Rade komentáře u knih

Opět výjimečné, působivé, vzpomínky na mládí se prolínají se současností, vynořují se nové vzpomínky a nové zápletky… Ano, též mě trochu překvapily náhle vynořené vztahy z mládí, které Fina poznamenaly, aniž bychom se o nich v minulých dílech dozvěděli. Ale to je výsada knižních příběhů, že není povinností autora prozradit nám vše, co má hrdina v hlavě, na co vzpomíná a kdo ho v minulosti ovlivnil, a že nás tak může opakovaně překvapovat…
Skála se mi ale z celé trilogie přeci jen líbila nejvíc, možná i proto, že byla první. Pro mě rozhodně nejsilnější.

11 08.01.2016

Napínavé, plné zvratů, přečteno jedním dechem, to jistě. Ale po Sněhulákovi mi přišla tak trochu podle stejného kopyta. A nakonec taková dost divočina, to střílení nad kráterem plným lávy mi přišlo už malinko přehnané… A Harry je nejen nesmrtelný, ale ve vztazích taky tak trochu hajzlík, ne? :-) Mezi tři - čtyři, nakonec 4* minus.

9 05.01.2016

Opět zajímavá – moje již třetí – kniha od autorky.
Ano, vzpomínání babičky Minky je jistě nejpůsobivější a tvoří základ celého příběhu.
Samo o sobě by bylo jen dalším příspěvkem do literárních příběhů o holocaustu (v tom má trochu pravdu Jiří.H), nicméně propojení minulosti a současnosti a spojení více příběhů do závěrečné a celkem působivé pointy je přeci jen bonus navíc. Tohle Jodi prostě umí.
Vložený příběh Sage mi vůbec nevadil, naopak, autorka vytvořila zajímavé spojení lidských příběhů a ukázala, že holocaust není jen mrtvá historie, ale může mít přesah do dnešních životů. Zajímavý příběh o vině, trestu, výčitkách svědomí a odpouštění… A taky o odvaze.
Plné hodnocení ale tentokrát nedávám, snad pro určitou vykonstruovanost v závěru, ale chápu, bez ní by zakončení nebylo tak působivé.

15 03.01.2016

V raném mládí mě tahle kniha nesmírně chytla. Dokonce jsem si podle ní malovala časové osy a do nich zaznamenávala naše předky nebo příbuzné a doby, ve kterých žili. Dodnes mám tyto grafy v knize vložené.

9 28.12.2015

Docela mě zklamalo; postavám v knize jsem moc nerozuměla a jejich jednání mi nebylo sympatické ani srozumitelné. Nepochopila jsem ani vztah hlavního hrdiny k ženám, které procházely jeho životem. Snad jediný, jehož jednání bylo srozumitelné, byť lehce zidealizované, byl ten filantropní lékař (psycholog?).
Takové celé přepjaté...
A anotace? Jeden velký spoiler.

2 21.12.2015

Hodně drsné psycho. Snad ještě depresivnější než Temné kouty. Pohledy do hodně temných stránek lidské duše, naprosto ujeté vztahy, převrácené emoce…
Váhám s hodnocením, vysoké bych dala za to, jak se autorce podařilo popsat nepopsatelné, ale moc dobře mi ta kniha nedělala...

7 19.12.2015

No, zprvu docela zajímavé, zejména mě zaujalo to téma – Afrika, cestovatel Holub, přesuny v čase… Nicméně vyústění putování po jižní Africe a to, co na „utajeném“ místě hrdinové knížky našli, mi přišlo dost zvláštní a tak trochu bez nějaké vnitřní logiky. Závěr takový neslaný nemastný.
První díl „Kronik karmínových kamenů“ Prsten od vévodkyně se mi líbil o dost víc, i když samozřejmě šlo o úplně jiný příběh, jiného autora, jiné pojetí.
Horší tři hvězdy.

4 18.12.2015

Četla jsem jako malá, co, četla, hlavně si opakovaně prohlížela úžasné ilustrace Cyrila Boudy (vydání z roku 1965). Jako dítě jsem knihu asi chápala jinak, než bylo autorovým záměrem, a přiznávám, bez těch neuvěřitelně živých a vtipných ilustrací bych se knihou asi neprokousala. Takže za mě aspoň dvě hvězdy Cyrilu Boudovi...

13 18.12.2015

Výborná detektivka, možná v závěru trošku překombinovaná, taky se mi občas zdálo, že autor malinko nezvládá ženskou psychologii, no ale dobře, u detektivky to zas až tak nevadí… Přečteno jedním dechem. A docela jsem se při té lesní scéně sama doma večer bála, což se mi už hodně dlouho nestalo. A pro mě taky plus zato, že jsem na můstku na Holmenkollenu stála a lanovkou nad Bergen taky vyjela, tak mi místa děje přišla bližší a skutečnější. Čtyři a půl.
Pozn.: Opět mám připomínky k anotaci (ano, je to záložka z knihy), řekla bych, že se to v ní náznaky spoilerů jen hemží. Co je to teď za módu, vybrebentit půl knihy na přebalu?

20 13.12.2015

Zaujala mě vtipná obálka s obrázkem J. Slívy.
Takový zvláštní humor, který mi až tak nesedl... První třetina ještě jakž takž, ale pak už jsem se s obsahem i formou prostě minula.

