RadimWiniarski komentáře u knih

Musím říct, že opravdu čumím. To, jak King dokázal skvěle vykreslit příběh jedné venkovské ženy, se kterou se život příliš nemazlil, je něčím neskutečně silným. Příběh, ve kterém se láska může postupem času změnit na nenávist a zároveň nenávist postupem času změnit na něco jako je přátelství, respekt a důvěra.
Samotné souznění s hlavní hrdinkou je podle mého jedním z hlavních stavebních kamenů celé knihy. Spousta z nás si alespoň jednou v životě procházela, nebo dokonce stále prochází těžkým životním obdobím, kdy jsou oni samotní, nebo někdo z jejich nejbližších minimálně z jedné strany silně psychicky, či někdy dokonce fyzicky utlačováni. Člověk, který takové věci nikdy nezažil tak nejspíš nebude tušit, jak složité někdy potom můžou být Vaše myšlenkové pochody, a že ne vždy je úplně jednoduché se prostě a jednoduše sbalit a problémy opustit. Proto je pro nás Dolores vlastně kladným charakterem, a to i poté, co skrze její vyprávění zjišťujeme, jak daleko je vlastně schopen člověk skrze životní útrapy zajít. Ono samotné vyprávění funguje netradičně po celou dobu pouze ve formě monologu hlavní hrdinky. Ze začátku není úplně jednoduché se do něj začíst, nicméně s postupem času si na něj člověk zvykne. Dokonce bych řekl, že právě díky té rozmanité venkovské mluvě, kterou Dolores po celou dobu příběhu používala, kniha působila daleko živějším a reálnějším dojmem. Co mi naopak vadilo, byla absence kapitol, či nějakého kratičkého uzavření některých témat, či prostého oddechnutí. Pokud knihu nesjedete na jeden zátah, tak Vám nezbývá nic jiného, než ji bez nějakého dočtení kapitoly prostě a jednoduše zavřít.
Je dost pravděpodobné, že kniha může některé čtenáře, kteří znají Kinga pouze skrze hororové, či tajemné příběhy docela silně překvapit. Jde totiž o věc, která se dost vymyká jeho klasickému stylu. Nicméně lze vidět, že King by se dost pravděpodobně díky skvěle vystavěným charakterům neztratil ani na poli komorních rodinných dramat. Kniha určitě patří do vrchních pater autorovy tvorby a rozhodně bych se jí nebál doporučit i čtenářům, kterým King zatím nepřirostl úplně k srdci, případně jim hororová tématika většiny jeho děl úplně nechutnala. 85%

17 03.05.2022

King je prostě mistrem vyprávění. Je schopen rozvézt příběh prakticky o čemkoliv. Ať už jde o věc sebevíc zbytečnou a věc, o které by většina lidí ani netušila, že může být vůbec stvořena. Bohužel tentokrát ani skvělý vypravěčský um nestačil k tomu, aby se povedlo stvořit něco lepšího, než velké navoněné nic.
Samotný příběh o dívce ztracené v lese a jejím boji s více, či méně viditelnými strachy tentokrát působí strašně neúplně. Chybí mu nějaký větší zvrat, případně větší rozvedení děje, nejen kolem naší hlavní hrdinky, ale i kolem jejich nejbližších. Dovedu si představit, že kniha by mohla být daleko více dramatická právě při větším zapojení prožitků a traumat kolem její rodiny. Nic takového tu však není, a tak čtenář vlastně po celou dobu sleduje pouze boj samotné hlavní hrdinky, která byť je sympatická, tak prostě není schopna udržet příběhovou linku natolik zajímavou, aby čtenáře více upoutala.
Se samotnou hlavní postavou Trishy to mám trochu složité. Na jednu stranu je dívenka neskutečně bojovná, odhodlaná a chytrá. Ví, co může sníst, jakým směrem by se mohla vydat, případně jak se v některých situacích správně zachovat. Je to prostě charakter, který King stvořil vyloženě k tomu, aby mu každý fandil. Na stranu druhou je tu ale začátek příběhu okolo samotného ztracení, který z Trishy dělá regulérní trdlo. O tom, že Trisha se místy opět nechová úplně úměrně svému věku, už jsem psal několikrát i u jiných knížek od Kinga. Jeho postaršování dětských charakterů tak už beru jako samozřejmost.
Knížečka samotná se zaměřuje dost na téma okolo baseballu. Určitě není nutností se v tomto sportu nějak perfektně orientovat, každopádně pokud budete znát alespoň základní terminologii, rozhodně se do příběhu více začtete a pochopíte některé autorovy myšlenkové pochody. Pro někoho může být určitě plusem i příběh, který nelétá za hranicemi reálna, jako bývá u většiny jeho knížek zvykem, ale po celou dobu působí jako něco, co by se pro každého rodiče mohlo stát jednoho dne mrazivou skutečností.
Chápu, že od takhle útlé knížečky člověk nemůže očekávat žádný hlubokomyslný propracovaný příběh. Ano, pořád tu je ten Kingův um na perfektně vykreslené charaktery a budování jisté formy napětí z něčeho neznámého a tajemného. Že by tomu bylo jinak, jsem ani tentokrát neočekával. Nicméně abych si řekl při 180stránkové knížečce, že by se jí slušelo osekat minimálně o polovinu, případně se zamyslet nad tím, zdali je vůbec potřeba něco takhle zbytečného psát, to se mi u Kinga asi ještě nestalo. 55%

