čas znovu.

4 12.01.2017

Čtivá kniha z neobvyklého prostředí. Dobrá zápletka. Jen skoro manželka hlavního hrdiny mohla být vylíčena méně schématicky.

4 05.01.2017

Příběh je autorovým lepším průměrem. Příjemné vyprávění se sympatickým Oldřichem.

4 04.08.2016

Velmi syrová zpověď, místy drsná až k naturalismu. Primárně nejde o anorexii, ale o hledání sebe sama, vztahy, emoce i životní bolest a trápení.
Já jsem hlad stojí za přečtení, i když může na leckterého čtenáře působit velmi depresivně.

4 18.07.2016

Jedna z mých prvních knížek. velmi hezké obrázky, půvabné verše, některé i výchovné. :)

Jako tato:

To jsou prsty,
to jsou dlaně,
mýdlo s vodou patří na ně.

A po mýdle
dobré jídlo
a po jídle - zase mýdlo!

4 15.06.2016

Deaver mě zklamal. První polovina zoufale nudná. Pak se objevilo aspoň nějaké napětí, ale velmi rozředěné. Vyprávění nemělo žádný švih, ani originalitu. Autor přivedl do knižního světa skupinu abnormálně nesympatických postav - grázla vedle despoty, mameluka s pitomcem, psychiatry, u kterých se čtenář diví, že nejsou na druhé straně dveří léčebny. Konec byl sice parádní, ale nejsem si jistá, že posledních pár povedených stránek vymaže z paměti víc než 300stránkovou otravnou nudu čtenáře.

4 22.05.2016

S Marťanem má kniha společnou jen "kosmickou misi". Ne, že by Jack byl nesympatický, ale na okouzlujícího Marka nemá. Jack Taylor je takový čistokrevný kříženec Supermana s Bournem. Umí vyklouznout z každé léčky, odrovná všechny nepřátele...

Dobře, přijala jsem to komiksově černobílé dobrodružství, akci, charakterově ploché postavy, ale ty zdlouhavé popisy rvaček a soubojů mě vůbec nebavily. Drsné scény v druhé polovině knihy by spíš slušely mafiánskému příběhu. Konec mě ani trochu nepřekvapil.

Pád se dal přečíst, ale nemám touhu se ke knize ještě někdy vrátit. Nepřesvědčily mě ani vynikající schopnosti a elitní výcvik hlavní postavy v elitní jednotce, na jejíž jméno si nevzpomínám.

PS: Nepamatujete si náhodou jméno té úžasné bojové jednotky? Zmínil ji autor vůbec?

Jak tak přemýšlím... že by to byl SEAL???!!!
:-))

4 08.05.2016

Dobře propracovaná kniha, a to jak teoretická, tak praktická část. Srozumitelné popisy cviků, výborné doprovodné obrázky.
Sestavy cviků pro protažení celého těla. Vyzkoušeno, doporučuji.

4 02.03.2016

V knize mají vedle drobných příběhů, příhod a zábavných epizod velký prostor informace, a to nejen ty úzce zaměřené na japonský fenomén - gejši. Liza Dalby popisuje japonskou kulturu, jejíž jednou součástí jsou právě tyto umělkyně, seznámí nás s japonskými zvyklostmi, a vybere pro své čtenáře, z pohledu cizince, i některé zajímavé odlišnosti a zvláštnosti. Chvílemi jsem zapomínala, že nečtu naučnou knihu.
Autorka, antropoložka, vypraví své zážitky a předává své zkušenosti a získané informace z pobytu v exotické zemi velmi příjemnou formou. Dokáže zaujmout své čtenáře velmi poutavým popisem Japonska, jehož neodmyslitelnou součástí je svět květů a jív - čtvrti hanamači, čajovny, maiko a gejši, jejich taneční, hudební a konverzační umění.
Přestože málokterá (auto)biografie se stane mou oblíbenou, knize Lizy Dalbyové se to podařilo. Ráda si ji přečtu za čas znova.
Paradoxem je, že o Japonsku jsem se dozvěděla více od americké autorky autobiografie, než z nedávno čteného autobiografického díla japonské gejši. A ještě větším překvapením je, že z tohoto díla dýchá velmi pozitivní vztah, láska k Japonsku, narozdíl od knihy rodilé autorky.

4 24.02.2016

Výborný průvodce po krásném kraji, s popisy míst, staveb a zajímavostí, doplněné fotografiemi. V praktickém "kapesním" provedením (cca formát A5), vhodný na přibalení do batohu spolu s turistickou/cyklo mapou.

Doporučuji knihu i návštěvu půvabných míst Českého ráje, ať už si vyberete přírodní krásy - skalní města, údolí, potoky, rybníky, nebo stavby - hrady, zámky, kostely či roubenky.