2 12.12.2015

Hodně drsný pohled na válku ve Vietnamu. A hodně drsný pohled na to, co válka a zabíjení s lidmi udělá a jak jim zcela přeskládá hodnotový žebříček. Tohle není oddechová četba...

6 11.12.2015

To už se mi dlouho nestalo, od čtení jsem se nemohla odtrhnout a o víkendu dost utrpěl předvánoční úklid. Možná nějaké mouchy (láska s velkým L), ale stejně dávám za pět, protože to je moc dobře vymyšlené i napsané a nesmírně působivé; i po přečtení knihy mně to cestování v čase a natahování odlišných, ale přesto paralelních strun dál strašilo v hlavě.
(dále v textu SPOILER) Návrat do přelomu 50. a 60. let byl skvělý, tím spíš to dění okolo atentátu na JFK, jen jsem se musela trochu usmívat porovnání tehdejšího života v USA a u nás… Kdyby se příběh odehrával v našich končinách, to by bylo asi jinačí překvápko při návratu do konce padesátých let… Co se týče návratu do minulosti, tak jak byl Kingem pojat, by mě zajímalo, pokud by Jake zůstal v minulosti, narodil by se pak ještě jednou? Takže by byl dvakrát? A nebo by se možná v souvislosti s efektem motýlích křídel vůbec nenarodil…
Díky knize jsem se zahloubala do statí o atentátu a uvědomila si, že dodnes ne zcela uspokojivě vysvětlená událost bude stále vyvolávat otázky a různé výklady, obdobně jako v našich dějinách smrt Jana Masaryka.

13 08.12.2015

Detektivka v historickém hávu. Moc fajn, bratr Cadfael je prostě sympaťák…

8 05.12.2015

Na jednu stranu je znát, že má jít o knihu pro děti a mládež; na druhou stranu si myslím, že rozumět ji sice mohou, ale asi je moc bavit nebude, ne pro to téma, ale že je taková konverzační.
Jinak dost zajímavý pohled na myšlení člověka s Aspergerovým syndromem, tentokrát (porovnám-li s knihami „Nejsem jako vy“ od J. Picoult nebo „Podivný případ se psem“ od M. Haddona) mnohem méně konfliktní, Marcelo z ní vyjde nesmírně pozitivně, jako člověk, který se díky své odlišnosti drží životních zásad, které mnozí tzv. „normální lidé“ z důvodu touhy po penězích a kariéře, opouštějí, jako je smysl pro pravdu a spravedlnost, touha druhému pomoci, snaha druhému porozumět.
Takové trochu výchovné, včetně těch rozmluv o Bohu (což jsem nakonec chápala rovněž pozitivně, Bůh zde není jako autorita, která řídí osudy lidí, ale jako určité vodítko pro poznání, co je v životě správné a co ne). Jako příspěvek pro pochopení odlišných lidí určitě fajn kniha.

3 05.12.2015

Navazuje na Skálu. Obdobný styl, obdobné téma; o minulosti, která nás dožene, ať chceme nebo ne.
O smutném dětství, osamělém stáří, návratech… Působivé, čtivé, Skála na mě ale zapůsobila přeci jen o fous víc. Čtyři a půl.

14 02.12.2015

Četla jsem kdysi dávno, jako dospívající, a hvězdy dávám podle tehdejšího "holčičího" hodnocení. Tenkrát to pro mě byl úžasný příběh o silném vztahu a síle "dobra". Anotace (rok vydání 1996) mi připadá trochu mimo...

3 01.12.2015

Už samo téma je hodně silné.
K tomu nevídaný styl psaní (obdiv podle mě patří i překladatelce), v ději návraty do minulosti, které vlastně převažují, vzpomínkami se pak postupně posunujeme ke katarzi v Terezíně. A nebo ty slepé dějové uličky, kdy je nejdřív ta příznivá varianta, ale pak následuje strohé „...Ale tak to nebylo.“
Hodně, hodně působivé. O holocaustu jsem četla ledacos, ale tohle je výjimečné…

„Morálka je luxus. Docela příjemná pro lidi, kteří si ji mohou dovolit. Už k nim nepatřím. V Terezíně je luxus krajíc chleba. ,Napřed je žrádlo, morálka až pak,´ nechal nás zpívat Brecht. Ten salonní proletář, který si objednával u Schlichtera humry a neměl představu, co je hlad. Ale v tom měl pravdu. Napřed je žrádlo. Napřed je přežít.“

„Naučil jsem se žít bez svobody. Bez naděje. Proč, krucinál, je pro mě těžké žít bez svědomí?
Vždyť po mně nikdo nechce, abych někoho zabil. Mám jen natočit film.“

8 27.11.2015

Odborník nejsem, ale jako vděčná dlouholetá uživatelka - milovnice a pozorovatelka ptactva - rozhodně za pět.

2 22.11.2015

Na chalupě se s ní radíme hodně často, co chvíli je třeba určit nějakého brouka, pavouka, ptáčka, či nějakého chlupatého čtvernožce... za tu mnohaletou službu musím prostě dát pět.

6 22.11.2015

Asi budu opakovat níže vyjádřené, celkem slušná detektivka ze staré školy, taková, která vám hlavu moc nezamotá. Nejzajímavější je asi ta psychologická linie dvojčat. Tři plus.

3 22.11.2015