5 30.04.2022

Často vzpomínám na zážitky z mých alkoholových pubertálních let. Teď v relativně už rozumnějším věku jsem si vždycky pokládal otázku, zdali jsem to často i přes spoustu úžasných zážitků místy trochu nepřeháněl. Na tuto otázku už asi nikdy nezjistím odpověď, nicméně co můžu s jistotou říci je, že Nikkimu se opravdu povedlo dostat slovo přehánět do naprosto nové dimenze a přežít věci, které by normálního člověka dost pravděpodobně dostaly na hřbitov během prvního týdne.
Je hodně děsivé sledovat, jak se skrze drogy dokáže člověk měnit. Díky zápiskům lze vidět, že Nikki leč byl typickým bláznivým rockerem, tak skrze myšlenkové pochody a styl psaní působil velice inteligentně. Uvědomoval si všechny své problémy a přesto, že né vždy se mu podařilo s nimi bojovat tak zarputile, jak by se asi slušelo, tak rozhodně nebyl tím typickým feťákem, který poslal mozek a samotné myšlenkové pochody na dovolenou a nechal se naplno pohltit drogami bez nějaké možnosti vrátit se někdy zpět. Z jeho zápisků lze také vycítit časté zoufalé volání o pomoc. Bohužel však nebylo nikdy dostatečně hlasité a silné, aby se jeho problémem doopravdy začal někdo zabývat.
Samotné deníkové zápisky získávají zcela jiný rozměr také díky doplňujícím poznámkám ze současnosti. Ať už od samotného Nikkiho, nebo od blízkých členů z jeho okolí. Je skvělé vidět, jak někdy může mít na jednu událost několik lidí naprosto rozdílný pohled a názor.
Co opravdu dokáže upoutat je grafické zpracování této knihy. Prakticky každá stránka funguje jako samostatné umělecké dílo obsahující spoustu různých fontů, malovaných obrazců, či reálných fotek, které naplno umocní požitek z této šílené doby.
Tato kniha je opravdovým skvostem mezi deníkovými zápisky. Dokáže upoutat nejen úžasným grafickým zpracováním, ale dokáže Vás skrze naprosto neuvěřitelné příběhy dostat do šílených 80. let, které dokázaly stvořit něco takhle šíleného a nezapomenutelného jako byla kapela Mötley Crüe. Samotný Nikki je navíc důkazem, že i když se dostanete na samotné dno, tak nikdy není pozdě na to naprosto změnit svůj život a stát se člověkem, kterým jste chtěl po celou dobu být. 95%

8 28.04.2022

Je vidět, že se už opravdu nemůžu dočkat vypuštění další sezony seriálu Stranger Things. Po celou dobu, co jsem totiž listoval knihou Ústav, jsem se nemohl zbavit pocitu, že listuju příběhem, který se musí odehrávat právě ve světě tohoto úžasného seriálu.
Příběh o tom, že se sílou přátelství se dají překonat i sebevětší útrapy, a že samotná monstra nemusíme hledat jen a pouze na stránkách knížek s fantasy tématikou.
King opět prokazuje um vytvářet charaktery, které dokážou člověka chytit za srdce. V tomto případě je to navíc umocněno tím, že většina postav jsou děti. Ani to však Kingovi nebrání v tom tyto dětské charaktery vystavovat neskutečným psychickým a fyzickým bolestem, které jsou velmi často dost brutální. O to horší je, že úlohu monster zde tentokrát ztvárňují samotní lidé, což příběhu přidává dost na realističnosti. U dětských charakterů se možná pozastavím s tím, že ne každému se bude líbit jejich vyspělost a chování. I přesto, že tyto děti jsou v mnoha ohledech výjimečné, velmi často jejich uvažování působí až přehnaně dospěle, což je otázka zdali je u postav s průměrným věkem 12let úplně adekvátní.
King si tentokrát odpustil své oblíbené odbočky od hlavní dějové linky a servíruje příběh lineárně. Díky tomu kniha nepostrádá spád, nebo akčnost a nutí člověka otáčet další a další stránky. Výsledek je pak takový, že Vám těch více, než 400 stránek bude připadat jako krátká 200 stránková novela. Musím ocenit i několik pěkně zakomponovaných odkazů na autorova předchozí díla, které nijak nenabourávají samotný příběh a dokážou věrného fanouška takhle krásně odměnit za pilnou četbu.
Jsem moc rád, že je King i v pokročilejším věku stále schopen psát velice kvalitní díla, která vyvrací tvrzení lidí, že za posledních 10-15let už nevydal nic pořádného a prakticky vykrádá jen sám sebe z let minulých. Ústav je toho důkazem. 85%

6 25.04.2022

Hned ze startu bych nejspíš začal pozitivem. Jsem rád, že mě i po nespočtu děl, které jsem od Kinga zvládl přečíst, stále dokáže překvapit. Toto dílo totiž až na klasický vypravěčský um opravdu vyčnívá.
To, že King umí perfektně vykreslit postavy a následně kolem nich budovat napínavý příběh, to je všeobecně známo. I v případě Colorado Kida se mu to daří na výbornou. Což je o to těžší, protože základ jako takový se odehrává po celou dobu v malé redakci okolo tří hlavních postav. Zde však nastává hlavní problém, který čtenáře dost pravděpodobně rozdělí na dva tábory. Díky tomu, že King umí perfektně budovat atmosféru, se většina čtenářů nemůže dočkat finálního rozuzlení a cíle, který si pro nás autor vymyslel. Tato kniha však už skrze (dost spoilerovou) obálku dopředu říká, že rozuzlení se v tomto případě člověk bohužel nedočká. A to je věc, která se nekouše úplně snadno. Je skvělé, že autor dává divákům možnost vlastní interpretace závěru příběhu. Nicméně dost čtenářů sáhne v knihkupectví po Kingovi právě z důvodu, že zvládá své knižní příběhy ve většině případů perfektně vybudovat a zároveň i uzavřít. Nemají chuť si vymýšlet vlastní závěry. Chtějí si přečíst tu brilantní myšlenku, která napadla samotného autora. A toho se v tomto případě bohužel nedočkáme.
Na zabití času u nudného nedělního odpoledne se kniha nejspíš bude hodit, nicméně když se člověk zamyslí nad tím, čeho všeho je King schopen, tak nic víc, než pár minut hloubání nad závěrem Vám kniha pravděpodobně nedopřeje. A jak zmínila samotná obálka knihy. Pro čtenáře, kteří mají rádi uzavřené konce a nejsou zastánci vlastního fantazírování, tak kniha může být opravdovou ztrátou času. Za mě jde o velmi průměrnou, místy dokonce podprůměrnou detektivku formou rozhovorů, která je však průměrná pouze v rámci děl Stephena Kinga. A všichni vědí, že i jeho průměrné věci jsou v širším měřítku více než kvalitní záležitostí. 65%