4 20.02.2016

Kaleidoskop zajímavých informací, představujicí mozek nejen z pohledu funkce, struktury, léčby nemocí mozku. Kniha se zabývá i metodami stimulace mozku a zvyšování výkonu, metodami skenování mozku nebo etikou, tzv. neuroetikou. Stává se, že autor představí hypotézu jako ověřenou a pak ji o pár stran popíše jako nevěrohodnou nebo překonanou, to může čtenáře mást. Stejně jako některé odporující si informace (viz funkční magnetická rezonance - fMRI, její význam a budoucnost). V populárněnaučné knize je vždy pozitivem slovníček pojmů a rejstřík. I tady ho najdeme. U některých, autorem zmiňovaných studií mi chyběly bližší informace, jak o samotné studii, tak o době dokončení experimentu, o týmu, který se studií nebo vědeckou prací zabýval.
Většinou mi stačí pětistupňové hodnocení díla, tady ne, pro mě 3,5 hvězdičky (70 %). Nemůžu se rozhodnout, zda se přiklonit ke 3 nebo zaokrouhlit hodnocení na čtyři hvězdy. Tak prozatím nechávám jen komentář.

Baví mě nahlížet do zákulisí profesí a pracovních prostředí, ať se jedná o biochemickou laboratoř, počítačové středisko nebo jako tady - o železnici a práci signalistky. Tady profese hraje roli dějového rámce pro vztah Jarmily a jejího muže. Vztahu trochu podivného a kostrbatého. Ani jedna postava mě nezaujala, žádná si nezískala mé čtenářské sympatie. Zvláštní charaktery, zvláštní jednání, možná až karikatura lidských vlastností. Jarmila a spol. mě spíš štvali, než pobavili. Až příliš osudově vedená dějová linka. Není to úplně špatná kniha, ale na skvělé historické romány autorky zdaleka nemá. 50 %.

4 22.11.2015

Kniha je výborným návodem, jak unudit čtenáře, navzdory osobnosti N. Tesly a jeho originálním vynálezům. Nudného okecávání a vaty bylo tolik, že jsem knihu ještě před polovinou odložila a ani po čtvrt roce mě nechuť neopustila.

Devět příběhů, z toho sedm skvostných s výběrovými dialogy, osm stručných, ovšem velmi výstižných mezihříček. Krásná čeština. Putování Toledem 11. stol., okno do historie od doby Nerona po Německo 19. století nebo Ženevu minulého století. Pestrý výběr.


Malá ukázka pro zájemce - krátký úryvek z knihy:

"Když byl například Napoleon vyhoštěn na Elbu a náhle znovu přistál ve Francii, aby se pokusil dospět stodenním císařstvím k onomu zmíněnému Waterloo, zněly titulky v jedněch a těchže pařížských novinách s jednou a touž redakcí v oněch dnech takto:
1. Korsická obluda se vylodila v zálivu Jouanském
2. Lidožrout táhne na Grace
3. Usurpátor vstoupil do Grenoblu
4. Bonaparte obsadil Lyon
5. Napoleon se blíží k Fontainebleau
6. Jeho císařské veličenstvo se dnes očekává ve věrné Paříži"
- útržek z mezihříčky knihkupecko-novinářské

Elegantní shrnutí způsobu fungování médií.
Obdivuji styl Oldřicha Daňka.

Hodnocení 4,49 *.

4 25.10.2015

Kniha, používaná jako učebnice pro kuchaře, je dobře využitelná nejen ve velkých provozech, ale i v "malých" - v domácnostech. Najdeme tu rady i recepty.

Úžasný turistický průvodce pro cesty po Vysokých Tatrách a Pieninách. Velmi podrobné informace o pohoří, pěkné fotografie a, z mého pohledu, nejdůležitější část knihy - výborně zpracovaný seznam a popis turistických tras.
Milovníci hor tu najdou rozmanité túry ve třech stupních obtížnosti, od lehkých po těžké, od časově nenáročných půldenních procházek až po celodenní náročné túry s více než tisícimetrovým převýšením.

U každé túry - z velkorysého a obdivuhodného celkového počtu 45 túr - najdeme stručný popis trasy, výchozí a cílový bod, časový rozvrh trasy, celkové převýšení. Pod tímto stručným přehledem najdeme informaci o náročnosti a podrobný popis základní trasy, v závěru obohacený o alternativy a variace výchozího a cílového bodu, změn zpáteční cesty - opět s časovou náročností.

Navíc kniha je v praktickém kapesním vydání.

Shrnu můj dojem - průvodce je (spolu s nezbytnou mapou oblasti) skvělým "kamarádem" na cestu za krásami slovenských hor.

4 25.09.2015

Druhý díl podařené šestidílné ságy o české historii především o osudech Jana Lucemburského (Českého) a Karla IV., jejich boji o moc a způsobech tehdejší diplomacie.
Autorka si všímá jak českého království, tak jiných evropských královstí a vévodství, sleduje politiku, spojenectví i nepřátelství, válečná tažení a výboje, spletité vztahy napříč Evropou. Právě ta provázanost a ucelenost se mi líbí.

4 09.09.2015