6 21.04.2022

Uplynula už nějaká doba od přečtení poslední stránky a stále jsem na vážkách s rozhodnutím, zdali se mi první díl této hororové klasiky líbil, či nikoliv. Jsou stránky a příběhy, které působí surovým hororovým dojmem, které v člověku opravdu dokážou zanechat i po přečtení tu pachuť něčeho nepříjemného. Poté jsou však stránky, které připomínají šílený tripový random generátor slov, který extrémním způsobem překračuje hranici absurdna, a který podkopává i samotnou hororovou atmosféru celého příběhu. Samotných nelogičností je v tomto příběhu nespočet a chování některých postav ala. Dějí se nám tu v městečku totální bizáry, ale budeme se tvářit, že se nic neděje a snažit se žít dál normální život působí často opravdu až komickým dojmem. Samotná kresba je velmi vtahující. Taktéž jsem rád za decentní užívání citoslovce, které byly vloženy do příběhu. Zde opravdu mají svůj účel a nejsou přidávány jen kvůli vyplnění prázdných polí. Zajímavě je pojato i samotné vyprávění příběhu, které je rozděleno na několik více, či méně logicky navazujících kapitol, které jsou sice skrze některé postavy propojené, nicméně zvládají fungovat i jako samostatně stojící příběh.
Je možné, že některé věci, které mi v tuto chvíli vadí, se v následujících dvou dílech vysvětlí a budou dávat jako celek smysl. Víc, než 70% však prozatím dát nemůžu.

1 20.04.2022

Pokud šlo o historické romány, nikdy jsem je v knihkupectvích záměrně nevyhledával. Avšak díky snímku Ridleyho Scotta The Last Duel, který za mě patří mezi nejlepší snímky roku 2021, jsem si řekl, že by nebylo od věci podívat se i na knižní předlohu tohoto úžasného historického dramatu.
Díky tomu, že film jsem viděl první, zajímalo mě, jak moc inspirace si z knihy scénáristé vzali a zdali se nesnažili zbytečně nějak více prosazovat vlastní nápady na úkor reálného příběhu, který je už tak sám za sebe velmi zajímavý a napínavý. S úlevou mohu říci, že se nic takového nestalo. Filmová adaptace je opravdu dokonalou kopií knihy, tudíž za předpokladu, že místo čtení preferujete raději film, mohu s klidným svědomím říci, že kromě pár menších odchylek o nic zásadního nepřijdete.
Celý příběh se točí okolo třech hlavních charakterů, přičemž každý z nich má jak kladné, tak záporné vlastnosti. Tyto postavy se dostávají do kolotoče lásky, lží, nebo třeba manipulace. To vše navíc v době kdy muži nepatřili zrovna mezi gentlemany a s ženami se nakládalo jako s majetkem. Hlavní zápletkou se tak stává událost, která by se v dnešní době asi nejlépe charakterizovala jako #metoo kauza zasazená do středověku. V této kauze navíc s postupujícím časem začíná být evidentní, že nepůjde pouze o samotné znásilnění, ale vztahy mezi našimi postavami jsou mnohem komplikovanější, než se na první pohled může zdát.
Co musím pochválit je autorova nestrannost, kdy se nesnaží žádné straně dávat více či méně za pravdu. V jednu chvíli si tak během čtení můžeme být naprosto jistí pravdou jednoho charakteru, abychom o pár stránek později začali o motivech dané postavy pochybovat a na věci se zkusili podívat z pohledu v tu chvíli pro nás záporné postavy.
Co se historických románů týče, tak jsem opravdu teprve v začátcích. Nemůžu tedy soudit, zdali by se podobná kniha fandům do historie doopravdy líbila. Co však můžu říci, je že kniha zvládá perfektně balancovat na hraně mezi naučnou a zábavnou literaturou. Neznalého diváka dokáže udržet v napětí až do samého konce a i po zavření knihy nutí člověka přemýšlet o pravdivosti některých činů. 80%

4 03.03.2022

Už první díl Undergroundu naznačoval, že tentokrát nejspíš o žádnou revoluční hitparádu nepůjde, a že půjde o klasického Kotletu, který naservíruje klasiku ve formě spousty krve a sexu, na kterou jsou jeho čtenáři zvyklí. Už tehdy jsem projevil mírné znepokojení ohledně toho, jak promrhaný potenciál kyberpunkového světa tento příběh měl, a že by nebylo od věci, aby se autor více zaměřil na samotné budování světa a propracovanost postav, než na bezduché lítání z místa na místo a vraždění naprosto nezajímavých charakterů. Otázka před druhým dílem tak byla naprosto jasná. Napravil chyby svého předchůdce a přinesl nám konečně poctivě vykreslený kyberpunkový svět? Odpověď je bohužel velmi jednoduchá. Ne.
Není úplně tajemstvím, že Kotleta do většiny svých příběhů rád dává odkazy ať už na různé osobnosti, případně na různé události z dob minulých. Vždy se však držel na uzdě, aby zbytečně nenarušoval zasazení příběhu. Tentokrát však neskutečně přestřelil. Aby se během čtení více odkazovalo na retro věci z minulosti, než na detailnější popis doby současné, to mi hlava opravdu nebrala. Pokud však nebylo autorovým záměrem rozvířit nenávist vůči paní Zagorové. V tom případě je vše v naprostém pořádku. Relativně zajímavé vedlejší postavy z prvního dílu jsou tentokrát vyměněny za naprosto nezajímavé jedince, chytlavé hlášky jsou nahrazeny nespočtem mouder jednoho čínského vojevůdce a hlavní záporný charakter místy působí jako lidl verze Jigsawa ze série Saw. Toto všechno se mísí na pozadí naprosto plytkého detektivního příběhu bez nějaké větší gradace, který po celou dobu působí jako připravování půdy pro něco většího. Nabízí se tedy otázka, zdali autor má v plánu příběh v budoucnu nějakým způsobem více vygradovat, nebo zdali už po prvních dvou dílech můžeme tušit, že na nás nic velkého nejspíš nečeká.
Abych neskončil vyloženě jen na špatné notě. Stále jde o relativně čtivou věc, která v sobě místy dokáže nalézt ten typický styl díky kterému máme Kotletu rádi. Bohužel však už po druhém dílu člověk cítí, že se tentokrát dost vaří z vody, a že se nejspíš ani v dalším pokračování žádné velké hitparády nedočkáme. 50%

8 02.02.2022

Kniha, u které se rozhodně nekončí otočením poslední stránky. Těch pocitů a myšlenkových pochodů, které ve Vás totiž dokáže zanechat je šílené množství. Přitom základní kostra příběhu není vůbec složitá a nabízí témata, která minimálně jednou za život potkají skoro každého. Míchání se do cizích záležitostí, ze kterých pak velmi často dochází k nedorozuměním, rozepře v rodině, nebo třeba veliká propast mezi životem bohatých a životem chudých. Každá z postav se s tímto realistickým příběhem pere po svém, a jelikož autorka nechává většinu otázek otevřených, a nikoho nevykresluje vyloženě jako kladného, či záporného, je čistě na čtenáři s kým se v danou chvíli ztotožní.
Hlavním tématem, okolo kterého se točí celý příběh, je téma rodičovství a vše kolem něj. Interrupce, adopce, nebo třeba náhradní mateřství. Pokládá si i základní otázku jako například, Co dělá matku matkou. Tyto témata a otázky zaujmou primárně ženy, ale díky perfektní jazykové rozmanitosti autorky dovedou zaujmout i mužskou část čtenářů.
Byť je nám závěr příběhu odtajněn už na začátku knihy, tak je úžasné sledovat, jakým vývojem si některé charaktery během četby projdou, a že stejně jako v této knize, tak i v reálu nikdy není nic jen černé, nebo bílé.
Jediné mínus, za které si však můžu já sám, budou asi přemrštěná očekávání. Kniha jako taková je na všech možných portálech vychvalována do nebes a člověk tak získává ještě před samotným čtením očekávání, která se nikdy nemůžou naplnit.
I přes má přemrštěná očekávání a to, že zpočátku kniha může působit chaoticky a velmi táhle, vše má svůj smysl. Z malého ohníčku se totiž postupným přidáváním polínek stává oheň, který ve čtenáři bude hořet ještě hodně dlouho poté. 85%

15 22.01.2022

Že bych po dlouhé době objevil českého autora, který svým stylem psaní a vykresleným příběhem dalece přesahuje hranice našeho malého státu? Musím říct, že první díl této fantasy knihy má k tomu skvěle našlápnuto.
Začátek knihy může být však pro některé čtenáře opravdovou zkouškou ohněm. Ti, kteří mají rádi kupu akce a bezmyšlenkovitého létání z lokace na lokaci totiž budou minimálně v první třetině knihy opravdu zděšeni, jak pomalou výstavbu celý příběh má. Je nám objasňováno fungování tohoto dystopického světa. Nadále představena neskutečná plejáda charakterů + si autorka vymyslela pro tento svět spoustu nových slovíček. Musím tak ocenit umístění slovníčku pojmů na konci knihy, protože bývaly na začátku chvíle, kdy jsem měl problém pořádně pochopit význam vět, které naše postavy pronášely.
V tomto krutém světě se nachází i naše hlavní hrdinka Ilan, která má dar, který většina lidí postrádá. Ilan je charakter, který si člověk rychle oblíbí a kterému není problém fandit. Nevinnost, poznávání nových věcí, láska k rodině, rebelie. Místy sice hrdinka působí daleko vyspělejším dojmem, než by na svůj věk měla, ale to můžeme přičíst tomu, že se po většinu příběhu pohybuje ve společnosti starších lidí a tudíž od nich pochytila různé manýry a celkové vystupování. Z dalších charakterů bych asi vypíchl postavu Vargase, který má s Ilan úžasnou chemii a postavu Ravena, který je i přes málo prostoru díky humoru extrémně důležitým charakterem.
Co se akce týče, není ji zde mnoho. Když už se však objeví, tak je originální, brutální a hlavně si neustále dokáže udržet jistý pocit tajemna.
Líbí se mi také spousta odkazů na reálná místa, či události naší doby, které autorka do svého díla zakomponovala (Ďatlovova expedice, Paříž, Rumunsko).
Posledním důležitým bodem je podle mě absence jakékoliv romantické linky. Jsem rád, že ji sem autorka netlačila na sílu, a že se daleko více zaměřuje na témata rodiny a přátelství.
Za mě tak jde o počin, který má originální myšlenku, spoustu sympatických postav a hlavně úžasný náběh na něco velkolepého. Pevně tak doufám, že druhý díl bude nadále rozvíjet tento bohatý svět a postupně odhalovat odpovědi na tajemné otázky, které jsme tímto dílem získali. 90%

12 12.01.2022

Předchozí díl nám nabídl spoustu temné akce, a tak by člověk nejspíš čekal, že autor nebude sundávat nohu z pedálu a do plna využije potenciál neznámého a temného světa, který se ukrývá za zdí. Pro někoho tak může přijít lehčí zklamání, když zjistí, že se tento díl šláplo pořádně na brzdu a akci nahradí poctivý debatní kroužek. Toto zpomalení však dle mého není na škodu. Během prvních dílů nám bylo pokládáno spoustu otázek, na které se né vždy plně odpovědělo. Tento díl tak slouží díky dvěma novým postavám jako jistá forma pochopení alespoň základní kostry příběhu a toho, v jakém světě vlastně naši hrdinové bojují o přežití. Tyto dvě nové postavy tak jsou jistým středobodem, kolem kterého se točí celý tento díl. Mají velmi zajímavé charaktery a na první pohled vzbuzují v našich hrdinech jistou formu naděje, že by se mohlo blýskat na lepší časy. Na pohled druhý už však člověk ví, že v tomto světě není nic tak jasné, jak se na první pohled může zdát.
Závěrečné odhalení není tentokrát překvapivé, jelikož jsme k němu směřovali už delší dobu. Je však otázkou zdali pro naše hrdiny bude toto setkání opravdu takové, jaké očekávali.
Šestý díl zpomalí, a to opravdu výrazně. Odpoví však na spoustu otázek, které jsme si pokládali v minulosti. I přesto, že tento díl tak patří mezi ty slabší, rozhodně jde pořád o nadprůměrný kousek, který čtenáře chytí a nepustí. 85%

2 10.01.2022

Když před dvěma lety Netflix vypustil do světa seriálovou adaptaci této knihy, neměl jsem od tohoto díla žádná velká očekávání. Přeci není možné, aby tématika okolo šachů byla zpracována natolik zajímavě a kvalitně, aby nějak více upoutala mou pozornost. Z mnou podceňované věci se však stalo jedno z největších překvapení za poslední roky a jedna z nejkvalitnějších seriálových věcí, která byla v posledních letech natočena. Díky tomu už jsem ke knize přistupoval mnohem připraveněji a pln očekávání, zdali byl seriál vlastně věrnou adaptací této bezmála 40 let staré knihy.
Hned na startu je potřeba složit autorovi neskutečnou poklonu za to, jak neskutečně čtivou věc dokázal napsat. Sám jsem si během čtení několikrát pokládal otázku jak je možné, že kniha, která z 80% obsahuje jen šachové partie je natolik zajímavá a čtivá, a to i pro člověka jako já, který si šachy zahraje maximálně jednou za rok. Dle mého je to nejspíš tím, že kromě velmi zajímavých šachových partií se zde zabývá autor spoustou témat, která jsou aktuální i v dnešní době. Nepochopení okolním světem, ze kterého pak vychází samota, dále různé typy závislostí, případně umění kočírovat své ego při nějakém větším úspěchu. Hlavní postava Beth je tak hrdinkou, se kterou není problém se ztotožnit, a se kterou si během čtení musíme projít nejen úspěchy, ale převážně pády, díky kterým mnohdy už nemusela vstát.
Během příběhu poznáváme spoustu vedlejších postav, které byť nám na začátku čtení nemusí přijít důležité, postupem času zjistíme, že každá z nich má v příběhu pro naši hlavní postavu jistou formu důležitosti. Nikdo tak v příběhu není zbytečný.
Jako menší mínus vidím jistou předvídatelnost v ději, kdy je nám už v počátcích naznačeno, jakým směrem se děj vyvine a čím bude gradovat. Což je však věc, na kterou člověk díky napínavému stylu psaní brzy přestane myslet.
Po úžasné seriálové adaptaci tak mohu s naprostým klidem říci, že i knižní předloha je něčím skutečně výjimečným a pohltí nejen čtenáře se zálibou v šachu, ale i čtenáře, kterým se svět šachu zatím obloukem vyhýbal. 90%

13 03.01.2022

Po přečtení poslední stránky Zvrácené mám v sobě spoustu rozporuplných pocitů. Jak je možné, že kniha, která v sobě má prakticky vše, co je potřeba k vytvoření perfektního, temného a surového hororového příběhu, působí po celou dobu tak sterilně, předvídatelně a místy až nudně.
U většiny japonských autorů si člověk už nějak navyknul, že se snaží v dané kategorii překonat jistou míru snesitelnosti, což je právě dělá výjimečnými. Ať už je to porcí gore momentů, nahoty, nebo jednoduše WTF momentů. V případě Zvrácené zde všechny tyto kategorie máme. Problém však nejspíš bude, že každá z těchto kategorií je vždy autorem umírněna právě v těch nejlepších momentech. Čím se však nešetřilo, je množství klišé, které autor do své knihy zařadil. Psychiatrická léčebna – máme, rozdělování postav v nejméně vhodnou chvíli – máme, hlavní postava, které nikdo nevěří – máme. Tyto klišé však jsou do příběhu vloženy citlivě a nenásilně, takže nepůsobí jako ze špatného béčkového hororu.
Co se postav a příběhu týče, rovněž u nich se autor nesnaží nějakým větším způsobem vybočovat ze škatulek. I přesto, že nám je představena relativně velká porce postav, tak už po prvních stránkách člověk je schopen vydedukovat, které z postav slouží pouze jako náplň do mlýnku na maso pro naši sadistickou lolitu. Většina těchto postav je však vykreslena velmi charismaticky, a tak i přesto, že tušíte, jaký osud se jim chystá, stále fandíte a věříte, že se závěru příběhu dočkají ve zdraví.
Abych však nebyl jen kritický. Kniha jako taková má v sobě umístěny v závěru ještě dvě bonusové krátké povídky. A obzvláště povídku s názvem Chodba loutek bych se nebál nazvat dokonalou. Všechno co u hlavního příběhu Zvrácené bylo dokončeno jen zčásti, tak v případě této povídky byla míra strachu, znepokojení a surovosti dotažena k naprosté dokonalosti.
Zvrácená rozhodně není špatné počtení. Jde ve všech ohledech o průměrnou jednohubku, která neurazí, nenadchne, ale rozhodně dokáže zabavit na jeden příjemný večer ve chvíli, kdy nehledáte vyloženě náročnou zábavu na čtení. 55%

7 27.12.2021

Je vědecky dokázané, že při čtení knih mozek pracuje víc. Díky tomu pak musí například více zapojit fantazii a představivost. Což je pro nás vášnivé čtenáře úžasné. Doplňovat si kousky skládaček příběhů a odhadovat konce právě rozečtené knihy. Musím říct, že kniha Ví o tobě splnila vlastně vše, co od knihy nějak očekáváte. Pokládá spoustu zajímavých otázek, nechá vás pořádně vymáchat ve vašich tipech a odhadech v tom, jak se příběh bude vyvíjet, aby Vám pak v závěru ukázala vztyčený prostředníček s tím, že celou dobu jste se svými tipy naprosto mimo. A to nejen mimo ohledně vyvrcholení příběhu, ale také mimo ohledně žánru knihy, který jste si myslel, že právě čtete.
Základní příběh stojí na milostném trojúhelníku postav, které navzájem soupeří o to, která z nich bude pro čtenáře nejvíce otravná. Za mě rozhodně vyhrává postava Louise, která si z každého dne doma dělá soukromé vinobraní, a u které je opravdu velmi složité hledat nějakou formu sympatií. Tyto postavy se sunou příběhem velmi vlažným tempem, ve kterém si všichni navzájem lžou. Ve chvíli, kdy tak máte pocit, že čtete jen další romantické drama z knihovny Rosamunde Pilcher, přichází autorka se svou specialitou ve formě několika silně náhodných podezřelých vět, u kterých se nejednou zastavíte s tím, proč by v romantickém dramatu měli mít své místo. Postupem času se však všechny kousky skládačky odtajňují a přichází závěr, který je poté hlavním tématem většiny recenzentů. Já sám za sebe musím říct, že jsem asi ještě nečetl knihu, u které bych měl pochopení jak pro čtenáře, kteří jsou schopni díky závěru dát knize odpadová hodnocení, tak pro čtenáře, kteří závěr považují za naprosto dechberoucí zážitek.
Musím říci, že kniha určitě nebude patřit mezi něco, k čemu se budu v budoucnu vracet. Díky čtivosti, notné dávce překvapení a hlavně pořádné odvaze se vydat tímto směrem si ale myslím, že rozhodně stojí za přečtení. V případě, že některá překvapení chcete dostat v trošku mírnějším měřítku a dáváte přednost třeba seriálům, tak za mě můžu určitě doporučit seriálovou adaptaci této knihy. Od knihy se liší jen v pár detailech, takže o nic důležitého určitě nepřijdete. 65%

7 08.09.2021

Tak toto byla solidní otočka. Jak se předchozí díly drželi na uzdě, co se nějaké akčnosti týče, tak tento díl nám to vynahradil plnými doušky. Samotné akční sekvence působí hodně dospěle a temně, lokace se mění prakticky s každým dalším otočením stránky, díky čemuž objevujete společně s hlavními postavami rozmanitý svět za zdí. A jelikož stejně jako hlavní hrdinové je pro Vás tento svět nový a neprobádaný, tak se konečně opravdu začnete o své oblíbené postavy bát. Určitě tomu napomáhá i konečně větší zapojení našich záporných protějšků, o kterých jsme toho prozatím mnoho neslyšeli. Samozřejmostí už je i několik menších, či větších zvratů + závěrečná část, která opět dokáže skvěle nalákat ke koupi dalšího dílu.
Série si stále drží laťku ohromně vysoko. Jediná věc, na kterou si člověk musí zvyknout, bude podle mého jen přechod z komorního dramatu plného intrik z prostředí jednoho domu k přesunu na akční hororový survival v otevřeném světě. 90%

2 20.08.2021

Příběh o tom, jak dostihová Velká pardubická potkala Hunger Games, přičemž aby byla dostatečně family-friendly pro širokou veřejnost, tak se zbavila všech nejtěžších překážek, aby bylo prolito co nejméně krve. Tak by se dal ve zkratce popsat příběh knihy Vládci popela od Scotta Reintgena. Ten mě už ve své předchozí sérii Nyxia přesvědčil, že je autorem, který umí skvěle tvořit charaktery, které si člověk okamžitě oblíbí. Tentokrát k tomu navíc přidal příběh, který se silně inspiruje předchozími tituly jako právě Hladové hry, nebo třeba sérií Divergence.
Okamžitě ze startu jsme vrženi do světa, ve kterém potkáváme i naše tři hlavní hrdiny, kteří usilují o start na naší Velké pardubické. Každý z nich je na společenském žebříčku jinde a každý má také jiné důvody a motivace k tomu slavný závod vyhrát. Když pominu fakt, že hlavní postavy jsou jedno velké klišé (bohatá favoritka, chudá dívka z nižší vrstvy, lehounce namyšlený rebel s velkým srdcem), tak jsou napsány opravdu zajímavě a jejich motivace mají opravdu logický smysl. Díky tomu je cítit, že se příběh může vyvíjet do všech možných směrů, právě podle toho, jak se komu bude v závodě dařit.
S čím má však člověk už od počátku menší problém je si nějakým způsobem vizualizovat všechno, co se v knize děje. Ať už samotným zasazením děje, kdy některé věci působí, jako kdyby byly několik set let před námi, a o několik stránek poté máte pocit, že jste si vzali jinou knihu z poličky a najednou pročítáte stránky, které se kompletně odehrávají někdy v období středověku.
Když se blíží samotný dostih, který mimochodem tvoří skoro polovinu samotné knihy, a vy se konečně nějakým způsobem dokážete zorientovat v samotném fungování světa, přichází dle mého věc, která dozajista bude mít nějakou váhu v následujících knihách, nicméně v knize první působí jako šílený bizár, který tam autor přihodil nejspíš pod vlivem drog. Jde o prvek jistého nadpřirozena, které možná na někoho působí tak, že příběh dělá o to více zajímavý. Dle mého jde však o naprosto zbytečnou věc, u které by její vyškrtnutí nemělo žádný dramatický vliv na vývoj příběhu.
Dostih jako takový je však nesmírně zajímavý a akční. Dočkáme se i několika menších zvratů + dostaneme i menší dávku násilí. U něj je vidět, že autor se snaží knihu namířit spíše pro mladší publikum, a tak se násilí snaží krotit na snesitelnou normu, po které by mladší publikum nemuselo nutně hledat psychologickou pomoc. Což je na jednu stranu škoda, ale na druhou jsem já sám mohl těžko očekávat něco tvrdšího, když vím pro koho je kniha určena.
Sám jsem zvědav, jakým směrem se tato knižní série bude nadále vyvíjet. Působí na mě dojmem, že podobně jako v případě Hunger Games je samotný první díl s dostihy jen takovým začátkem, který v následujících dílech půjde naprosto jinou cestou, díky které se zpět k dostihům už třeba nemusíme vrátit. Což je otázka, zdali je ta cesta, které jsem nakloněn.
Co se nějakého hodnocení týče, tak jde určitě o věc zajímavou a čtivou (obzvlášť dostihová část), nicméně nelze se u ní ubránit dojmu, že autor toho v ní chtěl mít tolik, až se výsledek dostal do fáze, kdy se spousta zajímavých nápadů přestřeluje a vytváří myšmaš ala pejsek s kočičkou s jejich slavným dortem. 75%

5 12.08.2021

(SPOILER) Spousta lidí si ještě do teď pamatuje ten obrovský hype, který byl před vydáním hry Cyberpunk 2077, a také následné obrovité zklamání a rozporuplné reakce, které jeden z nejočekávanějších herních titulů posledních let obdržel. Co se však nezdařilo na herním poli rozhodně neznamená, že se o úspěch nebudou lidé pokoušet v jiných odvětvích. Tématika kyberpunku teď prostě táhne, což jde vidět na spoustě nových seriálů, filmů, nebo v tomto případě knih s touto tématikou.
Kniha Cyberpunk - Znovuzrození tak měla už ze startu perfektně našlápnuto k tomu, stát se něčím, k čemu se budu po letech znovu vracet. Bohužel má očekávání byla už během prvních několika stránek naprosto zničena a po zbytek četby jsem si pokládal otázku, zdali opravdu čtu titul, pro který jsem si šel do knihkupectví, anebo jsem si omylem vzal scénář některého z dílů Kriminálky Las Vegas. Kniha absolutně zahodila nějakou detailnější charakteristiku postav, vykreslení města, případně toho jak to v daném městě funguje. Spoléhá na to, že nás hodí do zaběhnutých kolejí a my si nějakým zázračným způsobem dokážeme vycucat s prstů všechny zbývající informace, které by pro doplnění děje třeba nebyly úplně k zahození. Pár měsíců zpátky jsem si stěžoval na to, že u knihy Františka Kotlety Undergroud postrádám detailnější propracování charakterů a samotného města. V porovnání s Undergroudem působí však Cyberpunk jako jeho hodně chudý strejda, který o nějaký dobrý nápad zavadí jednou za uherský rok.
Jak už bylo řečeno, tak žánrově se kniha naprosto netrefila do toho, čím nejspíš chtěla být. Když už se jí povede alespoň na chvíli v daném žánru držet tak nám bohužel předkládá nápady, které už jsou lidem známé, a které jsou vykresleny daleko lépe v jiných projektech(systém J.A.R.V.I.S. z filmů s Iron Manem, případně systém STEM z filmu Upgrade).
Abych však nebyl jen negativní, tak kniha má i několik menších kladných stránek, díky kterým dle mého nepatří do úplného knižního odpadu. I přesto, že u postav nemáme žádnou pořádnou backstory, jakž takž zde dokáže fungovat chemie mezi nimi. Vyzdvihl bych hlavně chemii mezi postavou postaršího mazáka Scotta a mladíka Landona, který je v terénu poprvé. Mazák vs. Nováček je sice už několikrát ohrané klišé nejen v knihách, nicméně zde to funguje nenuceně a přesvědčivě.
Dále autor píše v hodně krátkých větách a kapitolách, díky čemuž má děj jakýsi akčnější náboj a spád a to i přesto, že se v knize v tu chvíli vlastně nic pořádně neděje.
Poslední věc, která však s příběhem nemá nic společného, je relativně pěkný plakát, který je součástí knihy.
V závěru tu sice máme několik poněkud vtipnějších momentů, kdy naši hrdinové mají takovou porci štěstí a náhody, že by si mohli klidně vsadit Sportku a bez problémů vyhrát, ale alespoň je uspokojivé, že nás tato cesta dovede k cíli, který dokáže být trochu uspokojivý a nezískáme tak pocit úplně ztraceného a vyhozeného času.
Ve výsledku tak jde o relativně akční, ale bohužel hodně tuctovou kriminálku, která se naprosto míjí žánrem, který si vytyčila, a u které po několika dnech nebudete tušit, o čem vlastně byla. 50%

2 15.07.2021

Jako i jiní lidé přede mnou jsem se ke knize dostal přes velice povedenou seriálovou adaptaci, která docela dobře balancuje na hraně mezi fantasy pohádkou a temným dramatem, které je plné intrik. Zajímalo mě tedy, jestli se mi zalíbí i knižní předloha a pomůže mi třeba vychytat i nějaké nejasnosti a otázky, které jsem si pokládal při sledování seriálu.
Zkraje je potřeba hned říct, že kniha opravdu netlačí na plyn. Detailně popisuje každý charakter (a že jich není málo) + se snaží ke každému doplnit nějaké backstory, abychom se do dané osoby lépe vcítili a pochopili její motivaci a jednání. Tyto postavy jsou veskrze sympatické a není zde žádný otravný charakter, který by Vám vyloženě ničil požitek ze čtení. Paradoxně největší otazník tak pro mě bylo ústřední duo postav. Matthew po celou dobu čtení působil jako přehnaně ochranářský typ, díky kterému se prostě nejde ubránit lehčímu přirovnání k Edwardovi ze Stmívání. Kromě toho on sám pak působí jako dominant a Diana jako submisiv, který si vše nechá líbit a kompletně se rozkazům dominanta podvoluje. Na toto chování si člověk nakonec postupným čtením zvládne navyknout, ale rozhodně nejde říct, že by díky tomu ústřední dvojice získala plusové body navíc.
Stejně jak ve zmíněném Stmívání, tak i zde si romantická linka krade většinu prostoru pro sebe. Sem tam sice přijde jisté koření ve formě něčeho poněkud akčnějšího, případně něčeho co se blíží poctivě vyhlížejícímu fantasy. Toho je však v prvním dílu jako šafránu, a tak nezbývá než doufat, že další díl knihy poměr sil alespoň trochu vyrovná a nepromrhá potenciál tohoto světa tím, že všechno vsadí na kartu romantiky. Obzvlášť démoni jako takoví jsou totiž velice zajímavé charaktery a zde se o nich a jejich schopnostech prakticky nic nedozvíme.
Závěrečná část už se namísto nějaké gradace soustředí hlavně na přípravu půdy pro druhý díl, z čehož samozřejmě vyplývá, že pokud má rád někdo uzavřené konce, tak zde asi bude lehce zklamán. Kniha totiž zvládá uzavřít jen některá menší vrátka. Ty větší nechává kompletně otevřená, přičemž k nim přihazuje spoustu potenciálních možností, jakým směrem děj vést.
Je cítit, že kniha je psána ženskou rukou a díky upřednostnění romantiky bude cílit primárně na ženské publikum. To dostane zajímavý romantický příběh o milencích, kterým současný svět nepřeje. Svět, který se ale paní spisovatelce povedlo vytvořit je natolik zajímavý a široký, že dokáže zaujmout i mužskou část čtenářů. Za mě tedy určitě víc, než solidní rozjezd a v budoucnu se snad dostanu i ke druhému dílu. 75%

9 08.07.2021

Tři měsíce zpátky jsem zde vyjádřil své pocity a nadšení okolo prvního dílu ze série Legie, která měla název Operace Thümmel. Tento první díl mě naprosto dostal, a tak bylo jen otázkou času, než se vrhnu i na díl číslo dvě, který dostala na starost druhá část spisovatelského týmu Kristýna Sněgoňová. U ní jsem měl před začátkem čtení obavy, zdali bude schopna držet styl psaní podobný Kotletovi, nebo zdali bude už od prvních stránek jasné, že druhý díl tvoří ta jemnější část spisovatelského dua. Tyto obavy však během prvních několika stran naprosto zmizeli, až jsem se sám nestačil divit, jak podobný, někdy dokonce ještě tvrdší humor je schopna tato spisovatelka vyplodit.
I přesto, že akce začíná prakticky okamžitě, jsme postupně na začátku obeznámeni zpětně s událostmi prvního dílu, což určitě kvituji, protože za ty tři měsíce od přečtení prvního dílu mi spousta věcí postupně vyšuměla z hlavy. Jak jsem už zmínil mé obavy z absence humoru, který je hodně často za hranou, tak ty byly tentokrát naprosto liché, protože už během prvních třiceti stránek je nám servírována taková kadence hlášek a černého, místy až fekálního humoru, že by si vystačily na samostatnou knihu. Věta - Ještěrka vypadala jako Han Solo, kdyby ho hrál krokodýl, mě vyloženě zbourala ze židle ve vlaku, za což se ještě jednou dodatečně spolusedícím omlouvám.
Po strhujícím začátku se dozvídáme základní příběh této knihy, který na první pohled může působit jako epizodní záležitost a vedlejšák, který si musíte splnit, abyste mohli postupovat nadále v hlavním příběhu. Což je na jednu stranu pravda. Přeci jen, když se po přečtení knihy zamyslíte, zdali děj posunula vpřed a jestli by její vynechání totálně poškodilo vaši orientaci v ději, tak musím říct ne. Kniha děj neposouvá vpřed. Tento díl jde spíše do šířky. Představuje nové mimozemské rasy, novou lokaci a také nová vesmírná zvířátka, přičemž u jednoho je vidět silná inspirace dílem Franka Herberta Duna, což jako fanda Duny určitě chválím. Samotná akční zápletka je typický Heist (něco se krade), který je však vhodně doplněn právě novými postavami, o kterých pevně doufám, že se v dalších dílech dozvíme daleko více. Jediné menší mínus pro mě je menší zapojení Agy, která byla jedním z hlavních tažných motorů prvního dílu. V tomto díle je dost upozaděna a posunuta na vedlejší kolej. Pozornost je tak více rozdělena na zbylé členy posádky, což je za mě menší mínus, protože nejsou natolik zajímavými charaktery jako právě Aga.
Jak už bylo řečeno, druhý díl sice neposouvá příběh naši posádky nikam daleko, nicméně je potřeba brát v potaz, že je v plánu dvanáct dílů ze světa Legie a tudíž těžko můžeme sprintovat vpřed mílovými kroky. Za předpokladu, že si to čtenář uvědomí, tak získá ve druhém díle perfektní akční podívanou prošpikovanou skrz na skrz černým humorem, krví a kupou odhalených ženských ňader. 95%

7 11.06.2021

Tak tento díl zvládl solidně ždímat emoce jak z našich postav, tak i ze mě samotného. Zvládnout totiž do jednoho dílu naložit tolik bezmoci, strachu, smrti a zároveň dát i protiklad ve formě naděje a odhodlání, to dokáže s emocemi člověka solidně zamávat. Navíc ve chvílích, kdy máte pocit, že v příběhu a plánech hlavních postav se konečně nějakým způsobem začínáte orientovat, přichází několik zvratů, které Vás dostanou opět na začátek celého tohoto šíleného kolotoče, který je plný manipulace a bolesti. Díky těmto zvratům však získáme spoustu odpovědí na otázky, které se v prvních třech dílech stihli vyrojit. Samozřejmostí je obrovský cliffhanger (který však není jediným v tomto díle) v závěru, ze kterého mrazí, a který láká na další pokračování.
Co se hodnocení týče, tak se není o čem bavit. Tato manga série si drží plný počet bodů a i po čtvrtém díle nás dokáže v mnoha ohledech překvapit. 100%

2 24.05.2021